Tak jaký to bylo? „Byla to jízda…“ kýve hlavou oslovený a kouří cigaretu. Položit muži v Česku podobnou otázku je možné až od roku 1984. Ještě před více než pětatřiceti lety byl totiž nejen otec, ale jakýkoliv doprovod ženy u porodu, nemyslitelná záležitost. Muži své děti běžně viděli sedmý až desátý den po porodu. Dítě se narodilo za okolností, které si neuměli ani představit. I žena se vrátila z nemocnice „jiná“. Prošla si zásadní životní zkušeností, jejíž okolnosti není vždy lehké sdělit. Okamžik narození dítěte, který by měl rodinu spojit, se mohl stát okamžikem jejího rozdělení. Příchod dítěte do jakkoli velké rodiny mění její dosavadní rovnováhu.
Historicky i antropologicky vyplývá častá přítomnost otce u porodu; pokud nebyl u samotného narození dítěte, pak s ním byl záhy poté. Otcové se podíleli na přípravě místa k porodu, pohybovali se v blízkém okolí příbytku, ve kterém žena rodila, a čekali na první zvuky značící narození potomka. Otec u porodu neplnil a neplní jen roli přihlížejícího či pomáhajícího; samotnou svou přítomností snižuje obavy rodící ženy, je jí psychickou a často i fyzickou oporou, přihlíží narození dítěte, ale také přerodu ženy v matku. On sám se pak stává otcem a to se opakuje pokaždé, kdy se páru rodí dítě. Základem rozhodování je vztah mezi partnery.
Jaké jsou povahy, co je pro ně důležité, jak smýšlí o porodu a o doprovodu při něm. Jakou péči si žena u porodu představuje a přeje si vůbec muže u porodu mít? Tyto otázky je nutné zodpovědět. Zároveň by mělo být mezi partnery domluveno nepsané pravidlo, že své rozhodnutí může každý kdykoli, i během porodu, změnit. Muž se může rozhodnout odejít z porodního sálu, žena se může rozhodnout, že potřebuje být sama.
Zásadním hormonem vyplavovaným při porodu ženským tělem je oxytocin, hormon lásky. To se nemůže stát, pokud tělo zároveň produkuje adrenalin, hormon obav a strachu. Žena by se tedy měla u porodu cítit v bezpečí, opečovávána a milována. Na začátku porodu, kdy kontrakce ještě nejsou příliš silné a interval mezi nimi je dlouhý, může být ženě příjemné, kromě líbání a doteků, i milování.
Přesun do porodnice, příjem na porodním sále, absolvování vyšetření; to jsou situace, které mohou být naopak stresující. Přítomnost blízké osoby, které žena věří, může stres a úzkost významně snížit. Navíc, podle výzkumů kontinuální přítomnost minimálně jedné osoby u porodu snižuje množství intervencí a jeho délku. Opět hraje roli pocit bezpečí a péče, které se ženě dostává.
Způsobů, jak může být muž u porodu přítomen, je mnoho. Není to jen aktivní role, kdy ženě například podává, co potřebuje, pomáhá ji vstát či měnit polohu. Někdy je důležitá jen samotná přítomnost, i kdyby si celou dobu četl knihu. Významná je také v krajních situacích, kdy je nutné rozhodnout o dalším průběhu porodu; například vybrat z několika možností dalšího postupu. Důležité je, aby muž neprojevoval viditelné obavy a strachy, aby žena nepoznala, že se bojí, a tím se strach nepřenesl na ni. Naopak by měla vnímat podporu a důvěru, kterou v ni i v její tělo má.
Sdílení prvních vteřin po narození miminka je chvílí, kterou si muž bude pamatovat navždy. To, že ji zažije společně se svou ženou, může vzájemný vztah velmi posílit. Může to být chvíle, ke které se budou vracet i v méně radostných obdobích. Bonding vlastně nikdy nekončí, protože vztah rodičů s dítětem se bude vyvíjet neustále. Je skvělé, pokud se po nějaké době od narození miminka, kdy je dítě zpravidla primárně na těle ženy, rodiče domluví, a miminko si na nahý hrudník vezme muž.
Má tak jedinečnou možnost prohlédnout si, jak jeho dítě vypadá, jaké má ruce a nohy, jak dlouhé má prsty a nehty, jakou má barvu vlásků, nebo si čichnout, jak krásně voní. Právě čich je jeden ze smyslů zásadně podporujících vznik vazby mezi dítětem a rodiči. Další je dotek. V naší kultuře se někdy doteky zbytečně šetří. Máme pocit, že jimi dítě rozmazlíme, příliš k sobě připoutáme. Ale malé miminko nemůžete rozmazlit dotekem. Nebojte se ho hladit, nosit a dotýkat se ho tak, jak vám vaše instinkty radí. Právě díky péči o dítě se rodiče učí poznávat, co v danou chvíli potřebuje, nebo jak se asi cítí.
Ráda přirovnávám první dny a týdny s miminkem po porodu k období, kdy se do sebe zamilují dva lidé. Pochovat a „očuchat“ si svoje miminko může i později, podle toho, jaké jsou možnosti. Ostatně žádný ideální model otce neexistuje. Přítomnost muže u porodu také nijak neodráží kvalitu partnerského vztahu. Je zcela přirozené, že některé ženy mají potřebu být při porodu samotné, nebo si přejí jiný doprovod než partnera: například duly, kamarádky nebo maminky. Některé ženy považují porod za ryze ženskou záležitost a nepřejí si u něj ani muže-lékaře.
Porod je každopádně začátek velmi dobrodružné cesty, kterou zcela jistě nejde příliš plánovat. Považuji proto za skvělé, pokud se rodiče domluví a následující šestinedělí využijí pro sebe a svou rodinu jako období sžívání se a zvykání si na nové role, a hlavně na nového človíčka. Při přípravě věcí do porodnice mějte přehled o tom, kde má žena věci, které budete potřebovat při příjmu. Především dokumenty: těhotenskou průkazku, informované souhlasy, podklady pro matriku a další. A také kde má ručník, oblečení k porodu, pantofle. Tedy věci nezbytné k pobytu v nemocnici.
V období kolem porodu mějte vždy dostatečně plnou nádrž v autě, zvlášť pokud do porodnice musíte urazit delší vzdálenost. Pokud parkujete na sídlišti, snažte se zapamatovat si, kde vaše auto stojí, ať ho v noci nehledáte. To samé platí o klíčcích od auta. Myslete na sebe. Připravte si tašku do porodnice i pro sebe. Především se vám může hodit oblíbené jídlo, snacky, pití, kniha či časopisy, nabíječka na mobil. Pokud to není při příchodu na porodní sál jasné, zeptejte se personálu, kam si můžete dojít na záchod, kde si můžete koupit něco k jídlu a pití, kde můžete kouřit, pokud jste kuřák, a podobně. Porod může být rychlý, ale také se může táhnout mnoho hodin. Proto doporučuji vzít s sebou klidně i počítač, knihy apod.

Vaše žena může být ve fázi, kdy je ještě dobré, aby odpočívala, pospávala, ale nebude již příhodné či možné, abyste odcházel a znovu se na porodní sál vracel. V rámci platné legislativy má vaše žena v nemocnici právo na doprovod. Stejně tak i vaše dítě po narození. Nebojte se ptát personálu. Pokud vám nebude něco jasné, jistě vám rádi poradí nebo vám věc objasní. Vaše žena má právo rozhodovat o svém těle a o intervencích. Dobré je uvědomit si, že jste rodič narozeného dítěte a máte právo rozhodovat o tom, jak se s ním zachází a jak je o něj pečováno. Zdravotníci mají zodpovědnost jen za kvalitu své práce. Jejich dítě to není.
Domluvte se se ženou a nebojte se po nějaké době sundat tričko a vzít si miminko k sobě na nahé tělo. Jistě vám v tom rád pomůže i personál porodnice. Také se nebojte být u všech vyšetření miminka. Naplánujte si šestinedělí dopředu. Při tom všem zvažte, kdo vám pomůže s péčí o domácnost a chod rodiny. Nejen ženy zažívají ve spojení s narozením miminka a během šestinedělí emocionální výkyvy. Situace může být náročná i pro vás. Nebojte se se ženou promluvit o svých pocitech, vyjádřit i svoje potřeby, buďte otevřený řešením a možnostem. Nebojte se také říct si o pomoc či radu blízkých, kamarádů, případně odborníka.
S péčí před porodem, při něm i po něm, vám i vaší ženě mohou pomoci primárně tyto profese: porodní asistentka, laktační poradkyně, dulа. Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? I když to může vypadat, že mají nastávající otcům roli jednodušší než maminky, snadné to rozhodně nemají. Obavy pochopitelně tíží i jejich hlavy a je to naprosto přirozené. Mnoho budoucích otců trápí nejistota, jestli budou umět manipulovat s novorozeným miminkem, obava, jestli zvládnou být potřebnou oporou mamince při porodu a v péči o dítě. Tíhu zodpovědnosti a náročnost otcovského údělu si moc dobře uvědomuje i personál porodnice a zejména porodní asistentky. Právě na předporodním kurzu se mohou i tatínkové na cokoliv zeptat, ujasnit si, co je v jejich možnostech a silách. Role otce je nesmírně důležitá už v průběhu ženina těhotenství. Už tehdy potřebuje psychickou podporu, pochopení pro prudké změny nálad i nejrůznější obavy. Žena může trpět nižším sebevědomím, pocitem, že je méně přitažlivá, například se i stydět při intimnostech. Zároveň je více unavená, mohou ji trápit nevolnosti nebo otoky. U samotného porodu je pak psychická podpora ještě důležitější, aby žena věděla, že není sama, aby se cítila maximálně v bezpečí.
Zároveň partner může rodící ženě pomoci při některých běžných úkonech, podat jí pití, pomoci se otřít např. po sprše, asistovat při úlevových pozicích a být i fyzickou oporou. Rodičky často využívají například polohu na žíněnce v polosedě a zády se opírají o partnera, který je objímá. Po porodu pak může být právě otec prvním kontaktem miminka s rodičem, pokud žena nemůže (například po celkové anestezii v případě císařského řezu), přebírá tak péči o miminko a bonding probíhá u něj.
Přítomnost otce u porodu je v kadaňské porodnici i v našem Centru aktivního porodu bezplatná. Otec u porodu ANO či NE? Otec je nejčastější doprovázející osobou rodičky a jeho vliv je mnohdy velice přínosný. Doprovázející osoba je vítána či tolerována ve většině našich porodnic. Ale přítomnost otce někdy nemusí hrát pozitivní roli. Ne každý to zvládne a ženě psychicky pomůže. V současné době je přítomnost otce na porodním sále nejen běžná záležitost, ale někdy až požadavek k tomu, aby mohl být označen známkou „dobrý otec“.
Otázka „Byl jsi u porodu?“ může být i měřítkem toho, jak se otec identifikuje se svou rolí rodiče a s dítětem - bez ohledu na to, že jeho přítomnost u porodu nemusí mít žádný vliv na jeho otcovskou roli. Výsledkem tohoto trendu je velké očekávání podpory partnera u porodu a zvládání neznámé situace. Jenže otcové nemohou být objektivní a mít nadhled - on prožívá velké vzrušení, očekávání, obavy a úzkost. I když už třeba u porodu byl, má nějaké zkušenosti a představu, nemůže si uchovat citový odstup tak, aby v-intenzivních okamžicích uspokojoval i ženiny emocionální potřeby.

Nemocnice - to je pro něho neznámé prostředí, neznámé pachy, zvuky, křik rodiček…. Nasnadě je otázka - jak se správně rozhodnout. Je to věcí dialogu. Některým je to jasné už od samotného počátku, sehrává určitě svoji roli dlouhodobější příprava na rodičovství. Jinak názory na doprovod jsou odmítavé až souhlasné - jedni dlouho přemítají, jiní jsou zvědaví nebo na ně tlačí okolí. Někdo po tom touží, někdo váhá, někdy rodička doprovod nechce nebo na tom zase za každou cenu trvá. A někdy to dopadne úplně jinak, než si to oba představovali.
Svobodná volba je velmi důležitá: chtějí být společně u porodu; porod považují za svoji intimní záležitost; otázka jak funguje vztah; otázka jaká je hloubka intimity; otázka zda mužský nebo ženský doprovod - ženský rozměr obsahuje empatii a spříznění. Kurzy předporodní přípravy rodičovského páru rodičovské páry by si tam měli upřesnit své představy o porodu, o způsobu příchodu dítěte na svět. V dobrém kurzu mají možnost vyjádřit svá očekávání, obavy, ujasnit si, co by mohlo právě jejich dvojici nejlépe vyhovovat. Dozví se tam, jak porod probíhá a co mohou čekat. Zpravidla se otec naučí, jak partnerce pomoci, jak může pomoci dýchat. Zručnější se mohou naučit i masáže. Záleží na konkrétním kurzu a jeho náplni.

A zase je zde pár otázek. Poučí kurzy náležitě, jak být u porodu oporou? Tatínci většinou nefungují jako klidná a poučená opora. Někteří chtějí hrát aktivní roli, ale potřebují, aby je někdo vedl. To může ze začátku dělat rodička. A postupem porodu se to mění a vedení od porodní asistentky se ne vždy dočká. Jiní otcové chtějí být u porodu, ale nepůsobí podpůrně. Neznamená to, že by u porodu být neměli, ale prostě se jim přisuzuje role, která jim ve skutečnosti moc nesedí.
Někdy nemocnice mají vytvořena pravidla pobytu otce na porodním sále. Ale na každém pracovišti musí být přítomnost doprovázející osoby zakotvena v provozním řádu a s ním je seznámen jak personál, tak i doprovod rodičky. S přítomností doprovodu souhlasí rodička, oba podepisují dohodu o přítomnosti. V některých nemocnicích musí otcové absolvovat kurz, rozdílné jsou poplatky. V některých případech smí doprovod s rodičkou být po celou dobu porodu nebo smí přijít až na II. dobu porodní. Někdy přítomnosti doprovodu brání provozní důvody, hygienické nebo závažné okolnosti. A doprovod může být i vykázán, pokud nevhodným způsobem zasahuje do průběhu porodu.
Velice důležitá je komunikace mezi zdravotníky a doprovodem. Aby se předešlo díky nedorozumění kolizím. Doprovod se musí řádně poučit jak se chovat - kde se může pohybovat, kde si odložit oblečení, na koho se obracet pokud něco potřebuje. Někdy se musí řešit i vzniklé škody. Je důležité i zmínit, že doprovod zdaleka není přítomen jen u fyziologicky probíhajících porodů. Porodní asistentka rodičku sice podporuje, ale je limitována ještě jinými povinnostmi, časem, péčí o další rodičky. A není možné být zcela a nepřetržitě přítomna a rodičce k dispozici po celou dobu porodu. Záleží na typu pracoviště. Takže i podle toho, kam jde rodička rodit, si může vybrat, kdo bude s ní u porodu - jako morální oporu (tatínek, babička, kamarádka…).
Zvláště u prvorodiček, které jdou do neznáma, mají strach, obavy, to dokáže porod znepříjemnit. Pokud tatínek má své důvody, proč nechce být přítomen, může si vzít rodička také näiteks dulu. V některých nemocnicích může být i jako 2. Co se všechno může stát?
Otec, který je opravdu oporou, Absolvuje kurzy dýchání a masáže, je stále připraven udělat cokoli a být k dispozici. Jeho přítomnost, klid a trpělivost jsou nejdůležitější. Někdy je rodička mrtvá únavou, otec by měl projevit pozitivní přístup, že vše zvládnete a dopadne to dobře. Otec neví, jak žena zareaguje - nekomentuje, poslouchá a nabízí jen otevřenou náruč. Takže otec sice nemůže pomoci lékaři ani porodní asistentce, ale v žádném případě není zbytečný. Je spojkou mezi rodičkou a personálem. Pro ty muže, kteří se vědomě zúčastnili porodu, je to hluboký zážitek. Je to příležitost k novým prožitkům, upevnění vazby matka - otec. A po porodu přichází velká radost, zvlášť pokud se mu ještě dostane od ženy podpory, aby si vzal dítě do náruče…
Otec, který není nebo nemusí být oporou, není vždy ideálním partnerem u porodu - nesnese pohled na krev, může být citlivý, labilnější. Ruší ženu zejména v závěru porodu, neumožní jí, aby se poddala porodnímu mechanizmu. Stres, který na porodním sále může otec prožít, je pohled na vlastní ženu, jak rodí. Co vidí - svoji ženu prožívající zjevnou bolest, strach, žena vydává pro něj neznámé zvuky, poprvé spatří i její tělesné tekutiny. V průběhu postupujícího porodu se může žena proměňovat, někdy dramatické změny v jejím chování jej mohou stresovat.

Matka, sestra, přítelkyně - pokud si je rodička vezme k porodu, ku prospěchu budou pouze tehdy, pokud ony samy měly pozitivní spontánní porod. To se ale většinou na matky nevztahuje a tak jejich zkušenosti a informace vyvolávají pouze napětí. Dula u porodu - zpočátku jsme byli my zdravotníci přítomností duly zaskočeni. Bylo to problematické pro porodní asistentky, začaly se jaksi stavět na stranu otce, viděly snížení jeho role a odsunutí jej na 2. kolej. Skutečnost je pravý opak - dula doplňuje a umocňuje roli otce. Pomáhá mu, aby byl partnerce užitečný. Služby duly nevyužívají pouze prvorodičky, jsou to vzdělané ženy mající zodpovědný přístup, chtějí se podílet na rozhodování o způsobu porodu. Rodičkám, které mají u porodu dulu, se dostává zvláštní pozornosti, lépe spolupracují a jsou spokojenější s celým průběhem porodu. Pokud se rodící pár rozhodne a má s sebou dulu - není tam otec nikdy sám. Dula mu navrhuje, co může dělat, povzbuzuje ho jak ženě pomáhat. Dula není k rodičce vázána osobním vztahem, může zachovat klid - ví, že určité věci u porodu jsou normální. Nuže, porodnictví se vyvíjí; na každém páru je, aby si tuto otázku zodpověděl a rozhodl sám dle vlastní situace a co nejzodpovědněji.

Zatímco muž, kterému tato role sedí, dokáže vždy, když je potřeba, pomoci, být trpělivou a klidnou oporou rodičky, prožije se ženou neopakovatelný zážitek zrození nového života, který z obou vzešel, tak porod s mužem, který se do této role nutí, nemusí být příjemný pro nikoho ze zúčastněných. Přítomnost otce u porodu není povinností. Pokud váháte, určitě se zúčastněte předporodního kurzu na toto téma, který vám pomůže rozhodnout se, zda tuto roli přijmete, nebo ji ponecháte jiné blízké osobě rodičky. Tatínek u porodu je dnes už běžná věc. Jak důležitá je jeho role? A co všechno může nebo má dělat, aby nastávající mamince i zdravotníkům co nejvíce pomohl?
Podle Simony Lazzari je přítomnost otce u porodu nejen trendem, ale i důležitou součástí podpory rodící ženy. „Dříve byli otcové upozaděni, maximálně drželi ženu za ruku, ale nevěděli, co se děje. Dnes se na porod připravují a kladou velmi sofistikované otázky. Jsou aktivní, empatičtí a skutečně pomáhají,“ vypráví zkušenosti ze své mnohaleté praxe. Simona Lazzari zdůrazňuje, že příprava otce na porod je klíčová. „Nepřipravený tatínek může být nervózní a nesvůj. Naopak připravený otec vytváří pro ženu zázemí, které je psychickou i fyzickou oporou. Pokud je dobře připraven, žena nemusí ani nic říkat - stačí naznačit a on již koná.“
Otcové by se podle Simony Lazzari měli s nastávající matkou domluvit na jejich očekáváních. „Je důležité, aby si žena předem definovala, co potřebuje - jestli chce, aby otec jen držel ruku, nebo aby byl aktivní pomocník.“
Příprava na porod zahrnuje knihy, kurzy i praxi. Existuje řada možností, jak se na porod připravit. Simona Lazzari nabízí dvouhodinové intenzivní kurzy. „Otcům nejprve vysvětluji technickou stránku porodu, což jim pomáhá pochopit, co se děje. Poté přecházíme k praxi, kde ukazuji, jak ženu podpořit - od správného dýchání přes práci s balonem a sprchou až po konkrétní způsoby, jak ženu podložit nebo přidržet,“ popisuje. Příprava zahrnuje i psychickou podporu. „Učím je, jak funguje nervový systém ženy a jak důležitá je trpělivost.“

Role ochránce a komunikátora - Tatínek je rytíř, který chrání ženu před rušivými vlivy. Jeho rolí je zajistit, aby personál přicházel s respektem, nehlučně a nevyrušoval ženu například prudkým světlem, doplňuje dula. Dnešní tátové: většina jde do toho s nadšením, dnes 90 % otců chodí k porodu s velkým odhodláním. Otcové, kteří se na porod připravují, se snaží porozumět situaci a podílet se na vytváření harmonického prostředí pro ženu. Jejich aktivní přístup je skvělým příkladem toho, jak daleko se tato role za poslední desítky let posunula.
Jaké konkrétní techniky se může tatínek naučit a procvičovat se ženou před porodem? A jaká je role otců u císařských řezů a bondingu? To a mnohem více se dozvíte ve videu v úvodu článku. Muž u porodu už dnes není žádná rarita, ale zcela běžná věc. Novopečení tátové mají zájem o své děti pečovat a přitomnost u všech klíčových okamžiků jejich života je toho součástí.
Malé lásky - 4. epizoda - netrpělivý tatínek u porodu!
Patříte mezi muže, kteří se k porodu chystají? Jistota ve vlastní otcovské roli může být tím, co vás podrží v náročných chvílích. Jste na místě jistě proto, abyste podpořili svou partnerku a prožili spolu s ní hluboký partnerský zážitek. Nezapomeňte, že s vaší přítomností u porodu by měla být v souladu i matka dítěte. Mluvte spolu o vašich motivacích i obavách. Praktický tip: Pokud se na vaší přítomnosti u porodu neshodnete, svět nekončí. Mluvte spolu o tom, jak chcete, aby porod probíhal a připravte se i na případ, kdy něco nepůjde podle plánu.
I přes všechna vaše přání nemusí být každý porod příjemným zážitkem. Nebojte se projevit emoce, ale udělejte vše proto, abyste partnerce zůstali oporou a z napjaté situace se nehroutili. Buďte všude, kde je to jen trochu možné. Nevynechávejte předporodní přípravu ani vyšetření. S partnerkou si vytvořte porodní plán a jeho varianty v případě změn. Jste to právě vy, kdo může komunikovat s matkou dítěte a případně s personálem porodnice o změnách.
Bonusový tip: Chcete si být jistí, že jste připraveni jak na porod, tak i na to, co po něm následuje? Katedra fyzioterapie, FTVS UK Praha nabízí kurzy a doporučení pro připravené tatínky. Praktický tip: Zlatá hodinka - chvíle bezprostředně po porodu, patří jen vašemu dítěti a vám. Promluvte si s muži, kteří už mají zkušenosti, zejména pokud se jedná o váš první porod. Poslechněte si hlavně praktické tipy a upřímné příběhy. Buďte přítomní.

Promluvte si s partnerkou o tom, jak chcete porod prožít a zda chcete přítomnost doprovodu. Buďte připraveni i na to, že se role může měnit během šestinedělí a že rozdělení rolí v období rodičovství vyžaduje komunikaci a dohody. Je důležité, aby tatínek byl v souladu s matkou dítěte, ale zároveň měl prostor pro svou vlastní potřebu vyrovnat se s novou situací.
tags: #otec #u #porodu #zkusenosti