Osm zásad porodní péče WHO a jejich kontext v českém prostředí

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala v roce 1996 praktického průvodce popisujícího doporučené praktiky během přirozeného porodu a uvádí také ty, které se výslovně nedoporučují. Doporučení jsou výsledkem prací a zkušeností mnoha odborníků z celého světa a vycházejí ze studií prováděných v mnoha státech světa. Průvodce klade důraz na nezaujatné informování žen, neinvazivní nefarmakologické prostředky tlumení bolesti, možnosti volby polohy a kontinuitu péče.

Reprezentativní data o reprodukčním zdraví v českém prostředí vycházejí ze zdrojů včetně Národního registru reprodukčního zdraví. Infografika v českém kontextu ukazuje srovnání evropské úrovně v oblastech plodnosti, novorozenecké a mateřské úmrtnosti a ukazatelů hodnotících kvalitu porodnické péče. Cíle průvodce a analýzy zdůrazňují, že reprodukční zdraví je více než jen medicínský proces; zahrnuje sociální, kulturní a ekonomické faktory a má význam pro individuální životní cyklus i rozvoj společnosti.

Základní principy WHO a jejich aplikace v Česku

  • Společné plánování a rozhodování: uvážit a společně naplánovat, kdo bude přítomen u porodu, seznámit s tím jejího partnera a sledovat fyzickou i psychickou kondici ženy během celého porodu.
  • Respekt k vůli ženy: respektovat přání ženy, kde porodit, a poskytnout jí informovanost o všech možnostech během těhotenství.
  • Neinvazivní úleva od bolesti: preferovat neinvazivní nefarmakologické prostředky a umožnit volbu pozice během I. doby porodní.
  • Rychlý fyzický kontakt: umožnit kontakt matky a dítěte co nejdříve po narození.
  • Omezení rutinních intervencí: minimalizovat rutinní aplikaci intravenózní infuze a omezit zanechání více faktorů v poloze na zádech během I. doby porodní.
  • Klinické řízení na základě rizik: včas odhalit rizikové faktory a posoudit, kdy je nutné poskytnout péči na vyšší úrovni.
  • Podpora a kontinuita péče: kontinuita péče během těhotenství, porodu a šestinedělí je žádoucí, pokud to umožňuje systém péče.
  • Podpora porodu doma a ambulantní porody: pokud jsou podmínky vhodné, zvažovat ambulantní porody a domácí péči pro zdravé rodící ženy.
  • Centralizace rizik: centralizace rizikových těhotenství a předčasně narozených dětí do specializovaných center snižuje nemocnost a úmrtnost.

Role porodních asistentek a dalších odborníků

Porodní asistentky bývají považovány za klíčového poskytovatele primární péče při normálním porodu. WHO, ICM a FIGO definují působnost porodní asistentky jako klíčové pro vedení normálního porodu, a to i s různými modely školení napříč státy. V moderních systémech často pracují v nemocnicích pod dozorem porodníků, ale jejich role se rozšiřuje směrem k vedení porodů a návštěvám šestinedělí doma. V některých zemích je podporována širší autonomie porodních asistentek, v jiných se nadále setkáváme s větším podílem určování péče lékařem.

Praktici, kteří se podílejí na péči o těhotné a rodící ženy, zahrnují gynekology-porodníky, praktické lékaře a samotné porodní asistentky. Gynekologové se často soustředí na technické a rizikové aspekty, zatímco porodní asistentky by měly zajistit kontinuitu podpory, monitorování průběhu porodu a včasné informování o potřebě vyšší úrovně péče. Praktickým lékařům bývá porodnictví často menší součástí jejich praxe, avšak v některých regionech mohou poskytovat kvalitní péči i pro normální porody. Důraz je na to, aby péče byla dostupná, bezpečná a co nejvíce respektovala přání rodiček.

Mezinárodní definice porodní asistentky zahrnují povolení k praxi vládou a licenci pro výkon praxe. Důležitější než typ školení je schopnost rychle rozhodovat, vyhodnocovat rizika a zvládat možné komplikace. V některých regionech jsou porodní asistentky hlavními poskytovateli péče pro normální těhotenství a porod, a to i mimo nemocnice, v domácím či komunitním prostředí. Doporučení FIGO zdůrazňují, že péče by měla být dostupná na periferii a že lidské zdroje by měly být efektivně využívány tak, aby péče byla bezpečná a dostupná pro nejpotřebnější ženy.

Současný obraz české porodní péče a výzvy

Česko dosáhlo výrazných změn v ukazatelích porodnosti a plodnosti. V roce 2022 byl podíl císařských řezů 26 %, což je nad průměrem mnoha vyspělých zemí, ale zároveň překračuje doporučení WHO (10-15 %) a hypotetické hranice 19 %. Růst počtu císařských řezů bývá spojován s vyšším věkem rodiček a riziky jako obezita, diabetes a IVF. Nicméně císařský řez zůstává nezbytnou operací pro záchranu života, pokud přirozený porod představuje riziko. Česko není zemí, kde by dominuovaly císařské řezy, ale je důležité udržet jejich podíl na co nejnižší úrovni a vyvarovat se excesů, jaké se v některých regionech Latinské Ameriky blíží 50 %.

V posledních letech dochází k posunu směrem k respektujícímu přístupu k porodu. V některých českých porodnicích, například Fakultní nemocnice Bulovka, probíhají porody vedené porodními asistentkami bez nutnosti lékaře, a to v podstatě v rámci určitého podílu případů. Vznikají centra porodní asistence v nemocnicích, které usilují o rozšíření autonomie a odpovědnosti porodních asistentek. Česká legislativa však neumožňuje plnou existenci porodních domů ani podobných alternativ jako v některých západních zemích, a legislativní omezení brání plné samostatnosti pro některé formy péče, včetně šestinedělí a domácích porodu. Přesto se zvyšuje tlak na poskytovatele péče, aby vedli ženy k informovanosti a diskutovali možnosti volby místa porodu, polohy a podpůrných opatření.

Vzdělávání a podpora porodních asistentek je v centru zájmu; Ministerstvo zdravotnictví usiluje o vytvoření podmínek pro samostatnou práci porních asistentek a posílení jejich role v rámci sítě porodnic. V Praze v Podolí pracuje významná část těchto odbornic a jedna z nich, Simona Panochová, zvládne během jediného dne asistovat u císařského řezu a pečovat o rodičku po porodu. Odborné diskuse o roli porodních asistentek, porodních domů a péče o nízkorizikové těhotenství probíhají v různých médiích a institucích, včetně podcastů a veřejných debat.

Psychické zdraví po porodu a péče o rodinu

Až 40 % žen může procházet psychickými změnami a depresemi během šestinedělí. Postnatální blues postihuje 50-80 % žen, zatímco poporodní deprese zasahuje 10-15 % a poporodní psychóza je vzácná, ale závažná (asi 0,1 %). V Česku chybí systémová péče o ženy s psychickými obtížemi během těhotenství a po porodu a chybí plošné sbírání dat v této oblasti. Projekty jako Perinatal, Kogito a Deep help usilují o screening psychosociálního stresu a poskytují nástroje pro podporu žen a rodin. Aplikace Kogito kombinuje plošný screening s vícestupňovou péčí a nabízí rozhraní pro kognitivně-behaviorální terapii a relaxační cvičení. Deep help pomáhá ženám po porodu řešit úzkost a deprese prostřednictvím digitálních intervencí.

Data, tabulky a vizuály

Česká data ukazují posun ve vzdělání matek, změny v rodinném stavu a nárůst diabetes mellitus u matek v posledních letech. Analytické grafiky a mapy ukazují změny v počtu porodů, věku rodičů, zastoupení vaginálních porodů a císařských řezů mezi roky 2000 a 2022. Tabulky a mapy mohou nabídnout pohled na konkrétní porodnice a regiony, které ukazují odlišnosti v poskytované péči a dostupnosti služeb.

Infografika porovnání české porodní péče s evropským kontextem (plodnost, novorozenecká a mateřská úmrtnost, věk rodiček, podíl CS)

V souvislosti s tímto textem lze doplnit tabulku s klíčovými ukazateli pro lepší kontext:

Ukazatel Rok 2021 Rok 2022
Průměrná úhrnná plodnost (počet dětí na ženu) 1,83 1,66
Podíl císařských řezů cca 25-26 % 26 %
Epidurální analgezie využita u porodů - 14 %
Podíl porodů vedených porodními asistentkami bez lékařského dozoru - Růst trendů v některých centrech

Praktické shrnutí pro praxi a informovanost

České zdravotnictví postupně reaguje na potřebu respektující a individuální péče při porodu. Jedním z klíčových cílů je posílit roli porodních asistentek, umožnit jejich větší samostatnost, a zlepšit dostupnost péče pro rodící ženy v různých oblastech. Zároveň je důležité zachovat bezpečnost a dodržovat vědecky podložené standardy WHO a dalších mezinárodních organizací. Komplexní přístup zahrnuje prevenci psychických potíží, systémovou podporu rodiny a zohlednění sociokulturních faktorů, které ovlivňují porodní volby a výsledky péče.

tags: #osm #zasad #porodni #pece