Osklivý chlapeček a jeho odraz ve společnosti: analýza současného veřejného prostoru skrze reakce médií a literatury

„Hajlující zoufalec“ a „tlustý ošklivý chlapeček“. To nejsou výkřiky z anonymních internetových diskusí, ale diagnóza současné české společnosti v podání moderátorů Aleše Cibulky a Michala Jagelky. V pořadu Prostor X vysvětlili, proč se rozhodli definitivně odložit diplomatické rukavičky a proč podle nich nastal čas nasadit na „hrubý pytel hrubou záplatu“ proti lidem, kteří beztrestně špiní veřejný prostor a likvidují slušnost.

Michal Jagelka v rozhovoru neskrýval zděšení z toho, jakým směrem se česká společnost v posledních letech ubírá a kdo v ní získává rozhodující slovo. „Je to pořád ta samá písnička těch populistů, nácků a lidí, který už jako z nudy nevěděj, co s těma prachama, tak se rozhodli, že prostě začnou ovlivňovat svět a začnou štvát lidi proti sobě,“ řekl herec. Podle něj se do popředí dostávají postavy, které místo věcné diskuse sázejí na vyvolávání nenávisti a rozdělování společnosti.

Filip Turek je podle Jagelky vykonstruovaný marketingový produkt bez hlubšího obsahu. „To je prostě jenom hajlující zoufalec z Jižního města, který si o sobě strašně myslí, ale není za mě partner k debatě,“ uvedl Jagelka s tím, že ho uráží přítomnost takových lidí ve veřejném prostoru. Zdůraznil, že ho děsí především vliv, který tito lidé mají na mladou generaci a na vnímání historie.

Hosté se zastavili i u urážek, které v mediálním prostoru adresoval Xaver Veselý slovenské herečce Magdě Vášáryové. „Xaver Veselý jako ošklivý zlý tlustý chlapeček, který nesahá po kotníky paní Vašáryové,“ prohlásil Jagelka. Reagoval tak na snižování úrovně debaty, kdy jsou vzdělané osobnosti napadány lidmi, kteří podle něj postrádají základní slušnost i odbornost.

Aleš Cibulka k tomu poznamenal, že je „fascinující, kolika lidem je tohle sympatické,“ a upozornil na nebezpečný trend, kdy se neschopnost stává devizou. Oba umělci vysvětlili, proč se i on sami rozhodli ve svých vyjádřeních přitvrdit a použít vůči těmto lidem jejich vlastní zbraně. „U těhle lidí zkrátka platí na hrubý pytel, hrubá záplata, musíte na něj jít úplně stejně,“ vysvětlil herec.

Podle něj už v současné situaci nestačí jen mlčet a spoléhat na to, že si demokracie poradí sama, protože pasivita slušných lidí by mohla vést k tomu, že je agresivní populismus nakonec „sežere“.

Jak probíhala návštěva u Oty Klempíře? V čem jim lhal a proč se na ministerstvu kultury křičelo? Co byla ta nejděsivější věta, kterou si oba umělci pamatují doteď? A proč jsou podle nich argumenty o chudých babičkách v debatě o poplatcích manipulací bez pravdivého základu?

Infografika: dynamika veřejného prostoru a vlivu médií na názorovou atmosféru

The idea is that at individual scales the additional load is ignorable, but at mass scraper levels it adds up and makes scraping much more expensive. Ultimately, this is a placeholder solution so that more time can be spent on fingerprinting and identifying headless browsers (EG: via how they do font rendering) so that the challenge proof of work page doesn't need to be presented to users that are much more likely to be legitimate.

Tempo je pomalejší, ale i tak jsem se ke knize vracela. Určitě stojí za ji dočíst do konce. Příběh této knihy se vyvíjí pomalu a jeho tempo proto nemusí být příjemné pro každého čtenáře. Námět a postupná eskalace je ovšem dobrá, určitě se zde čtenář setká s, v tomto žánru žádaným, napětím a nepříjemnými pocity (nejen ze zmíněné rozvláčnosti). Velmi dobře hodnotím překlad - květnatou řeč, i grafické zpracování knihy. Celek tak působí velmi kvalitně. A zbytek jsem přečetla na jeden nádech.

PS: a tu klíčovou dírku znám z dětských knih. Kdyby tento příběh vyprávěl sám chlapec, byl by styl, jakým je knížka napsaná, odpovídající a přijatelný. Takto mi svou jednoduchostí nevyhovoval a rozvláčné opakování a zbytečné prodlužování děje taky ne.

Nepravděpodobný příběh Samuela Claye mi připomněl Vlak dětství a naděje Věry Sládkové, které se taky povedlo vyvolat v čtenáři pocit, že se na hrdiny díváme přes vypouklé zrcadlo, což je dáno zřejmě snahou předvést neobvyklou, vyšinutou situaci očima dítěte. Knihy si obvykle podle obálky nevybírám. Věřím kvalitním recenzím, komentářům, ověřenému autorovi a anotaci. Tato kniha mi však padla do oka v prodejně LK a obal byl tak zajímavý, že jsem neodolala.

Mysteriozní příběh o podivném, osamělém chlapci, který zoufale čeká na nepřítomnou maminku, mě dojal i vyděsil. Naprosto skvělé. Často jsem měla chuť Samuela proplesknout, aby se probral. Ale chudák za to nemohl. Věřil, že ho matka miluje že všech nejvíc, nechtěl uvěřit tomu, že by ho opustila.

Chvílemi byla kniha děsivá, napínavá. Už několik měsíců žije devítiletý Samuel sám v rozlehlém starém domě na anglickém venkově jen s hospodyní Ruth. Samuelův kamarád mu ale vypráví příběh o podobné rodině v Německu, kde služebná majitelku domu zabila, aby si nechala její majetek a pohřbila ji ve sklepě.

To se čím dál tím víc potvrzuje, nejen díky lžím a stále stejným slovům Ruth, ale i díky pohlednicím, které chodí jednou za čas z Ameriky a jež nepsala maminka, ale samotná Ruth. Je tohle Samuelovo podezření pravdivé, nebo se dočista zbláznil a celá věc se má úplně jinak? Jediným opravdovým kamarádem je zdá se pro Samuela jen králík Robin Hood, který ale také nemá úplně jednoduchý osud.

Atmosféra hustá tak, že by se dala krájet. Stihla mne čtenářská schizofrenie - čtete jedním dechem a pak raději odkládáte, abyste to vydýchali, ale ne na moc dlouho, protože se to prostě nedá vydržet.

Nalákalo mě povedené vydání knihy i komentáře. Nakonec jsem se musel prokousat fádním textem (s krásnými obrázky). Uf, to bylo napětí, to byl skutečný thriller: komorní, nepříliš dlouhý (možná dokonce spíš povídka), ale napětí a stísněné pocity by se daly krájet. Výprava knihy - s plastickým kukátkem na/v obálce a mnoha temnými ilustracemi - skoro mate, vypadá to jako kniha pro děti. Ale ouha, pro ty tedy určitě není, jen pro silné dospělácké nátury.

Rodinné sídlo na anglickém venkově, podivná hospodyně Ruth a nešťastný opuštěný devítiletý syn paní domu. Na začátku příběhu jsem měl mylný pocit, že by mohlo jít o nečekaně temné vyprávění. Nalákalo mě povedené vydání knihy i komentáře. Nakonec jsem se musel prokousat fádním textem (s krásnými obrázky).

Také mám po přečtení této knížky rozporuplné pocity, protože má své kladné stránky, ale bohužel s sebou nese i trochu zklamání. Mezi výrazné přednosti řadím samozřejmě krásné provedení, přebal knížky je nádherný a také samotný námět není vůbec špatný, ale jako by autor nedokázal jednoznačně prokreslit charaktery jednotlivých postav.

Chlapec byl pěkné kvítko a nedivím se, že hospodyni z toho místy ujížděly nervy. Možná to byl i autorův záměr, aby byl čtenář zmatený a aby lépe vynikla pointa, ale u mne nezafungoval a naopak s pointou ještě zesílil a přinesl s sebou rozčarování. Pěkný příběh. Napínavý s nečekaným vyvrcholením. Co si myslí jeden chlapec, když zůstane doma sám jenom s hospodyní a maminka jednou v noci uteče a ani se s ním nerozloučí? Kde je maminka ve skutečnosti?

Rodinné sídlo na anglickém venkově, podivná hospodyně Ruth a nešťastný opuštěný devítiletý syn paní domu. Na začátku příběhu jsem měl mylný pocit, že by mohlo jít o nečekaně temné vyprávění. Nalákalo mě povedené vydání knihy i komentáře. Nakonec jsem se musel prokousat fádním textem (s krásnými obrázky).

Uf, to bylo napětí, to byl skutečný thriller: komorní, nepříliš dlouhý, ale napětí a stísněné pocity by se daly krájet. Výprava knihy - s plastickým kukátkem na/v obálce a mnoha temnými ilustracemi - skoro mate, vypadá to jako kniha pro děti. Ale ouha, pro ty tedy není, jen pro silné dospěláky.

V důležitém coordinačním záměru díla se objevuje i reflexe na rodinné vztahy a těžkosti s porozuměním v kontextu rodiny a společnosti, která v literárním díle rezonuje s realitou sobectví a manipulace ve veřejném prostoru.

  • Diskuze o tom, jak veřejný prostor reaguje na prorážející rétoriku a osobní útoky.
  • Analýza, jaké důsledky má vyhrocená komunikace pro mládež a vnímání historie.
  • Vztah mezi literárním dílem a aktuálními tématy společnosti a politiky.

Tento text zpracovává soubor názorů a reflexí z médií i literárních děl, které spolu vytvářejí obraz současné společnosti a její potřeby otevřené, věcné diskuse nad destruktivní rétorikou.

tags: #osklivy #chlapecek #pribeh