Ošetřovatelské diagnózy v šestinedělí: Neefektivní kojení a Snaha zlepšit kojení v neonatologické péči

Šestinedělí alias puerperium je doba, kterou žena prožívá zhruba šest týdnů po svém porodu. Toto období trvá obvykle šest týdnů po porodu (odtud je odvozen název šestinedělí) a není jen o fyzickém zotavení maminky. Zatímco novorozencům se po porodu dostává veškeré pozornosti, na maminky se i dnes trochu zapomíná. A jsou to přitom ony, které prožily náročný porod a také potřebují péči a pozornost.

Pojetí ošetřovatelské diagnózy a NANDA‑I v kontextu šestinedělí

Ošetřovatelská diagnóza je součástí ošetřovatelského procesu. Musíme nalézt skutečné a očekávané potřeby a problémy nemocného. Probrat je s nemocným, pokud je to možné a vypracovat pořadí jejich naléhavosti. Mezinárodní odborné seskupení North American Association for Nursing Diagnosis International (Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřovatelskou diagnostiku) vytvořilo diagnostický systém NANDA domén. Tento systém obsahuje názvy ošetřovatelských diagnóz. Ty jsou sdruženy v mezinárodní klasifikaci ošetřovatelských diagnóz NANDA - International. Tyto ošetřovatelské diagnózy jsou rozřazeny do tzv. diagnostických domén - okruhů/oblastí a dále do tříd a kategorií.

Každá ošetřovatelská diagnóza je určena tzv. diagnostickými prvky: číselným kódem, definicí, určujícími znaky, souvisejícími nebo rizikovými faktory. Stanovení ošetřovatelské diagnózy musí vycházet z anamnézy. Pojetí systému NANDA domén je holistické a sleduje jedince ve všech oblastech osobnosti a jejího života. Domény deklarují zařazení problémů klienta do 13 nezaměnitelných oblastí. Domény nabízejí ošetřovatelské diagnózy (problémy), které by se u klienta mohly objevit při nefunkčním uspokojování jeho potřeb.

Specifika šestinedělí relevantní k ošetřovatelským diagnózám

Tělo ženy opět prochází obrovskými změnami. Zátěž ale dostává nejen tělo, ale i psychika. Po porodu se tělo potřebuje zotavit a právě k tomu je tu období šestinedělí. Probíhající změny lze zařadit do tří skupin: hojí se poranění vzniklá během porodu, pohlavní orgány a celý organismus se vrací do stavu před otěhotněním, zahajuje činnost mléčná žláza, nastává kojení. Děloha se vrací do původní velikosti, hormonální hladiny se stabilizují a tělo se přizpůsobuje přirozeným poporodním změnám.

Z váhy 1000 g po porodu váží koncem šestinedělí přibližně jako před otěhotněním asi 70 g. Zavinování dělohy začíná téměř okamžitě po narození dítěte. Zavinování dělohy mohou doprovázet silné křeče nebo bolesti. U žen po vaginálním porodu se doporučuje lehat na břicho už za 24 hodin. U žen, které rodily císařským řezem, by s tím měly počkat až do 4. týdne podle stavu hojení. Nalitá prsa a bolavé bradavky - oteklá, citlivá a nalitá prsa jsou pro období po porodu typická. Kvůli tomu je bolestivé i kojení, proto mnoho maminek stále častěji využívá služby laktačních poradkyň.

Neefektivní kojení (NANDA kód 00104) a Snaha zlepšit kojení (0106) - validace diagnostických prvků

Implementace mezinárodní klasifikace NANDA‑I v podmínkách neonatologické péče v ČR je východiskem pro objektivizaci ošetřovatelských diagnóz a standardní terminologie. Cílem validizační studie bylo validovat diagnostické prvky ošetřovatelských diagnóz 00104 Neefektivní kojení a 0106 Snaha zlepšit kojení vybraným souborem neonatologických sester - expertek a zjistit, které diagnostické prvky považují za hlavní, a které za vedlejší.

Pro obsahovou validaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Soubor tvořilo 26 neonatologických sester - expertek. Za expertky byly považovány sestry pracující na neonatologii, které získaly minimálně 4 body dle modifikovaných Fehringových kritérií. Pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl použit měřící nástroj obsahující 43 položek (diagnostických prvků) uvedených v klasifikačním systému NANDA‑International.

U ošetřovatelské diagnózy 00104 Neefektivní kojení, za významné určující znaky (vážené skóre vyšší než 0,80) expertky považovaly: kojenec není schopen správně uchopit prs (0,82). Ze souvisejících faktorů dosáhlo váženého skóre vyšší než 0,80 celkem 3 prvky. Validation of the Nursing Diagnosis of Ineffective Breastfeeding byl jedním z klíčových dřívějších studií, které inspirovaly pozdější validizační přístupy. Fehring JR. Methods to validate nursing diagnoses a další publikace poskytují metodologický rámec pro validaci diagnostických prvků.

Praktický význam validace

Standardizovaná terminologie pro ošetřovatelskou diagnózu umožňuje přesné stanovení diagnóz, sledování výsledků ošetřovatelské péče a komunikaci mezi zdravotnickými týmy. Tento přístup zvyšuje kvalitu péče o ženy v šestinedělí a novorozence, usnadňuje sběr dat pro výzkum a zajišťuje konzistentní dokumentaci v klinické praxi. Bocková S, Kozáková R. a další autoři diskutují využitelnost a dopad klasifikace Aliance NNN v ošetřovatelské praxi.

Klinické projevy a ošetřovatelské intervence vztahující se ke kojení

První 2-3 dny po porodu se tvoří první mléko nazývané mlezivo nebo také kolostrum. Toto mléko je cenné pro svůj vysoký obsah bílkovin, minerálních látek, vitamínů, imunitních protilátek a nenasycených mastných kyselin. Během dalších dnů po porodu (optimálně do 2.-3. dne) se už začíná vytvářet zralé mateřské mléko. Brzy po porodu během přirozeného rozvoje laktace se významně zvyšuje hladina prolaktinu zodpovědného za tvorbu mateřského mléka, a dále oxytocinu, který podporuje uvolňování mléka. Pokud žena intenzivně kojí, jejich hladina je vysoká.

Pokles hladiny estrogenů a progesteronu po porodu s časným přisátím miminka stimuluje produkci prolaktinu po porodu a tím je podpořen brzký nástup laktace. Oxytocin a prolaktin se podílejí i na podpoře citové vazby mezi matkou a děťátkem. Pro novorozence je kolostrum lehce stravitelné a kaloricky bohaté. Pro miminko je přesně tou nejpřirozenější a nejpotřebnější stravou.

Mezi praktické ošetřovatelské intervence patří podpora časného přiložení k prsu, edukace správné techniky přisátí, pozorování způsobu uchopení prsu kojencem a včasná konzultace s laktační poradkyní. Nalitá prsa a bolavé bradavky je třeba řešit komplexně, protože kvůli tomu může být kojení bolestivé a omezující. Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy kojenec není schopen správně uchopit prs.

Ošetřovatelské diagnostiky v širším kontextu šestinedělí

Poporodní období je plné změn na fyzické i psychické úrovni. Psychické změny po porodu jsou neviditelné, proto je třeba si jich všímat o to víc. Poporodní blues - tzv. poporodní melancholie je pocit smutku a plačtivosti po porodu. Na rozdíl od poporodního blues je poporodní deprese charakteristická extrémním smutkem, zoufalstvím, vyčerpáním a beznadějí. Může vyústit až do neschopnosti postarat se o dítě a výjimkou nejsou ani odmítavé postoje k miminku.

Praktická ošetřovatelská péče v šestinedělí tedy přesahuje pouhé řešení fyzických obtíží a zahrnuje i posouzení psychického stavu ženy, podporu duševního zdraví, školení péče o novorozence a zajištění sociální podpory. Partner, rodina a nejbližší přátelé by měli být mamince oporou a ptát se jí, jak se cítí a jak jí mohou v tomto kritickém období pomoci.

Kontrola matky a propuštění z porodnice

Propuštění z porodnice záleží na průběhu porodu, na tělesném a duševním stavu novopečené maminky a zejména na zdraví novorozence. Po samovolném porodu se dnes běžně propouští za 72 hodin a po císařském řezu 4. den. Po porodu zůstává rodička 2 hodiny na porodním sále nebo v porodním pokoji. Doba bezprostředně po porodu je pro organismus čerstvé maminky velmi náročná. Její tělo si zvyká na novou situaci, mění se průtok krve. Po šestinedělí by se měla žena dostavit ke svému gynekologovi kvůli lékařské gynekologické prohlídce. Součástí této prohlídky je vyšetření hrdla dělohy pod zvětšením pomocí kolposkopu a odběr stěrů na cytologické vyšetření.

Hygiena a péče o porodní poranění

Nedělka by měla nejen v porodnici dodržovat běžná hygienická opatření. Oplachování rodidel je zpočátku vhodné po každém vymočení, stolici a kojení. Pokud máte porodní poranění, je třeba podpořit správné hojení a případně také včas odhalit známky začínající infekce nebo jejího šíření. V oblasti vnějších rodidel je možné pozorovat snížení prosáknutí a pigmentace a je vhodné věnovat péči o hráz, protože bolest hráze může přetrvávat několik týdnů.

Doporučení pro praxi a role ošetřovatelské péče

Každá ošetřovatelská intervence v šestinedělí by měla vycházet z anamnézy a z posouzení aktuálních potřeb ženy a novorozence. Při vytváření ošetřovatelských diagnóz vždy postupujeme podle zadaného schématu a využíváme standardizované termíny NANDA‑I. Důležité je podporovat časné přiložení k prsu, sledovat přisátí a uchopení prsu kojencem a včas indikovat intervenci u kojení bolestivého nebo neefektivního.

Nezbytnou součástí péče je edukace rodiny a zajištění sociální podpory. Jednou z nejdůležitějších věcí, které si může maminka během šestinedělí udělat, je dopřát si čas na odpočinek a zotavení. V praxi se to ale lépe říká než provádí, proto je důležité vždy požádat o pomoc a nechtít všechno zvládnout vlastními silami.

V kontextu validace ošetřovatelských diagnóz v neonatologické praxi je třeba využívat ověřených metod, jako je Fehringův model validity diagnostického obsahu, a zohledňovat zkušenosti sester-expertek, které zajišťují, že diagnostické prvky jsou klinicky relevantní a použitelné v běžné praxi.

tags: #osetrovatelske #diagnozy #na #sestinedeli