Ošetření dojnice po porodu

Po porodu dojnice prochází klíčovým obdobím, které ovlivňuje její zdraví, pohodu a budoucí produkci mléka. Tento proces zahrnuje nejen samotné ošetření krávy, ale i péči o novorozené tele a management celého stáda. V posledních letech se stále více pozornosti věnuje prodloužené laktaci jako strategii pro zvýšení ziskovosti farem, která s sebou nese specifické výhody i rizika.

Prodloužená laktace: strategie pro zvýšení ziskovosti

Kráva dosáhne vrcholu produkce mléka přibližně 3-6 týdnů po porodu, po kterém následuje postupné snižování výnosu. Standardní doba laktace se pohybuje kolem 305 dní. Vzhledem k rostoucí poptávce po mléčných výrobcích mnozí zemědělci hledají způsoby, jak zvýšit produkci a ziskovost.

Jednou z hlavních výhod prodloužené laktace je potenciál pro zvýšení zisků zemědělských podniků. Tento přístup se pojí s nižší spotřebou krmiva a menším počtem veterinárních zákroků. Studie ukázaly, že krávy, které jsou udržovány v laktaci po delší dobu, mohou vyprodukovat více mléka než ty, které jsou brzy zasusušeny.

Doba laktace může být prodloužena různými způsoby. Někteří evropští zemědělci tak činí odkládáním inseminace po otelení. Podle Eline Burgersové z Wageningen Livestock Research si farmáři vybírají konkrétní krávy pro delší čekací dobu na inseminaci na základě jejich produkce mléka, parity nebo tělesné kondice. Úspěch opožděného zabřeznutí závisí na několika faktorech, které mohou být podpořeny použitím hormonální léčby, genetiky nebo různých manažerských technik.

Je však důležité poznamenat, že pokud zemědělci prodlouží laktaci všem svým kravám, lze očekávat pokles celkové produkce mléka. Multiparní krávy s velmi dlouhou prodlouženou laktací mohou skončit s velmi nízkou produkcí mléka, zatímco primipary (prvorodičky) mohou prodlouženou laktaci zvládnout velmi dobře.

graf srovnávající produkci mléka u krav s různou délkou laktace

Genetické zlepšení a prodloužená laktace

Eline Burgersová také diskutovala o potenciálu genetického zlepšení. Uvedla, že genetické zlepšení by nenastalo přímo prodloužením laktace, ale krávy s vysokou produkcí mléka byly obvykle ty, u kterých byla laktace prodloužena.

Zdraví a pohoda dojnic

Další významnou výhodou prodloužené laktace je potenciální zlepšení zdraví a pohody dojnic. Když jsou krávy brzy zaprahnuty při vysoké produkci mléka, riskují vznik zdravotních problémů, jako je mastitida a kulhání. Zpožděná inseminace snižuje riziko onemocnění, protože krávy jsou zasušeny později v laktaci, kdy je již snížena produkce mléka.

Krávy, které rodí tele každý rok, procházejí vysoce rizikovým tranzitním obdobím. Tím, že je zemědělci udržují v laktaci po delší dobu, mohou snížit riziko některých zdravotních problémů a zlepšit celkové zdraví svého stáda.

ilustrace zdravé a nemocné dojnice

Rizika spojená s prodlouženou laktací

Zatímco prodloužená laktace snižuje riziko některých onemocnění, existují i specifická rizika spojená s touto praxí. Mezi ně patří potenciální metabolické poruchy, jako je ketóza a ztučnění jater, které se však individuálně liší podle krávy.

Studie ukázaly, že krávy, které byly v laktaci delší dobu, mají větší potíže se zabřeznutím, což může negativně ovlivnit celkovou produktivitu stáda. Pokud však byla inseminace záměrně odložena, některé studie zjistily zlepšení reprodukční výkonnosti.

Burgersová věří, že výběrem vysoce produktivních krav pro prodlouženou laktaci mohou zemědělci snížit počet krav, které potřebují, což jim usnadní práci. Tato praxe je testována v jiných evropských zemích, jako je Německo, Švédsko a Dánsko, kde se zemědělci potýkají s podobnými problémy s produkcí a nemocemi.

Environmentální aspekty a ekonomické dopady

Pokud jde o environmentální dopady prodloužené laktace, Burgersová uvedla, že to závisí na výběru krav a na konkrétních farmářských postupech. Zvýšené emise metanu byly zjištěny u dojnic v pozdních stádiích laktace, ale pokud jsou vybrány krávy s vysokou produkcí, může to být jinak.

Prodloužená laktace může snížit počet březostí na krávu, což snižuje riziko zdravotních problémů spojených s porodem, jako jsou infekce dělohy a ketóza. Zemědělci mohou snížit náklady spojené s častými březostmi a chovem telat, stejně jako náklady na krmivo.

Na druhou stranu, prodloužená laktace může snížit celkovou roční produkci mléka, zejména u multiparních krav. Existuje také zvýšené riziko ztučnění na konci laktace a souvisejících metabolických poruch okolo doby příštího otelení. Prodloužení laktace může vyžadovat častější sledování krav, což může zvýšit náklady na pracovní sílu.

Základy úspěšného odchovu telat a příprava na porod

Základem každého úspěšného chovu je odchov telat. Vlastní technika odchovu je v mnoha chovech problematická a dochází ke zbytečným úhynům (až 20 %, včetně mrtvě narozených telat) v důsledku nerespektování základních pravidel.

Výživa a zdraví matky během gravidity

  • Výživa matky: Dostatek živin v krmné dávce je klíčový, protože v poslední třetině gravidity dochází k největšímu růstu hmotnosti telete. Kvalitní krmná dávka musí zajistit plemenici vše nezbytné.
  • Překrmování matky: Zejména nadměrný příjem energie může způsobovat metabolické problémy. Přetučnělost matky může vést ke komplikacím při telení či úhynu matky i telete.
  • Nedostatečná výživa: Negativně ovlivňuje zdraví vyvíjejícího se telete.
  • Nedostatek vitamínů: Nedostatek některých vitamínů (např. A, E) v době gravidity může způsobit vážné defekty plodu, v nejhorším případě až úhyn.
  • Minerální látky: Správný poměr minerálních látek (Ca, P, Mg, Fe, Se, Cu atd.) a jejich vzájemná vyváženost jsou velmi důležité.
  • Nezávadné a nezplísněné krmivo: Některé toxiny mohou negativně ovlivnit zdraví matky i plodu.

Management prostředí a prevence stresu

  • Optimální mikroklima: Teplota, vlhkost a tepelný stres mohou ovlivnit graviditu. Tepelný stres nad 23 °C a chladový stres pod -5 až -7 °C jsou pro krávu stresující.
  • Zamezení otřesům a prudkým pohybům: Tyto faktory se mohou projevit negativně, od krvácení až po potrat či předčasný porod.

Příprava na porod a genetické faktory

  • Včasný převod a doba stání na sucho: Zajištění návyku krav na specifickou krmnou dávku a tvorba protilátek proti patogenům jsou důležité pro následnou produkci mleziva.
  • Dědičnost a genetika: Nevhodná kombinace tělesného rámce rodičů může vést k velkým teleti, které neprojde porodními cestami. Některé geneticky dědičné choroby, jako CVM (vertebrální malformace) u holštýnského plemene, mohou způsobit deformace a úhyn telete. Zkrácení šlach u předních končetin telat je často dočasné a samovolně se koriguje.
  • Věk dojnice: Příliš brzké nebo pozdní zapuštění může mít negativní vliv na zdraví matky i telete. Dlouhověkost (počet laktací) je však podstatným kritériem.

Fáze porodu a poporodní péče

Technologie chovu krav preferuje volné boxové ustájení a telení v individuálním porodním kotci (min. 3x4 m, lépe 4x4 m). Preferuje se individuální ustájení před tvorbou skupin krav v porodně.

Fáze porodu

  • Přípravná fáze: Kráva je neklidná, nepřijímá krmivo, dochází k propadu břicha a uvolnění pánevních vazů, změnám na mléčné žláze.
  • Otevírací fáze: Objevují se první kontrakce dělohy a břišního lisu, do krčku děložního se dostávají plodové obaly. Kráva je neklidná, přešlapuje, vstává, často močí a defekuje.
  • Vypuzovací fáze: Jsou viditelné plodové obaly, které praskají a odtékají plodové vody. Kontrakce jsou intenzivnější, samice výrazně tlačí a tele je vypuzováno. Kráva při tom může sténat.
  • Poporodní fáze: Po vypuzení telete dochází k odchodu plodových obalů (placenty). Odchod placenty musí být spontánní, bez tahání. Následuje fyziologická obnova dělohy.

Poporodní ošetření telete

  • Odstranění, případné odsátí hlenů z nozder a tlamičky.
  • Rozdýchání telete.
  • Vytření telete do sucha (masáž). V případě nedýchání - podráždění nozder nebo aplikace Respirotu.
  • Ošetření pupku vhodným desinfekčním přípravkem.
  • Včasné napojení telete v dostatečném množství, kvalitě a v pravidelných časech.
  • Označení ušní známkou.
  • Přesun do individuálního boxu mimo stáj.

Prodloužená laktace, ačkoliv nabízí potenciální výhody, má i své nevýhody. Je nezbytné, aby zemědělci zvážili klady a zápory a zohlednili specifika svého stáda a manažerských postupů před rozhodnutím o jejím zavedení. Jednotlivé země EU mohou mít své vlastní předpisy a pokyny pro management mléčného skotu, včetně těch týkajících se prodloužené laktace.

tags: #osetreni #dojnice #po #porodu