Nechtěné otěhotnění představuje nejen praktický, ale i emocionální zásah do života. Důležitost prevence v této oblasti nespočívá jen ve fyzických aspektech, ale i v psychických a finančních dopadech, které s sebou neplánované těhotenství nese. Přestože se mnoho lidí domnívá, že přesně ví, jak málo stačí k otěhotnění, často nemají zcela jasno v tom, jaká je skutečná pravděpodobnost otěhotnění v různých situacích. Nechráněný styk může vést k nechtěnému těhotenství během jakékoli fáze cyklu, a to i po jednom styku. Pravděpodobnost otěhotnění se liší podle období menstruačního cyklu, nejvyšší bývá během ovulace, kdy je zralé vajíčko připraveno k oplodnění. Riziko početí přináší dokonce i minimální kontakt se spermatem, proto je důležité se chránit i v případě styku s přerušením.
Ve skutečnosti může preejakulát obsahovat malé množství spermií, což znamená, že i přerušovaný styk nese jistou pravděpodobnost otěhotnění. Někteří věří, že při menstruaci není možné otěhotnět, což je ovšem jen částečná pravda. Pravděpodobnost otěhotnění sice během menstruace klesá, ale u žen s kratšími cykly existuje riziko, že se plodné dny dostaví brzy po skončení krvácení. Existují dny s nižší pravděpodobností otěhotnění, kdy riziko početí výrazně klesá, a to hlavně ve fázi po ovulaci zvané luteální fáze. Po nechráněném styku je důležité rychle reagovat, aby se snížilo riziko nechtěného otěhotnění.

Jednou z nejúčinnějších možností je pilulka po sexu proti otěhotnění, která má nejvyšší účinnost, pokud je užita co nejdříve po styku. Pro ty, kdo plánují těhotenství, je zásadní vědět, kdy je největší šance na otěhotnění. Nejvhodnější doba k početí je kolem ovulace, kdy je vajíčko připraveno k oplodnění. Kromě sledování cyklu existují produkty, které mohou podpořit plodnost a zvýšit pravděpodobnost početí. V nabídce Botanic najdete co na podporu otěhotnění - například BeMom pro ženy nebo BeDad pro muže, které posilují zdraví reprodukčního systému.
Zatímco dříve měly ženy při prvním porodu okolo 25 let, dnes se tento průměr posunul blíže k třicítce. To, že se rodiči stáváme později, má řadu důvodů: kariéra, cestování, starost o finance... Narozdíl od mužů se ženy rodí s daným počtem vajíček: během života jich už žádné další nepřibývají, naopak. Z původního miliónového konta dochází k postupným ztrátám, v době puberty už jich zbývá přibližně 300 000, z nichž se při každé ovulaci jedno uvolní. S věkem se poté snižuje nejen jejich počet, ale také kvalita. To, jak jste na tom s aktuálními čísly vaší plodnosti, prozrazuje tzv. Mimo stárnutí, na které protilék zatím nemáme, existují faktory, které jsou zcela ve vaší moci: obezita, kouření, konzumace alkoholu, stres, nedostatečný spánek nebo intenzivní fyzická aktivita. Lékaře proto obvykle nezajímá jen datum vašeho narození, ale také způsob vašeho života.
I přesto, že některé biologické skutečnosti nelze ignorovat, poskytuje reprodukční medicína dnešním ženám možnost mít děti i v pozdějším věku. Ženy po čtyřicítce, které si přejí otěhotnět, nejsou žádná rarita. Jak jsme ale uvedli na předchozích řádcích, lékaři jim k miminku pomoci umí, avšak s rostoucím věkem je vhodná preimplantační genetická diagnostika, která umožňuje pečlivé vyšetření embryí a výběr těch s nejvyšší šancí na zdravý vývoj. Neplodných párů stále přibývá. Moderní medicína však dokáže mnohým z nich pomoci. Své o tom ví i mnoho žen z ciziny, které se obracejí na naše centra reprodukční medicíny, „reprodukční turistika“ u nás vzkvétá.
S početím přirozenou cestou se potýká 15-20 procent dvojic. Z jedné třetiny je příčina na straně ženy, z jedné třetiny na straně muže a ve třetině případů jde o problém kombinovaný. Důvodů, proč žena ve fertilním věku nemůže otěhotnět, je mnoho. Na nárůst počtu párů, které nemohou otěhotnět přirozenou cestou, má vliv více faktorů. Nejdůležitější je ale odkládání těhotenství do pozdějšího věku. Ženy i muži žijí jinak, než tomu bylo před pár desítkami let. Zejména se zvyšujícím se věkem ženy v době plánované první gravidity klesá šance na otěhotnění. V mužské populaci zase klesá počet a kvalita spermií. Neplodnost se v dnešní době týká jak žen, tak mužů - a obě pohlaví se na ní podílejí téměř stejným dílem. U žen i u mužů se jedná zejména o zhoršenou kvalitu a počet zárodečných buněk.
Přestože reprodukční medicína zažívá obrovský rozmach a každým rokem se objevují nové technologie a metody léčby, nedokáže pomoci všem pacientům. Takzvaná kumulativní úspěšnost terapie se pohybuje okolo 85-90 procent. Asi u 10 procent párů se ani s pomocí opakovaných terapií úspěch nedostaví. Svou roli, především u žen, hraje pochopitelně věk. Průměrný věk pacientek je přibližně 37 let. Úspěšnost léčby klesá s věkem ženy postupně, ale po 40. narozeninách bývá pokles již velmi razantní a u řady žen nad 40 let je jedinou možností léčby využití darovaných vajíček od anonymní dárkyně. Pokud se u ženy nad 40 let plánuje terapie s vlastními vajíčky, pak je úspěšnost kolem 20-30 procent, nad 45 let je pak šance hluboko pod pěti procenty, jedná se spíše o výjimečná těhotenství.
Rizika a možnosti v těhotenství v pozdějším věku
Není žádným tajemstvím, že matky prvorodičky jsou čím dál starší. Najednou žena zjistí, že se blíží čtyřicítka, má dobré zázemí, ale početí není tak jednoduché. Těhotenství v pozdějším věku s sebou nese jistá rizika zdravotních komplikací pro ženu i plod. Pokud je žena zdravá, je těhotenství v pozdějším věku více rizikové pro plod. Stoupá riziko vývojové vady plodu, ne riziko pro ženu samotnou. Je to dáno tím, že všechna vajíčka jsou u ženy vytvořená již v průběhu jejího nitroděložního vývoje a žádná další nová se již nevytvoří, pouze dozrávají. Který věk můžeme vnímat pro těhotenství jako „pozdější“? U každé ženy je to individuální, ale přelomovým bývá věk kolem 35 let směrem nahoru. Nejoptimálnější věk pro početí prvního dítěte je od 25-26 let, v limitu je ještě hranice 30. roku. Za pozdější věk rodičky se obvykle označuje početí od 35 let nahoru a zvláště pak 38-39 let. Z hlediska možných komplikací pozdních těhotenství hraje roli, zda jde o prvorodičku, či ženu, která již dítě má. Pokud žena již byla těhotná, její tělo prodělalo mnoho změn - prsní žlázy se plně dovyvinou až v průběhu gravidity, stejně tak pánev je mnohem pružnější a lépe se přizpůsobuje těhotenským změnám v mladším věku. Jestliže již tedy nějaký porod proběhl, vše jde podruhé většinou snadněji a je tak trochu předpřipraveno od porodu prvního. Tělo čtyřicetleté ženy je odlišné od těla ženy pětadvacetileté. Nejen ve vzhledu, ale především v jeho fungování, možnostech i limitech. Vše je však individuální a případné nejistoty a nastalé zdravotní problémy je třeba řešit s lékařem. Těhotenství samo o sobě není nemoc.

V oblasti pohlavního života je potřeba brát v potaz nejen věk ženy, ale i to, jak se cítí a jaký vliv na ni má samotná sexuální aktivita. Pokud vše probíhá relativně v klidu, žena nemá bolesti, křeče v podbřišku, nekrvácí nebo nešpiní, není důvod, proč by nemohla mít pohlavní styk. Pokud ale po styku bude mít problémy - bolesti, křeče, krvácení - je vhodné raději koitus vynechat. Neznamená to ale, že nesmí mít orgasmus. Většině žen vadí jen mechanické podráždění při koitu, ne orgasmus jako takový.
Otázkou zůstává, jaká je šance, že žena po 35. roku otěhotní přirozeným způsobem. Mnohé páry se o dítě pokoušejí i několik let. Ve věku kolem 22-23 let je pravděpodobnost přirozeného početí asi 25 %, ve věku 36 let je to jen 15 %, v 37 letech asi 12 %, ve 39 letech už 8 % a ve 43 letech pod 5 %. Jedním z hlavních důvodů je ztenčování zásob vajíček a jejich horší kvalita. U zdravé ženy začíná plodné období nástupem menstruace, bývá okolo 11. až 13. roku věku a končí menopauzou kolem 45. až 50. roku. Turnerův syndrom a další genetické či vývojové poruchy mohou ovlivnit plodnost. Syndrom polycystických ovarií (PCOS) vede k nadměrné tvorbě folikulů, které však nedozrávají a nevydají vajíčko k ovulaci. Léčba zahrnuje hormonální terapii k obnovení rovnováhy.
Průběh ovulace může narušit i špatná funkce štítné žlázy, nadváha či podváha, či nadměrná hladina estrogenů v krvi. Imunitní faktory, myomy, polypy děložní sliznice či vrozené deformace mohou bránit průniku spermií do dělohy. Úspěšnost jednoho pokusu IVF se pohybuje kolem 50 % u vhodně zvoleného postupu a věku ženy. S věkem klesá úspěšnost, a nad 40 lety bývá častější potřeba darovaných vajíček. Moderní reprodukční medicína nabízí širokou škálu postupů, včetně IVF, ICSI, AH a dalších, a probíhají i pionýrské směry jako genové terapie nebo cytoplasmatická oprava vajíček. Embrya lze sledovat online díky kamerám v inkubátoru, což zlepšuje informovanost pacientů během léčby.
Praktické rady pro plánování a prevence
Pro úspěšné početí je důležitý zdravý životní styl. Zdravá strava, pravidelný pohyb a vyhýbání se nadměrnému stresu mají přímý dopad na plodnost. Optimální denní dávka kyseliny listové je minimálně 400 mikrogramů, která podporuje správný vývoj plodu. Příznivě působí i doplňky obsahující myoinositol a D-chiroinositol, které mohou zlepšovat metabolismus u žen s nadváhou a PCOS. Vyhýbat byste se měli alkoholu, kouření a nadměrnému příjmu kofeinu. Pestrá strava zahrnující luštěniny, mořské řasy, houby a klíčky přispívá k lepší plodnosti. U mužů i u žen hraje roli i celkový životní styl a psychická pohoda; stressní situace mohou ovlivnit hormonální rovnováhu a ovulaci.

Praktické rady pro pár, který se snaží o dítě, zahrnují pravidelný styk během plodných dnů (přibližně 14 dní před menstruací až den po ovulaci). Optimální frekvence se pohybuje mezi stykem každé 2 dny až 2-3 krát týdně, s ohledem na psychickou pohodu partnerů. Pokud se po roce snahy o početí nedaří, doporučuje se konzultace s odborníkem; u žen nad 35 let bývá doporučena dřívější diagnostika a případně léčba. U otěhotnění hraje významnou roli i věk partnerky; u mužů je věk méně determinující, klíčová bývá kvalita a množství spermií, a jejich životospráva.
Reprodukční centrum nabízí širokou škálu diagnostických vyšetření a terapeutických postupů, včetně spermiogramu a hormonálního vyšetření, které pomáhají vyřešit příčinu neplodnosti a navrhnout nejvhodnější postup. Embrya lze sledovat online, což zvyšuje informovanost a transparentnost léčby. Důležitosti preventivní péče o reprodukční zdraví si cenějí i ženy v pozdějším věku, které mohou využít moderní možnosti, jako je genetická diagnostika embryí a alternativní postupy, které zvyšují šanci na zdravé narození dítěte.
Jak funguje oplodnění in vitro (IVF)? Podrobné vysvětlení
Nejen klinická stránka, ale i psychická podpora hraje klíčovou roli. Odborná psychologická pomoc je často nutná pro zvládnutí emoční zátěže spojené s neplodností. S ohledem na kvalitu života a vztahů mohou být terapie a poradenství užitečné nejen před zahájením léčby, ale i během ní.
Prevence a užitečné tipy pro zdraví rodičovství
- Pravidelná návštěva gynekologa a lékaře u partnera pro včasnou diagnostiku problémů.
- Vhodná označená doba pro plánování těhotenství a sledování plodných dnů pomocí ovulačních testů.
- Udržování ideální tělesné hmotnosti, vyhýbání se extrémním dietám a vysoce náročnému cvičení.
- Dodržování vyvážené stravy, dostatečná hydratace a omezení alkoholu a kouření.
- U mužů i žen omezení expozice hormonálním disruptorům v kosmetice a dalších produktech.
V případě otěhotnění po IVF a dalších aspektech reprodukční medicíny existuje široká škála podpůrných opatření a postupů. Všechny tyto kroky směřují k maximalizaci šancí na zdravé početí a bezpečné těhotenství, a to i v kontextu zvyšujícího se věku rodiček.