Oftagel pri kojeni: bezpečnost, rizika a vedlejší účinky

Léky jsou relativně dobře prozkoumaná záležitost, je známa farmakokinetika léků, často jsou známé studie a případové studie o kojících ženách, které léky užívaly.

Existují odborné publikace a knihy, které každý jeden lék detailně popisují a hodnotí je z hlediska kojení a bezpečnosti při kojení.

Když odpovídáme na otázky o lécích, každou jednu otázku starostlivě zvažujeme (stejně jako jakoukoli jinou otázku).

Otázky o lécích v případě potřeby konzultujeme se světovými odborníky, kteří se tímto tématem zabývají desetiletí: Profesor Thomas Hale, profesor Gideon Koren, profesor Jack Newman.

Často konzultujeme daný lék minimálně s jedním z těchto odborníků, někdy i se všemi třemi.

Na získání odpovědi ohledně kojení a léků, je potřeba se podívat na několik aspektů:

1) Je logické, že ideální stav je ten, kdy je člověk zdravý a nemusí brát léky.

Takže o všech lidech i o kojících ženách platí, že nemají léky užívat zbytečně, pokud je nepotřebují.

2) Léky by měl člověk brát jen, když k tomu má důvod.

3) Má-li však někdo nějaké onemocnění, potom může potřebovat léčbu.

4) Není správné upírat kojícím ženám právo na léčbu jen proto, že kojí.

Bude-li kojící žena potřebovat léky, v drtivé většině případů platí pravidlo, že je bezpečnější pokračovat v kojení i během užívání léku.

Proč? Mnohé léky se do mateřského mléka nedostávají a nebo pokud se dostanou, tak jen v zanedbatelném množství.

Stopové množství léčiv v mateřském mléce není množství,které by bylo terapeutické.

Jinými slovy, jen říci, že nějaký lék se „vylučuje do mateřského mléka“, neříká nic o tom, kolik se ho vylučuje, a většinou jde o nesmírně malé množství.

Takže když budete kojit a zároveň se léčit, tak u velké většiny léků vaše děťátko v reálu nedostane skoro žádný lék.

To, že bude vaše dítě při léčbě zároveň kojené, představuje mimořádně důležitou ochranu pro jeho zdraví do budoucnosti.

Kojení je významný faktor nejen pro zdraví vašeho děťátka, ale dokonce i pro vaše zdraví.

Kdyby dítě během vaší léčby kojené nebylo, budete vystavena mnohem významnějším rizikům.

Takže když porovnáte skutečnost, že budete užívat léky a zároveň kojit, s možností, že nebudete kojit a budete užívat léky, tak ve většině případů rozhodnutí bez jakýchkoli pochyb směřuje ke kojení při užívání léků.

Kdy byste nekojila, vaše děťátko ztratí možnost získávat stovky jedinečných látek, které se v mateřském mléce nacházejí, nemluvě o mnoha jiných aspektech kojení.

Při užívání léků při kojení není potřeba časovat kojení v určitém odstupu od užití léku ani odsávat a vyhazovat mateřské mléko.

Můžete pokračovat v kojení bez omezení, tak jako obvykle.

Toto platí pro drtivou většinu léků.

Rizika spojená s ukončením kojení jsou reálná a mají vliv na zdraví matky, zdraví dítěte, mají ekonomické důsledky pro zdravotnictví a ekonomické důsledky pro samotnou rodinu.

Když se vyjadřují iracionální obavy z užívání léku, nehovoří se o reálných obavách z hospitalizace dětí, které nebudou kojené - takových studií nejsou jen desítky, ale stovky.

A léky, které děti z důvodu následného onemocnění dostanou, mohou mít krátkodobé i dlouhodobé důsledky.

Nemluvě o tom, že v důsledku nekojení mohou mít děti i mnohem závažnější onemocnění, jako např. onemocnění dýchacích cest, záněty středního ucha či trávicího traktu.

Kojení se dá předcházet celému seznamu dalších onemocnění od obezity či rakoviny prs u přes vysoký krevní tlak, riziko kardiovaskulárních onemocnění až po vysokou hladinu cholesterolu, diabetes I. a II. či arteriosklerózu.

Pro ženy ukončení kojení znamená zvýšené riziko rakoviny prsu, endometria, osteoporózy či diabetu II.

V tomto ještě navíc nejsou zahrnuté zvýšené náklady na zubařskou péči či otázky týkající se kognitivního vývoje či chování dětí.

Materiály popisující všeobecné principy na toto téma: 1) Užívání léků během kojení 2) Kojení během choroby matky a dítěte.

Mimo to může být pro vás užitečný článek Kojení a nachlazení, bolest krku matky - čím zmírnit příznaky onemocnění a článek o tom, jakými prostředky zvýšit tvorbu mléka.

Vědecké zdroje: Breastfeeding and Maternal Medication: Recommendations for Drugs in the Eleventh WHO Model List of Essential Drugs from the Department of Child and Adolescent Health and Development, World Health Organization, 2002. Bennett PN, Matheson I, Dukes NMG et al, eds. Drugs and human lactation Elsevier Science Publisher B.V., Amsterdam, 1988.

Briggs GG, Freeman RK, Yaffe SJ. Drugs in Pregnancy and Lactation. 9th Edition Lippincott Wilkins and Williams; Philadelphia, PA: 2011.

American Academy of Pediatrics, Committee on Drugs. The Transfer of Drugs and Other Chemicals Into Human Milk. Pediatrics, 108:776-789, 2001.

British Medical Association, Royal Pharmaceutical Society of Great Britain. British Medical Formulary, No. 36, September 1998.

Royal College of Paediatrics and Child Health. Medicines for children 1999. RCPCH Publication Limited, Hobbs the Printers Limited, Southampton, England 1999.

Hale T. Medications and Mothers` Milk. Hale Publishing; Amarillo, TX: 2019.

AAP policy statement: The Transfer of Drugs and Other Chemicals Into Human Milk. 2. 2020

Drugs in Pregnancy and Lactation: A Reference Guide to Fetal and Neonatal Risk by Gerald Briggs et al (9. vydanie).

Nice FJ, Luo AC. Medications and breast-feeding: Current concepts. J Am Pharm Assoc. 2012;52:86-94.

Hale TW, Ilett KF. Drug therapy and breastfeeding. Contemp Clin Gynecol Obstet. 2001;1:129-148.

Findlay JWA, DeAngelis RL, Kearney MF, et al. Analgesic drugs in breast milk and plasma. Clin Pharmacol Ther. 1981;29:625-633.

Yoshida K, Smith B, Craggs M, Kumar R. Neuroleptic drugs in breast-milk: A study of pharmacokinetics and of possible adverse effects in breast-fed infants. Psychol Med. 1998;28:81-91.

Atkinson HC, Begg EJ, Darlow BA. Drugs in human milk: Clinical pharmacokinetic considerations. Clin Pharmacokinet. 1998;14:217-240.

Hussainy, Safeera & Dermele, Narmin. (2011). Knowledge, attitudes and practices of health professionals and women towards medication use in breastfeeding: A review. International Breastfeeding Journal. 6. 10.1186/1746-4358-6-11.

Neprenesie sa alergická reakcia mliekom na dieťa? Nedostatek solidních dat a spíše obecné rady než studiemi podložená odborná doporučení, taková je podle souhrnné studie publikované v žurnálu PLOS ONE situace kojících matek, které potřebují užívat léky.

Studie shrnující celkem 69 vědeckých prací zaměřených na vliv léků vázaných na předpis na kojení a stav dítěte poukazuje na značné mezery v poznání, které v této oblasti stále zůstávají.

A právě nejistota ohledně toho, zda konkrétní léčivo neznamená ohrožení pro zdraví dítěte, vede ke značné nejistotě kojících matky.

„Matky užívající léky by si neměly vyčítat, že s kojením váhají. Naopak by ještě před porodem měly vyhledat lékařskou pomoc.

Zmiňovaná analýza obsahuje shrnutí celkem 69 různých studií, které byly obsaženy v 12 různých databázích odborných lékařských prací, a věnovaly se vlivu léků na kojení a vývoj dítěte.

Už samotné mapování toho, jak ovlivňuje určité léčivo kojení i kojené dítě, však není vůbec snadné, a tak u velkého množství léků chybí detailní informace.

Například údaje o kojení a lécích, které kojící matky užívají, nejsou podle autorek součástí velkých populačních studií.

Podle další spoluautorky studie Sandry Lopez-Leon, epidemioložky působící na americké Rutgers University, je sběr a vyhodnocování dat v této oblasti naprosto klíčový:

„Je naléhavě nutné, abychom měli k dispozici vysoce kvalitní a vzájemně propojená data o lécích, dlouhodobém vývoji v dětství i později, a zároveň ovlivnitelných rizikových faktorech, včetně kojení, aby bylo možné provést důkladné analýzy možných přínosů i škod souvisejících s léky.

Stejně tak je nutné sledovat, jak daný lék ovlivňuje kojené dítě.

K dalším otázkám při hodnocení bezpečnosti patří i to, jak sledovat dlouhodobý vývoj dítěte, či to, zda výhody podání léčby matce převažují nad případnými negativy, a to jak krátkodobě, tak dlouhodobě.

Obecně platí, že většina léků, které užívá matka, je pro kojence bezpečná a vážné poškození dítěte je nastává velmi vzácně.

Nicméně zhodnocení konkrétní situace konkrétní matky a jejího dítěte může být velmi obtížné, a proto musí být podle týmu vědyň provedeno mimořádně pečlivě.

„Zdravotníci by také měli posoudit, jak efektivně se dítě krmí, a to sledováním jeho sání a přikládání k prsu. To je důležité, protože tyto typy léků mohou narušit schopnost dítěte sát a adekvátně přijímat výživu,“ dodávají autorky.

Podle této britské databáze je na místě se během kojení zcela vyhnout některým antipsychotikům, jako jsou olanzapin nebo clozapin, a antidepresivům, jako escilatopram či fluoxetin.

Velmi problematické je hodnotit vliv léků používaných při léčbě nádorových onemocnění, protože informace ze studií provedených na lidech je příliš málo či obsahují neúplné informace na to, aby byla mohla být spolehlivě posouzena bezpečnost léčby během kojení.

12. 6. MUDr. Pokud kojící matka potřebuje užívat nějaké léky, vyvstává vždy otázka, zda a jak může tato léčba škodit jejímu kojenému dítěti.

U každé léčby posuzujeme standardně poměr jejích přínosů k rizikům, přínosy léčby musejí vždy možná rizika převyšovat.

V případě kojeného dítěte však nastává odlišná situace.

Přínosy léčby se týkají matky.

Matka užívá léky, které potřebuje, v naprosté většině případů však určité množství léků přestupuje do jejího mléka, a tak lék dostává i kojené dítě, které jej vůbec nepotřebuje, a navíc může být ještě ohroženo některými nežádoucími účinky.

Z tohoto pohledu by se zdálo, že situace je pro dítě zcela nevýhodná, protože se stává nechtěným konzumentem léku, který pro něho nemá žádný přínos, avšak může znamenat určité riziko.

Dnes víme, že kojení je nejen unikátní a nejlepší výživa novorozenců a kojenců, ale má celou řadu dalších přínosů pro dítě i pro matku.

Mateřské mléko je komplexní výživou s mnoha imunologickými a růst podporujícími složkami.

Obsahuje bioaktivní proteiny, imunoglobuliny, cytokiny a imunoaktivní buňky, které mají antibakteriální a antivirové účinky a zároveň modulují imunitní systém novorozence.

V období přechodu na smíšenou stravu ovlivňuje kojení imunologickou toleranci dítěte.

Mateřské mléko je schopno díky proměnlivosti svého složení výlučně uspokojit potřeby rostoucího a vyvíjejícího se kojence do 6 měsíců věku a spolu s vhodným příkrmem i déle.

Kromě optimální výživy, která se svým složením přizpůsobuje potřebám dítěte během jeho růstu, představuje kojení i četné další výhody nejen v dětství, ale i později (zdravotní, vývojové, psychologické, sociální, ekonomické a ekologické).

Epidemiologické výzkumy prokázaly, že u kojených dětí je významně nižší výskyt některých infekčních onemocnění jako průjmů, závažných infekcí respiračního traktu, otitid a infekcí močových cest.

Mnoho studií ukazuje, že výživa mateřským mlékem ovlivňuje dlouhodobě nižší hodnoty krevního tlaku a koncentraci cholesterolu, kojení se tak do jisté míry podílí na snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti.

Protektivní vliv mateřského mléka je také pravděpodobný u diabetu 1. i 2. typu, nekrotizující enterokolitidy, akutní leukémie v dětském věku a je možný i částečný ochranný vliv na výskyt náhlého dětského úmrtí.

Kojení navíc přináší zdravotní výhody i matce.

Při znalosti všech uvedených přínosů kojení je zřejmé, že předčasné ukončení kojení znamená pro dítě i matku závažný handicap.

1. Množství léku, které dítě přijímá spolu s mateřským mlékem, závisí na přestupu léku do mléka (koncentraci v mléce) a množství vypitého mléka.

Pokud je známa koncentrace léku v mateřském mléce, lze vypočítat, kolik léku přibližně přijme dítě v mléce během 24 h (při průměrné konzumaci mléka 150 ml/kg hmotnosti/ den).

Pro orientační představu o možném riziku je výhodný údaj tzv. relativní dětská dávka.

Při relativní dětské dávce do 10 % je dle odborné literatury velmi nepravděpodobné, že by lék měl na dítě klinicky významný vliv.

Mnoho léků má relativní dětskou dávku dokonce menší než jedno procento.

I když je tento údaj nepřesný, poskytuje představu o tom, jak velkému množství léku může být kojené dítě exponováno.

Do mateřského mléka přestupují téměř všechny léčivé látky (výjimkou mohou být extrémně velké molekuly, jako má např. heparin a inzulin, dále látky s téměř 100% vazbou na plazmatický albumin, jako je tomu u warfarinu).

Do mléka přestupují snáze látky tvořené malými molekulami, s nízkou vazbou na plazmatické bílkoviny, vysoce lipofilní a slabě zásadité povahy s nízkým stupněm ionizace.

Množství přestupu léčivého přípravku do mléka je ve většině případů závislé na velikosti plazmatické koncentrace léku u matky.

Proto léky, které dosahují jen nízkých koncentrací v plazmě matky (např. Množství léku, které dítě dostane v mléce, lze do jisté míry ovlivnit správným načasováním kojení.

Dítě by nemělo být kojeno v době, kdy je koncentrace léku v mateřském mléce nejvyšší.

Tato doba nastává krátce po dosažení maximální koncentrace v plazmě matky, což je údaj běžně uváděný v Souhrnu informací každého léčivého přípravku (dále jen „SPC“) v oddílu 5.2 Farmakokinetické vlastnosti.

Je třeba si uvědomit zásadní rozdíl mezi rizikem plynoucím z dlouhodobého podávání a podáním krátkodobým.

Krátkodobé podávání je jen výjimečně důvodem kontraindikace kojení.

Pokud tomu tak je (např. 2. Skutečnost, že dítě konzumuje v mléce určité množství léku, ještě sama o sobě nemusí znamenat pro dítě nutné riziko.

Velmi záleží na farmakokinetice daného léku v organismu dítěte.

Přitom je třeba pamatovat, že farmakokinetika malých dětí se liší od farmakokinetiky dospělých.

Klíčové je především vstřebávání z gastrointestinálního traktu.

Léky, které se per os nevstřebávají, mohou vyvolat lokální gastrointestinální potíže, nikoli celkové nežádoucí účinky.

Vstřebávání u nejmenších dětí se však může odlišovat od toho, co je známo u dospělých, v nejranějším období se mohou mírně vstřebávat i látky, které se později vůbec nevstřebávají.

Působení léku na kojence může ovlivnit i metabolická kapacita jater, která vyzrává ve 2 až 3 měsících věku, různě pro různé látky.

Významným farmakokinetickým parametrem je renální eliminace. Renální funkce vyzrávají v průběhu prvního roku (glomerulární filtrace po 2 až 5 měsících věku, tubulární sekrece po 7 až 9 měsících).

Proto je u nejmenších dětí prodloužený eliminační poločas a snáze může dojít ke kumulaci léku v organismu.

3. Nejcennější informace o bezpečnosti léčiv jsou doložené zkušenosti přímo s léčbou kojících matek, jejichž děti byly sledovány.

Takto doložené údaje jsou bohužel velmi omezené a u mnoha látek nejsou dostupné vůbec.

Je proto nutné posuzovat výskyt nežádoucích účinků v obecné populaci a zamýšlet se nad jejich možnou závažností pro malé dítě.

Pro jednoduchou představu, jak vypadá výskyt nežádoucích účinků u kojených dětí, jejichž matky užívaly běžnou léčbu, slouží kanadská studie.

Telefonickými dotazy byl sledován stav 838 kojenců, jejichž matky užívaly různé léky.

U žádného z dětí se nevyskytly závažné nežádoucí účinky, které by vyžadovaly konzultaci s lékařem nebo ukončení léčby matky.

U 11 % dětí však byly pozorovány nezávažné nežádoucí účinky, které měly jen přechodné trvání.

4. Při zvažování možného rizika pro dítě je třeba posuzovat jeho celkový stav.

Zvláštní opatrnost je nutná u nedonošených a nezralých dětí, novorozenců nebo dětí zdravotně handicapovaných.

Např. Správně zvoleným lékem pro kojící matku je tedy takový, který má doložené pouze nízké koncentrace v mateřském mléce, má krátký eliminační poločas, existují o něm údaje o bezpečném podávání během kojení nebo má velmi dobrý bezpečnostní profil.

Také je však třeba pamatovat na to, že celá řada látek ovlivňuje samotnou tvorbu mléka.

Ergotové deriváty a estrogeny snižují koncentraci prolaktinu u matky tak významně, že nejsou slučitelné s kojením.

Celá řada dalších látek může rovněž omezovat tvorbu mléka, jejich užívání není vhodné zejména v obdobích, kdy má matka přechodně méně mléka.

To se týká pseudoefedrinu, levodopy, tamoxifenu, barbiturátů, apomorfinu.

V extrémně velkých dávkách mohou laktaci ovlivňovat i antihistaminika.

V tab. 1 jsou uvedeny látky, které jsou všeobecně považovány za zcela nevhodné během kojení, protože mohou působit kojenému dítěti závažné potíže.

Kontraindikace stanovila Americká pediatrická akademie a jsou potvrzované odbornou literaturou.

Ale ani u vysoce rizikových látek nemusí být kontraindikace absolutní.

Existuje např. několik doložených případů, kdy žena užívala cyklosporin a lékaři jí dovolili několikaměsíční kojení.

V tab. 2 jsou uvedeny léky, které mohou být více či méně rizikové.

Rozhodnutí o léčbě musí ošetřující lékař dobře zvážit podle všech dostupných údajů a podle stavu dítěte.

Musí také informovat matku o možných rizicích a zajistit, aby bylo dítě průběžně sledováno a v případě rozvíjejících se potíží matka včas vyhledala lékaře.

Nejvíce léčivých přípravků pro užívání během kojení spadá do kategorie rizikových - ať už proto, že jsou známá některá rizika, nebo proto, že nejsou dostupné vůbec žádné údaje a nelze odhadnout, jak by mohlo teoretické riziko ohrozit kojené dítě.

Existují však i léky, které patří do kategorie poměrně bezpečných - buď nemohou dítě ohrozit z důvodů farmakokinetických, nebo mají velmi dobrý bezpečnostní profil.

I takové léky však mohou u některého kojence způsobit určité nežádoucí účinky.

Nezbytně nutná farmakoterapie kojící ženy má být správně indikovaná a v co nejnižších účinných dávkách.

Možná rizika léčby je třeba zvážit oproti přínosům kojení.

Pro rozhodování o použití léčivého přípravku během kojení je třeba získat co nejvíce informací.

Základní informací jsou údaje uvedené v SPC každého přípravku, bod 4.6 Těhotenství a kojení.

Starší SPC však bohužel nemají aktualizované informace o kojení a někdy neuvádějí nic, co by lékaři pomohlo v rozhodování.

SPC všech léčivých přípravků jsou dostupné na www.sukl.cz, pod prvním odkazem vlevo na úvodní stránce (Databáze léků).

Interní Med. Kojení přináší celou řadu významných výhod dítěti i matce, proto by nemělo být nikdy bezdůvodně předčasně ukončeno.

Farmakoterapie kojící matky je často příčinou nejistoty, zda a jak mohou léky ovlivnit kojené dítě.

Údaje o možných rizicích léku lze vyčíst ze souhrnu informací o přípravku.

Dalšími údaji jsou popsané kazuistiky nežádoucích účinků a sledování kojených dětí, jejichž matky užívaly léky.

Rozhodnutí o tom, zda je možno při léčbě pokračovat v kojení, závisí na poměru prokázaného nebo teoreticky předpokládaného rizika a vlastním přínosu kojení.

Vždy, když matka užívá léky a přitom kojí, je třeba ji dobře informovat o všech možných rizicích a prohloubit spolupráci a pečlivé sledování dítěte.

Breastfeeding has a series of important advantages for both mother and child. It should never be interrupted prematurely without any important reason.

Obrázek: schéma přestupu léků do mateřského mléka

The drug administration to breastfeeding mother brings often uncertainty whether and how the infant might be influenced.

We can find the data on possible risk of a drug in the Summary of Product Characteristic.

Other data come from published clinical cases of adverse reactions and studies of breastfed infants whose mothers took drugs.

The decision about possible continuation of breastfeeding during drug administration depends on the ratio of evidence based or theoretically supposed risk and great advantage of breastfeeding itself.

Whenever the mother takes a drug while breastfeeding the physician must inform her well about all possible risks and he must start with more close collaboration and careful observation of the child.

Tabulky a praktické poznámky

  1. Relativní dětská dávka do 10 % → nízké riziko pro dítě.
  2. Krátký eliminační poločas a nízké koncentrace v mateřském mléce zvyšují bezpečnost.
  3. U některých látek (ergotové deriváty, estrogeny) kojit není vhodné kvůli snížení prolaktinu.

tags: #oftagel #pri #kojeni