Odtok plodové vody (PROM): příčiny, rizika a způsoby řízení porodu

Prasknutí plodových obalů a odtok plodové vody je jedním ze způsobů, jak může začít porod. Záleží na tom, kdy a jak k odtoku plodové vody dojde. Čím dříve před termínem se to stane, tím hůře se může porod rozbíhat. Hlavním důvodem je zpravidla nepřipravenost, "nezralost", děložního hrdla k procesu porodu.

Mechanismus a anatomie plodových obalů

Plodové obaly, známé také jako amniotické membrány, obklopují miminko v děloze a chrání ho během těhotenství. Tyto membrány se skládají ze dvou vrstev: amnionu a chorionu. Plodové obaly mají část plodovou (amnion a chorion) a mateřskou (decidua). Amnion je v kontaktu s plodovou vodou, která je ve druhém a třetím trimestru tvořena převážně močí plodu. Decidua je v kontaktu se stěnou dělohy.

Plodové obaly podstupují v průběhu těhotenství změny (tzv. remodelace), kterými se přizpůsobují na růst a velikost plodu a také na změny množství plodové vody. V posledních týdnech těhotenství dochází ke ztenčení plodových obalů, což vede ke snížení jejich pevnosti - zejména v části plodových obalů nad oblastí děložního čípku. Tato zeslabená část plodových obalů pak krátce před nástupem porodu, či v jeho průběhu, praská. Tím dochází k odtékání plodové vody skrze hrdlo děložní a vaginu ven mimo tělo těhotné ženy.

Typy odtoku plodové vody a jejich dopad na rozběh porodu

Pokud dojde k prasknutí plodových obalů před nástupem děložních kontrakcí (alespoň 1-2 hodiny), mluvíme o předčasném odtoku plodové vody (PROM). PROM, respektive předčasný odtok plodové vody před 37. týdnem, se označuje PPROM a komplikuje zhruba 2-4 % těhotenství. U PPROM je často nejčastější doba mezi 34. a 37. týdnem.

Existují dva základní způsoby odtoku plodové vody při nástupu porodu v termínu. V prvním odchází jen malé množství vody - příčina bývá buď v drobném protržení ve vyšších partiích vaku, nebo v porušení jen jednoho obalu. Voda v malém množství stéká dolů k hrdlu děložnímu, někdy také může jít jen o prosakování, odtok vody může dokonce i ustat. Vak však zůstává v dolní části neporušen. U tohoto typu odtoku se porod rozebíhá zpravidla delší dobu, ale výskyt infekce je zde poměrně malý z důvodu nesnadného průniku cizorodých činitelů vyvolávajících infekci do dělohy k dítěti.

Ve druhém případě dochází k prasknutí vaku před hlavičkou dítěte, odchází proto mnohem větší množství plodové vody než v prvním případě. Zde je také vyšší pravděpodobnost, že se porod spontánně rozeběhne do 24 hodin od začátku odtoku, protože tomu napomáhá hlavička dítěte, která nyní tlačí na spodní část dělohy, podílí se na zkracování děložního hrdla a také stimuluje vyplavování hormonů podílejících se na rozeběhnutí porodu.

Infekce, zánět a jejich význam

Za normálních okolností je plodová voda sterilní, bez přítomnosti mikroorganismů či jejich nukleových kyselin. Nicméně bakterie z pochvy mohou u některých žen překonat bariéru děložního hrdla a dostat se do prostoru mezi děložní stěnu a plodové obaly. Následně bakterie mohou překonat plodové obaly a dostat se do plodové vody.

Mikroorganismy v plodové vodě jsou rozpoznány specializovanými receptory lokalizovanými na amniu. Jejich aktivace je spojena s rozvojem zánětlivé reakce a následnou produkcí zánětlivých mediátorů (interleukiny, cytokiny, chemokiny) plodovými obaly. Tyto zánětlivé mediátory se uvolňují do plodové vody a přitahují neutrofily z dělohy do placenty a plodových obalů, což vede k masivnímu nahromadění neutrofilů v plodových obalech a placentě.

Nově byl také popsán sterilní zánět plodové vody - situace, kdy jsou v plodové vodě zvýšené hladiny zánětlivých mediátorů, ale není tam prokázána přítomnost mikroorganismů. Přítomnost zánětu a infekce v plodové vodě je obecně špatným prognostickým faktorem, je spojena se zvýšeným rizikem brzkého potratu či předčasného porodu.

Riziko infekce v závislosti na čase

Čekání na porod je bezpečnější do doby, než prsty zdravotníka či monitorovací prostředky překročí hranice pochvy a tím organismům, které jsou u ústí pochvy a v ní přítomny, vstup vzhůru umožní. Podle provedených výzkumů riziko infekce dramaticky stoupá po 24 hodinách od prvního vaginálního vyšetření nebo jiné vnitřní procedury po odtoku a zhoršuje se s počtem dalších vyšetření a postupů.

U donošených dětí (po 37. týdnu) se riziko infekce začíná zvyšovat po 24 hodinách (zhruba 1-2 %) od prasknutí plodových obalů, pokud nedojde k porodu. Riziko se dále zvyšuje po 48 hodinách (přibližně 3-4 %) a výrazněji po 72 hodinách (5-10 %). Tyto data jsou důvod, proč se většina lékařů přiklání k indukci porodu, pokud se porod nerozvine přirozeně.

Streptokok skupiny B (GBS) je běžná bakterie, kterou může mít v těhotenství přibližně 10-30 % žen. Do 24 hodin po odtoku plodové vody bez podání antibiotik se odhaduje, že riziko přenosu GBS na novorozence je kolem 1-2 %. Podání antibiotik během porodu dramaticky snižuje riziko přenosu GBS na dítě; studie ukazují, že u žen léčených antibiotiky klesá riziko přenosu na dítě na méně než 0,1 %.

Diagnostika odtoku plodové vody

Diagnostika odtoku plodové vody začíná vaginálním vyšetřením v zrcadlech, při kterém lze vizualizovat plodovou vodu v zadní poševní klenbě nebo její odtok z hrdla. Pokud není nález jednoznačný, využívají se biochemické testy z poševní tekutiny, založené na detekci placentárního alfa-mikroglobulinu-1 nebo insulin-like growth factor binding proteinu. Jako orientační vyšetření lze použít také Temešváryho činidlo. Při PPROM je ve vaku blan často jen velmi malé množství zbytkové plodové vody.

U rodičky s PROM by mělo být provedeno ultrazvukové vyšetření, včetně posouzení stavu děložního hrdla pomocí vaginální sondy. Je nutné vyloučit přítomnost závažných stavů, jako je chorioamnionitida, hypoxie plodu, abrupce placenty či masivní krvácení. Pokud je některý z těchto stavů potvrzen, volí se aktivní postup směřující k ukončení těhotenství. V opačném případě se přistupuje k vyčkávací strategii s pravidelným monitorováním stavu matky a plodu.

Laboratorní a invazivní metody pro zjištění zánětu

Zánět a infekci plodové vody lze prokázat přímým vyšetřením plodové vody. K vyšetření na přítomnost zánětu v plodové vodě se běžně používá stanovení hladiny interleukinu-6 v plodové vodě. Ke zjištění mikrobiální invaze je nutné kombinovat standardní kultivační metody a nekultivační metody vyšetřující přítomnost bakteriálních nukleových kyselin v plodové vodě.

Pro získání vzorku plodové vody se používá amniocentéza. Ta se provádí vpichem tenké jehly pod ultrazvukovou kontrolou přes stěnu břišní do dělohy. Výkon nebolí a lze ho přirovnat délkou a diskomfortem k odběru krve ze žíly. Výkon je pro plod zcela bezpečný, špička jehly je stále pod přímou vizuální kontrolou tak, aby neublížila plodu ani pupečníku. Získání pár kapek plodové vody má však nesmírnou cenu pro zjištění situace ve vaku blan.

schéma amniocentézy a anatomie plodových obalů

Možnosti řízení porodu při odtoku plodové vody

Obecně existují dva přístupy: aktivní (indukce/urychlení porodu) a vyčkávací (expectant management). Konvenční postup je čekat s vyvoláním porodu maximálně 24 hodin po odtoku vody, právě z důvodu hrozící infekce. V praxi však některé pracovní postupy indukci zahajují dříve a přístup se liší mezi institucemi.

V roce 1996 byla provedena velká studie (5041 žen) porovnávající indukci vs. čekání až 4 dny u předčasného odtoku plodové vody v termínu. Výsledky ukázaly velmi malé rozdíly - u obou skupin se infekce rozvinula jen asi u 3% dětí. Autoři studie došli k závěru, že ženy by měly být o možnostech informovány a rozhodnout samy.

V porodnické praxi se setkáváme také s amniotomií - umělým protržením plodového vaku. Amniotomie bývá prováděna s cílem porod urychlit nebo více zjistit o kvalitě plodové vody. Pokud je tento zákrok proveden během už probíhajícího porodu, obvykle vede k prudkému zesílení kontrakcí. Pokud má sloužit jako součást umělého vyvolání porodu, nemusí vést ke kýženému efektu. Amniotomie by proto neměla být považována za rutinní součást porodní péče.

Antibiotika, kortikosteroidy a tokolýza

U těhotných s PROM v gestačním týdnu 34+0 a dříve se podávají kortikosteroidy (betametazon) k indukci plicní zralosti plodu. Podání kortikosteroidů těhotným ženám s PPROM je spojeno se snížením rizika dechové tísně novorozence, krvácení do mozku plodu, nekrotizující enterokolitidy a rizika úmrtí novorozence. Podání kortikosteroidů nezvyšuje riziko vzniku infekce u těhotné ženy či novorozence.

Po potvrzení diagnózy PROM je nutné zahájit antibiotickou léčbu, která se spočívá v podání makrolidových antibiotik v kombinaci s profylaxí proti GBS. Při rozvoji chorioamnionitidy jsou indikována širokospektrá antibiotika. Antibiotická terapie se podává po dobu 7-10 dní, event. při PPROM každý případ vyžaduje individuální posouzení. Rutinní podávání tokolytik se nedoporučuje. Tokolýza se podává do 34+0 týdne, a to za předpokladu, že nejsou přítomny závažné stavy kontraindikující oddálení porodu.

Personalizovaný přístup k PPROM

PPROM nemá jen jednu příčinu; jde často o multifaktoriální onemocnění. V posledních letech se změnil pohled na příčinu PPROM: infekce či zánět se v plodové vodě vyskytuje jen asi v jedné třetině případů. Dnes se PPROM považuje především za onemocnění plodových obalů, kdy dochází k předčasnému stárnutí buněk plodových obalů a ztrátě jejich pevnosti.

Optimální možností řešení PPROM je tzv. personalizovaný postup - rozhodování "ušité na míru" pro každou těhotnou ženu a její plod na podkladě znalostí o přítomnosti či chybění infekce nebo zánětu v plodové vodě. Ke stanovení těchto komplikací je často nutné získat malý vzorek plodové vody amniocentézou. Složení plodové vody jako zrcadlo prostředí ve vaku blan umožní zjistit, zda je přítomen zánět a jak intenzivní, a během několika dní identifikovat přítomné bakterie, jejich druh a množství.

Domácí vyčkávání a komunitní péče

Pokud je těhotenství donošené a odtok plodové vody je čirý, některé ženy mohou zvážit proces vyčkávání doma. V České republice je možné kombinovat péči komunitní porodní asistentky s pravidelnými kontrolami v porodnici nebo odběrové laboratoři. Po monitoraci a kontrole pupečníku je možné podepsat revers a dále pokračovat ve vyčkávání v domácím prostředí. Takovou kontrolu můžete absolvovat každých 6, 12 nebo 24 hodin dle vlastní potřeby a pocitu bezpečí.

Vnitřní vyšetření u nerozjetého porodu zcela postrádá smysl a naopak je dobré se mu při odteklé plodové vodě vyhnout. Minimalizujte riziko infekce tím, že do pochvy nebudete cokoliv zavádět. Některé pracoviště v zahraničí praktikují nepřerušované sledování vaginálního prostředí už od začátku těhotenství a poté se po odtoku vody vaginálně nevyšetřují.

infografika: schéma rozhodování při PROM (indukce vs. vyčkávání)

Dopady rutinních postupů a informovaný souhlas

Problém s tzv. standardní péčí je, že je do značné míry rutinní a nezahrnuje faktory jako je zdraví a psychické rozpoložení matky, její osobní čistota nebo její prostředí. Často se nevyhodnocují reálná medicínská fakta vztahující se k aktuálnímu riziku infekce. Cochranovy přehledy zdůrazňují, že žena potřebuje dostat přesné a úplné informace, aby mohla učinit informované rozhodnutí mezi vyčkáváním a indukcí porodu.

Výzkumy ukazují, že více kojenců skončilo na novorozenecké JIP, pokud jejich maminky na začátek porodu čekaly, ale rozdíl v pravděpodobnosti infekce u miminka mezi nimi nebyl prokázán. Oddělení dítěte od matky z preventivních důvodů může mít negativní důsledky pro kojení a kontakt kůže na kůži, který má prokazatelné výhody.

Výživa, prevence a doplňkové přístupy

Strava hraje důležitou roli v posilování plodových obalů. Potraviny bohaté na vitamín C (citrusové ovoce, jahody, papriky, šípky, rakytník, acerola) podporují tvorbu kolagenu, který zajišťuje pevnost a pružnost plodových obalů. Kolagen lze doplnit i vývarymi či doplňky. Omega‑3 mastné kyseliny, obsažené v rybách, lněném semínku a vlašských ořeších, také podporují zdraví membrán. Důležité jsou i potraviny bohaté na zinek a vitamín E (celozrnné výrobky, semínka, ořechy, živočišné produkty).

Žádnou z živin ale není vhodné konzumovat izolovaně ve formě syntetického doplňku bez porady s odborníkem. Některé ženy si přejí podpořit svůj imunitní systém doplňky stravy. K povzbuzení kontrakcí mohou některé ženy vyzkoušet akupunkturu či Bowen terapii; pokud čípek není připraven, kontrakce mohou znovu opadnout.

výživová tabulka: potraviny podporující pevnost membrán

Praktické rady a sledování po odtoku plodové vody

  • Kontaktujte svého lékaře nebo porodnici - důležité je monitorovat barvu a množství plodové vody a pohyby miminka.
  • Při čirém odtoku plodové vody je obvykle doporučeno vyrazit do porodnice do několika hodin; při zelené nebo krvavé vodě vyhledejte lékařskou pomoc okamžitě.
  • Sledujte příznaky infekce: horečka, zimnice, zvýšený puls, zapáchající výtok z pochvy, bolest dělohy, zhoršené pohyby miminka.
  • Minimalizujte vnitřní vyšetření a zavádění instrumentů do pochvy, pokud to není nezbytné.
  • Po odtoku plodové vody je vhodné zvýšit příjem tekutin, aby se podpořila tvorba plodové vody.
  • Uvažujte o možnostech domácího vyčkávání v kombinaci s pravidelnou monitorací v porodnici a podporou komunitní porodní asistentky.

Důležité diagnostické a léčebné kroky (shrnutí)

Situace Hlavní kroky
Potvrzený PROM v termínu Vag. vyšetření, UZ, monitorace plodu, zvážení indukce vs. vyčkávání
PPROM (před 34. týdnem) Kortikosteroidy, antibiotika, vyčkávací strategie s monitorací, individuální rozhodnutí
Suspektní infekce/chorioamnionitida Aktivní postup - ukončení těhotenství, širokospektrá antibiotika
GBS pozitivita Intrapartální antibiotická profylaxe (penicilin), pokud je riziko přenosu

Předčasný porod a předčasné prasknutí plodových obalů (PPROM)

Evidence-based přístup k problematice odtoku plodové vody poskytuje těhotným ženám i zdravotníkům jistotu při rozhodování a je tou nejlepší cestou k porodu bez komplikací. Ženy potřebují adekvátní informace, na kterých mohou založit své rozhodnutí ohledně dalšího postupu v této situaci, jestli zvolí vyčkávání nebo vyvolávání porodu. Ženy, které si vyberou na porod počkat, by měly být v tomto rozhodnutí podpořeny.

tags: #odtok #plodove #vody #prom