Výhody tzv. transportu in utero, který podstatně zvyšuje naději novorozence na přežití a minimalizuje případné následky, v rozhovoru popisuje lékařka neonatologie MUDr. Evženie Knězů. Systém perinatologické péče v České republice je třístupňový: prvotřídní porodnice (úroveň I) poskytují základní péči nízkorizikovým rodičkám a dětem narozeným v termínu; druhou úroveň tvoří PCIMP - perinatologická centra intermediární péče s centralizací předčasných porodů od 31. týdne; třetí a nejvyšší úroveň jsou PCIP - perinatologická centra intenzivní péče s nepřetržitou vysoce specializovanou péčí pro predčasně narozené děti od 23. gestačního týdne.
Různé úrovně péče a jejich role
Pro Liberecký kraj je spádovým centrem Ústí nad Labem, když Miminka s vrozenými vývojovými vadami se nejčastěji rodí či překládají do FN Motol v Praze. Liberecký kraj bohužel nemá žádné PCIP. My jsme perinatologické centrum intermediární péče, které zajišťuje péči o nedonošené novorozence od dokončeného 31. týdne. Maminka, která rodí výrazně před termínem nebo která ví, že u miminka hrozí vývojová vada, by měla rodit vždy na pracovišti vyššího typu; ideálně je to tzv. transport in utero (transport v děloze).

Přenos a převoz mezi pracovišti
Pokud maminka porodí na pracovišti nižšího typu, a převoz již není možný, Miminko je převezeno do centra poskytující optimální péči. Převozová služba existuje po celé České republice a probíhá mezi Porodnicí v Jablonci nad Nisou, Libereckým krajem a perinatologickými centry v Ústí nad Labem. Lékařský personál zajišťuje rychlý a bezpečný transport i v případě potřeby ventilace či jiné podpůrné techniky. Taktéž platí, že některé případy vyžadují převoz i po prodělané těžké hypoxii, kdy je indikována léčebná hypotermie, která by měla být zahájena do šesti hodin po porodu.

Pracoviště II. a III. stupně: intermediární a intenzivní péče
Naší jednotkou intermediární péče (PCIMP) se zabýváme péčí o středně nezralé novorozence od 31. týdne do 36. gestačního týdne. Slovem „intermediární“ vyjadřujeme, že se jedná o pomocnou, ale neplnou intenzivní péči, což vyžaduje odborný dohled a koordinaci s centry III. stupně. V případě potřeby přibývají i maminky k hospitalizovaným dětem - rooming-in; doba pobytu matky je přizpůsobena stavu dítěte a jeho potřebám.
Na neonatologii MOTOL, FN v Praze a dalších centrech probíhají konziliární schůzky a spolupráce s perinatologickými centry III. typu. Dlouhodobá péče zahrnuje i následné ambulantní návštěvy, které začínají po propuštění a pokračují nejméně do dvou let věku dítěte. Ambulance rizikové poradny se stará o PNP (rizikové novorozence) a koordinuje návaznost péče různých oborů.

Co se děje po porodu a jak probíhá péče
Maminka je po porodu v péči porodníků, zatímco miminko bývá okamžitě umístěno na JIP pro nedonošené děti a ošetřováno na neonatologickém oddělení. Kontakt s matkou je klíčový: maminky mohou chodit klokánkovat, kojit a učit se péči o své dítě; ale vše závisí na klinickém stavu miminka. Při první návštěvě na oddělení bývá maminku poučeno o kojení, péči o prsa a o tom, jak podporovat laktaci. Mateřské mléko je ideální potravou; pasterizované mléko z nadbytku matek v našem zařízení je rovněž k dispozici a je vhodné pro nedonošené děti.
Poporodní výživa začíná nitrožilně, následně se zintenzivňuje krmení mateřským mlékem či mlezivem. Děti bývají krmeny kombinovaně, dokud harmonicky nenastane kojení. U nejmenších nedonošenců se kojení nadále kombinuje s návazujícími technikami krmení a u matek se snažíme stimulovat laktaci co nejdříve.

Jak dlouho zůstávají děti v naší péči?
V našem zařízení se rodí děti po 31. týdnu těhotenství s hmotností kolem 1 500 g; do péče přicházejí i extrémně nezralé děti narozené v PCIP. Doba hospitalizace závisí na klinickém stavu dítěte: obvykle se propuštění plánuje po dosažení 36. gestace, s hmotností kolem dvou kilogramů a s tím, že maminka bude schopna kojit. Ideální je, pokud matky zůstávají s dětmi na pokoji, a sestřičky je pouze podporují v péči.
V případě potřeby je možné vizuální kontakt s miminkem i tehdy, když maminka není fyzicky u dítěte. Po porodu bývá kontakt s dítětem důležitý i pro psychickou podporu rodiny. Děti bývají sledovány i po propuštění v rizikové poradně pro rizikové novorozence, která sleduje vývoj somatický, psychomotorický i senzorický.

Možnosti léčby a nejčastější diagnózy
Nedonošené děti bývají ohroženy infekcemi, dechovými či srdečně cévními problémy a neurologickým vývojem. Syndrom dechové tísně (RDS) je způsoben nedostatkem surfaktantu a mohou být nutné CPAP, intubace a podání surfaktantu. Bronchopulmonální dysplazie (BPD) vzniká při delší ventilaci a zánětu a vyžaduje komplexní léčbu včetně diuretik, kortikoidů a podpůrných postupů. Srdeční komplikace často zahrnují otevřenou tepennou dučej a nízké prokrvení orgánů. Výživa a krevní obraz hrají klíčovou roli v odolnosti dítěte; nedonošené děti mohou mít anémii, trombocytopenii a koagulopatie, které vyžadují transfuze či jiné zásahy. Bilirubin vede k ikteru; fototerapie zrychluje odbourání bilirubinu a zabraňuje poškození mozku. Dlouhodobé následky mohou zahrnovat hydrocefalus, epilepsii, DMO či poruchy zraku a sluchu, a vyžadují multidisciplinární rehabilitační péči.
ROP (retinopatie nedonošených) vyžaduje péči o sítnici a v případě potřeby laserové či kryokoagulace zákroky. Poruchy sluchu bývají spojeny s poškozením vnitrního ucha; centrální hluchota může mít vliv na hůře rozpoznatelné příznaky. Po propuštění je důležitá kontinuita péče a sledování u očního lékaře, neurologa, pneumologa a rehabilitačních specialistů.

Kapacita a prostředí jednotlivých pracovišť
Kapacita neonatologických oddělení se liší: oficiálně bývá kolem desítek lůžek, některá centra mají více než 90 lůžek, včetně JIP, intermediární péče a stanic pro fyziologické novorozence. Většina pracovišť klade důraz na kontakt s rodiči, rooming-in, a na časný kontakt skin-to-skin bonding. Pracoviště často disponují laktačními poradkyněmi a rehabilitačními sestrami, které nastolují časnou rehabilitaci a dechovou podporu dle potřeby.

Návaznost a výcvik, vědecká činnost
Novorozenecké oddělení je zapojeno do pregraduální i postgraduální výuky na 2. lékařské fakultě UK; studentům se poskytuje teoretická i praktická výuka v neonatologii a perinatologii. Oddělení se podílí na kurzech a výcviku v neonatal morbidity, stejně jako na regionálních seminářích. Neonatologické oddělení zajišťuje i ambulantní follow-up a programy pro rodiče dětí s riziky.

Statistiky a dopady na systém starostlivosti
V České republice se v roce 2014 narodilo 429 novorozenců s porodní hmotností pod 1000 g; procento dětí s nižší hmotností nadále roste. Úmrtnost v nízké hmotnosti se pohybuje kolem 16 %, a bez závažného postižení přežije zhruba 60 %. Význam vysoce specializované péče spočívá v centralizaci nejzávažnějších stavů a rozvoj perinatologických center III. typu.
V průběhu let došlo k výraznému pokroku: pokles úmrtnosti nedonošených dětí, snížení morbidit, a zároveň zůstal tlak na další zlepšování kvality života těchto dětí. Hranice viability se posouvá, ale zůstává kolem 24. týdne. Péče o rodiče a rodinné zázemí zůstává klíčovým prvkem moderní neonatologie.
Islácká inspirace a případ Aničky
Životní příběhy, jako například případ Aničky, bývají inspirativními ukázkami spolupráce mezi týmy, kdy nádor vyžadoval speciální chirurgický zákrok a následnou rehabilitaci. Po operaci následovalo dýchání s CPAP, rehabilitace jazyka a polykání, a po čtrnácti týdnech mohli rodiče Aničku odnést domů.
Závěrečná poznámka
Perinatologický systém v ČR a jeho centrální roli v péči o nedonošené děti a děti s vrozenými vadami se vyvíjí v rámci mezinárodních standardů a regionální spolupráce. Cílem je co nejrychlejší a nejcitlivější zapojení rodičů do péče, kontinuální sledování a zajištění optimálních podmínek pro přežití i dlouhodobý vývoj dětí.
Předčasný porod, příčiny, příznaky a symptomy, diagnostika a léčba.
Chcete-li sledovat nové příspěvky, napište si o pravidelné aktualizace. Literatura a zdroje: Neonatology: Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases And Drugs; Fanaroff & Martin’s Neonatal-Perinatal Medicine; Narodilo se předčasně; Neonatologie. Autorka a spolupracovníci uvádějí, že transport do vyššího typu péče a koordinace péče jsou klíčové pro správný vývoj a zdraví dětí po narození.
tags: #oddeleni #nedonosenych #deti