Prenatální diagnostika představuje soubor metod a postupů využívaných k diagnostice u ještě nenarozeného jedince. Prenatální diagnostika vyžaduje mezioborový přístup, ve kterém se uplatňuje zejména klinická genetika, gynekologie a porodnictví, klinická biochemie a zobrazovací metody. V návaznosti na diagnostiku samotnou je mezioborová spolupráce ještě širší. Prenatální diagnostika nám umožňuje diagnostikovat řadu chorob a patologií u dosud nenarozeného lidského jedince. Hlavním úkolem prenatální diagnostiky je tak právě (co možná nejčasnější) diagnostika těchto patologických stavů.
V rámci invazivních vyšetření se často uplatňuje kordocentéza (odběr krve z pupečníkové žíly) jako důležitý nástroj pro rychlé a cílené genetické vyšetření. Kordocentézu lze provádět od 18. týdne gravidity a používá se zejména k rychlému vyšetření karyotypu a molekulárně genetických změn, když předchozí metody selhaly nebo byly nejednoznačné. Krev plodu z pupeční žíly poskytuje cenný diagnostický materiál pro stanovení krevní skupiny, vyšetření krevního obrazu, identifikaci aloimunizace, infekce plodu či některé dědičné choroby a poruch (např. hemoglobinopatie).
Odběr cordocentrézou se provádí speciální jehlou pod ultrazvukovou kontrolou a vzorek se získává z pupeční vény. Získané krevní elementy (lymfocyty plodu) lze opět použít k vyšetření karyotypu plodu či pro molekulárně genetické vyšetření. Karyotypizace lymfocytů plodu bývá rychlá a výsledky bývají k dispozici během 48-72 hodin. Tato metoda může být využita i pro opakované rychlé vyšetření v případě neúspěchu kultivačního postupu u amniocentézy či CVS.
Indikace pro invazivní vyšetření často vyplývá z pozitivního screeningu chromozomálních aberací nebo z klinických nálezů na ultrazvuku. V rámci prenatálního screeningu existuje široká paleta metod: neinvazivní testování (NIPT) z krve matky, biochemické screenování v I. a II. trimestru, a cílené ultrazvukové vyšetření. Pokud screening ukáže zvýšené riziko, je doporučena invazivní diagnostika pro potvrzení či vyvrácení podezření.
Odběr choriových klků (CVS) a amniocentéza představují hlavní standardní invazivní metody. CVS se provádí mezi 10. a 13. týdnem gravidity a umožňuje dřívější diagnostiku, avšak s nutností potvrzení nálezů vyšetřením plodové vody kvůli možnému placentárnímu mozaicismu. Amniocentéza se provádí obvykle mezi 16. a 18. týdnem, umožňuje vyšetření kultivovaných i nekultivovaných buněk plodové vody a biochemické analýzy. Riziko potratu po invazivním výkonu je obecně kolem 0,5-1 %.
Odběr choriových klků (CVS) má výhodu časnější diagnostiky, avšak interpretace výsledků může být komplikovaná v případě placentárního mozaicismu. Placentocentéza (pozdní CVS) se používá ve druhém a třetím trimestru jako alternativa cytogenetického a DNA vyšetření. U amniocentézy se vyšetřují kompletní karyotyp plodu a biochemické ukazatele plodové vody (např. AFP). Kvantitativní fluorescenční PCR (QF-PCR) umožňuje rychlou detekci nejčastějších aneuploidií u chromozomů 13, 18, 21, X a Y; výsledek bývá dostupný rychleji než u klasické kultivace.
V případě kordocentézy je možné provést vyšetření ihned po odběru a výsledky mohou být použity pro rychlé rozhodnutí v rámci další péče o těhotnou a plod. Odběr fetální krve z pupeční žíly se provádí v určitém následujícím protokolu: vyšetření může být důležitým nástrojem pro diagnostiku některých dědičných chorob a poruch, a to i v případě, že předchozí vzorky nebyly dostačující.
Pro vedení těhotenství a rozhodnutí o dalším postupu je důležité informovat těhotnou o možných rizicích invazivních zákroků, včetně možného krvácení, infekce nebo potratu. V rámci komplexní péče o těhotnou a plod je vhodné zajistit genetickou konzultaci a podrobné ultrazvukové vyšetření či fetální echokardiografii a, pokud je třeba, fetální MRI. Na našich klinikách v Praze a Liberci se provádí celé spektrum invazivních výkonů pod nepřetržitou ultrazvukovou kontrolou.
Pokud vám lékař doporučí invazivní prenatální vyšetření ze zdravotních důvodů, je důležité vyhledat specializovanou péči. Většina žen hodnotí zákrok jako nepříjemný tlak podobný odběru krve. Každý invazivní zákrok nese riziko, a proto je důležité mít k dispozici podrobné a citlivé vysvětlení od odborníků. Vyplňte formulář a my se vám co nejdříve ozveme.

KREVNÍ OBĚH PLODU: JAK DÝCHÁ MIMINKO V TĚLE MATKY? (placenta,zkraty,výměna plynů)
Indikace a postupy v krátkosti
- Screening a diagnostika: neinvazivní testy (NIPT) z krve matky, biochemické screenování, ultrazvukové vyšetření.
- Pokud screening vyhodnotí riziko, následuje invazivní diagnostika: CVS (10.-13. týden), amniocentéza (16.-18. týden) nebo kordocentéza (od 18. týdne).
- CVS umožňuje časnější diagnostiku, ale vyžaduje potvrzení plodovou vodou kvůli placentárnímozaicismu.
- Amniocentéza poskytuje kompletní karyotyp plodu a biochemické parametry plodové vody; riziko potratu kolem 0,5-1 %.
- Kordocentéza slouží k rychlému získání plodové krve - přístupný materiál pro karyotyp a molekulární vyšetření, s výhodou rychlosti a možnosti opakovaných analýz.
Techniky a zpracování vzorků
Odběr choriových klků provádíme transabdominálně pod ultrazvukovou kontrolou; některé praxe zahrnují transcervikální přístup. Kultivace buněk choria umožňuje cytogenetické vyšetření rychleji než kultivace amniocytů. U amniocentézy se z plodové vody vyšetřuje kompletní karyotyp a AFP biochemické ukazatele. U kordocentézy se probíhá vyšetření po odběru plodové krve z pupeční vény a karyotyp je možné získat během 48-72 hodin.
Hlavní účel invazivních vyšetření je vyloučit chromozomální aberace či geneticky podmíněné choroby a včasně posoudit dopady na další péči o plod. Vyšetření spočívá v zavedení tenké jehly pod ultrazvukovou kontrolou a následném zpracování vzorků podle standardních protokolů.
Rizika a komunikace s pacientkami
Každý invazivní zákrok nese riziko komplikací, jako je krvácení, odtok plodové vody či infekce. Důležité je poskytnout těhotné podrobné a citlivé vysvětlení a nabídnout genetickou konzultaci k posouzení rizik a dopadů nálezu na budoucí život dítěte. Odběry a testy provádějí specializované týmy ve spolupráci s genetiky a ultrazvukovými specialisty.