Maternální srdeční zástava představuje stav, kdy dojde k zástavě oběhu v jakékoli fázi těhotenství nebo v šestinedělí. Jedná se o specifickou situaci, která vyžaduje úpravu standardních postupů kardiopulmonální resuscitace s ohledem na fyziologické změny spojené s těhotenstvím. Nutnost provedení císařského řezu musí být zhodnocená ihned před zahájením KPR. V časném těhotenství rychlá resuscitace může vést k reperfuzi dostatečné pro pokračování těhotenství, v jiných případech je nutné provést sekci za účelem odstranit aortokavální kompresi a zvýšit šanci matky a plodu na přežití.
Fyzikální a porodnické změny ovlivňující resuscitaci
Zajištění dýchacích cest u těhotných by měl provádět zkušenější lékař vzhledem ke zvýšenému riziku žaludeční regurgitace a aspirace a celkově obtížnější intubaci. Zhodnocení průchodnosti dýchacích cest, dýchání a srdeční akce nesmí být delší než v rozmezí 10 max. Frekvence kompresí je stejná jako u standardní KPR a je v rozmezí 100-120 stlačení za minutu. Hloubka stlačení hrudníku je cca 5-6 cm. Zatím nebyly prokázány žádné změny v transtorakální impedanci v těhotenství ani nepříznivé účinky defibrilace na srdce plodu, což umožňuje použití standardní rázové energie při kardiopulmonální resuscitaci těhotné ženy. Nicméně použití defibrilátoru může být komplikované vzhledem ke zvětšeným prsům a poloze na levém boku.
přibližně po 20. týdnu těhotenství vzniká riziko útlaku aorty a dolní duté žíly zvětšující se dělohou, což může mít za následek hemodynamické změny v podobě snížení žilního návratu a poklesu srdečního výdeje až na 3-40 %. Tyto změny se mohou projevovat hypotenzí, tachykardií, zvýšením náplně žil na dolních končetinách, bledostí, pocením a nauzeou. Při závažném hemodynamickém omezení nebo u těhotných v kritických stavech aortokavální komprese může vyvolat obstrukční šok a srdeční zástavu. Obstrukce velkých cév dělá KPR téměř neúčinnou, kvůli čemuž je nutné změnit polohu dělohy před resuscitací buď manuálním odtlačením uteru doleva anebo uložením pacientky na levý polobok (což ale komplikuje provedení kvalitních kompresí hrudníku).
Chování při podezření na srdeční zástavu u těhotných
Akutní koronární syndromy v těhotenství se mohou projevovat atypickými příznaky, např. bolestí v epigastriu, nauzeou a zvracením. Metodou volby u těhotných se STEMI je provedení PCI, v případě nedostupnosti PCI by měla být zvážena trombolýza.
Pokud dojde k podezření na zástavu krevního oběhu, u dospělého postupujeme: spojíme se se záchrannou službou, zahájíme KPR a používáme AED dle dostupnosti; stlačení hrudníku 100-120 za minutu, hloubka 5-6 cm, 30 stlačení následované 2 vdechy, bez zbytečného přerušování. U těhotné ženy je třeba myslet na úpravu polohy a případné posílení dýchacích cest vzhledem k riziku aspiračních komplikací.
Novorozenci a kojenci do jednoho roku: prevence SIDS a první pomoc
Narozené děti jsou ohroženy SIDS. V žádné novorozenecké výbavičce by neměl chybět monitor dechu, který spustí alarm, pokud nezaznamená dýchání. Dbejte na bezpečné spaní: dítě na zádech, pevná matrace, bez polštářů a volných předmětů, které by mohly zakrýt hlavičku; vhodné jsou spací pytle a teplota v místnosti kolem 20 °C. Kouření zvyšuje riziko SIDS, a to i pasivně. Při podezření na dýchání bez známek života se začíná s resuscitací: 5 nádechů, poté CPR u novorozence s prsty na dolní části hrudní kosti, 1/3 hloubky. Pokud dojde na nepřítomnost dechu, pokračujte CPR a vyhledejte lékařskou pomoc.
Přehled kroků první pomoci pro rodiče
Stejně důležité jako samotná resuscitace je předcházení nehodám a rychlé reagování na krizové stavy. Praktický kurz první pomoci pro novorozence a děti pomůže s nácvikem na figurínách a zvládání situací jako pády, otravy, popáleniny a další krizové stavy. První pomoc je soubor opatření, jejichž cílem je záchrana života nebo zdraví postiženého. Bezpečnost zachránce je vždy priorita. V české legislativě platí povinnost poskytnout pomoc v rozsahu svých znalostí, pokud to lze učinit bezpečně pro zachránce i postiženého. V situaci závažné zástavy oběhu hraje rozhodující roli rychlá KPR a dodržení správné techniky dýchání a tlaku na hrudník.
Pokud došlo k zranění během těhotenství nebo porodu, je důležité vyhodnotit rizika a případně rychle rozhodovat o císařském řezu či jiné porodnické intervenci, aby se minimalizovalo riziko ohrožení plodu i matky. Při povinné nebo dobrovolné první pomoci vždy myslete na to, že záchrana života vyžaduje klid, jasně stanovené postupy a rychlé volání záchranné služby na čísla 155/112.

Resuscitace v těhotenství: "Emergency in 5"
Praktické tipy pro těhotné a rodiče
- Navštěvujte předporodní kurzy a kurzy první pomoci zaměřené na novorozence a děti.
- Dodržujte doporučené vyšetření a screeningy v prvním trimestru a během těhotenství pro včasnou detekci potenciálních rizik.
- U těhotných s rizikem srdečních onemocnění zvolte spolupráci s odborníky na perinatální kardiologii a dodržujte jejich doporučení.
- V případě pádu, úrazu či náhlého zhoršení stavu vždy volajte záchrannou službu a postupujte podle jejich pokynů.
- U novorozenců a kojenců sledujte dýchání, pravidelně kontrolujte monitor dechu a připravte se na okamžitý zásah při zástavě dýchání.
Tipy na prevenci a pravidla bezpečnosti
- Vždy myslete na bezpečnost: svůj vlastní, potom pacienta a kolemjdoucích.
- Zajišťujte klidné prostředí a připravenost na krizové situace prostřednictvím kurzu první pomoci.
- V případě potřeby zajistěte transport a asistenci odborníků, kdykoli má plod nebo matka známky kritického stavu.