Plodová voda může obsahovat soli a další látky, před kterými musí být dítě v děloze chráněno. K tomu slouží mázek a velice jemné ochlupení. Pojď se s námi podívat, proč je důležité, aby tělíčko rostoucího děťátka bylo pokryto jemnými chloupky, a jakou to má funkci.
Co je lanugo a kde se tvoří
Lanugo je vlastně prvním typem ochlupení, které se vyskytuje zejména na trupu, končetinách i hlavičce. Jedná se o první ochlupení miminka. Představit si ho můžeš jako tenoučké jemné chloupky pokrývající tělo vyvíjejícího se plodu v děloze. Tyto první „vlásky“ jsou velice jemné, zcela bez pigmentu a bez vlasové dřeně. Lanugo je vlastně základ pro růst nehtů a vlásků, přičemž neobsahuje žádný pigment - chloupky jsou tedy naprosto průsvitné a téměř neviditelné.
Může se začít tvořit již ve 13. týdnu těhotenství, přičemž se na různých částech těla vytváří v jiném vývojovém stadiu. Jako první jsou lanugem pokryty hlavička a tvář, o něco později záda, ramena a nohy. Růst lanuga vrcholí přibližně ve 24. týdnu těhotenství, kdy jeho tvorba ustává a ochlupení naopak začíná postupně vypadávat.
Mázek (vernix): co to je a proč vzniká
Mázek je vlastně směs odloučených epiteliálních buněk, mazu a lanuga, která se vytváří v nitroděložním prostředí a je bělavá, mastná a kluzká. Mázek neboli vernix je bílo-žlutá mazlavá hmota, která hydratuje pokožku, chrání ji před vlhkostí i látkami přítomnými v plodové vodě, které by pro miminko mohly být škodlivé. Hlavním úkolem mázku je ochrana kůže plodu před přílišným rozmočením. Později chrání nenarozené dítě také před vysoušením pokožky, pomáhá v teplotní regulaci a antimikrobiální ochraně. Usnadňuje také průchod tělíčka novorozence porodními cestami.
Lanugo a mázek v závislosti na délce těhotenství
Obvykle lanugo začne vypadávat samo ještě v děloze okolo 36. týdne těhotenství, takže donošený novorozenec si na svět přináší jen jeho drobné zbytky. Plodové chmýří, tzv. lanugo, mívá donošené dítě jen ve zbytcích. Naopak děti narozené před termínem porodu mají tenkou, výrazně červenou kůži, kterou lanugo pokrývá ve větší míře. U předčasně narozených dětí může pokrývat trup, končetiny i hlavičku. Mázek se na jejich kůži prakticky nevyskytuje, protože se ještě nestačil v dostatečné míře vytvořit, nebo je jeho vrstva velmi tenká.
Pokud se dítě v děloze udrží až do termínu porodu, ještě před narozením dojde k výměně lanuga za tzv. velusový vlas. Ten je také jemný a bez dřeně, obsahuje jen málo pigmentu a nebývá delší než dva centimetry. Teprve u dvouletých až tříletých dětí se objeví tzv. intermediální vlas, což je přechodné stadium mezi dětským a dospělým vlasem. Až dospělé vlasy jsou silné, více pigmentované a obsahují dřeň. Prvními dospělými vlasy jsou řasy a obočí.
Funkce lanuga mimo mechanickou ochranu
Stále je předmětem výzkumu skutečnost, že první chloupky dokáží stimulovat růst vyvíjejícího se dítěte. Při tom, jak se v plodové vodě pohybuje, dochází ke vzniku jemných vibrací, které lanugo přenáší do senzorických receptorů v mozku. Díky tomu se uvolňují hormony, které kromě toho, že podněcují jeho růst, přispívají také ke zklidnění dítěte.
Kolik mázku a lanuga je normální a co to znamená
Množství mázku a pokrytí těla lanugem je jedním ze znaků, podle nichž lze určit stupeň (ne)zralosti plodu. Nejvíce mázku mívají donošené děti na hlavičce a v místech s větší tukovou vrstvou a nahromaděním kůže, jako jsou podpažní jamky a třísla. Pokud by mázek zapáchal, mohlo by jít o známku bakteriální nitroděložní infekce. Žlutohnědá barva mázku je pak příznakem přenášení.
Novorozenec po porodu: ošetření a péče o kůži
Donošený novoroženec, jenž se narodil v termínu porodu a který obvykle měří okolo půl metru a váží asi tři a půl kila, má růžovou pokožku pokrytou mázkem - mastnou hmotou, která kůži děťátka chrání před některými agresivnějšími látkami v plodové vodě. Po porodu sestra při prvním ošetření právě narozeného miminka mázek setře, protože by kůži zbytečně dráždil a mohl způsobit zánět.
Pokožka novorozenců je mnohem tenčí a citlivější než kůže starších dětí a dospělých, obsahuje také větší množství vody a je více propustná. V současné době se již ustupuje od každodenního koupání novorozenců. Pokožku miminka není třeba mýt mýdlem, postačí čistá voda. Šampon rovněž není potřebný. Promazávání celého těla je nutné pouze v prvních dnech po porodu, kdy se kůže většinou olupuje. Někteří novorozenci se mohou narodit se zbytky lanuga. Pokud má donošené dítě na tělíčku řidší či hustší lanugo, nejde o žádnou vývojovou vadu. Není tedy třeba se bát a už vůbec si nemusíš klást otázky, jak se ochlupení, které mělo zmizet už v děloze, zbavit. Jednoduše vypadne samo během prvních týdnů, co bude miminko na světě.
Souvislost s placentou a plodovým prostředím
Plodová voda miminku poskytuje prostor, ale obsahuje i látky, před kterými musí být dítě chráněno. Placenta (plodové lůžko) je důležitá součást reprodukčního systému. Placenta je dočasný orgán zajišťující výměnu plynů, živin a odpadních látek mezi matkou a plodem. Placentární trofoblast a cévní endotel fungují jako semipermeabilní membrána s aktivním transportem látek. Propustnost pro jednotlivé látky se v průběhu těhotenství mění - například k významnému přestupu železa, vápníku a imunoglobulinů třídy IgG dochází zejména ve 3. Trvání a kvalita prostředí v placentě tedy ovlivňuje i to, jak se tvoří a fungují ochranné struktury na kůži plodu, včetně mázku a lanuga.
Rizika vnitřního prostředí: zánět, kontaminanty a nové hrozby
Pokud by mázek zapáchal, mohlo by jít o známku bakteriální nitroděložní infekce. Voda, jídlo, vzduch. Vědci nacházejí mikro- a nanoplasty všude - i v lidském těle. Nejnověji byly detekovány i v placentě a plodové vodě. To znamená, že se miminko s plastem setká ještě před narozením. Přítomnost v tak citlivém prostředí je problém, který nemůžeme přehlížet. Vědci už plastové částice odhalili nejen u lidí, ale i u zvířat. U ryb v reprodukčních orgánech, ve spermiích i vajíčkách savců. Ukládají se v plicích, ve střevech, v krvi. A nejnověji byly detekovány i v placentě a plodové vodě.
Související rizika jsou například zánět v placentě - imunitní systém může reagovat na částice jako na cizí tělesa a spustit zánět. To může narušit prostředí, které má být pro dítě co nejklidnější. Oxidační stres - nanoplasty mohou zvyšovat množství volných radikálů v buňkách. Ty pak poškozují DNA i proteiny. Narušení přenosu živin a kyslíku - pokud částice blokují nebo mění funkci placenty, k miminku se nemusí dostat vše potřebné. Možné zpomalení růstu a potenciální vliv na vývoj nervové soustavy byly v experimentech na zvířatech pozorovány jako souvislosti s expozicí plastovým částicím.
Praktické rady pro rodiče a péče po porodu
Po porodu sestra při prvním ošetření právě narozeného miminka mázek setře, protože by kůži zbytečně dráždil a mohl způsobit zánět. Pokožku miminka není třeba mýt mýdlem, postačí čistá voda. Šampon rovněž není potřebný. Promazávání celého těla je nutné pouze v prvních dnech po porodu, kdy se kůže většinou olupuje. Pokud má donošené dítě na tělíčku řidší či hustší lanugo, nejde o žádnou vývojovou vadu. Jednoduše vypadne samo během prvních týdnů, co bude miminko na světě.
Jak pečovat o pupeční šňůru dítěte
Co sledovat
- zápach mázku - může signalizovat infekci;
- nadměrné olupování nebo zarudnutí kůže - konzultovat s neonatologem nebo pediatrem;
- u předčasně narozených dětí očekávat větší pokrytí lanugem a slabší vrstvy mázku;
- při nejasnostech ohledně stavu pokožky nebo ochlupení vyhledat odborné vyšetření.
Krátká tabulka: lanugo vs. mázek - hlavní rozdíly
| Znaky | Lanugo | Mázek (vernix) |
|---|---|---|
| Povaha | jemné, průsvitné chloupky | bělavá, mastná směs buněk a mazu |
| Vznik | od cca 13. týdne, vrchol 24. týdnu | vytváří se v nitroděložním prostředí během 3. trimestru |
| Funkce | mechanická ochrana, senzorická stimulace | hydratuje, chrání, antimikrobiální, usnadňuje porod |
| Přítomnost u předčasně narozených | častá, mohutnější | méně nebo tenká vrstva |
