Pokud ti gynekolog řekl, že je tvé miminko v příčné poloze, určitě tě zaplavila vlna znepokojivých otázek. Co v praxi příčná poloha plodu znamená, jak je vlastně miminko uloženo a proč to může ovlivnit průběh porodu? To se dozvíš v našem článku. Příčná poloha plodu ovlivňuje porod.
Co je poloha plodu?
Hovoří-li se o poloze plodu, bere se v úvahu způsob, jakým je miminko uloženo v děloze. Jeho polohu začíná lékař pečlivě sledovat na těhotenské poradně již od 30. týdne těhotenství, protože je klíčová při rozhodnutí, jak se povede porod - zda půjde o přirozený vaginální porod, porod koncem pánevním, nebo císařský řez. Miminko může být v děloze uloženo několika způsoby - například v šikmé poloze, koncem pánevním, v příčné poloze nebo tzv. fyziologické poloze, kdy jeho hlavička směřuje k tvé pánvi.
Proč je důležité znát před porodem polohu plodu a kdy se děťátko obvykle otočí hlavičkou dolů? Pokud se právě nacházíš poblíž cílové rovinky těhotenství a obáváš se, zda uložení děťátka nezkomplikuje průběh přirozeného porodu, pak je tento článek přesně pro tebe.
Příčná poloha plodu
Při vaginálním porodu je žádoucí poloha miminka hlavičkou dolů. Pokud je tvé miminko v příčné poloze, znamená to, že se otočilo do polohy, ve které jeho nožky i hlavička směřují k tvým bokům. Namísto vertikální (svislé) polohy je tedy uloženo horizontálně (vodorovně). Dalo by se říci, že se děťátko v děloze „vzpříčilo.“
V závislosti na tom, na které straně má miminko hlavičku, dál rozlišujeme:
- příčná poloha vlevo - děťátko má hlavičku na levém boku těhotné ženy;
- příčná poloha vpravo - děťátko má hlavičku na pravém boku těhotné ženy.
Příčná poloha plodu se sice nepovažuje za tzv. fyziologickou, ale dítěti toto uložení rozhodně neškodí a nemá to vliv na jeho vývoj. Má stejně místa jako miminka, která jsou otočena koncem pánevním nebo hlavičkou dolů, a proudí k němu stejné množství živin i kyslíku. Stejně tak je obtížné říci, jaký je důvod příčného uložení miminka v děloze. Lékaři stále hledají konkrétní příčiny, proč se dítě otočí do tzv. nepříznivé polohy, tedy jinak než hlavičkou k pánvi matky. Občas se tomuto jevu přisuzují vývojové vady dělohy, přesná příčina u rodiček, které vývojovými vadami dělohy netrpí, stále není objasněna.
Příčná poloha plodu a porod
Příčná poloha miminka znemožňuje vést přirozený vaginální porod právě z důvodu, že miminko naléhá k děložnímu čípku buď svým trupem, nebo ramínky. Průchod porodními cestami tedy není možný, a proto lékaři určí porod císařským řezem.
Nacházíš-li se na začátku třetího trimestru a miminko zaujalo příčnou polohu, nemusíš se zatím zbytečně lekat. Do porodu mu zbývá pár týdnů, během kterých má ještě dostatek času na to, aby se přetočilo do fyziologické polohy, tedy hlavičkou dolů. Vyšší šanci na přetočení miminka ze šikmé polohy mají primogravidae (prvorodičky). Jsou známy i případy, kdy se dítě přetočilo pár dní před plánovaným císařským řezem. 🙂
Další souvislosti a názory na velikost plodu
Velikost plodu a jeho vývoj v jednotlivých týdnech hraje důležitou roli i pro polohu plodu. Růst břicha a samotný vývoj plodu jsou sledovány lékaři a bývají zohledněny při rozhodování o způsobu porodu a možných intervencích.
Průměrná poloha a vývoj plodu
Polohy plodu zahrnují podélnou, příčnou a šikmou. Podélná poloha hlavičkou dolů je fyziologická a považuje se za normální. Při poloze koncem pánevním je hlavička ukončena v pánvi, ale tato poloha není ideální pro vaginální porod. U poloh šikmých a příčných se porod nejčastěji řeší císařským řezem, i když existují případy, kdy lze rodit vaginálně po otáčení plodu zevními hmaty či jinými metodami.
Nejčastějšími příčinami šikmých a příčných poloh bývají placenta praevia, vícečetné těhotenství, polyhydramnion, myomy, relativně zkrácený pupečník a jiné anatomické či funkční faktory dělohy. Při Pawlikově hmatu se popisuje tvar dělohy a polohy plodu; v posledním trimestru se mnoho plodů dostane do polohy příčné, ale kontrakcemi se mohou přetočit do polohy podélné. Spontánní vaginální porod je možný jen u velmi malých odumřelých plodů; u živých jedinců se plánuje císařský řez v některých scénářích.
Pokud je plod v příčné poloze a žena chce rodit vaginálně, lékař může zkusit obrat zevními či vnitřními hmaty. Obrat z příčné polohy na polohu podélnou hlavičkou bývá méně úspěšný, ale existují situace, kdy se povedl. Je však možné, že i po úspěšném přetočení se plod může znovu posunout do příčné polohy. Rizika mohou zahrnovat předčasné odloučení placenty nebo jiné komplikace, a proto se u šikmých poloha často hospitalizuje na konci těhotenství.
Co dělat pro optimální polohu plodu?
Nejlepší poloha dítěte je často ta podélná s hlavičkou dolů a tlustší částí těla v diagnostice, což usnadňuje průchod porodními cestami. Pokud plod nezaujme správnou polohu, může lékař doporučit cvičení a specifické pozice, které podporují otáčení. Například spinning babies a některé techniky osteopatie mohou pomoci uvolnit pánevní svaly a vazy. Nicméně účinnost těchto cvičení je diskutabilní a většina lékařů je spíše skeptická.
Rovněž lze zkusit externí cefalickou verzi (ECV) kolem 36.-37. týdne, tedy manuální otočení dítěte hlavičkou dolů ze strany zdravotníka. V některých případech se podaří dvojnásobná změna polohy i těsně před porodem, ale rizika je nutné pečlivě posuzovat. Při polohách šikmých a příčných je nutné hospitalizovat budoucí matku pro sledování odtoku plodové vody a možných komplikací.
Bezpečnost a rozhodnutí o způsobu porodu
Rozhodnutí o tom, zda porodí vaginálně či císařským řezem, vyžaduje zvážení mnoha faktorů: velikost plodu, prostornost pánve, zdravotní stav matky a plodu a celková porodnická historie. Pokud je odhad hmotnosti plodu dle ultrazvuku 2 500-3 500 g a plod vstupuje do pánve hýžděmi, může být vedení porodu přirozenou cestou možné; v ostatních případech je vhodnější císařský řez. Při dvojčatech je nejlepší poloha pro vaginální porod podélná, avšak pokud oba plody zaujmou koncem pánevním, porod probíhá císařským řezem.
Doporučení a aktuální rady
Pokud vám hrozí nebo potvrzují, že plod je v příčné poloze, je důležité zůstat v kontaktu s gynekologem. Většina komentářů a rad na fórech a poradnách může dodat určité ujištění, ale přesné rozhodnutí by mělo vycházet z vyšetření a individuálních parametrů těhotenství. Externí cefalická verze je jednou z možností, kterou lékař zváží podle konkrétní situace. V některých případech může dojít k obratům již v průběhu porodu a k dalším zásahům podle průběhu samotného porodu.
Disclaimer: Tento článek slouží pouze pro informační účely a nenahrazuje odbornou lékařskou pomoc. Přestože většina nenarozených miminek zaujme ke konci těhotenství ideální polohu pro porod, uložení plodu může mít řadu nepravidelností. Než se blíže zaměříme na téma nepravidelných poloh plodu, je dobré si ujasnit, co poloha miminka znamená. „Polohou plodu rozumíme vztah dlouhé osy plodu k podélné ose dělohy,“ uvádí MUDr. Jiří Chod, Ph.D., z kliniky Canadian Medical. „Nejvíce změn v poloze plodu se děje okolo 20. týdne těhotenství, naopak největší stabilitu vykazuje plod po 30. týdnu těhotenství. Definitivní polohu dítě zaujímá až po 36. týdnu těhotenství, proto se poloha při ultrazvukovém vyšetření ve 30. týdnu nepovažuje za konečnou,“ říká gynekolog a dále vysvětluje: „Existují tři základní polohy plodu - podélná, při které jsou obě osy paralelní, dále příčná, při níž osy svírají pravý úhel, a šikmá, která není stabilní, a přechází v osu podélnou nebo příčnou. U polohy podélné je plod uložen dolů buď hlavičkou, nebo koncem pánevním. Za fyziologickou (normální, pravidelnou) polohu plodu se považuje poloha podélná. Ve 3,5 % až 4 % případů je ale tato poloha spojena s naléháním plodu koncem pánevním. Přibližně 1 % miminek je pak v ostatních polohách.“

PROVEDENÍ LEOPOLDŮVÝCH MANÉVRŮ | UKÁZKA DOVEDNOSTÍ
tags: #oblicejova #poloha #plodu