Afrika patří mezi největší kontinenty. Rozkládá se na obou polokoulích. Pobřeží Afriky je lemováno Atlantským a Indickým oceánem a jejich moři. Z Evropy ji odděluje Gibraltarský průliv a Středozemní moře a s Asií je spojena úzkou šíjí (byť je prokopána Suezským průplavem jedná se o pevné spojení obou kontinentů).
Základem africké pevniny je značně starý Africký štít. V důsledku dlouhodobého působení vnějších geologických sil došlo ke „shlazení“ a k vyvinutí jednotvárného povrchu. Největší plochu tedy zaujímají plošiny. Vysoké hory nalezneme na severozápadě Atlas, východě (Uhuru, Etiopská vysočina) a jihu Afriky (Dračí hory). V centru kontinentu nalezneme velké pánve. Východní částí Afriky pak prochází tektonické zlomy, kde dochází k zemětřesení a vzniku příkopových propadlin.
Kilimandžáro - Nejvyšší hora Afriky, domorodým názvem Uhuru. 5 895 m vysoký horský masív s ledovcovou čepičkou. Skládá se ze tří nečinných stratovulkánů - nejvyšší z nich Kibo je tedy nejvyšším vrcholem celé Afriky. My si ale budeme pamatovat mnohem rozšířenější název - Kilimandžáro.
Pohoří Atlas - Pohoří na severozápadě kontinentu. Geologicky na něj navazuje např. Gibraltarská skála na evropské pevnině či vrcholky na Sicílii a v Apeninách. Nejvyšším bodem je 4 167 m vysoký Džabal Tubkal. Název pohoří odkazuje na řeckou mytologii - Atlas = Titán, který podpíral nebeskou klenbu.
Etiopská vysočina - Horské pásmo s nejvyšším vrcholem Ras Dašen - 4550 m rozkládající se na východě kontinentu (Somálský poloostrov). Nádherné pohoří plné života, zeleně a zvířat. Typickým zástupcem jsou dželady - zemní primáti obývající náhorní plošiny a svahy Etiopské vysočiny. Dračí hory - Nejvyšší pohoří jihu Afriky. Řada přírodních rezervací bohatá flóra i fauna. Zapsány na seznam UNESCO.
Pobřeží Afriky je lemováno Atlantským a Indickým oceánem. Teplota i slanost vody je velmi vysoká (Rudé moře dosahuje až 40 °C). Afrika je místem druhé nejdelší řeky světa - Nilu. Nil má tři hlavní prameny (Bílý Nil, Modrý Nil a Atbara). Nejmohutnější řekou však je Kongo protékající tropickým deštným lesem. Dalšími velkými toky jsou Niger, Zambezi či Orange.
Velmi častým jevem je vádí - koryto řeky či vodního toku, které je občasně protékána vodou. Velký význam mají jezera - Ukerewe (Viktoriino), Tanganika, Malawi či Čadské jezero. Zajímavým jezerem je jezero Naivasha v Keni, proslulé okolním pěstováním růží na export. Boj s vodními zdroji se týká i Asuánské na Nilu či Kainji na Nigeru. Nádherné přírodní scenérie pak vytvářejí vodopády - Viktoriiny, vysoký Tugela či atraktivní vodopády na Nilu.
Převážná část Afriky se nachází v tropickém podnebném pásu. Podnebí je ovlivňováno především zeměpisnou šířkou. Přes vysoké teploty se podnebí odlišuje množstvím srážek. Rovníková oblast - jednotvárné počasí (teplo a vlhko, lijáky). Střídavě vlhké tropy - střídání období dešťů a sucha. Vyšší výkyvy teplot během roku. Suché tropy - nejteplejší oblast světa. Pouze občasné srážky. Subtropické podnebí - okrajové oblasti severní a jižní Afriky. Dlouhé suché léto a krátká zima s deštěm.
Vegetační oblasti Afriky jsou ovlivněny vzdáleností od rovníku, množstvím srážek a vzdáleností od oceánu. Tropický deštný les Afriky je druhým největším komplexem pralesů, ale i zde dochází k nelegálnímu kácení a vypalování. Nachází se v střídavě vlhkém tropickém pásu po obou stranách rovníku. Vegetace je silně ovlivněna střídajícím se obdobím sucha a dešťů. Převládají vyšší traviny. Stromy se vyskytují spíše ojediněle, především v blízkosti vody. Původní krajina je silně poznamenána činností člověka.
Zabírají největší plochu Afriky. Jsou převážně horké a velmi různorodé (písčité, kamenité, štěrkovité). Typické pro poušť jsou písečné přesypy - duny, barchany. Velmi málo rozmanitý život. Oblast mezi Saharou a rovníkovou částí Afriky nazýváme Sahel. Kapky deště dopadají na rozpálenou zem. Každá druhá se okamžitě vypaří. Krajinou se line hustá mlha. Vzduch je doslova prosycen vlhkostí.
Monzun vychází z arabského slova mausim, tedy roční období. Monzuny přicházejí pravidelně, v různých regionech světa v různých obdobích roku. Monzun je pravidelné proudění vzduchu, které přináší velké množství dešťových srážek. Změna směru proudění uvádí celý mechanismus do pohybu. Kupříkladu při cestě do Číny je potřeba zjistit období výskytu monzunu. Monzunová masa vzduchu odsouvá teplejší vzduch nad pevninu. Tam se vodní páry kondenzují a začíná pršet. V zimním období je to obráceně.
Pro mnohé cestovatele je období monzunu spíše nechtěným časem. Co to pro vás přesně znamená? Pokud vyrazíte do tropických oblastí během monzunu, můžete si být prakticky jistí, že vás zastihnou deště. Kvůli častým a silným dešťům jsou běžným problémem záplavy. Záplavy obzvláště tvrdě postihují chudé místní obyvatelstvo, které často přinutí opustit své domovy. Celou situaci zhoršuje rychlé kácení stromů a lesů.
Monzuny mají i přívětivou stránku, která přináší do zasažených zemí i četná pozitiva. Země, kterými monzun prochází, bývají velmi horké a deště přinášejí ochlazení. Monzuny také přinášejí vláhu do vyprahlé krajiny. Po mnoha měsících silných veder se doplní pitná voda a půda načerpá vláhu pro úspěšnou sklizeň. Místní obyvatelé s obdobím pravidelných dešťů už počítají a využívají ho ke svému prospěchu.
Obecně se jedná o tropické oblasti mezi Indickým oceánem a přilehlou pevninou. Tedy Indie, Čína, Indonésie a Malajsie, dále také Srí Lanka a některé části západní Afrika. Podoba a průběh monzunů se v každém regionu mírně liší. V Indii můžeme monzuny rozdělit dle období na zimní a letní. Zimní trvá od září do července a přináší chladný a suchý vzduch ze sibiřských oblastí. Lze jej nazvat obdobím sucha, nicméně k dešťům stále dochází, jen v menší míře. Během června až září dopadne v Indii až 80 % ročních srážek.
Stejně jako v Indii se i v Číně monzunové období liší v závislosti na regionu. Na jihu a východě země lze očekávat silné srážky v období od května do září. Jinak je tomu například v Tibetu a Mongolsku. Pokud chcete navštívit Čínu, nejvhodnější je proto zima a časné jaro. Indonésie a Malajsie mají monzuny různě po ostrovech; Bali, Jáva, Kalimantan, Sulawesi a Sumatra - období od listopadu do března.

V západní Africe a v některých částech Asie plní monzuny užitečné funkce - vláha a úleva od tepla, ale mohou způsobovat záplavy a sesuvy půdy. V Indii je monzunové období rozděleno na zimní a letní; období dešťů v některých regionech zasahuje až do října. V Malajsii se monzuny liší podle východních a západních regionů a doporučuje se vyhýbat horským oblastem během monzunu. Arabský poloostrov je rovněž ovlivňován monzuny - Omán a Salalah každoročně přináší zelenou zahradu.
Afriku si většina lidí spojuje s horkým, slunečným a velmi suchým podnebím. I tady ale pravidelně přichází období dešťů, zejména na západě. Gambie či Ghana jsou příklady regionů s výraznými monzuny. Nejvýraznější monzuny bývají pravděpodobně v jižním Himaláji, např. Cherrapunji s více než 11 tisíc litry deště na m2 ročně. Zdá se, že se liší pouze intenzitou srážek. Doba výskytu zůstává napříč západní Afrikou a Asií v podstatě stejná.
Dobrou radou je se během lijáků vyvarovat koupání. Při cestování během monzunů mohou být záplavy a ničení domovů obyvatel. Co se ubytování týče, budete možná muset trochu zapátrat; některé hotely během monzunu nedovolí ani rezervaci. Vždy zkoumejte poměry v destinaci, kam jedete. Některé destinace mohou nabídnout nižší ceny letenek a ubytování, ale s vyšším rizikem deště a omezené dostupnosti služeb. Obecně platí, že pokud budete dodržovat bezpečnostní doporučení a zohledníte monzunové podmínky, dovolenou si můžete užít.
Čeští odborníci brněnské Mendelovy univerzity už roky pomáhají v africké Zambii a Etiopii. „Neřekla bych, že farmáři dělají něco úplně špatně, spíš mají zažité tradiční způsoby.“ Pracujeme s nimi, aby si dokázali připravit dostatek krmení na prodlužující se období sucha. Klimatické změny se totiž už v Africe projevují. Někde je vody dost, ale jsou oblasti, kde je jí velký nedostatek. Období dešťů trvá přibližně od konce listopadu do března, pak přijde až osmiměsíční období sucha. Primárně jde o problém s vodou pro hospodářská zvířata, ale v některých oblastech je nedostatek i pro obyvatele,“ dodává projektová manažerka Smrčková. Příkladem může být mléčný průmysl - farmáři vozí mléko do mléčných družstev a zajišťují si tím stabilní příjem po celý rok.
Podnebí Afriky je velmi rozmanité a mění se podle regionu a nadmořské výšky. V některých oblastech je suché období extrémně dlouhé, v jiných naopak období dešťů tvoří klíčovou část roku. Vliv na života zde mají také lidské zásahy - migrace, zemědělství, vodohospodářství a ochrana přírody. Afrika tak nabízí nejen dechberoucí scenérie a divoká zvířata, ale i složité souvislosti změn klimatu a adaptace místních komunit.