Porod a jeho fáze: Průvodce pro nastávající rodiče

Porod je komplexní proces, který se obvykle dělí na tři hlavní doby porodní. Každá z těchto dob má své specifické charakteristiky a délku trvání, které se mohou u jednotlivých žen lišit. Pochopení těchto fází může pomoci budoucím matkám lépe se připravit na příchod svého dítěte.

I. doba porodní - Otevírací

První doba porodní, známá také jako otevírací, začíná s prvními pravidelnými děložními stahy (kontrakcemi). Tyto stahy způsobují postupné zkracování, rozevírání a nakonec zánik hrdla dělohy. Vzniká tzv. děložní branka, jejíž průměr se postupně zvětšuje z počátečního stavu (obvykle prostupná jen pro prst) až na přibližně deset až dvanáct centimetrů. Tato fáze končí, když je děložní branka plně otevřená a již není hmatná. Děložní kontrakce jsou neovladatelné vůlí ženy a jejich účelem je protlačit plod porodními cestami.

Během této doby je důležité se snažit minimalizovat bolest. Možnosti zahrnují teplou sprchu, aromaterapii, změnu polohy nebo sezení na porodním míči. Pohyb je během první doby porodní povolen a může přinést úlevu. Setrvávat na lůžku není nutné. Některé ženy mohou preferovat polohu vleže, ale je třeba si uvědomit, že tato poloha může někdy vést ke sníženému prokrvení placenty a dělohy, což může ovlivnit okysličení plodu. Anatomické poměry v pánvi se mění ve stoje či vsedě, což může být pro některé ženy komfortnější.

Pro tišení silných bolestí v této fázi je k dispozici epidurální analgezie. Tato metoda, lidově nazývaná "epidurál", se podává do oblasti bederní páteře sterilní jehlou a může ji zavést pouze anesteziolog. O jejím načasování rozhoduje porodní asistentka nebo lékař, a je možné ji aplikovat pouze do určité fáze porodu. Epidurální analgezie účinně tlumí nejsilnější bolest, aniž by ovlivnila vnímání rodičky nebo plodu. Podání epidurální analgezie v naší porodnici je zdarma a máme s ní dobré zkušenosti. Tato metoda neprodlužuje porod, nezvyšuje počet císařských řezů ani použití porodnických kleští.

Možnosti tlumení bolesti

Porodní bolest je unikátní reakcí lidského těla, která není spojena s nemocí, ale s přípravou na porod. Prožitky porodních bolestí jsou vysoce individuální a ovlivňují je fyzické i psychické dispozice, sociální a kulturní vlivy. Aby byla metoda tišení bolesti účinná a zároveň neohrozila zdraví matky a dítěte, musí splňovat několik kritérií. Nesmí ovlivnit činnost dělohy a měla by být dostatečně analgeticky účinná.

Nefarmakologické metody:

• Psychologické metody (předporodní příprava, hypnóza, audioanalgezie)
• Akupunktura a akupresura
• Elektroanalgezie (TENS - transkutánní elektrická nervová stimulace)
• Hydroanalgezie (porod ve vodě)
• Relaxační masáže
• Zvolení vhodné alternativní polohy při porodu

Farmakologické metody:

• Celková analgezie (inhalační, intravenózní)
• Fytoterapie a aromaterapie (s opatrností vzhledem k účinkům na matku i plod)
• Místní analgezie (infiltrační, pudendální, paracervikální)
• Epidurální a subarachnoidální analgezie, včetně kombinovaných metod

Je důležité, aby si každá žena ještě před porodem vytvořila představu o tom, zda a jakým způsobem chce tišit porodní bolesti.

II. doba porodní - Vypuzovací

Druhá doba porodní, neboli vypuzovací, začíná úplným rozvinutím děložní branky a končí porodem dítěte. Děložní stahy jsou v této fázi častější, silnější a trvají déle. Dítě je tlačeno nejen silou děložních kontrakcí, ale také aktivní spoluprací matky, která zapojuje svaly břišního lisu a "tlačí" tak plod ven z těla. Prvorodičky v této fázi obvykle setrvají kolem 90 minut, zatímco druhorodičky mohou porodit miminko do 30 minut.

V závěrečné fázi druhé doby porodní musí žena silně tlačit. Děložní stahy jsou v této době velmi silné a trvají dlouho. Vytlačení dítěte se děje za pomoci tzv. břišního lisu, jehož hlavními svaly jsou bránice a břišní svaly. Během průchodu hlavičky plodu porodními cestami může dojít k nástřihu hráze (epizotomii), který se provádí za účelem zabránění natržení a poranění.

III. doba porodní - Porod placenty

Třetí doba porodní začíná po porodu novorozence a končí vypuzením placenty. Po porodu dítěte se děloha stáhne a její obsah tvoří již pouze placenta. Po několika minutách klidu se děloha opět začne stahovat, což způsobí odlučování placenty od děložních stěn. Vytvořený krevní výron mezi placentou a děložní stěnou ji dále oddaluje. Doznívající děložní kontrakce pak vypudí odloučenou placentu z dělohy do pochvy. Tento proces obvykle vyvolává slabý pocit nucení k tlačení. Za pomoci slabých kontrakcí dochází k porodu placenty a zastavení krvácení. Matka poté zůstává ležet s dítětem na lůžku.

Poloha plodu a její vliv na porod

Poloha plodu hraje klíčovou roli v průběhu porodu. Ideální je poloha podélná, kdy se dlouhá osa plodu shoduje s podélnou osou dělohy. Největší stabilitu této polohy vykazuje plod po 30. týdnu těhotenství, zatímco nejvíce změn se situuje ke konci 20. týdne.

Vztah dlouhé osy plodu k podélné ose dělohy může být ovlivněn rotací dělohy. Děloha častěji v dextrotorzi (rotace doprava) znamená, že hřbet plodu směřuje dopředu, což odpovídá poloze levé přední (I.). Méně často se vyskytuje děloha v sinistrotorzi (rotace doleva), kdy hřbet směřuje dozadu, což odpovídá poloze levé zadní (I.).

Pokud je děloha v dextrotorzi a hřbet plodu směřuje dozadu, jedná se o polohu pravé zadní (II.). V případě sinistrotorze a hřbetu směřujícího dopředu jde o polohu pravé přední (II.).

Zjednodušeně platí:

• Hlavička vlevo odpovídá poloze I.
• Hlavička vpravo odpovídá poloze II.

Dalším důležitým aspektem je vztah těla plodu k pánevnímu vchodu. Nejčastější a nejžádoucí je poloha podélná, kdy na vchod pánevní naléhá hlavička.

Poloha koncem pánevním

Poloha koncem pánevním (KP), kdy je zadeček nebo nožičky plodu otočeny směrem k porodním cestám, představuje pro porod zvláštní situaci. V některých případech se miminko v této poloze narodí přirozeně, avšak často je pro tuto polohu doporučován císařský řez z důvodu potenciálních rizik. Některé ženy se rozhodnou pro pokus o přirozený porod KP, přičemž se spoléhají na svou intuici a předchozí zkušenosti.

Existují různé metody, jak podpořit otočení plodu, včetně specifických cvičení, akupunktury, akupresury nebo manuálního obratu zevními hmaty prováděného lékařem. Některé ženy uvádějí, že jim pomohlo plavání nebo jiné fyzické aktivity. Je důležité si uvědomit, že i když se miminko neotočí, neznamená to automaticky nutnost císařského řezu, ale rozhodnutí by mělo být vždy individuální a zvážené lékařem.

Příklady z praxe ukazují, že i když se miminko dlouho drží v poloze KP, může se nakonec otočit těsně před porodem. Stejně tak se mohou vyskytnout případy, kdy je miminko v poloze hlavičkou dolů, ale porod nakonec skončí císařským řezem z jiných důvodů, jako je úzká pánev matky nebo velikost dítěte.

Poloha příčná

Příčná poloha plodu, kdy se jeho dlouhá osa kříží s podélnou osou dělohy, obvykle vyžaduje císařský řez, jelikož přirozený porod v této poloze není možný.

Porodní plány a individuální přístup

V současné době se stále více žen rozhoduje pro porod s tzv. porodními plány, které specifikují jejich přání a požadavky týkající se průběhu porodu a péče o novorozence. Porodnice se snaží těmto plánům co nejvíce vyhovět, pokud to situace dovoluje a neohrožuje zdraví matky a dítěte. Většina porodních plánů obsahuje splnitelná přání.

Nejčastější body porodních plánů a stanovisko pracoviště:

• Kardiotokografické monitorování plodu (CTG): Nezbytné pro bezpečný porod. Provádí se při příjmu a dle aktuální situace. Při fyziologickém porodu je omezeno na minimum (1x za 2-3 hodiny), s poslechem srdečních ozev v mezidobí.
• Vaginální vyšetření: Hodnotí průběh porodu. V nekomplikovaných případech je omezeno na nezbytné minimum.
• Předčasný odtok plodové vody: Po 18-24 hodinách obvykle následuje preventivní podání antibiotik. Pokud nedojde do 24 hodin ke spontánnímu nástupu kontrakcí, zahajuje se vyvolávání porodu.
• GBS pozitivita (Streptokok skupiny B): Pokud je detekován, podávají se preventivně antibiotika.
• Protržení vaku blan (dirupce): Rutinně se neprovádí, ale může urychlit porod.
• Potermínové těhotenství: Termín porodu se určuje ultrazvukem. Po termínu následuje častější sledování. Vyvolání porodu se doporučuje kolem 41+3 týdne, nejpozději do 42+0 týdne. Preferují se mechanické metody vyvolání.
• Klystýr: Není nezbytnou součástí porodní péče, ale je s ním dobrá zkušenost.
• Holení hráze: Není vyžadováno, ale doporučeno pro lepší hojení.
• Poloha ženy během porodu: Žena si může zvolit polohu dle vlastních preferencí, k dispozici jsou modifikovatelná porodní lůžka.
• Jídlo a pití během porodu: Doporučuje se omezený příjem lehké stravy a tekutin.
• Epiziotomie (nástřih hráze): Provádí se pouze v indikovaných případech, např. při nutnosti urychlení porodu nebo riziku závažného poranění.
• Podávání oxytocinu: Používá se při nepostupujícím porodu, slabých či krátkých kontrakcích nebo krvácení po porodu. Vyžaduje pečlivé monitorování plodu.
• Bonding (kontakt kůže na kůži): Podporuje se u donošených novorozenců, kdy je dítě po porodu položeno na břicho matky.
• Podvaz pupečníku: Preferuje se pozdní podvaz.
• Podání uterotonik po porodu: Látky na podporu stažení dělohy pro prevenci nadměrného krvácení.
• Ošetření novorozence po porodu: Pediatr provádí kontrolu v přítomnosti matky.
• Císařský řez: Preferuje se svodná anestezie. Doprovod může být přítomen.
• Ambulantní porod: Možný po domluvě s lékařem a pediatrem.

Pokud rodička odmítne doporučenou péči, poučí se o rizicích a podepíše tzv. negativní revers.

Průběh porodu v porodnici

Porod v porodnici obvykle začíná vstupním vyšetřením na porodním sále, které provádí porodní asistentka. Zahrnuje kontrolu teploty, moči a doplnění anamnestických údajů. Následuje vyšetření lékařem, včetně ultrazvuku, které určí, zda se jedná o fyziologický, rizikový či patologický porod.

Fyziologický porod

Při fyziologickém porodu je umožněna přítomnost osoby blízké, zajištěno soukromí a klid. Rodičce je doporučeno pít tekutiny, případně cucat hroznový cukr. Monitorování plodu se provádí v pravidelných intervalech. Vaginální vyšetření slouží k posouzení progrese porodu a jeho četnost se domlouvá s rodičkou.

Alternativní polohy při porodu jsou povoleny. Nástřih hráze se provádí pouze v indikovaných případech a vždy po předchozím souhlasu rodičky. Podávání léků, jako je oxytocin, probíhá na základě indikací a po souhlasu.

Císařský řez

Při plánovaném císařském řezu si žena volí typ anestezie. Doprovázející osoba může být přítomna na operačním sále a následně na pooperačním pokoji. Bonding na operačním sále obvykle není možný, ale je podporován na novorozeneckém oddělení.

Porod doma

Domácí porod je alternativou pro ženy, u kterých těhotenství probíhá bez komplikací. Vyžaduje vědomé a zodpovědné rozhodnutí, důvěru ve vlastní tělo a proces porodu. Domácí prostředí poskytuje pocit bezpečí a umožňuje neomezený pohyb a volbu polohy.

Domácí porody mohou být asistované, kdy porodní asistentka dohlíží na průběh a v případě potřeby zajistí přesun do nemocnice. Pro domácí porod je nutné připravit potřebné vybavení, včetně ručníků, plen, nádoby na placentu a tašky do porodnice pro případ komplikací.

Během domácího porodu nejsou podávány léky proti bolesti. Porodní asistentka pomáhá s nalezením vhodné polohy, kontroluje stav matky a dítěte a asistuje při porodu. Po porodu je novorozenec ihned přiložen k matce.

Potermínové těhotenství

Potermínové těhotenství je definováno jako těhotenství trvající déle než 42 týdnů. V České republice se obvykle doporučuje vyvolání porodu kolem 41+3 týdne. Existuje tzv. postmaturity syndrom, který může signalizovat sníženou funkci placenty. Riziko úmrtí miminka v děloze je sice nízké, ale existuje.

Dalším rizikem je aspirace mekonia (smolky), kdy může dojít k vdechnutí smolky plícemi a následné infekci. Vyvolávání porodu (indukce) může být lékařsky indikováno, pokud se zvyšuje riziko z pokračujícího těhotenství. Indukce však s sebou nese i určitá rizika, jako je stres plodu, hyperstimulace dělohy nebo vyšší výskyt císařských řezů.

Kontraindikace k vyvolávání zahrnují všeobecné kontraindikace k vaginálnímu porodu, některá onemocnění matky, hypoxii plodu nebo vícečetné těhotenství.

Vyvolávání porodu může probíhat mechanickými metodami (např. umělé protržení vaku blan) nebo farmakologicky (např. prostaglandiny). Proces vyvolávání porodu může trvat několik dní a je zatížen riziky, proto je důležité pečlivé zvážení a individuální rozhodnutí.

V případě, že se žena rozhodne odmítnout vyvolávání porodu, je nutné toto rozhodnutí konzultovat s lékařem a případně podepsat negativní revers. Častější kontroly mohou kompenzovat čekání na přirozený porod.

tags: #o #porodu #rozhoduje #plod