Podle vyjádření Martina Zítka, primáře dětského oddělení Krajské nemocnice v Liberci, je takový trend po celé republice. „Nejsme žádnou výjimkou, nárůst nedonošených dětí je obdobný jako v ostatních porodnicích,“ vysvětlil Martin Zítek. Podle Pavla Černého, primáře gynekologickoporodnického oddělení, se nedají přesně u každého předčasného narození dítěte určit důvody. „Obecně jsou příčiny v neúměrné velikosti dělohy způsobené buď vrozenou vadou dělohy, nebo vícečetnou graviditou, nebo velkým množstvím plodové vody, nedostatečností uzávěru hrdla děložního,“ uvedl možné příčiny Pavel Černý.
Kromě toho to pak může být matčina cukrovka nebo infekce porodních cest, která se přenese na vak, jenž v matčině těle miminko chrání. Tím poté dojde k předčasnému porodu. Jedním z rizikových faktorů může být i vyšší věk prvorodiček. „Naši vysokoškolští učitelé nás učili, že nejlepší věk pro první těhotenství je 19-21 let, v té době není organizmus zatížen skoro žádnými důsledky případných chorob nebo nepříznivých vnějších vlivů,“ nastínil dřívější trend brzkého početí dítěte Pavel Černý. Podle něj je však optimální věk něco mezi tím a pětatřiceti roky. Navíc u dětí narozených starším maminkám se zvyšuje i pravděpodobnost, že se dítě narodí s vrozenou vývojovou vadou.
Nedonošené děti a hlavní rizika
Pro předčasně narozená miminka jsou největším strašákem infekce. Nemají totiž dostatečně vyvinutý imunitní systém. „Některé ho nemají téměř vůbec. Běžná infekce, kterou by například starší dítě nebo dospělý ustáli bez jakýchkoliv následků, může pro nedonošeného novorozence skončit i smrtí,“ upozornil Martin Zítek. Nedonošené děti nejvíce ohrožuje infekce. Organizmy miminek bez dostatečně vyvinutého imunitního systému jsou totiž navíc odolné vůči antibiotikům, to znamená, že u některých novorozeňat neúčinkují. „Navíc u nich běžná infekce kvůli tomu, že je jen obtížně léčitelná, může napadnout centrální nervový systém a způsobit například mozkovou obrnu,“ vysvětlil Martin Zítek s tím, že v některých případech skutečně ani nejnovější vymoženosti medicíny nemají šanci dítě ochránit. „Bohužel i přes veškerou naši snahu se takové smutné příběhy stávají,“ dodal Zítek.
Liberecká nemocnice má podle něj v současné době dostatečné vybavení k tomu, aby se lékaři dokázali i o vyšší počet předčasně narozených miminek postarat. „Samozřejmě, že bychom například uvítali vyšší počet zahřívacích lůžek a některé přístroje bychom chtěli novější. Myslím si však, že v současnosti máme standardně vybavené oddělení, jako ostatní nemocnice,“ uvedl Zítek. Podle jeho informací přibližně jednou do měsíce dojde k situaci, kdy je předčasně narozených miminek tolik, že vybavení kapacitně nestačí. „V tom případě poté maminku i s dítětem transportujeme do jiné porodnice,“ uzavřel Martin Zítek.
Perinatologická péče v Libereckém kraji a transporty
Podle názorů experťů je systém perinatologické péče v České republice třístupňový: první úroveň tvoří porodnice nízkorizikové, druhou tvoří perinatologická centra intermediární péče (PCIMP) a nejvyšší úroveň představují PCIP. Liberec je podle popisu jedním z PCIMP v kraji a Ústí nad Labem je hlavním spádovým centrem pro vyšší péči. „Miminka s vrozenými vývojovými vadami se nejčastěji rodí nebo překládají do FN Motol v Praze,“ uvedl jeden z lékařů. Pokud maminka porodí před 36. gestálním týdnem a je z Libereckého kraje, měla by rodit na pracovišti vyššího typu. Transport in utero (v děloze) je tedy klíčovým pojmem pro minimalizaci rizik poporodní adaptace.
Pokud se miminko narodí předčasně na pracovišti nižšího typu, je do 24-48 hodin zajištěn rychlý převoz na vyšší pracoviště. „Jezdíme si pro nezralé nebo nemocné děti do porodnice v Jablonci nad Nisou nebo si k nám přivážíme již stabilní děti z perinatologických center intenzivní péče,“ uvedl lékař. V některých případech je nutný i převoz u donošených dětí po prodělané hypoxii a zahájení léčebné hipotermie do šesti hodin od porodu.
Hospodaření s kapacitami a péče o matky
Jakmile se nedonošené dítě narodí v Liberci, maminka se s ním přesouvá na neonatologii. „Maminka se i s miminkem přesouvá k vám na neonatologii? Maminka je po porodu v péči porodníků. Za miminkem může kdykoliv přijít, ale záleží na jejím zdravotním stavu a na tom, zda rodila spontánně či císařským řezem,“ odpověděl lékař. Na oddělení neonatologie jsou dva dvoulůžkové pokoje pro matky s dětmi a denní místnost pro společný kontakt. Pokud je stav stabilní, maminky mohou klokánkovat a učit se o péči a kojení. V ideálním případě je dítě plně kojené a maminka je schopna ho nakrmit.
Koendelávání probíhá v prvních dnech života: „Již při první návštěvě na oddělení je maminka poučena o kojení, péči o prsa a o tom, jak co nejvíce podpořit laktaci. Snažíme se poskytovat maximální podporu, i když miminko není schopen přijmout celé dávky z prsu. Někdy se používá mléko z mateřského mléka našich maminek, které porodily v Liberci, a pasterizuje se a vyšetřuje před i po pasterizaci, následně se zmrazí a použije podle potřeby.“
Kapacita neonatologie je oficiálně deset dětí. Po propuštění děti bývají pod Periodickou poradnou pro rizikové novorozence, která sleduje děti až do dvou let a v některých případech i déle. Od narození až po pubertu se některé děti sledují pod neurologickou poradnou primáře. V letošním podzimu plánují zavést pasivní imunizaci proti RS viru pro více dětí a v období podzimu nosní vakcínu proti chřipce.
Pacienti a prostředí
Nedonošené děti jsou u nás obvykle starší 31. týdne s hmotností kolem 1500 gramů. Relativně se jedná o děti, které mohou přijít z perinatologických center intenzivní péče. Délka hospitalizace je variabilní a závisí na klinickém stavu dítěte; obvykle se propuštění děje po dosažení 36. gestačního týdne a hmotnosti kolem 2 kilogramů, s minimem rizik a s plně kojeným dítětem, pokud je to možné. Pokud maminka není s dítětem na pokoji, může sledovat miminko prostřednictvím kamer bez zvuku, instalovaných nad inkubátory.

tags: #nykodymova #nemocnice #liberec #nedonosene #deti