Novorozenecké období je období od narození do 28. dne po porodu. Od porodu do 7. dne po narození jde o tzv. je novorozenec narozený mezi 38.-42. po narození začne spontánně dýchat, po několika minutách dýchá frekvencí kolem 40 dechů/min. má pravidelnou srdeční akci kolem 130/min. správně funguje jeho zažívání, vyměšování aj. Anamnéza novorozence vychází z osobní anamnézy matky, průběhu těhotenství a screeningových vyšetření matky v graviditě.
Tep je 100-160/min. Velká fontanela se uzavírá mezi 9.-18. dní, malá fontanela se uzavírá mezi 2.-4. týdnem. Postavení (postura) - jedinou asymetrií novorozence může být postavení hlavy - bývá otočena ke straně, novorozenec jí dokáže otáčet na obě strany. Na bříšku krátce zvedne hlavičku, uvolní nosík. Při tahu do sedu hlava padá vzad. V závěsu v podpaží visí, někdy hlava balancuje, končetiny má skrčené. Postaven na podložku se opře chodidly o podložku a vzpřímí se. Při náklonu dopředu a do strany se objeví chůzový mechanizmus.
- Obvyklá vyšetření (krevní skupina, Coombsův test, hladina bilirubinu v pupečníkové krvi). Tato vyšetření se provádějí u všech dětí, jejichž matky mají krevní skupinu 0 nebo Rh faktor negativní.
- Hodnocení bezprostřední adaptace podle Apgarové (viz tabulka č.1: Skóre podle Apgarové) se provádí v 1., 5. a 10. minutách.
Postup poporodní adaptace zahrnuje sledování vitálních funkcí, teplotní stability, barvy kůže, změn v chování, odchod smolky a moči, edémy, kontrolu pupečního pahýlu. Mikce by měla být registrována do 24 hodin a odchod smolky do 48 hodin po porodu. Dále je součástí depistáž abnormálních příznaků a podpora kojení, uzavření zdravotnické dokumentace.
Poporodní adaptace a důležité ukazatele
Poporodní adaptace je schopnost novorozence přizpůsobit se změnám souvisejícím s přechodem z nitroděložního života do vnějšího světa. Observace novorozenců zahrnuje monitorování vitálních funkcí, teplotní stability a dalších ukazatelů po porodu. Observace ve většině případů nepřesáhne 24 hodin, při závažných odchylkách může být dítě přeloženo na neonatologické pracoviště vyššího typu.
Stav vědomí
V bdělém stavu má novorozenec otevřené oči, bdělý výraz v obličeji, pohybuje končetinami. V hlubokém spánku dýchání bývá pravidelné, oči zavřené. Při utlumeném vědomí je potřeba silnějšího podnětu, aby dítě otevřelo oči a probralo se, ale rychle opět upadá. Bezvědomí je průvodním projevem těžkých stavů.
Srdeční frekvence
V prvních minutách po narození dosáhne srdeční frekvence až 180 tepů/min. Během první hodiny klesne na 140-160 tepů/min a v dalších hodinách se ustálí kolem 120-140 tepů/min. Kolísání kolem 20 tepů/min je normální. Frekvence nad 160/min může být známkou poruchy činnosti srdce, infekce či dehydratace. Pulzní oxymetr umožňuje monitorovat srdeční frekvenci.
Dýchání
Dbáme na pravidelnost, symetrii a volnost dýchání. Periodické dýchání a krátké apnoe po 3-10 sekundách mohou být normální v bdělosti či při usínání. Apnoe a nepravidelné dýchání mohou signalizovat CNS poruchy. Inspirační stridor může souviset s poruchou hrtanu či epiglotis.
Pláč
Silný, normálně zabarvený pláč bez vedlejších zvuků svědčí o životaschopnosti. Abnormální hlasový projev může být signálem závažných stavů.
Svalový tonus
Sestra sleduje svalový tonus - hypotonií nebo hypertonie. Zvýšená dráždivost může přecházet v novorozenecké křeče.
Kůže a prokrvení
Barva kůže reflektuje oběhové změny. Zdravý novorozenec je růžový a prokrvený. Centrální cyanóza je vážný signál, akro- či periferní cyanóza bývá normální při studeném prostředí. Pozorně sledujeme hemoragie, petechie a novorozenecké výsevy (névy, milia, novorozenecký erytém). Žloutenka je častá a bývá fyziologická po 36 hodinách života, do 8 dnů, bilirubinové hodnoty jsou monitorovány.
Tělesná teplota
V observaci se teplota obvykle stabilizuje. Hypotermie (< 35,5 °C) může znamenat nepříznivé prostředí nebo začínající infekci. Hypertermie (> 37,5 °C) vyžaduje zvýšené pozorování a opakované měření teploty. Teplotu měříme rektálně s individuálním teploměrem.
Oči a ústa
Oči sledujeme na zornice, barvu spojivek, výskyt krvácení a případné záněty víček. V ústech mohou být puchýřky či soor.
Končetiny a pohyblivost
Sledujeme aktivní a pasivní pohyby končetin, asymetrii či bolest při manipulaci. Otoky mohou bývat výrazné u novorozenců.
Břicho a pupeční pahýl
Pupeční pahýl je pravidelně ošetřován dezinfekčními roztoky. Objem bříška, jeho tuhost a kýla sledujeme. Dekubita a krvácení z pahýlu je možné riziko.
Močení, stolice a zvracení
První močení by mělo proběhnout do 24-48 hodin. První stolice (smolka) vznikne do 24-48 hodin a později přijde změna na přechodnou stoličku. U kojených dětí je stolice žlutá a kašovitá; u dětí krmených UM je zelená. Zvracení bys mělo sledovat pro možnou vrozenou vadu či riziko aspiration.
Hmotnost a růst
Přirozený pokles porodní hmotnosti o 10-15 % do 3. dne, poté hmotnost roste. Hmotnost sledujeme do 3. týdne a hodnotíme podle percentilových grafů. Průměrný denní přírůstek bývá 150-300 g/týden.
Tělesná délka a další vývojové parametry
Délku měříme v korýtku, u porodu končících končetin a držení dolních končetin. Do 32.-33. týdne vývoje se postupně rozvíjí ušní chrupavky, tvary uší, oční zrak a další senzorické funkce. Dítě vykazuje reflexy sáňky, tahové reflexy a základní motorické dovednosti; s rozvojem řeči a hudebně-sociálních schopností roste i schopnost komunikace a attachment.
Šedá zóna viability
Podle WHO a moderní neonatologie existuje šedá zóna viability kolem 22.-25. gestačního týdne. Hranice viability je kolem 22.-24. týdne; 26. týden je v mnoha vyspělých zemích hranicí, od níž je často poskytována aktivní péče. Rozhodnutí o pokračování či ukončení léčby v periviabilní fázi má být individuální a vycházet z rizik, pravděpodobnosti přežití a kvality života; započítává se fyzická i psychická podpora rodiny a preference rodičů.
Tabulka 1: Riziko a protekce v periviabilním období (přehled glosová). Rozhodování vyžaduje empatický a otevřený rozhovor s rodiči, včetně odhadu pravděpodobnosti přežití a psychomotorického postižení. V některých případech se volí komfortně paliativní cíle a psychosociální podpora. Před zahájením intenzivní péče je důležitá důkladná komunikace s rodinou a zohlednění kulturních a náboženských rozdílů.
Prevence a péče na dvou úrovních: péče o novorozence a prevence infekcí
Očkování a preventivní péče začíná již v období po narození. Vitamin K (1 mg) se podává jako prevence krvácivé choroby novorozence. Vitamin D se podává od 10. dne 2 kapky denně. Novorozence očkujeme proti TBC (BCG) 0,05 ml v 4. až 6. týdnu intradermálně do levého ramene. Dietní opatření v prvních měsících je zaměřeno na výlučné kojení do 6 měsíců s minimálním doplňováním a poté vhodně zavedené tekutiny a potraviny podle doporučení.
Speciální observační péče zahrnuje pravidelné sledování zdravotního stavu novorozence, obsahuje observační lůžka a případně přeložení k neonatologické péči. Důležitá je i systematická průběžná dispenzarizace a vedení dokumentace o vývoji dítěte.
Novorozenecké screeningové programy
Novorozenecký screening (NS) zahrnuje vyšetření kapkovou krví, předběžná ultrazvuková vyšetření kyčlí a sluchu, screening z otto-akustických emisí, očí (katarakta) a pulzního oxymetru pro hodnocení okysličení krve. Tato vyšetření jsou hrazena ze veřejného zdravotního pojištění a provádějí se v několika vlnách během prvních týdnů života.
O vyšetřeních očí a červeného reflexu, ultrazvuku ledvin a močových cest, a dalších testech hovoří jejich cílem včasné odhalení vrozených vad a zahájení léčby včas. Screening pomáhá snížit následky vrozených vad na vývoj řeči, sluchu a zraku.
Aktuální shrnutí a důležité poznámky pro rodiče
Novorozenecké období je období značné zranitelnosti a rychlého vývoje. První rok je klíčový pro vznik attachmentu, vývoj řeči, motoriky a kognitivních funkcí. Rodiče by měli kontaktovat odborníky při jasných nebo nejasných symptomech, jako jsou obavy o dech, horečka, změny v chuti či krmivá tekutina, výskyt zvracení či ztráta váhy. Důležité je včasné vyhledání lékařské péče a zapojení podpůrných služeb.
tags: #novorozenecke #obdobi #seda #zona