Ač na to někteří rodiče zapomínají, psychomotorický vývoj miminek není závod. Vše má svůj čas. Už v šestinedělí lze však sledovat případné odchylky v hybnosti miminka. Pokud se počínající drobné nedostatky zachytí do tří měsíců, snadno se odbourají. „Rodiče jsou nejlepšími pozorovateli svého miminka, a pokud se jim něco nezdá, měli by své podezření konzultovat s lékařem co nejdříve. Čím dřív se odhalí riziko ohrožení v psychomotorickém vývoji a zahájí se účinná terapie a rehabilitace, tím líp pro budoucí vyzrálost a zdravý pohybový aparát dítěte. Naopak čím déle se s nápravou poruchy hybnosti otálí, tím víc si ji miminko rozvine, zafixuje a špatně ji bude měnit. Ideální je proto preventivní návštěva fyzioterapeuta s miminkem už v šestinedělí.
Co se děje během prvních týdnů a měsíců
První týdny života své pohyby novorozenec neovládá. Zaujímá schoulenou polohu jako u maminky v bříšku a funguje na úrovni vrozených míšních procesů (sání, úchop), vegetativního nervového systému (trávení) a řízení z prodloužené míchy (dýchání a srdeční činnost). Je absolutně odkázán na péči někoho jiného. 0 až 4. Pro děti do tří měsíců je typická asymetrická poloha - obličej, bříško i pánev rotované na jednu stranu. „Dlaně má novorozenec většinu času zaťaté, ne však křečovitě, měl by být schopen sám na chvíli pěst uvolnit.
Dále se testují pohyby řízené reflexy. Ty by se měly na končetinách projevovat stejně intenzivně. Primitivní reflexy v prvních měsících postupně „vyhasínají“ podle toho, jak je překrývají vyšší oddíly nervové soustavy. U zdravě se vyvíjejícího miminka se například sací reflex stane vědomou aktivitou do třetího měsíce. Úchopový reflex ručiček, které okamžitě pevně sevřou prst rodiče v dlani, je patrný do hranice čtyř a pěti měsíců věku. Poté už se miminko sápe po hračce a samo ji chce uchopit, respektive vědomě otevře dlaň a sevře předmět v pěst. Až do 9. měsíce přetrvává reflexní sevření prstů na noze, které zaniká spolu se vznikem šikmého sedu, kdy se dítě naučí kontakt chodidlo-podložka.
4. až 8. Během prvního měsíce miminko ostří zrak na blízký obličej jiné osoby. Jeho zaujatý pohled ale zatím trvá jen chvíli. „Zrakový kontakt znamená, že je dítě mentálně zdravé, má potřebu někoho či něco sledovat, pozorovat, což v pozdějším věku přeroste v touhu dosáhnout na hračku a pohrát si s ní. Ručka dítěte se v těchto týdnech začíná uvolňovat a palec už je často venku mimo pěst. Miminko se začíná celkově rozbalovat z novorozeneckého schoulení. „Při testování polohy na bříšku by mělo zvedat hlavičku protažením krku šikmo vzhůru a pozorovat pečující osobu nebo hračku.
3 měsíce jsou zlomový věk. Pohybový a nervový systém miminka dozrál natolik, že jeho jednotlivé pohybové schopnosti se budou odrážet i v následujícím psychomotorickém vývoji a v celém životě. „Do tří měsíců dítě drží hlavičku spíše v úklonu, ramena jsou též nakloněná a bříško je vychýlené na stranu, kam miminko otočí obličej. V poloze na zádech dítě dokáže nadzvednout nožičky do 90 stupňů ve všech kloubech na dolních končetinách. Na bříšku by se mělo umět opřít o oba lokty a předloktí. Při správném napřímení trupu a hlavičky by se na krku ani zádech miminka neměly objevit žádné vrásky.
„Nedokáže-li dítě ve třetím měsíci dostatečně sklopit pánev, zaktivovat břišní svaly a hluboké svaly páteře, v pozdějším věku se tyto nedostatky projeví jako předsunuté držení hlavy, vyboulené bříško, chůze se špičkami vtočenými dovnitř, odstáté lopatky od hrudníku připomínající křidýlka a další. Jelikož je pohyb řízen centrální nervovou soustavou, doporučuji se v případě pochybností poradit o cvičení na bázi aktivace pohybových programů v CNS s pediatrem, neurologem či rovnou s odborným fyzioterapeutem,“ dodala Bílková.
Rodič jako první pozorovatel
Novorozeně tráví největší část dne se svou maminkou. Z tohoto důvodu je právě maminka první osobou, která může včas zpozorovat počínající problém svého miminka. V následujícím seriálu o psychomotorickém vývoji vám přinášíme jednoduchý klíč, podle kterého můžete sledovat správnost vývoje svého miminka. Případné nesrovnalosti pak můžete konzultovat se svým pediatrem.
Jak mám dítě kontrolovat?
- Existují dvě polohy, ve kterých dítě kontrolujeme.
- Výchozí poloha I. - Kdy hodnotíme?
- Vhodné je mít miminko svlečené a prohlédnout jeho tělíčko; cílem je sledovat kvalitu pohybu a rovnováhu.
- Výchozí poloha II. - Kdy hodnotíme?
- Psychomotorický vývoj lze hodnotit během dne, kdy je miminko oblečené; sledujeme, zda se otáčí na obě strany, zda preferuje jednu stranu, jak přetáčí na bříško, leze, chodí atd.
Podrobné období novorozeneckého a raného věku
Novorozenec - období 0-4 týdny: v leže na zádech pozorujeme asymetrii držení, hlavička je mírně v záklonu a úklonu; ručičky v pěst, palec schovaný. Při bdělém stavu sledujeme reakce na zvuk a světlo, vnímání vůně a chutí. Reflexy jsou dominantní a slouží k základním funkcím přežití. Vyšší CNS postupně překrývá reflexy vyššími pohybovými vzorci.
Ve věku 4-8 týdnů začíná miminko více sledovat okolí a zrakový kontakt je známkou mentálního zdraví. Dítě se postupně rozvíjí ve schopnostech na bříšku - zvedání hlavičky, aktivní pohyb paží, rozvolnění pěstiček a zapojení hlubších svalů krku. Reflexy se pomalu ztrácejí v souvislosti s dozráváním CNS. Dítě reaguje na světlo a zvuk a rozvíjí základní sociální dovednosti a řeč.
Mezi 8. a 12. měsícem dochází k významnému rozvoji hrubé a jemné motoriky; dítě začíná samostatně dosahovat na hračky, odemyká jemný úchop a rozvíjí koordinaci oko-ruka-ústa. Tato doba je klíčová pro to, aby se dítě naučilo zvedat hlavičku, sedět a později lézt. Důraz je na postupné a přirozené osamostatňování pohybů bez nucené stimulace zvenčí.
Genetika, prostředí a významný kontext
Psychomotorický vývoj není jen o svalech a kostech; zahrnuje rovněž socializaci, řeč a poznávací funkce. Významnou roli hraje genetika, kultura, dostatek pohybu a celkový životní styl. Arnold L. Gesell popsal některé zákonitosti vývoje: kefalokaudální postup (od hlavy k patě) a postup od centra těla k periferii. Vývoj tedy začíná u hlavy a krční páteře a postupně se rozvíjí do končetin; jemná motorika se objevuje až později.
Rizika CKP (centrální koordinační porucha) jsou souhrnné odchylky od ideálního psychomotorického vývoje. Lehčí formy CKP se často upraví správnou manipulací, stimulací a domácími cviky. Důležité je sledovat, zda dítě zvládá i drobné úkony a zda nedochází k opoždění či asymetriím pohybů. Při odchylkách lze využít spolupráci s pediatrem, neurologem či fyzioterapeutem a využít cílené terapie.
Praktické tipy pro podporu přirozeného vývoje
- Respektujte tempo dítěte a nepředbíhejte jeho přirozený vývoj. Předčasná poloha do svislé pozice může vést k pasivitě a zpomalení rozvoje.
- Prvolní podporu poskytujte v horizontálních polohách; používejte válečky pro správné tvarování hlavičky a trupu.
- Pravidelná změna poloh - na bříško, na boky, do náruče - posiluje zádové svaly a pomáhá rozvoji rovnováhy.
- Aktivní, nikoli pasivní stimulace: dítě by mělo mít prostor objevovat, hmatat a samostatně koordinovat pohyby bez nadměrného vedení rodiči.
- V bdělém stavu nabídněte hračky z různých stran; podporujte zrakový i sluchový kontakt a rozvíjejte řeč prostřednictvím mluvení a zobrazování emocí.
Důležitost skvělého navázání kontaktu a doteku
Skin-to-skin kontakt, tedy kontakt kůží na kůži mezi matkou a novorozencem, má okamžitý a měřitelný biologický efekt. Snižuje stres, podporuje kojení a uklidnění dítěte prostřednictvím oxytocinu a parasympatického nervového systému. Dotek, vůně a hlas matky jsou pro novorozence klíčové signály bezpečí, podle kterých si mozek ukládá vzorce chování a zvyšuje pravděpodobnost správného vývoje.
Infografiky a vizuální doplnění

Video ukázky a praktické návody
Jak vidí novorozenec až po 1 rok. Význam černobílých obrázků.
Tabulky a data
| Období | Co má miminko zvládnout | Tipy pro rodiče |
|---|---|---|
| 0-1 měsíc | Asymetrická poloha, reflexy, sání, úchop | Balíme, mluvíme jemně, nabízíme polohy na břiše |
| 1-3 měsíce | Zvedání hlavičky, sledování tváří, uvolnění pěstí | Střídání poloh, zrakový kontakt |
| 4-6 měsíců | Otevřené dlaně, paže se rozvíjejí, začíná volný úchop | Podpora při přetáčení na bříško, hra s hračkami v dosahu |
| 7-9 měsíců | Lezení, posazení s oporou, orientace ruce a nohy | Správné držení těla při lezení, nekřičet na dítě |
| 10-12 měsíců | Stavění věží z kostek, ukazování prstem, samostatnější pohyb | Podpora samostatnosti, bezpečný prostor pro objevování |
Každé miminko je jiné a jeho vývoj probíhá v individuálním tempu. Vývoj dítěte totiž není loterie ani jen „genetika“. Vývoj je ovlivněn prostředím, stimulací, kulturou a zdravím dítěte. Předčasné srovnávání s ostatními dětmi nemusí prospívat; důležité je sledovat, zda dítě postupně zvládá jednotlivé dovednosti a zda není potřeba odborná podpora.
Je-li podezření na opožděný psychomotorický vývoj, nebojte se vyhledat odbornou pomoc včas. Diagnózu obvykle stanoví pediatr či neurolog a následná terapie či rehabilitace mohou významně usnadnit vývoj dítěte a předejít fixaci nesprávných vzorců pohybu.
Krátké shrnutí a doplňující odkazy
Psychomotorický vývoj je komplexní proces zahrnující hrubou i jemnou motoriku, smysly i sociální dovednosti. Klíčem je nepředbíhat tempo dítěte, poskytovat podpůrné prostředí a včas reagovat na případné odchylky. Pokud si nejste jistí vývojem svého dítěte, poraďte se se svým pediatrem, fyzioterapeutem či neurologa.
tags: #novorozenec #zmena #v #telesnem #vyvoji