Novorozenec spí a nechce jíst: příčiny, co dělat, kdy vyhledat lékaře, kojení, lahvička a dehydratace

Drobné ukňourané drama při občasném odmítání prsu při novorozeneckém bolení bříška vám bude připadat jako procházka růžovým sadem oproti tomu, co nastane, když dítěti vezmete milované mléko a ukážete mu nekonečnou pestrost opravdové stravy.

Oranžovou mrkev, oranžovou dýni a oranžovou batátu. Dítě je z těch novinek doslova u vytržení, a tak vám někdy z té radosti vytrhne i lžičku z ruky.

  • 1. Zlaté pravidlo: jídlo nenuťte, ale nabízejte.
  • Když se zařeknete, že do něj dneska tu bramboru prostě dostanete, tak si buďte jistá, že nedostanete.
  • Nechceš? Nevadí, zkusíme za chvíli znovu.

Pokud dítě vyžaduje kojení, neodpírejte mu ho úplně.

Zkuste dát trochu příkrmu, zbytek doplňte mlékem.

Pro malé dítě jste vzor, chce dělat všechno stejně jako vy.

Tak se zkuste z jedné misky najíst spolu.

„Když mu chutná, je to dobré,“ říkávaly s oblibou již naše babičky.

Ve chvílích, kdy dítě začne stravu odmítat a neprospívá, automaticky uvažujeme o tom, že je nemocné, a že něco není v pořádku.

Nechutenství či odmítání některých složek výživy dítěte, rodiče často znepokojuje.

Všech těchto případech je nutné vyhledat lékaře, který pomůže odhalit příčinu.

Každé dítě dostává po narození zdravotní a očkovací průkaz.

Tento průkaz mimo jiné obsahuje grafy změn délky/výšky dítěte a poměru změn hmotnosti k výšce dítěte ve vztahu k referenčnímu souboru dětí stejného věku a pohlaví (srovnávací tabulky).

Nechutenstvím nemusí být postiženo pouze nemocné dítě, ale i dítě jinak fyzicky zdravé.

Typickým příkladem jsou batolata, kdy některé dny jedí velmi málo a jiné dny tyto nedostatky zase dohánějí.

Je nutné se na tyto běžné změny v jídelním chování dítěte připravit a nepodléhat panice.

Výživu dítěte je nutné vidět v kontextu života jeho rodiny a dále i celé společnosti.

Vyvíjející se osobnost dítěte vstřebává dostupné události denního života a vyjadřuje tak svůj vztah k prostředí.

Každé dítě je individuální.

Matky více dětí ví, že každý potomek byl po stránce výživy trochu odlišný.

Kojení patří mezi první prožitky dítěte, kdy získává zkušenosti se světem a začíná s ním komunikovat.

Při kojení dítě pozoruje matku, její pohyby, vnímá vůni jejího těla.

I když matka nekojí z prsu, ale dává dítěti lahev, může navodit pozitivní psychologické podmínky jako při kojení.

Dítě drží stejně jako při pití z prsu, to tím cítí tlukot matčina srdce a vnímá i její tělo.

Když je matka při krmení neklidná, spěchá nebo je ve stresu, kojenec vše vnímá.

Se schopností přijímat potravu se dítě rodí nebo se postupně tato schopnost rozvíjí v souvislosti s dozráváním jeho nervových struktur a ostatních systémů.

Naproti tomu narodí-li se dítě předčasně, není často schopno sát mléko a je odkázáno na pomoc okolí (sondování, výživa do žíly a podobně).

Kojenec roste poměrně rychle, v prvních měsících se intenzivně zvyšuje jeho hmotnost.

To však není důvodem, aby bylo dítě nadměrně živeno.

Pláč je pro rodiče často příznakem hladu, není tomu ale vždy tak.

Některé matky nabízí jídlo třeba i po 1-2 hodinách.

Pokud dítě není kojeno, je nutné dodržovat návod na přípravu náhradní výživy dítěte, dávky umělého mléka nenavyšovat.

Skutečnost, že dítě dobře jí, je často chápána jako projev dobrého zdraví.

Nucený příjem většího množství jídla bez pocitu hladu dítěte vyvolává chybné návyky, které si dítě postupně osvojuje.

Mnohé matky mají dostatek mateřského mléka, a tak odkládají zavádění pevné stravy do výživy dítěte .

To je ale chyba.

Poznaky z fyziologie výživy kojenců prokazují, že mateřské mléko plně zajistí růst a vývoj dítěte v prvních 6 měsících jeho života.

Dále dítě samozřejmě může být kojeno, ale je již nutné přidávat další složky výživy a zavádět nová jídla.

Některé děti také dlouho odmítají jídlo, které není tekuté, ale obsahuje kousky.

Někteří rodiče dětem dlouho stravu mixují nebo je krmí jen z láhve savičkou.

Dítě se tak učí špatně kousat a kousky polykat.

Nechutenství může mít i jiné příčiny.

S odmítáním stravy u batolat se setkáváme často při jednorázovém zařazení různých jídel do stravy dítěte.

Nabídněte dítěti 1 - 2 lžíce nového jídla a až potom dejte navyklé jídlo.

Dávku nového jídla postupně dále navyšovat, případně udělat několikadenní pauzu a později opět opět zkoušet.

Dítě by při podávání nového jídla nemělo vidět klasické, osvědčené jídlo, které máme pro případ odmítání nové stravy v záloze.

Nebuďte netrpěliví, když je dítě pomalé.

Když dobře jí, pochválíme ho, pohladíme.

Když nechce jíst, nehněváme se.

Po prvním roce se má dítě začít učit jíst samo, i když dělá nepořádek. Jen ho dokrmujeme. Jsme trpěliví.

I při nakupování se dítě učí vztahu k jídlu.

Všechny činnosti dítěte, při kterých se dostává do kontaktu s potravinami, mají vliv na jeho rozumový (kognitivní) vývoj.

Co je dehydratace, čím je nebezpečná?

Dehydratace je snížení množství tělesné vody.

Vzniká buď náhle (akutně - většinou u jinak dříve zdravých dětí) anebo postupně (chronicky - u starých či dlouhodobě nemocných pacientů).

Při dehydrataci látková výměna a všechny další děje v organizmu mohou probíhat jen omezeně či nedostatečně.

Klesá prokrvení všech orgánů, což může mít vliv na jejich funkci.

Pokud nedojde včas k nápravě, může dojít i k jejich trvalému poškození, v extrémním případě i s následkem smrti.

Děti jsou k dehydrataci mnohem náchylnější než dospělí, protože mají pro svůj vysoký metabolický obrat větší potřebu tekutin vzhledem k váze a menší rezervy pro nezralost některých orgánů.

Proto musíme znát příčiny i příznaky dehydratace u dětí a včas na ně reagovat.

Příčiny dehydratace a) nedostatečný příjem tekutin: Dítěti je podáváno málo tekutin (malé dávky mléka u kojenců, nedostatečný pitný režim starších dětí).

b) zvýšená ztráta tekutin: Opakované zvracení, opakovaný průjem; Nadměrné močení (např. a) lehká dehydratace: 5-10 % ztráty tělesné hmotnosti).

Dítě je bledé, někdy unavené nebo naopak předrážděné, uplakané, má normální nebo zvýšený pulz, močí. Kojenec nemá vpadlou velkou fontanelu.

c) středně těžká dehydratace: 10-15 % ztráty tělesné hmotnosti Dítě je unavené, spavé, na podněty reaguje pomaleji, má oschlé sliznice (například jazyk), při pláči neprodukuje slzy, pulz má zrychlený, dýchá rychleji, močí málo. Kojenec má mírně vpadlou velkou fontanelu.

c) těžká dehydratace: 15 % a více ztráty tělesné hmotnosti Dítě je velmi spavé, bledé, má oschné rty, halonované oči, rychlý, někdy nepravidelný pulz, dýchání může být různé podle stavu vědomí. Nemočí vůbec.

Léčení dehydratace = rehydratace (zavodnění).

a) Kolik tekutin je potřeba? Potřeba tekutin závisí na věku dítěte a jeho tělesné hmotnosti (= bazální potřeba) a dále na viditelných a také na předpokládaných ztrátách...

1. den po porodu: 50 + 10 ml/kg; 2. den: 50 + 20 = 70 ml/kg; 3. den: 50 + 30 = 80 ml/kg (50 + n. den × 10) až 10. den: 50 + 100 = 150 ml/kg; od 10. dne až 1. měsíc: 150 ml/kg; od 1 měsíce do váhy 10 kg: 200 ml + 100 ml/kg; od 10 kg hmotnosti do 20 kg: 500 ml + 50 ml/kg; nad 20 kg hmotnosti: 1000 ml + 20 ml/kg.

Kdy a jak s léčbou začít? Rozhodně ihned, jakmile nastane jakákoliv z jmenovanch příčin dehydratace.

Dítě uložíme, pokusíme se jej zklidnit a podáváme mu po malých doušcích tekutiny, při zvracení zchlazené.

Kojené děti se mohou kojit (maminky musí v tomto období více pít, potřeba mléka může být přechodně vyšší).

Pro uměle živené kojence jsou k dispozici dietní mléka (bez lactose).

Pokud ztráty tekutin pokračují, je třeba mezi „běžné“ náhrady zařadit ještě podávání rehydratačních roztoků.

Lze je zakoupit v lékárnách pod různými názvy - Kulíšek Enhydrol - ve formě sáčků rozpustných ve vodě.

Jsou to vyvážené minerálové doplňky, které hradí dětem nejen tekutiny, ale především ztracené ionty.

Na chuť jsou tyto roztoky slané, děti je často odmítají, ale jsou nutné.

Proto je třeba při jejich podávání být trpěliví, podávat je mezi ostatními tekutinami a jen zvolna po lžičkách.

c) Kdy je možno dehydrataci léčit doma?

Pokud dehydratace nepřesáhla 5 % ztráty hmotnosti dítěte a po zahájené rehydrataci se stav dítěte rychle upravuje a současně pokud již nepokračují žádné další ztráty anebo se je daří úspěšně ovlivňovat (například snižovat horečku).

Když dehydratace je spojena s bolestmi břicha, zvracením, bolestmi hlavy, velkou žízní, poruchou vědomí, krvácí-li dítě, pokud dítě nemočí, je nutné vyhledat lékaře okamžitě.

Kdy bude nutné s dítětem do nemocnice? Pokud se u dítěte nedaří hradit ztráty tekutin pitím, je nutno tekutiny podávat ještě dalšími cestami - např. nazogastrickou sondou, infuzní terapií do žíly.

Pokud se miminko nepřisává Určitá skupina miminek se od narození nepřisává k prsu.

Nejdůležitější je mít s nepřisávajícím se miminkem trpělivost, nespěchat, nenutit jej k prsu silou a co nejdříve se setkat s laktační poradkyní MAMILY, abyste získala praktickou pomoc s přisáváním a ostatními aspekty tvorby mléka.

Je také důležité vyhnout se používání výrobků, které mohou nepřisávání způsobit nebo zhoršit: 1) Kloboučky, 2) Lahve, 3) Dudlíky, 4) Zavinovačky.

Kloboučky, lahve, dudlíky a stříkačky mají jiný tvar než prs a bradavka, mají jinou tvrdost než prs a bradavka, mají jinou délku než prs a bradavka a způsob, jakým při jejich použití miminko saje, se liší od způsobu, jakým pije z prsu.

Jednou ze základních podmínek, které vytvářejí příležitost pro přisátí miminka po porodu, je vzájemný kontakt miminka s matkou kůže na kůži.

Kontakt kůže na kůži stimuluje miminko, aby hledalo prs, snažilo se přisát a aby se kojilo.

Kontakt kůže na kůži znamená, že si žena položí miminko vysvlečené do plenky na svůj odhalený hrudník a nechá ho na svém těle odpočívat nebo spát.

Může přitom použít některou pomůcku na nošení, aby mohla využívat kontakt kůže na kůži a zároveň při tom něco dělat nebo odpočívat.

Ideální je trávit s miminkem v kontaktu kůže na kůži maximum času a poskytnout mu tak možnost, aby se samo přisálo.

Rozhodující faktory, které ovlivňují, zda se miminko přisaje nebo nepřisaje k prsu, jsou: a) tvorba mléka - čím vyšší tvorba mléka, tím větší pravděpodobnost, že se miminko přisaje, b) způsob krmení v době, kdy se miminko ještě nepřisává - ideální metodou krmení nepřisávajícího se miminka je kalíšek, který vás laktační poradkyně MAMILY naučí v průběhu setkání používat.

Některé jednoduché příčiny nepřisávání, které můžete s pomocí laktační poradkyně identifikovat a odstranit: a) Přebalování před kojením, které způsobuje, že miminko pláče; b) Miminko vydává signály, že má zájem o kojení, a čím dříve má možnost se přisát k prsu, tím vyšší je pravděpodobnost, že se přisaje.

Reagujte na zájem miminka se kojit co nejdříve po probuzení, dříve než začne plakat.

Snažte se miminko kojit ve chvíli, kdy ještě není úplně zoufale hladové.

c) Je důležité, aby mezi krmeními miminka nebo nabízením prsu nebyly dlouhé intervaly a aby mělo miminko šanci se k prsu přisávat v krátkých intervalech v průběhu celého dne.

Občas se mnohé miminka snadněji přisají v noci nebo v průběhu společného koupání s maminkou.

d) Je důležité najít způsoby uklidnění miminka, které minimalizují jeho pláč.

e) Přílišné nalití prsů 3. - 5. den po porodu může miminku ztížit přisávání.

f) Mezi časté příčiny nepřisávání patří přirostlá uzdička pod jazykem miminka.

Kromě toho je důležité se naučit:

  1. Odstříkávat nebo odsávat mateřské mléko a zvýšit tvorbu mléka do takové míry, aby pokrývala potřeby miminka - tj. všechno mléko, které vypije. V případě nepřisávajícího se miminka je ideální odstříkávat nebo odsávat mateřské mléko alespoň 8x denně, z toho alespoň 1x v noci. Nepřisává-li se miminko bezprostředně po narození, je potřeba začít mléko odstříkávat co nejdříve, nejlépe do jedné hodiny po porodu. V prvních dnech po porodu je výhodné odstříkávat mléko ručně do zkumavky a z té miminko následně krmit - podobně, jako by se to provádělo kalíškem.
  2. Připravit miminko na přisátí k prsu a přilákat ho k prsu krmením cévkou po prstu. Po krátkém několikasekundovém krmení cévkou po prstu vám laktační poradkyně ukáže, jak se s cévkou od prstu přesunout k prsu a jak cévku použít jakožto laktační pomůcku, aby se miminko přisálo. Ke krmení po prstu používáme cévku ponořenou do nádoby s mlékem, nikoliv cévku napojenou na stříkačku nebo stříkačku přiloženou k prstu. Ke krmení po prstu využíváme ukazováček, který vložíme poměrně hluboko do pusinky miminka spolu s cévkou, nejen první článek prstu
  3. Naučit se, jak miminko při pokusech o přisátí držet a jak mu s přisátím pomoci. S praktickými pokusy o přisátí miminka vám mohou pomoci naše instruktážní videa a laktační poradkyně.
  4. Přisátí miminka k prsu může napomoci použití laktační pomůcky na prsu. Tato pomůcka zároveň může pomoci udržet miminko po přisátí na prsu déle.
  5. Bezprostředně po přisátí pomůže i to, když se ihned po něm stlačí prs, aby miminko dostalo odměnu v podobě rychlého toku mléka.

Co nedělat v situaci, kdy se miminko nepřisává?

  • a) Nenechávejte miminko vyplakat. Pláčem se miminko nic neučí.
  • b) Nenuťte miminko k prsu a vyhněte se tomu, aby k němu bylo tlačeno.
  • c) Nebojte se požádat o pomoc.
  • d) Nenechte se odradit lidmi, kteří vám říkají, že to nestojí za to a že to máte vzdát. Máme rozsáhlé zkušenosti s miminky, která se nepřisávala, následně se jim to podařilo a byla dlouhodobě udržitelné.

Přečtěte si také příběhy žen, které to zvládly a jejichž miminka se po počátečním nepřisávání začala přisávat: Môj synček sa týždeň po pôrode neprisával; Dva najťažšie týždne materstva - môj synček sa po pôrode neprisával; Moje bábätko sa mesiac neprisávalo.

Přečtěte si také detailní článek pro zdravotníky o tom, co dělat, pokud se miminko neprisává na prs, a jak mu pomoci, aby se přisálo.

Někdy miminko vypadá, že má velký hlad, ale když ho přiložíte k prsu, začne plakat a nechce se přisát. Jindy dítě začne sát a pak se najednou rozbrečí, odmítne prso a už se nepřisaje. Nebo se přisaje, ale je při kojení celé nervózní a pláče. Také se mu může celé tělíčko napínat a záda se mu vyklenou do oblouku.

Existuje mnoho důvodů, proč dítě křičí během kojení.

Mléko teče z prsou rychle silným proudem a dítě jej nemůže rychle spolknout. V takovém případě se může začít dusit a plakat.

Krmíte v nesprávné poloze nebo dítě je nesprávně přiloženo k prsu. Dítě se bojí bolesti.

Může se to stát, když dítěti byl odsáván hlen mechanickým nebo ručním vysavačem a nyní cokoli, co se dá do jeho úst, si spojuje s bolestí.

Dítě odmítá sát, protože je příliš ospalé. To se obvykle vyskytuje po porodu, který byl dlouhý a obtížný, nebo podpořený farmakologicky.

Dítě se odmítá přisát, protože sání je bolestivé. Dítě nemusí se chtít nakojit, když se u něj právě rozvíjí infekce. Dítě má rýmu. Dítě nechce sát, protože je v novém prostředí neklidné.

Nebuduí to však - nechuť ke kojení může také souviset s výraznou změnou chuti mléka, např. když jste jedla pokrm obsahující spoustu česneku. Chuť mléka se může měnit v důsledku hormonálních procesů.

Dítě nemá hlad. Dítě nechce sát z prsa, protože má radši krmení z kojenecké lahve. Špatná nálada kojící maminky může přejít na dítě.

Když Vaše miminko bolestivě uchopilo Vaši bradavku a nahlas jste bolestí zakřičela, mohlo by se vyděsit Vaší reakcí a nyní se odmítá přisát.

Dítě je příliš hladové, podrážděné a pláče. Je těžké přiložit dítě k prsu, když je neklidné, a když se to konečně podaří, dítě saje tak lačně, že spolyká hodně vzduchu.

Nejprve se pokuste zjistit, proč dítě nechce sát z prsa. Hlavně nebuďte nervózní, to by jen zhoršilo celou situaci.

Uklidňujte dítě a ujistěte se, že ničím netrpí: zkontrolujte, zda nemá horečku, ucpaný nos, afty v ústech nebo viditelné příznaky rostoucích zoubků.

Máte-li problémy s kojením dítěte v prvních dnech po porodu, a pokud jste stále v porodnici, požádejte personál o pomoc: poraďte se s lékařem nebo porodní asistentkou nebo požádejte o návštěvu laktační poradkyně.

Když jste po císařském řezu, nenechte si namluvit od ostatních, že dítě nechce sát, protože nemáte mléko. Není to pravda.

Když je po takovém porodu dítě příliš ospalé, probuďte ho na krmení.

Chcete-li, aby dítě rádo sálo z prsu, nepoužívejte kojeneckou výživu a nedávejte mu glukózu ani bylinné čaje.

Až do 5-6 měsíců věku je mléko pro něj naprosto dostačující. Další nápoje nejsou také nutné, a to ani během velkého horka.

Když se dítě dusí a křičí, protože mléko teče příliš rychle, ze začátku se pokuste zachytit první silný proud mléka látkovou plenou nebo prsní vložkou a přitiskněte dítě k prsu, když už je tok mléka stabilnější.

Když dítě trpí bolestí žaludku a pláče, protože polklo příliš mnoho vzduchu, když pije nervózně nebo nenasytně, zvedněte ho, aby si odříhlo: položte miminko na břicho na Váš klín nebo ho zvedněte a držte ho u Vašeho ramene. Až si říhne, přiložte ho znovu k prsu.

Když dítě odmítá delší dobu sát z prsa, snažte se, aby laktace zůstala zachována. Musíte pravidelně odstříkávat mléko ručně nebo pomocí odsávačky a dávat jej miminku podle správné kojící techniky.

Pravidelné odsávání mléka v situaci, kdy dítě nesaje z prsou, je velmi důležité také proto, že to zabraňuje vzniku bolestivé zástavy tvorby mléka.

Vyloučili jste všechny možné medicínské příčiny (dítě je zdravé, nerostou mu zoubky, nemá afty nebo netrpí kolikou)? Nedáváte mu náhradní kojeneckou výživu ani mu nepodáváte další nápoje?

V České republice můžete kontaktovat Národní linku kojení na telefonním čísle 261 082 424, ve všední dny 08.00 - 13.00 hod.

Infografika: Dehydratace u dětí - stupně, příznaky a kroky léčby

Kojení III. díl – Správná technika kojení aneb jak na to

tags: #novorozenec #spi #a #nechce #jist