Novorozenec se po jídle chová divně: příčiny a co dělat – reflux, koliky, plynatost a alergie na bílkovinu kravského mléka

Alergie na bílkovinu kravského mléka patří mezi nejčastější alergie dětského věku, intolerance laktózy se u dětí objevuje nejčastěji přechodně, po prodělání průjmového onemocnění. Jedná se o dva rozdílné problémy, přesto si často lidé rozdíl mezi alergií a intolerancí laktózy neuvědomují, neumějí je odlišit. Alergie obecně se popisuje jako přehnaná reakce imunitního systému organismu na běžný podnět.

Při alergii na bílkovinu kravského mléka jsou vyvolávajícím podnětem (alergeny) alergické reakce bílkoviny albuminy, globuliny a kaseiny. Riziko vzniku alergie u dítěte je vyšší, pokud rodiče nebo sourozenec dítěte trpí nějakou alergií, atopickým ekzémem či astmatem. Projevy alergie se mohou objevovat na různých tělesných systémech - na dýchání (sípání, rýma), na trávení (zvracení, výraznější potíže s nadýmáním, průjmovitá stolice s příměsí hlenu nebo krvavých nitek nebo naopak zácpa), na pokožce (kopřivka či vyrážka, otok, atopický ekzém).

Některé příznaky se objevují krátce po kontaktu s alergenem (otok, kopřivka, zvracení), jiné naopak až po delší době (atopický ekzém, průjmovitá stolice). Alergie se může klinicky projevit v řádu dní, ale i týdnů či dokonce jednoho až dvou měsíců od kontaktu s bílkovinami kravského mléka. Nejčastěji se alergie na bílkovinu kravského mléka rozvine u dítěte do tří měsíců od setkání s bílkovinami kravského mléka. Trápí-li dítě různé potíže (od kožních až po zažívací), první kroky rodičů by měly vést k pediatrovi, který dítě vyšetří, zhodnotí jeho potíže a doporučí další postup.

Nejprve se na určitou dobu (doporučuje se doba čtyř až osmi týdnů) zcela vyřadí bílkoviny kravského mléka ze stravy dítěte (fáze eliminace). U dětí krmených kojeneckým mlékem se zařadí speciální mléko určené pro děti s touto alergií, u dětí plně kojených je nutná bezmléčná dieta kojící ženy. Pokud v průběhu eliminační fáze potíže vymizely nebo se zmírnily a při opětovném zařazení se potíže opět objeví či výrazně zhorší, alergie je potvrzena.

Léčba alergie na bílkovinu kravského mléka spočívá v úpravě stravy - vyloučení bílkoviny kravského mléka ze stravy dítěte. A protože některé z bílkovin kravského mléka přecházejí ze stravy kojící ženy do mateřského mléka, je nutná bezmléčná dieta maminky. Kojící žena by tak měla ze své stravy vyřadit všechny potraviny a pokrmy obsahující mléko, mléčné výrobky (a to nejen jogurty, sýry, kefíry a acidofilní mléka, ale i máslo) nebo mléčnou bílkovinu (syrovátku, kasein).

Na první pohled to možná vypadá poměrně jednoduše, nicméně mléko či jeho stopy najdeme často i v potravinách nebo pokrmech - třeba v některých typech pečiva, v některých uzeninách, hotových potravinách či pokrmech. Situaci usnadňuje současná platná evropská legislativa, která upravuje označování potravin. Mimo jiné také ukládá prodejcům potravin, provozovatelům restaurací povinnost uvádět přítomnost alergenů ze speciálního seznamu, který je součástí příslušného legislativního předpisu.

Bílkoviny pak kojící žena ve stravě může získat z vaječného bílku, libového masa a ryb (lze zvolit i libové uzeniny s vysokým obsahem masa), ideální je zařadit také jáhly, amarant, pohanku, quinou a červenou čočku (zejména je-li již dítě starší a netrápí jej tolik nadýmání). U kojených dětí je namístě i opatrnost v době zařazování dokrmu standardním kojeneckým mlékem nebo mléčné dětské kaše při zavádění příkrmů. Jak už bylo zmíněno, do mateřského mléka kojící ženy pronikají jen některé z bílkovin kravského mléka, setkání s bílkovinami ve standardním kojeneckém mléce či dětské mléčné kaši tak může vést k rozvoji alergie.

Dítě krmené kojeneckým mlékem se převede na speciální přípravek - hypoalergenní mléko s vysoce štěpenou syrovátkovou bílkovinou (extenzivně hydrolyzovaný preparát) nebo speciální přípravky obsahující směs aminokyselin. U většiny dětí stačí obvykle použití hypoalergenního mléka, u zhruba deseti až třiceti procent dětí je nutné nasadit aminokyselinový přípravek. Tyto speciální přípravky může předepisovat pediatr, případně specialista-alergolog, dětský gastroenterolog. Při alergii na bílkovinu kravského mléka se rozhodně nedoporučuje dítěti podávat kozí, ovčí, bůvolí mléko nebo sójové „mléko“, nedostatečné je i podávání takzvaného HA mléka (hypoantigenního) s částečně naštěpenou syrovátkovou bílkovinou.

Intolerance nebo nesnášenlivost laktózy spočívá v neschopnosti organismu rozštěpit a vstřebat laktózu. Laktóza (mléčný cukr) se řadí mezi jednoduché sacharidy, je složena z jedné molekuly glukózy a z jedné molekuly galaktózy. Pro její trávení je potřebný enzym laktáza (β-galaktosidáza), který se tvoří v kartáčkovém lemu tenkého střeva. V tlustém střevě ji pak fermentují střevní bakterie, což vede k nadýmání, bolestem břicha, průjmu a dalším potížím. V České republice trápí intoleranci laktózy zhruba deset procent populace; v různých regionech světa jsou čísla vyšší.

Podstatou „léčby“ intolerance laktózy je úprava stravy. Díky povinnému značení budeme vědět, kde se s mlékem setkáme. Při laktózové intoleranci ale na rozdíl od alergie není potřeba se mléčných výrobků zcela vzdát. Někomu vadí hlavně mléko, které je na laktózu velmi bohaté, ale kysané mléčné výrobky, s nízkým obsahem laktózy či bez ní (jogurty, tvaroh, sýry, máslo) mohou konzumovat bez obtíží. Na trhu je široká nabídka mléčných výrobků označovaných jako „lactose free“ nebo „low lactose“ - mléko, sýry, smetana, máslo, jogurty a další. Pro nejmenší děti jsou zde speciální kojenecká mléka bez laktózy. Při laktózové intoleranci je vhodné kombinovat jídla a vyhýbat se konzumaci na lačný žaludek.

Infografika: Rozdíl mezi alergií na mléčnou bílkovinu a laktózovou intolerancí

Tipy pro zvládání refluxu a kolik u novorozenců a kojenců:

  • Reflux je zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu a u kojenců bývá častý kvůli nezralému dolnímu jícnovému svěrači. Regurgitace (ublinkávání) je částečný návrat mléka a bývá častější než zvracení.
  • Není vždy nutná invazivní vyšetření; léčba často začíná edukací rodičů a změnami v krmení a poloze dítěte.
  • Po krmení držte dítě ve vzpřímené poloze 20-30 minut a nechte ho odříhnout během i po krmení. Vyhněte se dlouhému vyhýbání se říhání.
  • U kojených dětí je možné zahustit mateřské mléko, aby se snížilo množství regurgitovaného mléka. U dětí na UM se mohou používat AR (anti-reflux) mléka, po doporučení pediatra.
  • Pokud dítě zvrací po krmení, zvažte častější, ale menší dávky jídla, a u dudlíku volte pomalejší průtok. U prsu sledujte správné přisátí a tok mléka.
  • Zahustění mléka Nutrilonem (vláknina) může snížit počet viditelných regurgitací. Anebo zvažte hydrolyzované či aminokyselinové formulace podle doporučení lékaře.
  • Pokud máte podezření na alergii na kravské mléko, proveďte eliminační test - na 14 dní vynechejte ze stravy bílkovinu kravského mléka, u kojených matek i mléčné výrobky; u kojenců na mléčné výživě zvažte změnu na hydrolyzát či aminokyseliny.
  • U miminek s refluxem mohou pomoci polohovací klíny a správná poloha při spaní (na zádech, s vyvýšenou hlavou; vyvarujte se spaní na břiše).
  • Sledování váhy a spánku je důležité; pediatr bude dítě pravidelně vážit a sledovat jeho prospívání.
Rozšířená manželnost a tipy na péči o kojence s refluxem

U velmi zatížených případů refluxu existuje možnost medikace - antacida volně prodejné, nebo na předpisy jako inhibice protonové pumpy a prokinetika; často se kombinují podle konkrétního stavu. Při potížích se refluxem je vhodná konzultace s pediatrem, gastroenterologem či alergologem.

Rozdíl mezi regurgitací a zvracením a co dělat v praxi

Regurgitace (ublinkávání) je běžný jev po krmení a bývá pasivní; jedná se o malé množství mléka, které se vrací do úst. Zvracení je intenzivní proces vyžadující úsilí ze strany dítěte a může být vyvoláno infekcí, alergií nebo GERD. Pokud vaše dítě zvrací, kontaktujte lékaře.

6 tipů, jak miminku ulevit a dopřát mu více klidných chvil:

  1. Krmení po menších dávkách, ale častěji.
  2. Držení ve vertikální poloze po krmení 20-30 minut.
  3. Odříhnutí během i po krmení; pomáhejte dítěti odříhnout několikrát během krmení.
  4. Nemanipulujte s dítětem bezprostředně po jídle; dejte mu čas a vyvarujte se přebalování či aktivní hry.
  5. U kojených dětí zkontrolujte správné přisátí a tok mléka; případně konzultujte laktační poradkyni.
  6. Speciální výživa AR (anti-reflux) - pro kojence je možné zahustit mateřské mléko; pro nekojené děti existují AR náhražky. Poraďte se s pediatrem.

Nezapomeňte, že klíčovým krokem je komunikace s pediatrem a včasná diagnostika. Včasná diagnostika a správná léčba mohou předejít komplikacím a výrazně zlepšit kvalitu života dítěte.

Reflux u kojenců, příznaky GERD + přírodní způsoby, jak zmírnit reflux u kojenců

Co je důležité sledovat a kdy vyhledat lékaře

  • Ublinkávání více než 2x denně po dobu delší než 3 týdny (bez dalších závažných příznaků).
  • Nadměrný pláč po krmení a problémy s krmením.
  • Zvracení spojené s dáváním (dával si pozor na dušení).
  • Pravidelné kašlání, neprospívání - nedostatečné přibírání na váze.
  • Přetrvávající bolest na hrudi, potíže s polykáním.

Regurgitace a reflux mohou být u kojenců součástí normálního vývoje trávení a bývají v praxi často samovolně ustupující. U některých dětí však mohou reflux a tichý reflux vyžadovat delší sledování a cílenou léčbu.

tags: #novorozenec #se #po #jidle #chova #divne