Kardiopulmonální resuscitace novorozence (KPR) na porodním sále musí z fyziologického hlediska kopírovat změny spojené s přechodem do extrauterinního prostředí (především dosáhnout optimální aeraci plic a respektovat přestavbu fetálního oběhu). Přibližně 10 % novorozenců vyžaduje po narození určitou míru pomoci, aby začali spontánně dýchat. Nejčastější příčiny KPR po porodu: perinatální asfyxie, nezralost (< 35. U novorozenců ≥ 36 g.t. Hranice viability plodu (schopnosti přežít mimo dělohu) závisí kromě plodu samotného také na vyspělosti medicíny, ekonomiky, sociálních a kulturních faktorech a především na dohodě odborné společnosti.
V ČR je za hranici viability považována hmotnost 500 g a 24. týden těhotenství, případy z 22. až 23. Zákon o zdravotních službách (372/2011 Sb. §82) definuje potrat jako plod, který po úplném vypuzení nebo vynětí z těla matčina neprojevuje ani jednu ze známek života a současně jeho porodní hmotnost je nižší než 500 g, a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 22 týdny. Vyhláška 297/2012 Sb. zmiňuje, že mrtvě narozeným dítětem se rozumí plod narozený bez známek života, jehož hmotnost je 500 g a více, nelze-li porodní hmotnost určit, narozený po 22.
Pokud je odpověď 3× ANO, novorozenec nevyžaduje resuscitaci. Zajištění tepla (umístit na výhřevné lůžko, osušit, děti narozené před 32. týdnem těhotenství) a u termínových novorozenců (g.t. U) je součástí první péče po narození. U nedonošených novorozenců (g.t.) platí zvláštní postupy k udržení termického komfortu dotčené děti. Ke kontrole účinnosti PPV se používá srdeční frekvence, pulzní oxymetrie (preduktálně, tj. na pravé horní končetině), dýchání. Pokud za dalších 30 s trvá bradykardie < 100/min., je třeba zkontrolovat účinnost PPV (zvedá se hrudník?).
Pokud bradykardie trvá i při efektivní PPV, zahájit nepřímou srdeční masáž (NSM) a zvážit intubaci. Poměr NSM a PPV je 3:1. Pokud trvá bradykardie < 60/min. Adrenalin (1:1000; 1 mg/ml) 10-30 μg/kg i.v. Srdeční frekvenci lze určit jemnou palpací úponu pupečníku, ale spolehlivější je auskultace srdečních ozev pomocí fonendoskopu. Pokud je plod v děloze vystaven hypoxii, pokouší se o dýchání. Pokud nedostatek kyslíku přetrvává, plod ztratí vědomí a krátce nato přestane dechové centrum stimulovat dechové úsilí. Nastává období primární apnoe.
Následně začne klesat srdeční frekvence v důsledku přechodu myokardu na anaerobní metabolismus. Dochází k centralizaci krevního oběhu. Pokud dále přetrvává nedostatek kyslíku, objevuje se gasping (lapavé dýchání o frekvenci cca 12/min.), který je vyvolán primitivními míšními centry. Pokud je plod ještě v děloze, nebo pokud se gaspingem nepodaří dostatečně provzdušnit plíce, gasping vymizí a nastává sekundární (terminální) apnoe. Laktátová acidóza zhoršuje činnost srdce a dítě umírá.
Novorozenec je schopen udržet efektivní krevní oběh během fáze primární apnoe, gaspingu i krátce po začátku sekundární apnoe. Proto je u všech asfyktických novorozenců klíčové zajištění inflace plic a tím okysličení krve. Málokdy je srdeční činnost postižená natolik, že pouhá inflace plic nestačí a k rozvádění okyslileté krve je třeba zahájit nepřímou srdeční masáž. Umístění pod zdroj tepla a zahájení PPV maskou vyžaduje adekvátní postupy podle stavu dítěte.
U dětí s peripartální hypoxii je důležité sledovat účinnost resuscitace. Při nedostatečné spontánní dechové aktivitě (apnoe, gasping) nebo při srdeční frekvenci < 100/min. po uvolnění dýchacích cest je zahájena umělá plicní ventilace (PPV). Pokud srdeční frekvence pod 100/min. přetrvává, monitoruje se saturace pomocí pulzní oxymetrie; klinické hodnocení barvy kůže není spolehlivým indikátorem saturace. Pokud trvá bradykardie i při efektivní PPV, zahájí se NSM a zváží intubace; pokud trvá < 60/min., podává se adrenalin 10-30 μg/kg IV.
Nezralí novorozenci narození před 32. týdnem těhotenství by se měli ihned po porodu bez osušení umístit do plastové folie/sáčku a pod zdroj tepla, aby se lépe udržela jejich tělesná teplota. Zabalení by měli zůstat po celou dobu ošetření/resuscitace až do kontroly tělesné teploty při příjmu na oddělení. Pokud se adrenalin podává intravenózně, doporučuje se 10-30 μg/kg. Pokud je umělá plicní ventilace maskou neúspěšná a dítě se nedaří zaintubovat, u dětí s porodní hmotností nad 2000 g a gestačním stářím nad 34. U novorozence narozeného s asystolií, která přetrvává po dobu 10 minut navzdory správně prováděné resuscitaci je vhodné zvážit ukončení resuscitace.

Studie a doporučení pro resuscitaci vycházejí z konsenzuálních stanovisek a léčebných doporučení z roku 2020-2021. Byly uveřejněny jako doporučení Evropské resuscitační rady v roce 2021. Resuscitace dětí představuje samostatnou kapitolu a týká se resuscitace pro věkovou kategorii 0-18 let s výjimkou novorozenců bezprostředně po porodu. Resuscitaci novorozenců po porodu věnuje samostatná kapitola s důrazem na zajištění dýchání a krevního oběhu.
V článku jsou uvedeny postupy při základní i rozšířené pediatrické resuscitaci s důrazem na zajištění dýchání a krevního oběhu. U resuscitace novorozenců jsou probrány terapeutické postupy na porodním sále a následné zajištění péče o novorozence s poruchou poporodní adaptace. Zveřejněno: 15. Goyal A, Sciammarella JC, Cusick AS, Patel PH. Cardiopulmonary Resuscitation. 2021 Jun 8. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing 2021.
Další důležité odkazy zahrnují doporučení ERC 2021 a související studie o endotráneseálním vs. intravenózním podání adrenalinu, oxygen terapii a řízení tepla u novorozenců.

Normální porod s péčí o novorozence - dovednost záchranáře
Praktické postupy a rozhodovací rámec na porodním sále
- Indikace PPV: nedostatečná spontánní dechová aktivita (apnoe, gasping) nebo srdeční frekvence < 100/min. po uvolnění dýchacích cest.
- Hlavní cíl: inflace plic a okysličení krve; NSM se zvažuje při trvající bradykardii (< 60-100/min. v závislosti na efektivitě PPV).
- Podávání adrenalinu: intravenózně 10-30 μg/kg (1:1000) při asystolii nebo trvalé bradykardii < 60/min.; u některých situací dle gestačního věku a hmotnosti nad 2000 g a nad 34. týdnem se diskutuje specifické postupy.
- Teplota a termoregulační opatření: nezralí novorozenci do 32. týdne je nutné ihned po porodu vložit do plastové folie a udržovat pod teplým zdrojem po celou dobu resuscitace.
- Sledování efektivity: pulzní oxymetrie, auskultace srdečních ozvů, vizuální hodnocení barvy kůže není spolehlivým indikátorem saturace, zejména po >5 inflačních dechů.
Podmínky ukončení resuscitace
U novorozence narozeného s asystolií, která přetrvává po dobu 10 minut navzdory správně prováděné resuscitaci, je vhodné zvážit ukončení resuscitace.
tags: #novorozenec #panvicky #hranicni #v #porodnici