Rychlé a názorné zobrazení tělesného vývoje dítěte během sledovaného období umožňují percentilové grafy. V praxi jsou užívány především grafy ukazující vztah konkrétního rozměru (výšky, délky, hmotnosti, obvodu hlavy aj.) nebo indexu (např. BMI) k věku. Růstové grafy umožňují porovnat růst dítěte s hodnotami běžnými v celé populaci.
Co ukazují percentilové grafy a proč jsou důležité
Křivky v grafu znázorňují tzv. percentily. Prostřední čára znázorňující 50. percentil bývá vyznačena nejsilněji. Polovina populace daného věku a pohlaví má hodnoty nižší (nebo stejné), než jaké vyznačuje 50. percentil, naopak 50 % dětí má hodnoty vyšší. Obdobně např. 90 % populace konkrétního věku má hodnoty stejné nebo nižší, než udává křivka 90. percentilu a jen 10 % má hodnoty vyšší. Čím jsou percentilové křivky vzdálenější od 50. Pokud jsou aktuální a adekvátní růstové grafy použity ke kvalifikovanému hodnocení, poskytují množství důležitých informací a mohou pomoci včas odhalit mnohá onemocnění.
Pro podrobnější problematiku se uvádí, že 5. kapitola knihy výsledků 6. Celostátního antropologického výzkumu 2001 se věnuje růstovým grafům. Na základě výsledků CAV 2001 byly aktualizovány veškeré publikované růstové grafy, kromě grafů související s hmotností (hmotnost k tělesné výšce, hmotnost k věku, BMI k věku). Ty jsou konstruovány na základě dat 5. CAV 1991 (pouze byly přepočteny jednotnou metodikou jako ostatní aktualizované grafy).
Růstové grafy a jejich praktické využití
Růstové grafy jsou zatím součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého. Lze je stáhnout i ze stránek SZÚ. Zveřejněné dílo je autorským právem chráněno a jakákoliv manipulace s ním je nepřípustná.
Při hodnocení optimální tělesné hmotnosti se často využívá BMI, avšak aktuální informace ukazují, že BMI není vždy dostatečné, protože nezohledňuje množství nebezpečných tukových tkání v oblasti břicha. Obvod pasu sleduje množství tuku v oblasti břicha, což BMI nezohledňuje. Hlavně lidé s vyklenutým břichem a ochablým svalstvem mohou být ohroženi srdečními, cévními nebo metabolickými poruchami.
Měření obvodu pasu a správné techniky
Abyste mohli obvod pasu měřit přesně, musíme dodržovat některé jednoduché zásady. Obvod pasu měříme vestoje, do půli těla vysvlečení a metr přiložíme v polovině vzdálenosti mezi dolním žebrem a horním okrajem pánve, na nejširší místo obvodu břicha. Nesmíme se nechat zmást úrovní pupíku, protože ten se u lidí s krátkým trupem může nacházet kousek níže. Při měření lehce vdechneme a obtočíme metr vodorovně kolem těla. Poté odečteme naměřenou hodnotu.
Ženy ve věku mezi 19 až 40 lety s pravidelným menstruačním cyklem by si měly obvod pasu měřit v první polovině cyklu. Měření obvodu pasu se považuje za nejjednodušší a přitom nejpřesnější metodu, která umožní zjistit, zda nejsme ohroženi metabolickými nebo cévními chorobami. Muži by ideálně neměli mít obvod pasu - nezávisle na výšce - větší než 94 cm, ženy ne větší než 80 cm.
Břišní svalstvo obepíná dutinu břišní a vnitřní orgány, uložené mezi hrudním košem a pánví. Tvar břicha formuje hlavně přímý sval břišní spolu se šikmými břišními svaly. Zvenčí se pod kůží nejlépe projevují přímý břišní sval a zevní šikmé břišní svaly; vnitřní šikmé a příčné svaly bývají skryté. Břišní svalstvo může svou podpůrnou stabilizační funkci správně plnit pouze za předpokladu, že je dobře trénováno. Při nadváze v oblasti břicha dochází k vychýlení pánve a vzniku nadměrného prohnutí bederní páteře, což způsobí změny držení těla a zátěž meziobratlových plotének.
Dobře vypracované břišní svalstvo pomáhá zvýšit bazální metabolismus a umožňuje spalování energie i v klidu. Naopak nevytrénované svaly vedou ke snížení bazálního metabolismu a ukládání tuku do vnitřních i jaterních oblastí. Tuk se ukládá do dvou hlavních typů: typu hruška (gynoidní) a typu jablko (androidní). Nebezpečí břišního tuku spočívá v možnosti tukových buněk uvolňovat hormony a mediátory do krevního oběhu, což zvyšuje riziko metabolických a kardiovaskulárních onemocnění.
Životní styl, dieta a mechanismy hubnutí
Hlavními příčinami nárůstu vnitřního břišního tuku jsou nevhodné složení a množství potravy spolu s nedostatkem pohybu. Dieta jako radikální zásah organismus nemusí být trvalé řešení; může vést k jo-jo efektu a snížení bazálního metabolismu. Příčiny nadváhy v oblasti břicha mohou mít hormonální podklad, který je možné odhalit krevními testy. Důležité je rovnovážit příjmů kalorií a jejich spotřebu a vnímat roli věku, pohlaví a tělesné aktivity.
Nadměrná konzumace kalorií, zejména ze sladkostí a vysoce kalorických pokrmů, vede k ukládání tuku. Vzniká tzv. mere exposure efekt - zlozvyk jíst kvůli tomu, že je jídlo na očích. Základní pravidla pro udržení zdravého těla zahrnují pravidelný pohyb, dostatečný příjem bílkovin, spánek a vyváženou stravu. Je důležité si uvědomit, že každý člověk je zodpovědný za své zdraví a že změny životního stylu mohou být pestré a radostné.
O novorozenecké péči a observaci
Novorozené období je období od narození do 28. dne po porodu. Délka vývoje a adaptace je úzce spojena s poporodní péčí a observací. Obecně se provádí standardní vyšetření (krevní skupina, Coombsův test, hladina bilirubinu) a sledování Apgarových skóre v 1., 5. a 10. minutě. V rámci observace sledujeme vitální funkce, teplotní stabilitu, barvu kůže, močení a stolici, a provádíme kontrolu pupečního pahýlu.
V rámci rooming-in systému je dítě spolu s matkou, a důsledně se zajišťují správné techniky kojení, odstříkávání a uskladnění mateřského mléka. Kojení do 6 měsíců je doporučováno Světovou zdravotnickou organizací, s následným případným pokračováním i po 2. roce věku dítěte podle potřeby a zdravotního stavu.
V období poporodní adaptace sledujeme i hormonální reakce prsních žláz u dívek i chlapců v 3.-5. den života, které mohou přetrvávat několik týdnů; jde často o pseudomenstruaci či hlenovou sekreci bez infekce.
Praktické poznámky k měření a sledování
První močení by mělo nastat do 24-48 hodin, první stolice bývá nazývána smolka a odchází do 24-48 hodin. Smolka bývá černozelená až černá hustá hmota, v dalších dnech mění konzistenci na světlejší a žlutou (u kojených) nebo zelenou (u mléčné výživy). Je důležité hlásit patologické příměsi ve stolici a zvracení s příměsem, které naznačují riziko vrozené vývojové vady.
V případě hyperbilirubinemie u novorozenců bývá žloutenka fyziologická a zřídka vyžaduje agressivní terapii. Teplotu měříme rektálně; v 2. dni života se teplotu měří ráno a večer. Děti vyžadují pravidelnou péči o pupeční pahýl, dezinfekci a monitorování hojení.
Závěrečná poznámka o interpretaci a odpovědnost
Brišší pohled na tělesnou stavbu ukazuje, že WHtR a BRI jsou užitečné doplňky k BMI pro posouzení rizik kardiometabolických onemocnění a podstatně lépe zohledňují tuk v oblasti břicha než samotné BMI. Přesto základní pravidlo zůstává: sledovat rozložení tělesného tuku a vést projekty změn životního stylu s důrazem na vyváženou stravu, pohyb a spánek. Naše vlastní chování je důležitější než debaty o tom, který index je nejlepší.
tags: #novorozenec #obvod #briska