Historie kojeneckých ústav a dětských center v Ústeckém kraji a blízkém okolí: vývoj, kapacity a pravidla přijímání

Budova dnešního Dětského centra Ústeckého kraje v Mostě byla postavena v letech 1926-1928 jako Domov sv. Josefa (sirotčinec). O její výstavbu se zasloužil karmelitánský řád. Už v lednu roku 1900 se sestry karmelitky Božského Srdce Ježíšova přestěhovaly s prvními sirotky do Mostu, kde v ulici Jezerní otevřely první sirotčinec. V tomto zařízení působily až do otevření nové budovy, pro jejíž stavbu získaly pozemek na Zahražanech. Díky umístění budovy v této části města přestála i demolici starého Mostu. Řádové sestry zde působily přibližně dalších dvacet let.

Do roku 1954 budovu využívaly Severočeské hnědouhelné doly jako své sídlo. V roce 1954, po dohodě s řádem, byla budova předána státu s podmínkou, že bude i nadále sloužit dětem. Po dokončení rekonstrukce se zařízení vrátilo do původní budovy pod novým názvem Dětský domov pro děti do tří let. Od 1. července 1999 došlo ke změně původního rehabilitačně-výchovného stacionáře (s kapacitou 20 dětí) na denní pobyt ÚSP se stejnou kapacitou. Od 1. září 2000 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce kojenecké a batolecí kuchyně v hodnotě 14,5 milionu korun.

Infografika: Historie kojeneckých ústav v regionu a jejich kapacity

Kojenecké ústavy v roce 2006 a jejich sloučení

V roce 2006 došlo ke sloučení všech tří kojeneckých ústavů v Ústeckém kraji - v Mostě, Teplicích a Rumburku - do jednoho společného zařízení nazvaného Kojenecké ústavy Ústeckého kraje. Toto spojení mělo za cíl zefektivnit správu a optimalizovat využití personálních i materiálních zdrojů. Kojenecký ústav v Teplicích se nacházel ve dvou vzájemně propojených secesních vilách v lázeňské části města, nedaleko městského parku, dětského hřiště a centra města. Vily byly původně postaveny jako rodinná sídla pro dvě příbuzné rodiny. Před druhou světovou válkou však původní majitelé opustili město a budovy přešly do německého vlastnictví. V průběhu války sloužila jedna vila jako sirotčinec, druhá byla rozdělena na byty. Po skončení války byly obě budovy přizpůsobeny novému využití.

V roce 1947 zde byl zřízen kojenecký ústav, který sloužil dětem z celého regionu více než šest desítek let. Jedna z vil byla určena pro děti kojeneckého věku, druhá pro batolata. Obě vily měly prostorné, vzdušné místnosti a obklopovala je velká zahrada přizpůsobená pro pobyt dětí. Za dobu svého provozu prošlo tímto ústavem více než 4 600 dětí. Kapacita zařízení činila přibližně 64 míst - 40 pro kojence a 24 pro batolata. Druhá z vil sloužila po válce nejprve jako administrativní budova a ubytovna teplické nemocnice. Kojenecký ústav ukončil svůj provoz kolem roku 2010, kdy byl sloučen pod Kojenecké ústavy Ústeckého kraje.

Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy?

Další významná kojenecká zařízení a jejich vývoj

Kojenecký ústav v U Stadionu fungoval od roku 1957 a staral se o kojence a batolata, včetně dětí s různým postižením. Kapacita byla až 60 dětí. Budovu dětského domova si nechal v roce 1932 vystavět továrník Deutsch pro svoji rodinu. Majetek rodiny Deutschových byl pro jejich státní nespolehlivost po válce konfiskován a v roce 1946 zde byl založen dětský domov. Jeho zřizovatelem byl Národní výbor ve Dvoře Králové nad Labem a první osobou odpovědnou za provoz tohoto zařízení byla správkyně domova paní Aloisie Holanová, nar. . Založené zařízení neslo název Okresní dětský domov od 0 - 21 let. První dítě bylo přijato dne 16.9.1946. Přijímanými dětmi byli nejdříve váleční sirotci a rodiny s dětmi po živelných katastrofách.

Od 12.9.1951 byl dětský domov předán zdravotnictví (OÚNZ) a zajišťoval péči o děti od 1 roku do 3 let. Roky se v budově prováděly jen úpravy menšího rázu. Od října 1978 bylo však zařízení uzavřeno z důvodu výměny elektro a vodoinstalace a děti předány do péče dětského domova v Broumově. Od 1.1.1992, po zrušení OÚNZ, byl dětský domov organizačně včleněn do příspěvkové organizace Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov. Zřizovatelem byl Okresní úřad v Trutnově. V roce 2001 došlo k přemístění kojeneckého ústavu z Trutnova do objektu dětského domova ve Dvoře Králové nad Labem. Toto obnášelo stavební úpravy většího rázu. V prvním poschodí byla vytvořena mléčná kuchyňka, boxy pro novorozence a kojence, lékařský pokoj a izolace. Bylo přistavěno nové schodiště, šatna a výtah. Došlo k přestěhování prádelny z druhého poschodí do suterénu. Po zrušení okresních úřadů se stal zřizovatelem Královéhradecký kraj. Od 1.1.2003 byl Kojenecký ústav a Dětský domov ve Dvoře Králové nad Labem zaregistrován jako nestátní zdravotnické zařízení a metodicky řízený Zdravotnickým holdingem Královéhradeckého kraje a.s. Od 8. března 2006 jsou Kojenecký ústav a Dětský domov zapsány do obchodního rejstříku jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. V budově na Chmelnicích je poskytována péče dětem od nejranějšího věku. Je zde i oddělení pro děti s těžkým zdravotním postižením a poradenský úsek. Úkolem je stanovit zdravotní a sociální prognózu dítěte. Hlavním principem činnosti centra je multioborová týmová spolupráce a snaha zapojit rodinu do aktivní péče o dítě. S rodiči pracujeme formou poradenství ambulantně ev. Dětské centrum v Partyzánské ulici pečuje o děti zpravidla od roka do předškolního věku. V případě sourozeneckých skupin je věková hranice otevřena. Jedná se o zařízení rodinného typu. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc / ZDVOP/ při dětském centru disponuje 8 lůžky.

Současné trendy a změny v péči o děti

V roce 2012 došlo k rozšíření služeb, poradenské a ambulantní péče a s tím související změně názvu na Dětské centrum Plzeň. Zařízení získalo oprávnění k poskytování zdravotních služeb dle zákona č. 372/2011 a pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí dle zákona č. 359/1999. Od r. 1986 byla rozšířena věková hranice do 3 let, zrušeno zařízení na Karlovarské třídě a činnost zahájil dětský domov v Partyzánské ulici na Doubravce v budově bývalých jeslí. V roce 1977 se stal ředitelem zařízení prim.MUDr. Lumír Vodička a oddělení novorozenců s nízkou porodní hmotností rozšířilo svoji kapacitu na 20 lůžek. Zde byla poskytována především zdravotní péče nedonošeným dětem, přijímány maminky ke kojení a zapracování, fungovala sběrna mateřského mléka. V roce 1956 byla kapacita zvýšena na 107 lůžek, z toho 15 lůžek vyčleněno pro nedonošené děti. V čele zařízení stál primář MUDr.František Mašek. Od r. 1958 přešlo zařízení pod Okresní ústav národního zdraví a následně od r.1961 pod Městský ústav národního zdraví Plzeň. Státní kojenecký ústav byl založen a zahájil svůj provoz dne 29.3.1954 s kapacitou 54 lůžek, první přednostkou byla MUDr. Vlastní budova Na Chmelnicích vždy sloužila dětem. Jsou dochovány plány z r.1927 Ústavu pro děti slabomyslné na Lochotíně “ DOMOV“ a plány z roku 1934 Ústavu pro slabomyslné hochy. Základní kámen byl položen dne 9. března 1930 a slavnostní otevření proběhlo již 28. října 1931. Původní kapacita dětského domova činila 30 dětí, později však byla rozšířena na 55 dětí ve věku od 0 do cca 15 let.

Mapa: Klíčová místa bývalých kojeneckých ústav a dětských domovů v regionu

Za druhé světové války se klientela dětského domova změnila. Budova sloužila pro osiřelé německé děti, zatímco české děti se musely přemístit do jiných domovů. Koncem roku 1946 byl dětský domov částečně přestěhován do Mayovy vily na ulici Dolní Hejčínská č. 35, Olomouc. Kapacita budovy byla stavovena na 25 dětí ve věku od 1 do 3 let. Na Nových Sadech zůstal již jen kojenecký ústav, který byl později rozšířen a nazván Krajský ústav pro matky a kojence s kapacitou 60 lůžek, později byl doplněn o oddělení pro nedonošené děti. V 60. letech 20. století byla oddělení nedonošených dětí přemístěno na modernizovanou budovu Dětské kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci. Nového a svěžího názvu Dětské centrum Ostrůvek, příspěvková organizace se zařízení dočkalo až v roce 2013, kdy již ve zdravotnické legislativě přestal existovat pojem kojenecký ústav a byl nahrazen domovem pro děti do tří let. V tomto období se stát výrazně zaměřil na transformaci péče o ohrožené děti, trendem byla pěstounská péče na přechodnou dobu, děti raného věku byly prioritně umísťovány do náhradní rodinné péče. V roce 2014 činila celková kapacita Dětského centra Ostrůvek, příspěvkové organizace 50 míst, z toho 20 míst bylo určeno pro děti v zařízení vyžadující okamžitou pomoc. V roce 2015 došlo ke spojení Dětského centra Ostrůvek, příspěvkové organizace a Dětského centra Pavučinka, příspěvkové organizace.

Současná kapitola: propojení a péče o děti vyžadující okamžitou pomoc

V současnosti se v rámci Dětského centra Ostrůvek klade důraz na multioborovou týmovou spolupráci a zapojení rodiny do aktivní péče o dítě. Pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) je k dispozici 8 lůžek a poskytována je ambulantní i pobytová péče v rámci rodinného typu zařízení. Dětské centrum Partyzánská zůstává částí s širší ambulantní a poradenskou péčí, často orientované na děti od roka do předškolního věku a řešení sourozeneckých skupin.

ObjektRok založení / otevřeníKapacitaKlíčové poznámky
Most - Domov sv. Josefa1926-1928-Historická budova, později Dětský domov pro děti do tří let
Teplice - kojenecké ústavy (2 vily)1947 (ústav)64 (40 kojenci, 24 batolata)Spolu s Rumburkem a Mostem v jednom útvaru (2006)
Rumburk - kojenecký ústav--Součást s regionálním spojování
Dvoř Králové nad Labem - Dětský domov1946-1947-První etapa po přesunu z Olomouce
Olomouc - Mayova vila194625Dočasné umístění během přestěhování

Ozdravovny a léčebné zařízení okresu Trutnov se staly součástí transformace a správy kojeneckých ústav v regionu. V souvislosti s legislativou došlo k redefinici pojmů a nastavení nových norem, včetně spolupráce s zdravotnictím a sociálně-právní ochranou dětí. Od roku 2012 se služby rozšířily o poradenské a ambulantní péče a změnilo se i jméno některých zařízení na Dětské centrum Plzeň, a později k další integraci a rozvoji služeb podle moderních standardů péče o děti vyžadující okamžitou pomoc.

Graf: Přehled změn v kapacitách kojeneckých ústav v jednotlivých letech

Pravidla přijímání a vybavení

Právní rámec zahrnuje poskytování zdravotnických služeb dle příslušných zákonů a pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Většina zařízení vychází z modelu rodinného typu s možností rychlého zásahu a ambulantní péče. ZDVOP zařízení má 8 lůžek a poskytuje potřebnou péči v akutních situacích, spolu s poradenskými službami pro rodiny. Vybavení je průběžně modernizováno v souladu s požadavky na bezpečnost, hygienu a multimodální péči o děti.

Schéma: Ideální uspořádání moderního kojeneckého/kojeneckého oddělení

tags: #nove #sady #kojenecky #ustav