Normální porod — definice, průběh, doby a péče

Porod jen zřídka probíhá tak rychle a dramaticky jako ve filmech. Přečtěte si, jak obvykle probíhá porod, buďte připravená a především klidná. Porod je proces, během kterého se z těla matky vytlačí plod, placenta a plodové obaly. Samotný porod ukončuje těhotenství ženy, kdy matka vytlačí ze svého těla dítě vaginálně, a nebo je jí z těla vybráno císařským řezem.

Co je „normální“ porod - definice WHO a praktické pojetí

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje normální porod jako spontánní, s nízkým rizikem na začátku i po celou dobu porodu; dítě se rodí v podélné poloze mezi 37. a 42. týdnem těhotenství a po porodu jsou matka i dítě v dobrém stavu. Normální porod definujeme jako: spontánně vyvolaný, s nízkým rizikem na počátku porodu, které je neměnné během celé I. i II. doby porodní. Dítě se narodí spontánně v pozici hlavou napřed, v období mezi ukončeným 37. a 42. týdnem těhotenství. Po porodu jsou matka i dítě v dobrém stavu.

Je však nutné připomenout, že průběh porodu je velmi různorodý a mnohé standardní pomůcky (např. Friedmanovy křivky) nemusí platit pro všechny. Friedmanovy křivky vznikly pozorováním porodů v 50. letech a nejsou univerzálně použitelné; novější studie ukazují, že aktivní fáze porodu začíná spíše od 6 cm než od 4 cm dilatace čípku. Proto i delší porod - třeba u prvorodiček přesahující 25 hodin - může být stále normální, pokud dítě i matka jsou v pořádku.

Jak porod obvykle začíná - signály, které hlídat

  • K mezi nejčastější a nejpravděpodobnější příznaky porodu patří pravidelné kontrakce a odtok plodové vody.
  • Odchod hlenové zátky může být signálem, ale odejít může i několik týdnů před porodem, takže není jednoznačný.
  • Kdy jet do porodnice vám odtečení plodové vody řekne jen zhruba v polovině případů. V drtivé většině porod začíná kontrakcemi a plodová voda odteče někdy v průběhu první doby porodní, méně než 12 h před porodem miminka.
  • Za kontrakce můžete považovat i poslíčky neboli nepravé kontrakce. Od kontrakcí je rozeznáte tak, že se bolest nestupňuje.
Schéma začátku porodu: kontrakce a odtok plodové vody

Průběh porodu a jednotlivé doby

Samotný porod vaginální je rozdělen do několika dob: první (otevírací), druhé (vypuzovací), třetí (porod placenty) a čtvrté (poporodní dohled).

První doba porodní (otevírací)

  • V této fázi se zkracuje a otevírá děložní hrdlo, rozšiřuje se porodnická branka a odteče plodová voda, většinou samovolně. Pokud k tomu nedojde, porodník při vaginálním vyšetření šetrně protrhne plodovou blánu, aby voda mohla odtéct.
  • První doba porodní je nejdelší fáze. Po celou tuto dobu může nastávající maminka využít řadu pomůcek a technik, které ji pomohou první dobu lépe zvládnout: správné dýchání, masáže zad, gymnastické míče, příjemná hudba, sprcha apod.
  • První doba porodní je přesně ten čas, kdy vám porodník může nabídnout epidurál. Anestetikum se píchá injekcí do horní části bederní páteře, když je děložní hrdlo optimálně rozšířené, a o jeho použití si rozhodnete sama.

Druhá doba porodní (vypuzovací)

V druhé fázi porodu se kontrakce opakují už po 2-3 minutách, jsou silnější a mohou trvat 60-90 vteřin. Porodník zkontroluje, jestli děťátko sestupuje porodními cestami správně otočené, a když je vše v pořádku, můžete přirozeně v rytmu vlastních kontrakcí začít tlačit. Jakmile je hlavička dítěte v pánevním východu, porodník zhodnotí, jestli raději nastřihnout hráz, aby hlavička lépe prošla, nebo ne. Jakmile je venku hlavička s ramínky, máte to nejnamáhavější za sebou. Zbytek tělíčka už projde velmi rychle a bez obtíží.

Třetí a čtvrtá doba porodní

  • Asi 5 minut po děťátka vyjdou plodové obaly a placenta. Můžete cítit slabší kontrakce, není to ale podmínkou.
  • Čtvrtá doba porodní je pak preventivní. Lékařský personál vás ještě zhruba 2 hodiny po porodu sleduje kvůli riziku silnějšího poporodního krvácení.
  • Po porodu dojde k přestřižení pupeční šňůry, eventuelně odebírá se pupečníková krev k jejímu uložení, ošetří se hráz a provede se celková kontrola matky a dítěte.
Infografika: části porodu a co se děje v každé době

Anaestézie a tlumení bolesti

Epidurál se doporučuje zejména v určitých rizikových situacích (astma, epilepsie, nemoci srdce, diabetes, závislosti, preeklampsie či očekávaný císařský řez). Tam je jeho nespornou výhodou, že tiší bolest, uvolňuje svaly pánevního dna, a tím i porodní cesty. Epidurál je anesteziology zaveden a vpichován do páteře rodičky, a to v době mezi kontrakcemi. Každá žena ale vnímá a prožívá zmíněné bolesti ve svém těle jinak.

Císařský řez - kdy a proč

Pokud se děťátku nechce ven přirozenou cestou nebo dojde ke komplikacím, je nutný porod císařským řezem. Ten je rychlý a díky anestetikům bezbolestný. Někdy může být po konzultaci s lékařem plánovaný předem. Studie také ukazují, že děti narozené císařským řezem mívají slabší imunitu, než děti narozené vaginální cestou, protože při průchodu rodidly přijdou do styku s přirozenými kulturami laktobacilů. Takové děti je obzvlášť důležité krmit mateřským mlékem alespoň prvních 6 měsíců.

Příprava před porodem a praktické tipy

  • Každá nastávající maminka má možnost se k porodu připravovat. Pánev rodičky se týden po týdnu roztahuje, miminko si vytváří v děloze svůj vlastní prostor a tím matčino tělo připravuje k porodu.
  • Mezi pomůcky patří EPI-NO nebo ANYBAL, ruční masáž hráze, správné prodýchávání kontrakcí (předporodní kurz), hypnoporod. S přicházejícím termínem porodu mohou maminky sáhnout po lněném semínku nebo maliníku, které změkčují porodní cesty a mohou porod rychleji přivolat.
  • K domácí přípravě patří také řádně sbalená taška do porodnice, nejideálněji podle seznamu věcí.
  • Blížící se termín může některé ženy znervóznit. Přetrvává‑li strach, je dobré mít si s kým popovídat - manžel, dula nebo lékař mohou poskytnout podporu.

Monitorování a péče - role poskytovatele péče

Cílem péče je zajistit dobré zdraví matky a dítěte s minimální možnou mírou intervence, která je indikovaná pro bezpečí matky a dítěte. Poskytovatel péče má čtyři úkoly: podporovat ženu a její rodinu, sledovat ženu a monitorovat stav plodu, provádět menší zásahy (amniotomie, episiotomie), a doporučit ženu na vyšší úroveň péče, pokud je to třeba.

Osoba asistující u porodu by měla být náležitě vyškolena, umět rozpoznat komplikace a vykonat nezbytné zásahy nebo předat ženu do vyšší péče. Mezi vhodné odborníky patří gynekolog‑porodník, praktičtí lékaři (kde je to obvyklé) a porodní asistentky. Porodní asistentka je ve WHO a ICM považována za klíčového poskytovatele péče při normálním porodu.

Statistika a realita: kolik porodů je „normálních“?

Podle dat a analýz se v praxi za normální porod (nízkorizikový, spontánní, v termínu) považuje maximálně 70-80 % těhotných žen; v některých národních registrech to může být až 75 %. Pokud však pod „normální“ chápeme porod zcela bez zásahů a jakýchkoli léků, jedná se o méně než 10 % žen. Míra císařských řezů a vyvolání porodu se mezi zeměmi liší; některé intervence vznikly z potřeby zachraňovat životy a snižovat mateřskou a novorozeneckou úmrtnost.

Rizika delšího porodu a nepostupující porod

Je-li děložní čípek otevírán neobvykle pomalu, označí se někdy porod jako nepostupující. Dřívější pravidla (např. Friedmanova křivka) vedla k přehnané diagnóze nepostupujícího porodu; novější studie ukazují, že pomalejší postup z 4 na 6 cm může být normální. Dlouhý porod je sice spojen s vyšším rizikem infekce, horší adaptace miminka nebo poporodního krvácení, ale nemusí znamenat patologii - rozhodnutí o zásahu by mělo být individuální, s ohledem na stav matky a dítěte i preference rodičky.

Adaptace novorozence a první péče

Podle doporučení dýchá přibližně 85 % dětí samostatně bez nutnosti zásahu, dalších asi 10 % reaguje na stimulaci, přibližně 5 % je ventilováno maskou a míra intubace je < 1 %. Po porodu je ideální bonding - nechat miminko v bezprostředním kontaktu kůži na kůži, dospět k samopřisátí a poprvé se nakojit. Po vaginálním i císařském porodu by měl být bonding preferován, i když v praxi tomu ne vždy nic nebrání.

Infografika: co se děje s novorozencem v prvních minutách po porodu

Psychika rodičky, očekávání a jejich vliv

Intuitivně i podle studií průběh porodu a dojmy z něj ovlivňují sebepojetí ženy i její další fyzické a psychické zdraví. Nesoulad mezi očekáváním a realitou je spojen s nižší spokojeností s porodem a větším rizikem rozvoje PTSD. Je třeba si uvědomit, že průběh porodu je jen částečně ovlivnitelný - parametry pánve, polohu miminka nebo efektivitu kontrakcí žena příliš neovlivní. Proto se doporučuje informovaná příprava, realistická očekávání a plánování různých scénářů.

Praktická doporučení pro rodičky

  1. Informujte se: najděte spolehlivé zdroje informací o porodu.
  2. Připravte se na různé scénáře: buďte otevřená různým možnostem a připravená i na zásahy.
  3. Připravte mysl i tělo: relaxační techniky, meditace, pravidelná fyzická aktivita.
  4. Mluvte s personálem: konzultujte obavy a preference s lékařem nebo porodní asistentkou.
  5. Zbavte se předsudků: akceptujte, že každý porod je jedinečný a nejdůležitější je zdraví matky a dítěte.

Přehledné srovnání dob porodních (tabulka)

Doba Co se děje Typické znaky
První (otevírací) Otevírání děložního hrdla, kontrakce, často odtok plodové vody Nejdéle trvající fáze, možnost epidurálu, techniky zvládání bolesti
Druhá (vypuzovací) Vypuzení dítěte, tlačení Kontrakce 2-3 min, trvání 60-90 s, aktivní tlačení
Třetí Porod placenty a plodových obalů Vyjití placenty, přestřižení pupeční šňůry, ošetření hráze
Čtvrtá Bezprostřední poporodní období Monitorování 1-2 hodiny kvůli krvácení, podpora spojeného kontaktu

Koho u porodu očekávat - role personálu

Poskytovatelem péče může být gynekolog-porodník, praktický lékař, porodní asistentka či pomocný personál. Porodní asistentka je v mnoha systémech považována za nejvhodnějšího poskytovatele péče u normálního porodu. Důležitá je schopnost rozhodovat, diagnostikovat rizika a předat ženu do vyšší péče včas.

Další poznámky o termínu porodu

Termín porodu je orientační. Přesně na termín rodí minimum žen. Lékaři berou za standardní termín porodu jakýkoli čas mezi 39.-42. týdnem těhotenství. O předčasný porod jde, když se děťátko narodí před dokončeným 37. týdnem těhotenství. Po 42. týdnu lékaři obvykle vyvolávají porod uměle, protože přenášení miminku neprospívá.

Shrnutí praktického významu definice „normálního porodu“

Při definování „normálního porodu“ je třeba vzít v úvahu stupeň rizikovosti těhotenství a průběh I. a II. doby porodní. Predikativní hodnota rizika nedosahuje 100 % - žena zařazená jako nízkoriziková může mít nakonec komplikovaný porod a naopak. Cílem péče je zajistit bezpečí matky a dítěte s minimální nutnou intervencí, a přitom poskytovat podporu a kontinuitu péče.

Exkluzivní rozhovor s porodní asistentkou: Změníte názor na porod doma?

tags: #normalni #porod #definice