Nezralé porodní cesty: příznaky a postup při porodu

Porod je vypuzení plodového vejce z děložní dutiny porodními cestami, působením porodních sil.

Porodní cesty jsou prostor, jímž při porodu prochází plod.

Jsou tvořeny kostěnou pánví a na ni se upínajícími svaly a vazy.

Tvrdé porodní cesty představuje pánev, kostěný prstenec, který přenáší celou hmotnost těla na dolní končetiny.

Má skutečně podobu neúplné, dopředu otevřené pánve.

Pánev je směrem dolů otevřená, přechází v tzv. malou pánev, jež neúplně ohraničuje válcovitý prostor probíhající směrem dolů a stáčející se dopředu.

Rovina, v níž velká pánev přechází v kostěný porodní kanál, se nazývá pánevní vchod, který má tvar oválu (nebo je ledvinovitý) s dlouhým průměrem uloženým napříč (13,0 cm) a krátkým průměrem v předozadním směru od horního okraje stydké spony do středu tzv.

Tento oválný tvar pánevního vchodu přejde níže v tzv. Pod rovinou pánevní šíře změní porodní kanál znovu svůj tvar v tzv. pánevní úžině na oválný s dlouhým průměrem v předozadním směru od dolního okraje stydké spony ke středu skloubení křížové kosti s kostrčí - měří 11,5 cm.

Východ z kostěné pánve je také oválný, delší předozadní průměr od dolního okraje stydké spony ke hrotu kostrče je 10 až 12 cm - může se prodloužit, neboť kostrč je ve skloubení s křížovou kostí pohyblivá dopředu a dozadu.

Pánevní osa. Kolmice vedená na středy předozadních (přímých) průměrů jednotlivých rovin určuje tzv. pánevní osu.

Rozměry malé pánve se dají zjišťovat jen nepřímo (rentgenovou nebo ultrazvukovou pelvimetrií).

Informaci o typu pánve a nepřímo i o rozměrech malé pánve dají rozměry velké pánve.

K posouzení typu pánve slouží i tzv. Michaelisova routa - obrazec, který se vytvoří u těhotné stojící na špičkách (anebo ležící na boku s dolními končetinami zanoženými) v bederní a křížové krajině.

Horní pól je prohloubení mezi trny IV. a V. bederního obratle, po stranách prohloubení nad zadními trny kyčelních kostí a dolní je horní pól intragluteání rýhy.

Pánevní dno je svalová a vazivová plotna uzavírající pánevní kanál ve směru dolů.

Má žlabovitý tvar a tvoří ho dvě vrstvy: souvislá horní a dolní jen vpředu, kde jí prochází vpředu močová trubice, pod ní je poševní vchod a dále pod ním otvor pro vyústění konečníku.

Měkké porodní cesty představují za porodu souvislý rozepnutelný kanál - porodní kanál, nahoře ukončený děložní dutinou.

Je tvořen měkkými tkáněmi (svaly a vazivem), na konci těhotenství prosáklými a poddajnými.

Po dobu těhotenství mají tyto tkáně jiné uspořádání a jinou funkci: děložní hrdlo uzavírá děložní dutinu, pochva je štěrbinovitá, přední její stěna leží na zadní.

Autor: prof. MUDr. A.

„Překotný porod je název pro spontánně probíhající porod, který trvá méně než dvě hodiny.

Je tomu v případech, kdy měkké porodní cesty nekladou odpor, zejména u vícerodiček, při silných děložních stazích, často také při nedostatečném uzávěru děložního hrdla a u malých plodů“ uvádí v publikaci Kniha o těhotenství a dítěti známý český porodník Antonín Pařízek.

Z fyziologického hlediska upozorňuje porodník Pařízek na komplikace, které mohou být s překotným porodem spojené: „Těhotná bývá často překvapena rychlým nástupem děložních kontrakcí.

Bývá ohrožena poraněním děložního hrdla, pochvy, vznikem trhlin hráze a krevních výronů.

A pozor, určité komplikace mohou nastat i u novorozence: „Novorozencům hrozí nebezpečí nitrolebního krvácení.

Příčinou bývají silné a časté děložní stahy, kdy je na hlavičku plodu vyvíjen nadměrný tlak.

Pokud hlavička rychle prostoupí pánví, pak po jejím porození stlačení náhle opadne, hlavička částečně změní svůj tvar a při této fázi hrozí přetržení cév v mozku anebo v jeho okolí.

Byla to věta, která mne nutila zamyslet se, jaká délka porodu je vlastně fyziologická, protože v České republice je porod, který trvá méně jak dvě hodiny, považován odborníky za patologický, rizikový, tedy tzv. překotný.

Maorské ženy jsou ochraňovány před energií strachu.

Naše ženy jsou naopak ve strachu udržovány, porod je pro ně často synonymem pro bolest a utrpení a tyto bloky se předávají už několik generací z matek na dcery.

Zena by se měla během tlačení chytnout za kolena a předklonit hlavu.

Při kontrakci zadržet dech a tlačit veškerou silou.

Až se objeví hlavička dítěte, je nutné ji podržet v nachystaném ručníku, ale netahat za ní!

Po porození dítěte je nutné zkontrolovat, zda nemá omotanou hlavičku pupeční šňůrou!

V případě omotané hlavičky pupečníkem by se měl „porodník“ snažit hlavičku ze šňůry vyprostit.

Dítě se uloží mezi nohy rodičky a vyčistí se jeho ústa od plodové vody.

Z mé praxe znám spoustu případů rychlých porodů do tří hodin a pouze jedna žena začala po porodu silně krvácet - hypotonie děložní.

V případě, že už cítíte nutkání na tlačení, zkuste si dřepnout a sama se vyšetřit v pozici, viz obrázek.

Pokuste se nahmatat hlavičku, pokud ucítíte tvrdou kulovitou část v pochvě, je to ona, připravte se k porodu.

Pokud jste doma sama, dejte si pod sebe polštář, deku, cokoliv měkkého, podložte se jednorázovými podložkami, aby dítě nedopadlo na tvrdou zem.

Pokud se dostaví fáze reflexního vypuzování, kdy dítě sestoupí na pánevní dno a dostaví se pocit tlaku na konečník, zaujměte pozici, kdy svůj porod budete mít pod vizuální kontrolou, ideálně tzv. startovací pozice, viz druhá pozice na obrázku.

Nelehejte si u porodu na záda.

Pánev se ale v této posici na zádech zúžuje až o 30 %.

Položte si dlaň na svou hráz, pokud budete mít čas, nahřejte si plenu nebo ji namočte do teplé vody a teplem ochraňujte hráz.

Až ucítíte a uvidíte hlavičku, která se už nevrací zpátky, nastává doba tzv. korunovace.

Zůstaňte klidná a netlačte!!!

Porod hlavičky pouze vydýchávejte hlubokým „aaaaaaa“.

Nechte dítě, aby samo a ve svém tempu provedlo porodní mechanismus.

Po porodu hlavičky za ní v žádném případě netahejte!!

Vyčkejte na další kontrakci, kdy se začnou rodit raménka.

Není pravdou, že porod ramének není přirozeně bez asistence možný.

Dítě svůj mechanismus zná, a pokud jej nikdo nezabrzdí ve své práci, zvládne to zcela samo.

Častým mýtem je, že hlavička je natolik stlačená v porodních cestách, že dítěti hrozí udušení nebo uvíznutí, proto je nutné jej co nejrychleji vytáhnout.

Porodní cesty jsou velmi měkké, jsou vystlány svalovinou a dítě je stále napojené na placentu, která jej ještě po porodu okysličuje.

V případě, že by se raménka nezačala spontánně rodit při další kontrakci, změňte pozici na všechny čtyři, pokud to nezvládnete, můžete použít velmi jemný a mírný tah za hlavičku ze shora dolů k podložce, tím se porodí horní raménko.

Pokud je volná, počkejte, až se dítě narodí, a pak teprve pupeční šňůru odmotejte.

Pokud je pupeční šňůra krátká, buďte opatrná, když si jej budete dávat na hruď.

Velkým mýtem je, že se nikdy dítě nemá zvedat nad úroveň matčina břicha, neboť přítomná gravitace by mohla způsobit natečení krve zpět do placenty, a tak by došlo k vykrvácení dítěte!!!

Co se stane s pupeční žilou po porodu? I na tuto otázku zná Wikipedie odpověď.

Zdravé dítě má dobrý svalový tonus, to znamená že se samo hýbe a po zvednutí nevypadá jako “hadrová panenka”.

Miminko může mírně poplakávat během několika minut po narození, ale také nemusí.

Zakryjte se oba ještě teplou dekou, ruce mějte na holé kůži hrudníčku svého dítěte, tím kontrolujete jeho dýchací pohyby.

Pokud dítě dýchá ztíženě, nepravidelně, má lapavé nádechy, hůř se adaptuje, foukněte mu jemně do tváře a začněte s taktilní stimulací.

Masírujte jej rychlými pohyby podél jeho páteře nahoru a dolů, k masáži můžete použít např. ručník.

Placenta často vychází do 20 minut od narození dítěte, ale může to trvat déle.

Dítě mějte kůži na kůži, ve vertikální pozici, když se začne na vašem těle plazit, začne tím stimulovat práci dělohy a napomáhá tak vypuzení placenty.

Pokud ne, zkuste se dostat do vzpřímené polohy - do dřepu, startovací pozice.

Zkuste zakašlat, fouknout do láhve, zvýšíte tak nitrobřišní tlak a placenta vyklouzne.

Nikdy netahejte za pupeční šňůru!!

Placenta je měkká a kluzká, když vychází, z jejího porodu už nemějte obavy.

V případě, že začnete masivně krvácet jasnou krví a krvácení nebude mít tendenci ustávat, volejte ihned záchrannou službu, do té doby vám může doprovod silně masírovat dělohu a přiložit na podbřišek něco chladného a vy stimulujte bradavky.

Většina žen a dětí jsou po porodu naprosto v pořádku.

Zakryjte ústa a nos svými ústy a dejte mu pět záchranných dechů, kde každý vdech trvá dvě až tři vteřiny.

Do miminka vdechněte tolik vzduchu, jaký je objem vašich úst.

Frekvence 3:1 - tři stlačení hrudníku, které by měly být ve frekvenci zhruba 120 za minutu následované jedním krátkým vdechnutím.

Opakujte tak dlouho, dokud dítě nezačne dýchat či do příjezdu záchranné služby.

Nečekaně rychlé narození může být velmi silný a intenzivní zážitek, šok pro vás a pro každého, kdo je s vámi.

Rychlý a intenzivní porod může mít hluboký vliv na vaše emoce.

Může se vám vyplavovat stresový hormon adrenalin z nečekané rychlosti porodu.

Pokud budete muset do porodnice, je možné, že se setkáte s nepochopením.

Mějte na paměti, že jste neudělala nic nelegálního, co by zasloužilo odsouzení.

V porodnici jste stále zodpovědná za své dítě, nenechte se od něj oddělit, účastněte se všech vyšetření dítěte.

Vaše dítě má právo na neustálou přítomnost blízké osoby.

Pakliže by jste musela podstoupit po porodu zákrok, např. Zavolejte také svému pediatrovi v případě, že do porodnice nepojedete.

Praktická rada na závěr, jak vyprat zakrvácené ručníky či prádlo?

Kontrakce jsou děložní stahy, které můžou mít pozvolný nástup.

Od těch nepravidelných, které mohou mít charakter menstruačních nebo křížových bolestí, až po stahy pravidelné v několikaminutových intervalech trvajících asi 7-10 minut.

Mohou ovšem udeřit náhle v intervalech kratších.

Doba, po kterou přichází nepravidelné kontrakce nebo kontrakce po dlouhých intervalech, je individuální.

Co nejvíce se snažte využívat úlevové polohy, ve kterých si děťátko s pomocí zemské gravitace snadněji otevírá porodní cesty, a využijte pomůcky k tomu určené, např. relaxace a vizualizace, relaxační hudbu, aromatické oleje, masážní pomůcky, napářku, homeopatika, pohupování na velkém míči.

Někdy pomáhá, když se budete volně procházet nejlépe v doprovodu.

Masírování nebo stlačování určitých bodů křížové části páteře.

Hypnoporodní techniky - např. vizualizace, vyvolávání jisté příjemné představy při kontrakci - vizualizace vln v moři, jak přichází a zase odchází, vizualizace miminka atd.

Na porodní bolesti je vhodné se začít připravovat již v těhotenství.

Po celou dobu porodu vám může zvolený způsob dýchání velice pomoci.

Při hlubokém břišním dýchání dochází k maximálnímu prokrvení břicha, pánve a dělohy a porod se stává efektivním, protože miminko dostává potřebné množství kyslíku.

Při břišním dýchání se dokážete lépe koncentrovat, uvolnit se a uklidnit.

Při výdechu se soustřeďte na uvolnění jakéhokoli napětí.

Nádech by měl být kratší než výdech.

Podklíčkové dýchání je krátké, povrchové a rychlé. Je známé jako „psí dýchání“.

Při nádechu umožňuje nepoužívat bránici, a tím odlehčit tlaku do pánve a na dělohu.

Používá se zejména v druhé části I. doby porodní, kdy začínáte pociťovat při vrcholu kontrakce tlak na konečník.

Je to účinná forma dýchání. Zároveň je však náročná a vyčerpávající.

Ve správné chvíli si tělo spontánně řekne a přinutí vás používat toto dýchání.

Tím, že při kontrakci dýcháte krátce a povrchově bez zapojení bránice, zmírníte tlak na dělohu.

To je žádoucí právě ve chvíli, kdy při kontrakci cítíte mohutný pocit tlaku na konečník a nucení tlačit.

Při používání tohoto dýchání tělo získává víc kyslíku než potřebuje, to se může projevit točením hlavy až závratí, brněním prstů a někdy i nevolností.

Vytváření různých pozic, mohou odblokovat část bolesti v I. době porodní.

Mezi vhodné úlevové polohy při bolestech zad patří poloha na všech čtyřech s oporou horní části trupu o míč, židli nebo partnera.

Také pohupování na velkém míči může uvolnit křížovou oblast.

Důležitou pomůckou při porodu je velký gymnastický míč, který napomáhá procesu otevírání porodních cest.

Na sezení a pohupování v 1. polovině I. Poloha v leže na zádech není vůbec vhodná!

Porod jen prodlužuje a také může vyvolat narušení krevního oběhu stiskem dolní duté žíly velkou a těžkou dělohou.

Při všech polohách ve stoje se do porodu zapojuje gravitační síla a tím se urychluje otevírání porodních cest a sestup dítěte.

Pózy v sedě - na bobku, v podřepu nebo na velkém míči využívají zemskou přitažlivost.

Až vám bude připadat tlak na konečník opravdu nesnesitelný, úlevu přinese poloha na všech čtyřech, kdy hlava je níž než zadeček.

Provádí se v lokálním umrtvení části zad. Anesteziolog zavede tenkou trubičku, kam aplikuje příslušné anestetikum, které blokuje nervy vedoucí páteří.

Uvnitř páteřního kanálu zůstává pouze tenký katetr z umělé hmoty.

Přináší znecitlivění a používá se v případě dlouhého a komplikovaného porodu.

Pro ženy s preeklampsií, u nepříznivých poloh plodu, u astmatiček a při porodu dvojčat.

Z humánního hlediska též u rodu mrtvého plodu.

Podávání léků při porodu musí mít své opodstatnění.

Nelze je aplikovat rutinně.

Léky by se měly podávat pouze v přísně indikovaných případech a jejich svévolné užívání není žádoucí.

Každá medikace s sebou nese reálné riziko další komplikace!

Aby urychlování otevírání jsou nejvhodnější polohy, ve kterých lze využít zemské gravitace.

Díky ní hlavička děťátka snadněji sestupuje do pánve a rozevírá porodní kanál.

Aby mohla žena začít bezpečně tlačit, musí být vyrotovaná hlavička a branka zcela rozvinutá, to znamená že porodník při vaginálním vyšetření už nehmatá ani okraje branky.

Je vytvořen souvislý porodní kanál (10cm) a začíná II.

Pokud by žena začala tlačit příliš brzy, když ještě není branka zcela rozevřená, nepřiměřeným tlakem hlavičky oteče a celkově se pohmoždí, v horším případě může dojít i k jejímu protržení.

Dle literatury ideální případ pro odtok plodové vody je zhruba v polovině I. doby porodní.

To znamená, že porodní branka je rozevřená asi z poloviny (5cm).

Přibližně v polovině I. doby porodní sestoupí hlavička do pánevního vchodu a je na místě, aby plodová voda odtekla a hlavička dítěte začala sama porodní kanál otevírat.

Plodová voda by měla být čirá nebo lehce zkalená doběla.

Někdy mohou být vidět i vločky mázku (tukové krytí tělíčka plodu).

Plodová voda neodteče nikdy všechna najednou. Odtéká postupně v průběhu celého porodu.

Zadní vodaplodová, ta která je za tělíčkem plodu, odteče dokonce až při samotném porodu dítěte.

V případě, že jste již v porodnici a plodová voda neodtéká do doby, kdy by byl odtok žádoucí, snaží se vás porodničtí personál přesvědčit k dirupci vaku blan (umělé mechanické protržení vaku blan).

Jde o úkon jednoduchý a nebolestivý, který provádí PA nebo lékař při kontrakci během vaginálního vyšetření pomocí malého háčku.

Částečným vyprázdněním dělohy, které způsobí odtékající voda, dojde k posílení děložní činnosti a kontrakce jsou častější, silnější a efektivnější.

Zároveň s odtokem plodové vody hlavička dítěte klesne těsně k brance, a tím ji mechanicky dráždí a roztahuje.

Hlavně se využívá pro urychlení tempa porodu.

Každý zásah do porodu má svá rizika a většinou vyžaduje další intervence, které navyšují riziko ukončení porodu císařským řezem.

Mechanické poškození hlavičky dítěte.

Každý porod bývá jiný, ale obecné pravidlo je, že každý další porod je rychlejší a pro ženu lehčí.

Skutečně začínáte rodit, nebo jde jen o planý poplach?

Fyziologický porod může proběhnout kdykoliv v posledním měsíci těhotenství (v rozmezí od 37 až do 40. týdne těhotenství, někdy i později).

V tomto období by žena měla být připravena a mít sbalenou tašku do porodnice.

Také se nedoporučuje cestovat na příliš velké vzdálenosti od domova a místa chystaného porodu.

V posledních týdnech těhotenství se děloha začíná na porod připravovat děložními stahy, jde o tzv. Braxton-Hicksovy kontrakce, známější pod označením poslíčci.

Objevují se několik týdnů před porodem, ale není to pravidlem - někdo je nemusí pociťovat vůbec.

Jsou podobné menstruačním bolestem.

Pokud jsou však stahy pravidelné, sílí na intenzitě a intervaly mezi nimi se zkracují, jedná se pravděpodobně o porodní stahy neboli kontrakce.

Těhotná je pociťuje jako ztuhnutí podbřišku či celého břicha.

Nejste si jistá, jestli jde o poslíčky či kontrakce?

Lékaři a porodní asistentky doporučují dát si teplou koupel či sprchu po dobu 20 až 30 minut.

Zatímco teplo poslíčky „rozežene“, kontrakce naopak pokračují a sílí.

Jedním z faktorů, které vám prozradí, že je čas odjet do porodnice, je sledování délky a frekvence kontrakcí.

Pro měření jsou zdarma dostupné aplikace, které vám s tím pomůžou.

Prvorodičky by měly do porodnice vyrazit tehdy, když kontrakce přicházejí po 15, maximálně 10 minutách a trvají-li alespoň 60 vteřin.

U žen, které za sebou už mají jeden či více porodů, se doporučuje vyrazit dříve.

Porodní cesty už se nepřipravují tak dlouho a první doba porodní bývá kratší.

Do porodnice se začněte chystat také po odtoku plodové vody.

Pokud je voda narůžovělá či průhledná a nemáte kontrakce, stačí se k příjmu dostavit do 2 hodin.

Pokud má ale jinou barvu, zapáchá nebo obsahuje jasně červenou krev, jeďte bez otálení hned.

Porod většinou proběhne do 24 hodin po odtoku plodové vody.

Pokud si nejste jistá, jestli plodová voda odtéká, vezměte si vložku.

Stejně tak vyražte do porodnice bez otálení, jestliže krvácíte jasně červenou krev.

Špinění nebo hlen s příměsí tmavé krve jsou součástí otevírání porodních cest, případně odchodu hlenové zátky.

Do porodnice také vyrazte dříve, pokud máte pozitivní test na přítomnost streptokoka.

Ten se provádí mezi 35. až 38. týdnem těhotenství.

Podání antibiotik musí být zahájeno včas, a to minimálně tři hodiny před porodem.

V první fázi porodu si od sílících kontrakcí můžete ulevit správným dýcháním.

To by mělo být ideálně pomalé, hluboké a s delším výdechem než nádechem.

Uvolňující je také zmíněná teplá koupel či sprcha.

Také aromaterapie pomáhá k uvolnění, doporučené vůně jsou např. verbena, levandule nebo jasmín.

Neméně důležitá je správná poloha. Porodní asistentky doporučují polohy vzpřímené, které pomáhají sestupu plodu a otevírání porodních cest. Například poloha vkleče či předklonu.

PAŘÍZEK, Antonín, 2015. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti. Praha: Galén.

STADELMANN, Ingeborg, 2009. Zdravé těhotenství, přirozený porod. Praha: One Woman Press.

Průběh fyziologického porodu se dělí na tři části - porodní doby. Postupně si představíme jak jednotlivé fáze probíhají a na co je dobré se připravit.

První době porodní se také říká otevírací. Začíná totiž s pravidelnými kontrakcemi (tedy děložními stahy), které otevírají porodní cesty.

Kontrakce zřejmě budete vnímat jako pravidelně se stahující dělohu.

Děloha je sval, ke své práci potřebuje klid, kyslík a energii.

Právě proto je vhodné, budete-li během kontrakce dýchat tzv. břišním dechem, který miminku zabezpečí dostatek okysličené krve.

Při kontrakci je také nutné se co nejvíc uvolnit.

Bolest a její vnímání můžeme ovlivnit různými metodami.

Nejprve zkoušíme ty nefarmakologické - pohyb, polohování nebo tzv. porodní tanec.

Časté střídání poloh může zkrátit délku porodu.

Bolestivé stahy se dají zmírnit také teplou sprchou či pobytem ve vaně.

Bolesti zad během porodu se dají utlumit masáží nebo aroma masáží, akupresurou, bolestivá místa můžeme také nahřívat pomocí polštářků.

Vjem bolesti zmírní také zvukové projevy, včetně tzv.

Stejně jako se liší rodičky, liší se i průběh porodu.

Bude tedy na vás, abyste si našla nejvhodnější způsob zvládání bolesti podle vlastních potřeb.

My vám rádi poradíme nejrůznější možnosti.

Stejně tak budeme v průběhu první doby průběžně a pečlivě sledovat jak Váš stav a stav Vašeho miminka v děloze, a také vyhodnocovat, jak se porod vyvíjí a postupuje.

Druhá doba porodní začíná v okamžiku, kdy se porodní cesty plně otevřou a končí vlastním porodem miminka.

Na přelomu první a druhé doby porodní může nastat přechodný útlum kontrakcí, což je častější u prvorodiček.

U maminek, které už někdy rodily, kontrakce naopak mohou být intenzivnější, často s nutkavým pocitem tlačit.

Tento tlak způsobuje hlava miminka, která postupně sestupuje porodní cestou dolů.

Žena si polohu obvykle volí opět intuitivně.

Někdy je ovšem nutné se řídit nejenom jejím přáním, ale brát také v úvahu stav dítěte a celkový postup porodu.

Přestože v tuto chvíli jsou porodní cesty už plně otevřené, nemusí to vždycky znamenat, že je nutné začít s aktivním tlačením.

Někdy je naopak vhodné vyčkat, až hlavička dítěte samovolně sestoupí porodní cestou dostatečně hluboko, abyste se předčasným tlačením nevyčerpala.

Naše porodní asistentka vám vždycky ráda poradí, jestli je právě vhodné tlačit nebo naopak odpočívat.

Během tlačení Вам doporučíme, abyste zavřela oči - předejde se tak popraskání žilek v očích, a také abyste pro tlačení využila dobu děložní kontrakce.

Při porodu hlavičky porodní asistentka aktivně chrání hráz, aby se předešlo porodnímu poranění.

Pokud plodová voda neodteče samovolně v průběhu první doby porodní, navrhneme vám na počátku druhé doby tzv. dirupci vaku blan, tj. otevření vaku blan pomocí malého nástroje.

Třetí dobu porodní obvykle vedeme tzv. aktivně. To znamená, že když se miminko narodí, necháme dotepat pupečník a mamince žilně podáváme Oxytocin/Methylergometrin, který napomáhá k odlučování placenty a působí preventivně i proti poporodnímu krvácení.

Třetí doba porodní se totiž pojí právě s porodem porodního lůžka čili placenty.

Při jejím odlučování možná ucítíte slabé kontrakce. Následně placentu včetně plodových blan za mírného tlačení porodíte.

Porod placenty by neměl trvat déle než 60 minut. Pokud se ji nedaří porodit přirozeně, je nutné ji vybavit manuálně.

Miminko bude celou dobu na vašem těle, bude probíhat bonding, pokud si to sama nebudete přát jinak.

Nejčastější příznaky blížícího se porodu: Jak poznat, že je porod tady?

V nastávajících rodičích se často mísí pocity radosti, netrpелlosti i nejistoty.

Rodiče by měli být připraveni a mít sbalenou tašku do porodnice, abyste mohli s klidem vyrazit, když porod opravdu přijde.

Časné příznaky porodu se objevují již zhruba tři týdny před porodem.

Ve třetím trimestru také začíná zkracování děložního hrdla.

tags: #nezrale #porodni #cesty