Nežádoucí reakce po imunoglobulinu po porodu: rizika, prevence a klinické souvislosti

Obecně rozlišujeme krevní skupiny v ABO systému: skupiny A, B, AB a 0. Také se uvádí tzv Rh-faktor. Svůj název dostal podle opic - Makaků rhesus, kteří se využívali jako laboratorní zvířata a při pokusech byl objeven antigen označovaný písmenem D. Přibližně 85 % lidí má tento antigen přítomný na červených krvinkách, což se označuje jako Rh+. „Antigen D je velmi silným antigenem a vyvolává tvorbu protilátek. Proto člověk, který sám tento antigen nemá, si protilátky většinou již po prvním kontaktu s tímto antigenem D vytvoří. Jedná se nejčastěji o těhotenství u žen, které jsou Rh negativní a jejich miminko je Rh plus," vysvětluje MUDr. …

Již 0,1 ml krve stačí, aby se protilátky začaly tvořit. Pokud by došlo u nastávající maminky k vytvoření protilátek, může to mít neblahé důsledky při dalším těhotenství. „Jednoduše by se dalo říci, že pokud se imunitní systém těhotné potká s něčím, co dosud nezná - v tomto případě s Rh pozitivním faktorem plodu - bojuje proti této neznámé struktuře právě vytvořením vlastní protilávky. A když se příště s takovou strukturou setká, což může být v další graviditě, rovnou začne masivní útok imunitního systému ženy, který má za úkol tuto strukturu zneškodnit. Konkrétně její vytvořené protilátky projdou placentou k plodu a poškodí jeho červené krvinky. Mohou způsobit až jeho odumření," popisuje MUDr. …

Těhotné ženy, které mají Rh negativní faktor ve své krevní skupině, jsou zajištěny injekcí imunoglobulinu ve 27. týdnu těhotenství. Je to z toho důvodu, aby v jejich těle nedošlo k vytvoření vlastních protilátek, které by mohly v dalším případném těhotenství ohrozit vývoj plodu," objasňuje primářka Matoušková a doplňuje, že ještě před přibližně 10 lety se injekce v graviditě nepodávala, ale aplikovala se pouze po porodu. Nově se však zjistilo, že je tento postup pro těhotnou více bezpečný, protože malé množství krve plodu se může s krevním oběhem matky promísit naprosto nepozorovaně právě po 27. týdnu a včasná injekce proto zabezpečí maminku až do porodu.

Schéma prevence RhD aloimunizace a role anti-D imunoglobulinu

Injekční imunoglobulin v těle přetrvává jen omezenou dobu, jeho účinnost se tím snižuje, a proto je potřeba injekci opakovat. Dalšími možnostmi, kdy může dojít k tvorbě protilátek, je samovolný potrat, interrupce, předčasné odlučování placenty, operace pro mimoděložní těhotenství, podání Rh+ transfuze Rh- pacientovi, odběr choriových klků, plodové vody (aminocentéza) či pupečníkové krve (kordocentéza). Ve všech těchto případech gynekologové a porodníci ženě injekčně podávají tzv. profylaktickou dávku imunoglobulinu.

„Pokud například těhotná s krevní skupinou s Rh negativním faktorem podstoupí v 16. týdnu těhotenství odběr plodové vody, dostane po výkonu první injekci imunoglobulinu, další potom v 27. Injekce podávaná po porodu obsahuje anti-D protilátky, a tím zničí Rh+ červené krvinky plodu, které se dostaly do krve matky. Tvorba protilátek díky tomu není vůbec zahájena." Imunoglobulin anti-D se vyrábí z plazmy imunizovaných dárců. Dárci Rh- se podá malé množství krve Rh+, dárce si vytvoří protilátky anti-D. Pokud si vytvoří dostatek těchto anti-D protilátek, je pak vhodným dárcem a jeho plazma (bohatá na protilátky anti-D) se použije na výrobu imunoglobulinů anti-D," přibližuje proces MUDr. Zítková.

Tok imunoglobulinu anti-D v těhotenství a po porodu

Zároveň však doplňuje, že v Evropě bohužel nyní neexistuje žádný program aktivní imunizace dárců, kteří by pak mohli darovat plazmu bohatou na protilátky anti-D. „I tam však množství odběrů i dárců klesá a reálně hrozí do pár let akutní nedostatek těchto léků (anti-D imunoglobulinů). Dárcovství plazmy trvá 50-60 minut a darovat ji lze každých 14 dní, protože na rozdíl od plné krve se plazma v těle obnoví do 48 hodin. Aby se předešlo rizikům, které může způsobit přítomnost protilátek anti-D v krvi matky na miminko, provádí se na začátku těhotenství, nejpozději do 14. týdne, vyšetření protilátek u těhotných žen. „Prokáže, jestli jsou protilátky proti krevní skupině přítomné, nebo ne." Vyšetření se provádí všem těhotným. Je tedy jedno, jestli jsou Rh pozitivní, nebo negativní. Když je toto základní screeningové vyšetření negativní, v průběhu těhotenství ho už neopakujeme. Pokud vyjde pozitivně, potom je nutné cíleně pátrat, jaká protilátka je v krvi matky přítomná, jestli ohrožuje dítě rozvojem hemolytického onemocnění novorozence (HON) a jak moc je v krvi obsažena. Odborně řečeno: určujeme typizaci a titr protilátky," popisuje prim. Nejznámější nepravidelná protilátka je právě proti Rh D faktoru, ale může se jednat i o řadu dalších protilátek, které se mohou v těle matky vytvořit například po podání cizí krve transfuzí.

„Podání během těhotenství pak může zabránit imunizaci dalších 0,8 %. U zbylého cca 1 % dochází k imunizaci i přes podání profylaxe," upozorňuje MUDr. Těhotné ženy s nepravidelnými protilátkami je potom nutno pečlivě v průběhu gravidity sledovat. „Velmi důležité je při ultrazvuku vyšetření rychlosti toku krve v jedné arterii v mozku - arteria cerebri media. Nepřímo můžeme takovým vyšetřením určit, jestli plod není chudokrevný, to znamená, zda protilátky už v jeho krevním oběhu nezpůsobily rozpad červených krvinek. Při zjištění závažné chudokrevnosti plodu je nutné plod zajistit podáním transfuze do pupečníku, nebo graviditu ukončit předčasným porodem. Tato sledování a případná léčba se provádí ve specializovaných perinatologických centrech," doplňuje prim.

Perinatologická centra a monitoring plodu při RhD imunizaci

Imunoglobulinové preparáty jsou plazmatické deriváty obsahující protilátky ve třídě IgG proti širokému spektru antigenů. Jsou podávány intravenózně nebo subkutánně v indikacích substitučních nebo imunomodulačních. Jejich podávání však s sebou také nese riziko nežádoucích reakcí, mezi které patří zejména třesavka, horečka, bolesti hlavy, nauzea, malátnost, bolest svalů, ale i závažnější systémové reakce. Až 1/3 těchto reakcí vzniká v průběhu první aplikace a jejich četnost a tíže závisí na dávce, rychlosti aplikace, způsobu podávání, ale také na komorbiditách léčeného pacienta. Důležitým rizikovým faktorem pro vznik nežádoucích účinků v průběhu aplikace imunoglobulinového preparátu je zejména akutní infekce.

Nežádoucí účinky IVIg - shrnutí

Nežádoucí účinky podání IVIG: generalizované reakce, hypersenzitivita, hematologické, neurologické, nefrologické a trombotické komplikace. Vzácně může normální lidský imunoglobulin navodit anafylaktický šok s poklesem krevního tlaku, dokonce i u pacientů, kteří předchozí léčbu normálním lidským imunoglobulinem snášeli dobře. Interakce: podání imunoglobulinu může narušit účinnost živých vakcín po dobu minimálně 6 týdnů až 3 měsíců. Při očkování živými vakcínami je tedy doporučeno vyčkat s očkováním po podání IVIg.

Interakce IVIG s vakcinací

V souvislosti s RhD profylaxí a imunoglobulinem se často zmiňuje, že rutinní antenatální anti-D profylaxe má za cíl snížit riziko sensibilizace matky a následné hemolytické onemocnění plodu i novorozence. Metaanalýzy Cochrane dokládají, že podání anti-D Rh (D) negativním ženám po porodu Rh (D) pozitivního dítěte snižuje riziko aloimunizace a zlepšuje výsledky i v následných gravidity. Optimální dávka a načasování se liší podle systému, dostupnosti a laboratoří, avšak obecně platí, že podání do 72 hodin po porodu snižuje riziko aloimunizace a může být doplněno antenatální profylaxí v 28. a 34. týdnu u Rh negativních žen.

Praktické shrnutí pro klinickou praxi

  • U Rh negativních těhotných žen se standardně používá profylaktická dávka imunoglobulinu anti-D v určitém čase během těhotenství a po porodu, aby se zabránilo imunizaci a vzniku HON u plodu.
  • Přední rizikové situace (amniocentéza, kordocentéza, potraty, translokace plodové vody, transfúze Rh+ do Rh- pacienta) vyžadují cílenou profilaxi s anti-D.
  • Ve 27. týdnu se provádí vyšetření protilátek a podle výsledku následuje další podání immunoglobulinu; po porodu se podává anti-D, pokud plod byl Rh+, aby se zničily Rh+ červené krvinky plodu v krevním řečišti matky.
  • IVIg může být doprovázeno negativními dopady na ledviny, trombotické komplikace či alergické reakce; proto je nezbytné adekvátní hydratace a monitorování během infuze.
  • Odběr plazmy pro anti-D imunoglobuliny postupně klesá; v některých regionech může hrozit nedostatek anti-D preparátů.

Tabulka shrnující klíčové dávky a situace (převzaté z dostupných údajů)

IndikaceDávka anti-DČas podání
Profylaxe po porodu Rh+ dítěte50-250 µg (typicky 100-250 µg)do 72 hodin po porodu
Antena­tální profylaxe 28. a 34. týdne100 µg (400-500 IU) až 200-300 µg (1000-1500 IU)28. a 34. týden
Okultní fetomaternální hemoragie (Kleihauer‑Betke)Podle množství fetálních buněkpři zjištění fetomaternální hemoragie

Na závěr lze říci, že Rh aloimunizace již dnes není běžná komplikace díky efektivní anti-D profylaxi, nicméně riziko senzibilizace stále existuje při některých invazivních zákrocích a nedostatečné profylaxi. Důkladné vyšetření protilátek na začátku těhotenství a včasná intervence výrazně snižují riziko transferu patogenních protilátek na plod a následného HON.

tags: #nezadouci #reakce #po #imunoglobulinu #po #porodu