Nevhodné léky v těhotenství: seznam rizik a alternativy pro těhotné ženy

Když jsou ženy těhotné, je to nejkrásnější období jejich života. Ženy však mohou pociťovat bolesti. Je pouze lidskou přirozeností, že si ke zmírnění nepohodlí užívá léky na úlevu od bolesti.

Obecné zásady užívání léků v těhotenství

Užívání léků během těhotenství přestavuje pro těhotnou ženu často stresovou situaci, která je spojena s řadou otázek a obav. Obecně platí pravidlo, že v těhotenství je třeba vždy zvážit poměr mezi prospěšností a rizikem, které daný lék představuje pro matku i plod. Zároveň je při léčbě těhotných nezbytné respektovat specifika farmakoterapie v průběhu gravidity.

V léčbě dlouhodobých onemocnění je nutné zhodnotit, jestli je nebezpečí z vysazení léků větší než možný nežádoucí účinek. Jsou onemocnění, kdy by se léčba neměla přerušovat ani v těhotenství, protože by mohla ohrozit matku. Pokud trpíte závažným onemocněním, kdy je nutné léky užívat i během těhotenství, jako je například astma, epilepsie, psychiatrická onemocnění, cukrovka, poruchy štítné žlázy atd. pak je dobré těhotenství plánovat s předstihem.

Je možné, že užíváte léky, které mohou na plod působit negativně, a otěhotníte neplánovaně. Největší riziko pro ovlivnění vývoje plodu je v prvním trimestru. Pokud zjistíte, že jste těhotná, pak informujte lékaře o všech lécích, které užíváte. S léky v těhotenství neexperimentujte. Vždy užívejte doporučené dávkování a nezapomeňte uvést, jestli užíváte doplňky stravy a jaké.

Vzhledem k tomu, že v průběhu těhotenství dochází v matčině těle k mnoha nejen hormonálním změnám, je někdy nutné upravit množství užívaných léků. O změně vás informuje váš lékař. Při podávání léků v těhotenství se lékař často setkává s velmi nekonkrétním doporučením v Souhrnu údajů o přípravku (SPC), že „lék lze podat pouze v případě, kdy potenciální přínos pro matku převažuje nad potenciálním rizikem pro plod“.

Fáze těhotenství a riziko expozice lékům

V různých obdobích těhotenství mají i potenciálně teratogenní léky různý účinek na plod. Přibližně do ukončeného 5. týdne od poslední menstruace (tj. týden poté, co žena zjistí, že nemenstruje) je braní léčiv prakticky bez rizika pro embryo. Ve zbylém prvním trimestru (cca do 15. týdne od poslední menstruace) probíhá organogeneze, při níž je riziko vzniku vrozených vývojových vad. Během druhého a třetího trimestru se riziko pro plod zase relativně snižuje; je zde určité riziko poruch růstu a funkčního vývoje.

V těhotenství se také mění kinetika léků: snížená gastrointestinální motilita, zvýšený distribuční objem, diluční hypoalbuminemie, změna aktivity některých jaterních enzymů, zvýšený krevní průtok ledvinami a logicky zvýšená glomerulární filtrace. Obecně platí, že pro těhotnou mají být použity stejné dávky jako pro dospělého člověka; vyšší dávky (o 30-50 %) nebo kratší intervaly volíme u penicilinových antibiotik kvůli jejich zvýšené clearance ve druhém a třetím trimestru.

Paracetamol (acetaminofen)

Acetaminofen je běžný volně prodejný lék proti bolesti doporučený lékaři. Je aktivní složkou Tylenolu. Lékaři to předepisují na bolesti hlavy, horečku, bolesti, bolesti a bolení v krku. Může se užívat kdykoli během těhotenství. Krátkodobé podávání paracetamolu jako antipyretika a analgetika je považováno za bezpečné v jakékoliv fázi gravidity, a to v obvyklých terapeutických dávkách.

Je důležité si uvědomit, že acetaminofen by měl být užíván s mírou. Ačkoli to není spojeno s potratem nebo vrozeným postižením, účinek může být patrný po narození. Výzkumné studie ukázaly, že dlouhodobé užívání léků (nepřetržitě po dobu 28 dnů a déle) zvýšilo riziko problémů s chováním v dětství, jako je např. Expozice paracetamolu v prenatálním období a v novorozeneckém věku je dána do souvislosti s výskytem astmatu v pozdějším věku dítěte, nicméně současné studie poskytují rozporuplné výsledky, na jejichž základě zatím nelze přehodnotit používání paracetamolu v těhotenství. I když lékař řekne ženám, že je bezpečné užívat acetaminofen, musí brát co nejméně, po co nejkratší dobu.

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID)

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) jsou také bezpečnou volbou pro těhotné ženy. Lékaři ji však doporučují pouze do 20 týdnů. Užívání nesteroidních protizánětlivých léků může také ztížit ženám nástup do porodu nebo může snížit množství plodové vody obklopující dítě v děloze.

Užívání NSAID v časném těhotenství může zvýšit šanci na potrat. NSAID se nedoporučují ženám během posledních tří měsíců těhotenství, protože mohou vést k uzavření krevní cévy v srdci dítěte dříve, než by měla. Pokud k tomu dojde, může to mít za následek vysoký krevní tlak v plicích dítěte. Účinek nesteroidních protizánětlivých léčiv je zprostředkován především útlumem syntézy prostanoidů; z toho vyplývají i nežádoucí účinky a rizika pro plod, jako je nebezpečí uzávěru duktu (ductus arteriosus), zvýšené riziko intrakraniálního krvácení z důvodu antiagregačního působení, rozvoj reverzibilního oligohydramnionu (snížené množství plodové vody), riziko snížení kontraktility dělohy, prodloužení těhotenství a porodu.

Před jejich použitím jako analgetika/antipyretika je vždy upřednostňovaným lékem volby paracetamol. Nesteroidní antiflogistické látky preferované v klinické praxi jsou ibuprofen, diklofenak, indometacin; přesto jsou kontraindikovány ve třetím trimestru těhotenství.

Opioidy

Jakékoli silné předepsané léky jsou považovány za opioidy - to jsou narkotika. Proto jsou tyto léky kontrolovanými látkami a jsou považovány za nelegální bez lékařského předpisu od poskytovatele zdravotní péče. Pokud ženy berou opioidy během těhotenství, dítě je jim vystaveno a může se stát závislými. Jakmile se dítě narodí, projde vysazením opioidů. Toto je známé jako neonatální abstinenční syndrom (NAS).

Při užívání kodeinu během těhotenství může u rychlých metabolizátorů CYP2D6 dojít k rychlé přeměně kodeinu na morfin, která může vést k riziku útlumu a dechovým potížím. Kodein je kontraindikován v některých situacích; kodein lze krátkodobě použít, s opatrností však u pacientů s genotypem rychlých metabolizátorů CYP2D6.

Léky proti kašli a expektorancia

Kašel je jednou z nejčastějších obtíží, pro kterou pacienti vyhledávají lékařskou péči. Z antitusických přípravků na našem trhu není ani jeden zařazen do kategorie A nebo B, přesto je u těhotných možné celkem bezpečně použít dextromethorfan ve všech trimestrech, a s výjimkou prvního trimestru i butamirát. Důvodem je rychlá přeměna kodeinu na morfin u rychlých metabolizátorů CYP2D6.

Lékem volby při produktivním kašli v těhotenství je z hlediska bezpečnosti acetylcystein. U léčivé látky ambroxol (metabolit bromhexinu) nebyly dokumentovány nepříznivé účinky na plod, nicméně je doporučována opatrnost v prvním trimestru. Guaifenesin není pro léčbu těhotných doporučován, jeho užívání v prvním trimestru je dáváno do souvislosti s vyšším výskytem tříselné kýly u novorozenců.

Antibiotika a infekce

Původci infekcí dolních cest dýchacích jsou grampozitivní bakterie - nejčastěji Streptococcus pneumoniae, obvykle citlivý na penicilin, amoxicilin. Tyto látky jsou první linií empirické léčby lehkých komunitně získaných pneumonií (CAP). Potencované aminopeniciliny nebo cefalosporiny 2. generace - cefuroxim a cefprozil - jsou pak indikovány po mikrobiologickém průkazu bakterie Haemophilus influenzae a Moraxella catarrhalis.

Při alergii pacientky na penicilinová antibiotika nebo jako druhá volba jsou doporučovány makrolidy. Klarithromycin je dle FDA zařazen do kategorie C a v současnosti není doporučován z důvodu zvýšeného rizika potratovosti v prvním trimestru, přednost se proto dává bezpečnějšímu azithromycinu. V iniciální empirické ambulantní léčbě CAP se u dospělých jako alternativa používá doxycyklin kvůli nižšímu výskytu rezistence na pneumokoky, ovšem doxycykliny jsou v těhotenství kontraindikovány.

Respirační fluorochinolony, zejména moxifloxacin, levofloxacin, nicméně ty jsou v těhotenství a do 18 let věku opět kontraindikovány. V případě hospitalizace se v iniciální empirické léčbě CAP považuje za optimální kombinace betalaktamového antibiotika s makrolidem. Z betalaktamových antibiotik lze použít i.v. penicilin nebo i.v. aminopenicilin, eventuálně s inhibitorem betalaktamáz, nebo i.v. cefalosporin z 2. a 3. generace. Variantou může být monoterapie linkosamidy - klindamycinem, nebo karbapenemy - meropenemem; obě antibiotika spadají do kategorie B dle FDA.

Obecně platí, že pro těhotnou mají být použity stejné dávky jako pro dospělého člověka. Délka léčby a dávka příslušného léku se řídí především závažností nemoci. Před podáním vždy oznamte, že jste těhotná.

Antacida, gastrointestinální potíže a doplňky

Hypertermie v těhotenství představuje významné ohrožení plodu. Proti pálení žáhy: je možné podávat Maalox, Anacid, který lze užívat i v době kojení. Antacida (Tums, Rennie, Maalox, Anacid aj.) by měla být užívána jen nárazově, nikoli dlouhodobě.

Nefarmakologické ovlivnění některých těhotenských potíží zahrnuje častější příjem menších porcí nízkokalorického studeného jídla. Nepotvrzený je účinek vitaminu B6 a výtažků ze zázvoru (Avioplant, Ginger).

Proti průjmu a zácpě: projímadla Lactulosa (Duphalac), Regulax či glycerinové čípky se mohou užívat po celou dobu těhotenství. Imodium proti průjmu je také bezpečný v těhotenství i v době kojení a je volně prodejný.

Vitaminy jsou v těhotenství důležité, ale musí být pečlivě vybrané. Nikdy neužívejte doplňky stravy bez konzultace s lékařem, protože některé látky mohou ve vysokých dávkách škodit - například nadbytek vitaminu A. Ideální volbou jsou vitaminy speciálně vyvinuté pro těhotné ženy, například GS Mamavit. Obsahuje vyvážené množství kyseliny listové, železa, jódu, vitaminu D, C, E a zinku, které podporují správný vývoj plodu i imunitu matky.

Které léky se obecně vyhnout

• Bez konzultace s lékařem neužívejte ibuprofen, aspirin ani léky proti migréně či alergii.
• Přípravky obsahující jod jsou kontraindikovány kvůli jeho tyreotoxickému působení na plod; výsledkem může být hypotyreóza nebo fetální struma.
• Retinoidy a přípravky s vysokým obsahem vitaminu A nejsou bezpečné v těhotenství.
• Solárium se v těhotenství nedoporučuje vůbec.

Alternativy a bezpečné přístupy

Na běžnou bolest hlavy lze výjimečně použít paracetamol, ale vždy v doporučeném dávkování. Při běžném nachlazení, bolesti v krku, kašli, průjmu, zácpě… navštivte vždy lékárnu a konzultujte svůj stav s lékárníkem. Vždy nahlaste, že jste těhotná a v jakém trimestru se právě nacházíte.

Pokud těhotenství probíhá bez komplikací, sportovat můžete s rozumem. Vhodné jsou procházky, plavání, těhotenská jóga nebo pilates. Vyhněte se naopak aktivitám s rizikem pádu, nárazu nebo otřesů - například jízdě na koni, lyžování, skákání nebo kontaktním sportům.

Barvení vlasů: většina moderních barev je bezpečná, pokud se používá správně. Přesto odborníci doporučují počkat alespoň do druhého trimestru. Vyhněte se barvám s amoniakem nebo silnými chemickými složkami.

Bylinky: přírodní neznamená vždy bezpečné. Některé byliny mohou vyvolat stahy dělohy nebo ovlivnit krevní tlak. Vyhněte se skořici, šalvěji, pelyňku, rozmarýnu, routě, aloe vera nebo ženšenu. Naopak bezpečné jsou meduňka, heřmánek nebo zázvor v malém množství.

Specifické doporučení při respiračních onemocněních a alergiích

Nemoci dýchacích cest a plic jsou nejčastějšími onemocněními, která trápí těhotnou ženu, mohou zkomplikovat samotné těhotenství a ohrozit plod. Nezastupitelnou roli má správně zvolená farmakoterapie. Principy léčby astmatu u těhotné se neliší od léčby ostatní dospělé populace.

Jako úlevová medikace ze skupiny léčiv SABA/RABA se v ČR používají terbutalin, salbutamol a fenoterol. Dle kritérií FDA je pouze terbutalin řazen do kategorie B, salbutamol pak do kategorie C a fenoterol není hodnocen. Protože je terbutalin v současnosti dostupný pouze v injekční formě, je úlevovým lékem volby u těhotných salbutamol. Alternativně lze použít ipratropium pro jeho bezpečnostní profil.

Nejvíce zkušeností s přípravky ze skupiny inhalačních kortikosteroidů (IKS) je s budesonidem a beklomethasonem. Přínos užívání perorálních kortikosteroidů jasně převyšuje možná rizika v léčbě těžkého astmatu. Těhotenství samo o sobě není důvodem k jejich nepodání.

U těhotenské rýmy obvykle nevyžaduje léčbu; ke zmírnění příznaků jsou doporučována nefarmakologická opatření - nazální spreje a nosní laváže hypertonickými roztoky solí. Symptomaticky lze ke snížení vodnaté sekrece z nosu použít intranazálně aplikované ipratropium. Pro krátkodobou úlevu lze doporučit vazokonstrikční látky oxymetazolin a xylometazolin, avšak jejich dlouhodobé užívání/nadužívání vede ke vzniku rhinitis medicamentosa a může být příčinou hypertenze u matky a snížení průtoku krve placentou.

Praktické rady pro těhotné pacientky

• Před každým lékařským zákrokem vždy oznamte, že jste těhotná.
• Při plánování těhotenství konzultujte s ošetřujícím specializovaným lékařem možné užívání léků v těhotenství.
• Užívání léků v těhotenství přestavuje poměr rizik a přínosů; zdraví matky je prioritou.
• Neodkládejte informování lékaře o lécích a doplňcích, které užíváte.
• V případě častých obtíží (např. silné bolesti, horečky, dýchací potíže) vyhledejte odbornou pomoc.

Tabulka: Přehled vybraných léků a doporučení v těhotenství

U těhotné ženy se může objevit mnoho běžných symptomů jako nevolnost, zvracení, nadýmání, pálení žáhy, zácpa, křeče v lýtkách nebo hemeroidy; existují nefarmakologická opatření i bezpečné léky, které lze použít po konzultaci s lékařem. Při léčbě těhotných pacientek je důležité individuální posouzení a spolupráce s ošetřujícím lékařem.

tags: #nevhodne #leky #v #tehotenstvi