Neprošlo do narození dítěte méně: určení a popření otcovství v ochranné lhůtě

S porodem dítěte v ochranné lhůtě mohou vyvstat problémy. Pokud je však ze strany matky realizována včasná příprava kroků, jak jsou nastíněny v tomto článku, nemusí být celý proces procesem zdlouhavým, ani finančně náročným. Důležité je situaci nepodceňovat a neodsouvat provedení jednotlivých kroků na pozdější dobu.

Právní východiska a domněnky otcovství

Naše právní úprava určování otcovství stojí na třech tradičních domněnkách otcovství, které vycházejí z pravděpodobnosti (a mají svůj původ již ve starém římském právu). Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ"), svědčí v případě, kdy se dítě narodí v době do uplynutí 300-tého dne od zániku manželství, podle první domněnky otcovství manželu matky. Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství, nebo po jeho prohlášení za neplatné, považuje se za otce manžel matky.

Schéma: Domněnky otcovství a ochranná lhůta 300 dnů

Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, považuje se za otce manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne potom, kdy její dřívější manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. Výjimkou z první domněnky otcovství svědčící ve prospěch manžely matky je však též situace, kdy žena v době do 300 dnů od rozvodu manželství uzavře manželství nové, pak se má za to, že otcem je manžel pozdější.

Kdy lze otcovství popřít

Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Lhůta je stanovena zákonem na šest měsíců a její počátek je dán objektivně datem porodu dítěte.

Otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě lze popřít jen tehdy (a nejedná-li se o případy uvedené pod písm. A) a B) výše), je-li vyloučeno, aby manžel matky byl otcem dítěte. Bude především na něm, aby tvrdil a označil důkazy, že jeho otcovství je vyloučené. Pokud soud určí otcovství u muže, zároveň upravuje výchovu a výživu nezletilého dítěte.

Popření otcovství a souhlasná prohlášení

Narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství, a manžel, popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. Bez prohlášení matky je tento postup neplatný.

Po právní moci rozhodnutí o popření otcovství lze přistoupit k souhlasnému prohlášení otcovství biologického otce a matky dítěte. I za této situace musí nejdříve dojít k popření otcovství manžela matky, a to postupem, který je popsán výše. Pokud se původní manžel matky k iniciování řízení nestaví aktivně, může popřít jeho otcovství matka dítěte postupem popsaným níže pod písm. Z.

Praktické postupy a doporučení pro matku

Postup matky a biologického otce, kdy za trvání manželství matky učiní souhlasné prohlášení o určení otcovství tohoto biologického otce, avšak nikoli manžela, na matričním úřadě je neplatný a rodiče musí být připraveni na to, že matriční úřad takové otcovství odmítne zapsat. Není rozhodné, zda matka tvrdí, že s manželem nežije, nesdílí společnou domácnost, atd. Proto je třeba, aby se matky dobře informovaly na relevantní postup, v návaznosti na svůj konkrétní případ, a to např.

S ohledem na skutečnost, že lhůta k popření otcovství takové matce běží již od porodu dítěte, je ideální mít vypracované příslušné podání k soudu již před porodem dítěte (ideálně v průběhu 7-měsíce těhotenství, s přihlédnutím k možnosti předčasného porodu dítěte). Matkám lze doporučit za takovéto situace konzultaci v některé z neziskových organizací zabývajících se problematikou rodičovství, případně v občanské poradně, kde ji mohou vybavit relevantními vzory podání a instrukcemi k jejich vyplnění.

Infografika: Doporučené kroky matky před porodem

U nově neprovdané ženy bude patrně nejstěžejnějším tématem ochota dřívějšího manžela popřít své otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě. Doporučení svobodným matkám obecně však míří především neodkládat podání návrhu na popření otcovství původním manželem, neboť uplynutím šestiměsíční lhůty od narození dítěte jejich právo na podání návrhu zaniká. Resp. soud sice může rozhodnout o prominutí zmeškání lhůty, avšak v daném případě pak pečlivě zkoumá, zda to vyžaduje zájem dítěte a veřejný pořádek.

Dokazování otcovství a role soudu

Svá specifika má především dokazování v tomto druhu nesporného řízení. Stěžejní roli zde, v souladu se zásadou vyšetřovací, hraje soud, tedy ten určuje, jaké důkazy provede a které nikoli, nicméně je stále limitován povinností z úřední moci provést takové důkazy, aby byl řádně zjištěn skutkový stav věci. Tvrzení, ale i dokazování o souloži v kritické době, je však rozhodně v gesci navrhovatele.

S ohledem na finanční náročnost takovýchto posudků, přistupují soudy k jejich provedení až po vyčerpání jiných důkazních prostředků a tam, kde je opravdu vysoká pravděpodobnost, že tvrzený otec s matkou v kritické době souložil. Pokud se domnělý otec odmítá podrobit znaleckému zkoumání, pak i přes tento nesouhlas může být znalecké zkoumání provedeno a povinnost podrobit se mu uložena.

Schéma: Průběh dokazování a role znaleckých zkoušek

Ochranná lhůta a zvláštnosti umělého oplodnění

Otcovství nelze popřít k dítěti narozenému v době mezi stošedesátým dnem a třístým dnem od umělého oplodnění provedeného se souhlasem manžela matky, nebo se souhlasem jiného muže, když matka není vdaná, bez ohledu na to, jaké genetické látky bylo použito. Při situaci, kdy došlo k narození dítěte bez předchozí soulože, je stav, kdy bude určen biologický otec (tedy muž jehož spermie oplodnily vajíčko) dítěte, oproti stavu, kdy nebude určen žádný muž za otce dítěte, ve zřejmém zájmu dítěte.

Závažné důsledky pro praxi by naznačený výklad mohl mít pro institut umělého oplodnění, a to zvlášť v situaci, kdy je v současné době umělé oplodnění upraveno pouze směrnicí ministerstva zdravotnictví z roku 1982. Vzhledem k uvedenému i k rozvoji lékařství od roku 1982 považuji za vhodné, aby problematiku umělého oplodnění upravil nový předpis se silou zákona.

Mapa: Právní rámec umělého oplodnění a ochranné lhůty

Řízení o určení otcovství a účastníci

Okruh účastníků řízení je matka, dítě (zastoupené opatrovníkem), matrikový otec, jehož otcovství má být popřeno a muž, který tvrdí, že je otcem dítěte (domnělý otec). Prakticky se řízení realizuje tak, že do protokolu je uvedeno souhlasné prohlášení účastníků o tom, kdo je otcem dítěte a soud dané oznámí matričnímu úřadu.

Řízení o určení otcovství je možné zahájit pouze na návrh k příslušnému soudu. Návrh se podává k příslušnému okresnímu soudu dle bydliště žalovaného. Podání návrhu je bez soudního poplatku. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně je možné podat v zákonem stanovené lhůtě odvolání prostřednictvím soudu prvého stupně.

Práva dítěte a role orgánů sociálně-právní ochrany

Ze zásady materiální pravdy (§ 6 OSŘ) vyplývá pro soud povinnost zjistit skutečný stav věci co nejúčelněji, tedy zjistit to, kdo je otcem, a nejen to, komu svědčí domněnka otcovství. Navíc při situaci, kdy došlo k narození dítěte bez předchozí soulože, je stav, kdy bude určen biologický otec dítěte, ve zřejmém zájmu dítěte.

Orgán sociálně právní ochrany dětí má funkci u soudního řízení kolizního opatrovníka dle § 469 odst. 1 zvláštní řízení soudní (z.ř.s.). Když nemůže zastoupit žádný z rodičů dítě v řízení, ustanoví soud zpravidla opatrovníkem orgán sociálně právní ochrany. Když nemůže zastoupit žádný z rodičů dítě v řízení, ustanoví soud zpravidla opatrovníkem orgán sociálně právní ochrany.

Praktické implikace a rizika odkladu

Mnohdy vedeni touhou problematizovat život matce, tímto způsobem matku „vydírají", případně komunikaci ohledně popření otcovství využívají jako prostředek k neustálému kontaktu s bývalou manželkou. Dané je možné někdy označit až za legální stalking, když je uměle udržována komunikace rozvedeného páru, avšak agresor jej realizuje s odkazem na jeho nezbytnost „kvůli té otázce s dítětem".

Je třeba připomenout, že zájem dítěte nemusí být vždy totožný se zájmy rodičů. Takové zájmy rodičů nejsou shodné se zájmem dítěte a do budoucna mohou vyvolat významné spory s biologickým otcem, neboť, jakkoli mnoho možností v takových případech biologický otec nemá, Ústavní soud ČR již naznačil, že bude v tomto směru třeba legislativních změn.

Parent's Guide: Where to Search for Help / Průvodce pro rodiče: Kde hledat pomoc

Užitečné odkazy a legislativa

  • Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  • Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon o státním zastupitelství č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  • Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb.

Kontakty a podpora

Matkám lze doporučit konzultaci v některé z neziskových organizací zabývajících se problematikou rodičovství, případně v občanské poradně, kde ji mohou vybavit relevantními vzory podání a instrukcemi k jejich vyplnění. Informace vám poskytne na Městském úřadě v Moravských Budějovicích Odbor sociální v prvním patře budovy, kancelář č. 256.

Situace Právní důsledek
Dítě narozené do 300 dnů po zániku manželství Manžel matky je považován za otce (domněnka otcovství)
Popření otcovství manželem Lhůta 6 měsíců od porodu; lze do 6 let v určitých případech
Umělé oplodnění se souhlasem manžela Otcovství nelze popřít mezi 160. a 300. dnem od oplodnění

Pokud soud určí otcovství u muže, zároveň upravuje výchovu a výživu nezletilého dítěte. Žádný z rodičů nemůže zastoupit své dítě, jde-li o právní úkony ve věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů.

tags: #neproslo #do #narozeni #ditete #mene