Poruchy srdečního rytmu nazývané odborně arytmie patří mezi nejčastější srdeční onemocnění. Vznikají jako důsledek odlišného vytváření nebo vedení elektrických vzruchů v srdci. Ve většině případů jde o naprosto nezávažné arytmie, které si postižený člověk vůbec neuvědomuje a které lze zachytit pouze dlouhodobým monitorováním elektrokardiogramu. Kromě toho existuje celá řada záchvatovitých nebo setrvalých poruch srdečního rytmu, ať ve smyslu plus (rytmus rychlejší než normálně) nebo minus (pomalý rytmus nebo dlouhé pauzy v srdeční činnosti). Zatímco u jinak zdravých lidí nepředstavují tyto arytmie až na výjimky bezprostřední ohrožení života, u nemocných s postižením srdce mohou být některé arytmie životu nebezpečné.
Jaké je normální vedení elektrických vzruchů v srdci?
Lidské srdce funguje jako dvoučinné čerpadlo, které pracuje 24 hodin denně a snáší až velké objemy krve. Elektrické impulzy vznikají v sinusovém uzlu v horní části pravé síně a šíří se síňovým svalstvem k síňokomorovému uzlu. Ten pak přenáší vzruch dále skrze Hisův svazek k síním a komorám, čímž zajišťuje koordinovaný stah. Díky tomuto systému se srdeční komory naplní a poté vypudí krev do plic a do těla. Normální rytmus, tzv. sinusový, je obvykle 60-100 tepů za minutu, ale mění se podle situace - spánek, odpočinek, zátěž či stres.
Poruchy vedení mohou vznikat různě. Pokud je vzruch tvořen pomaleji nebo se vedení zpožďuje, hovoříme o bradyarytmii. Pokud naopak vznikají rychlé či nekontrolované impulzy v síních či komorách, jedná se o tachyarytmii. Pochází-li rychlý rytmus ze svaloviny síní nebo z okruhu síňokomorového uzlu, bývá arytmie supraventrikulární. Pochází-li z komor, jde o arytmii komorovou.
Jaké arytmie se mohou vyskytovat?
Srdeční rytmus může být abnormálně pomalý (bradyarytmie) nebo rychlý (tachyarytmie). Bradyarytmie se projevují závratěmi, točením hlavy, únavou a dušností při zátěži; krátkodobá ztráta vědomí může nastat při velmi pomalé srdeční akci. Tachyarytmie se projevují palpitacemi - pocitem rychlého či nepravidelného bušení srdce. U fibrilace síní vzruchy krouží síní po různých okruzích a převádějí se nepravidelně na komory, což může vést k únavě, dušnosti a riziku vzniku krevních sraženin. Záchvatovité formy arytmií bývají náhlé a mohou být doprovázeny tísní na hrudi, krátkým dechem nebo slabostí až ztrátou vědomí. Respirační arytmie je zvláštní fyziologická změna, kdy dech ovlivňuje srdeční frekvenci, a bývá častá u dětí a mladých lidí.
Příčiny arytmií jsou různorodé: strukturální onemocnění srdce (ischemická choroba, chlopenní vady, kardiomyopatie), hormonální poruchy, minerální dysbalance, vysoký krevní tlak, stresem, kuřáctvím, alkoholem, kofeinem a užíváním některých léků. Neexistuje přímý vztah mezi závažností arytmie a jejím vnímáním; někteří lidé mohou mít závažnou arytmii málo vnímanou, zatímco jiné poruchy mohou být pro pacienta výrazně obtížné.
Léčba arytmií a možnosti prevence
Bradyarytmie byly tradičně léčeny kardiostimulací. První skutečný kardiostimulátor byl implantován v roce 1958, od té doby se zařízení neustále zmenšují a stávají se standardní léčbou bradyarytmií. Metody prevence zahrnují kardiostimulátory, antiarytmika, katetrizační ablace, chirurgickou ablační techniku a kardioverter-defibrilátor.
Tachyarytmie lze dříve zvládat léky (antiarytmika) nebo elektrickým výbojem. Významný pokrok představuje katetrizační ablace, při níž se pomocí tenkých katétrů lokalizuje oblast vzniku arytmie a ta se pomocí tepelného působení (radiofrekvenční energie) zničí. Úspěšnost u supraventrikulárních tachykardií bývá nad 95 %, komplikace pod 1% na zkušenějších pracovištích. U fibrilace síní lze využít izolaci plicních šluk a další postupy; u komorových arytmií je situace složitější, ale u pacientů bez strukturálního poškození srdce bývá úspěšnost katetrizační ablací vysoká. U pacientů po infarktu nebo s významným postižení srdečního svalu bývá úspěšnost nižší a často jsou indikována defibrilátory.
Existují i endoMAZE procedury pro fibrilaci síní, které se provádějí endoskopicky bez sternotomie. CryoMAZE a další formy ablace přinášejí lepší komfort, menší bolestivost a rychlejší návrat do běžného života. U některých forem arytmií lze použít i endoMAZE v kombinaci s dalším zákrokem na srdci. U extrasystol lze obtíže často zmírnit vysvětlením situace a krátkodobým podáním uklidňujících léků.
Profesionální přístup k pacientovi zahrnuje rychlé vyšetření (EKG, echokardiografie) a posouzení nutnosti dalšího monitorování (Holter, nyní i implantabilní holter). V případě život ohrožujících arytmií lze použít kardioverter-defibrilátor.
Jaké jsou symptomy a kdy vyhledat pomoc?
Nejčastější příznaky tachyarytmií jsou palpitace, dušnost, pocit tlaku na hrudi a bolesti na hrudi. Při záchvatech arytmie bývá náhlý začátek a konec, rychlé tepání či chvění srdce. Bradyarytmie může vyústit do závratí, mdlob, únavy a krátkodobé ztráty vědomí. Je důležité rozlišovat, že arytmie mohou být vyvolány stresem, kofeinem, alkoholem a jinými podněty, a proto může být jejich výskyt snížen změnou životního stylu.
Pokud máte podezření na arytmii, navštivte kardiologa, protože včasné rozpoznání a cílená léčba zlepšují prognózu. V případě náhlé ztráty vědomí volejte rychlou záchrannou službu a lie mezi polohu vleže či vsedě. Pokud nastane hrozba vzniku trombu v síních, jsou často nutná antikoagulancia.

Katetrizační ablace: Co to je a jak pomáhá s nepravidelným srdečním tepem?
tags: #nepravidelna #srdecni #akce