Neonatální morbidita a mortalita: přehled statistik a trendů v České republice a mezinárodním kontextu

Za mrtvě narozené dítě se považuje plod, který neprojevuje ani jednu známku života a má porodní hmotnost 500 gramů a vyšší, nelze-li porodní hmotnost určit, narozený po 22. týdnu těhotenství. Narození a zemřelí do 1 roku: data ukazují perinatální a novorozenecké trendy, které sleduje Národní registr reprodukčního zdraví a další zdroje. Nejzákladnějšími indikátory kvality péče jsou mateřská, perinatální a novorozenecká úmrtnost, které zůstávají jedněmi z nejnižších v Evropě a Česká republika se řadí na přední místa v mezinárodním srovnání.

Struktura a kapacita péče o rodičky a novorozence v ČR

V roce 2023 bylo v ČR celkem 87 pracovišť zajišťujících péči o rodičky a novorozence, z nichž jedno ukončilo činnost. Specializovanou a vysoce specializovanou péči poskytovalo 15 perinatologických center intermediární péče a 12 perinatologických center intenzivní péče. Celkem bylo evidováno 89 084 porodů. Největší podíl porodů byl zaznamenán ve zařízeních základní úrovně (40 044 porody, 45,0 %), následovaly perinatologická centra intenzivní péče (29 987 porodů, 33,7 %) a perinatologická centra intermediární péče (19 053 porodů, 21,4 %).

Infografika: struktura porodnic podle úrovně péče v ČR

Devět klíčových trendů za rok 2023 a srovnání s rokem 2022

  1. Pokles počtu narozených dětí o 10,0 % (z 100 464 v roce 2022 na 90 369 v roce 2023).
  2. Pokles úrovně plodnosti: úhrnná plodnost klesla z 1,62 na 1,45 dítěte na ženu.
  3. Počet předčasných porodů do konce 36. týdne klesl na 5 731 (dříve vyšší podíl v minulých letech); podíl předčasných porodů v roce 2023 byl 6,4 %.
  4. Centralizace předčasných porodů do specializovaných center zůstává vysoká; porody do konce 30. týdne 85,9 % v perinatologických centrech intenzivní péče; porody do konce 36. týdne 73,8 % v centrech intenzivní nebo intermediární péče.
  5. Rostoucí věk rodiček: prvorodičky 29,7 let, vícerodičky 32,2 let.
  6. Pokračující snižování podílu vícečetných porodů na úrovni biologických hodnot (1,17 %).
  7. Podíl císařských řezů se pohybuje kolem 26,0 %; vaginální operační porody asi 3,1 %.
  8. Historie a kvalita registrů: mrtvorozenost byla zlepšena díky křížové kontrole mezi NZIS a Modul novorozenců; v roce 2023 evidováno 302 mrtvě narozených dětí.
  9. Plán standardizace datových systémů a zavedení Minimálního datového standardu Národního registru reprodukčního zdraví (platnost od 1. 1. 2025) k lepšímu sledování indukcí a porodních poranění.
Graf: vývoj neonatální a mateřské úmrtnosti v ČR (posledních 5 let)

Neklidná realita a kvalita dat

Podhodnocení údajů o indukcích a porodních poraněních bylo problematické, avšak standardizace nemocničních informačních systémů je klíčová pro získání objektivních dat. Nový datový standard a Audity pro poskytovatele zdravotních služeb do NZIS mají zajistit naplnění údajů o rodičkách a novorozencích, spolu s údaji z Národního registru hrazených zdravotních služeb a dalších databází. Kvalita dat je zásadní pro mezinárodní srovnání a pro hodnocení efektivity péče o novorozence a maminky.

Perinatologické výsledky a mezinárodní kontext

Česká perinatální péče se z hlediska časné i celkové novorozenecké mortality a mateřské mortality řadí mezi nejlépe fungující v Evropě. ČR vykazuje velmi nízké hodnoty mateřské mortality (3,4 na 100 tisíc živě narozených) a novorozenecké mortality (1,6 na tisíc živě narozených do věku 0-27 dní), v souladu s Eurostat. Dlouhodobě nižší je i časná novorozenecká mortalita (1,3 na 1000 živě narozených do 0-6 dní). Procento porodů ukončených císařským řezem kolísá kolem 25-26 %, což odpovídá trendům v EU.

Mapa Evropy: srovnání perinatálních ukazatelů a mortalit

Diagnostika a hodnocení morbidity: MAIN skórování a jeho role

MAIN skóre představuje nástroj pro objektivní číselné zhodnocení novorozenecké morbidity, zejména mírné a střední úrovně, a nekorresponduje přímo s věkem plodu či porodní váhou. Průměrná porodní váha byla 2551 g a průměrný gestační věk 35,8 týdů. Průměrný počet skórovaných položek byl 9. MAIN skóre je citlivým nástrojem pro hodnocení výsledků a studií, které sledují děti gestačního věku ≥ 28 týdnů.

Infografika: MAIN skórovací systém a jeho interpretace

Centralizace péče a její dopad na výsledky

Centralizace péče o nejzávažnější případy je dlouhodobě považována za klíčovou pro zlepšení výsledků. Data ukazují, že většina předčasných porodů je centralizována do specializovaných center. Studie zahrnující regionální srovnání neonatální mortality mezi oblastmi s vysokým podílem porody v mega-porodnicích a oblastmi s větším podílením malých oddělení ukazují, že různé struktury porodnické péče mohou mít dopad na neonatální mortalitu a morbiditu.

Graf: Neonatální mortalita podle velikosti porodních zařízení

Perspektivy a budoucí kroky

Plánované reformy zahrnují vydání Minimálního datového standardu pro Národní registr reprodukčního zdraví a jeho modulů rodiček a novorozenců s platností od 1. 1. 2025, který zjednoduší a zpřesní klíčové parametry pro hodnocení kvality péče. Dále se připravují auditní formuláře pro PZS (poskytovatelé zdravotních služeb) a integrace dat z NZIS do celostátního informačního systému. Otevřená data a analytické souhrny na novém portálu reprodukčního zdraví umožní širší mezinárodní srovnání a transparentnost výsledků perinatologické péče v ČR.

tags: #neonatalni #morbidita #a #mortalita