Porodnost v Česku už čtvrtý rok po sobě výrazně klesá. Loni se narodilo 77,6 tisíce dětí, což je nejméně za posledních 240 let. Touha po rodině však z české společnosti nezmizela. Tři ze čtyř bezdětných párů si dítě přejí a třetina se o něj aktivně snaží. Rozhodování o rodičovství dnes ale stále více ovlivňuje psychická nejistota, obavy z budoucnosti i tlak na zvládání rodičovské role. Největší bariérou dnes nejsou samotné finance. Finanční situace se mezi překážkami objevila na třetím místě (48 %), nedostupnost bydlení pak na šestém (35 %).
„Průzkum ukázal, že porodnost není jen ekonomické téma. Vedle financí hraje stále větší roli psychická pohoda, pocit stability nebo obavy z budoucnosti. Mladí lidé dnes často řeší nejen to, zda si dítě mohou dovolit, ale také zda zvládnou být dobrými rodiči a do jakého prostředí děti přivedou,“ říká Rastislav Havran, generální ředitel UNIQA pro Českou republiku a Slovensko. Touha po dítěti s věkem postupně klesá, zajímavý zlom ale přichází u lidí mezi 41 a 45 lety. Až 77 % respondentů v této věkové skupině uvedlo, že by rodinu založili ihned. Po 45. roce věku však zájem o založení rodiny výrazně klesá.
„Bezdětné páry do 34 let brzdí hlavně touha po svobodě a zážitcích, vedle praktických překážek jako jsou finance, bydlení nebo kariéra. Po pětatřicítce tyto obavy ustupují do pozadí - místo nich přichází otázka, do jakého světa by dítě přivedly. Více než polovina z bezdětných párů mezi 35 a 45 rokem o dítě přesto usiluje. Jednu pochybnost mají všichni bez ohledu na věk nebo pohlaví si není jistý, zda má po boku toho správného partnera,“ uvádí Prokop Vejda, analytik agentury NMS. Rozhodování o rodičovství stále více souvisí také s duševním zdravím. Dva z pěti lidí, kteří sice mají partnera či partnerku a dosud děti nemají, se obávají, že by nebyli dobrými rodiči. Jako důvod uvádí 22 % z nich současný psychický stav, dalších 17 % uvedlo strach ze selhání ve výchově, a 16 % respondentů se obává opakování vlastních rodinných traumat nebo nedostatečných vzorů z dětství.
Vedle finanční stability a bydlení lidé stále více zdůrazňují také potřebu psychické pohody a podpory okolí. Za důležité pro založení rodiny považují například možnost sladit péči o dítě s prací, dostupnost péče o děti nebo pomoc širší rodiny. „Rodičovství je velmi specifická disciplína. Nejsou k ní přesné návody, a navíc každé dítě potřebuje jiný přístup. Je proto úplně normální, že si někdy nevíme rady. Pomáhá nebýt na to sami a poradit se s příbuznými, přáteli či s odborníky například na naší Rodičovské lince,“ říká Kateřina Lišková, vedoucí preventivně-poradenského centra Linky bezpečí.
Nadační fond UNIQA se kromě projektů s Linkou bezpečí chystá podpořit i terapie a koučink pro rodiče dětí s vážným zdravotním hendikepem. „V UNIQA pomáháme rodinám zvládat situace, které život přináší. Tam, kde nemůžeme pomoci my, se snažíme podporovat organizace, které to dokážou,“ dodává Rastislav Havran. Velký průzkum rodin realizovala agentura NMS v Česku a na Slovensku v březnu a dubnu 2026 na reprezentativním vzorku 1000 respondentů z každé země.

Prarodiče hrají významnou roli; třetina respondentů považuje jejich pomoc za důležitou podmínku fungování rodiny a většina očekává, že se zapojí do péče o vnoučata alespoň několikrát měsíčně. Každý čtvrtý prarodič zároveň uvádí, že je péče o vnoučata vyčerpávající. „Z průzkumu vyplývá, že rodiny dnes potřebují mnohem širší pocit jistoty než jen finanční stabilitu. Lidé hledají podporu a předvídatelnost. I proto v UNIQA propojujeme data z tohoto průzkumu s konkrétními řešeními - od ochrany bydlení a finanční stability až po podporu duševního zdraví a péči o nesoběstačné členy rodiny,“ dodává Havran.
Velký průzkum druhý ročník sociologického výzkumu života českých a slovenských rodin realizovala agentura NMS. Otevřená témata zahrnují i otázky týkající se dětí, která se narodí mimo běžný scénář, tedy „nenarozené děti“ a jejich místo v rodině, či v teologické rovině otázky kolem spásy dětí zemřelých bez křtu. V textu vyplývá, že téma dědičného hříchu a křtu touhy bývá zpracováváno různými teologickými proudy a literaturou, která se snaží nabídnout úlevu a naději rodičům, kteří prožívají ztrátu.
Křesťanská reakce na zármutek
V kontextu teologie katolické církve je zdůrazněno, že křest je nezbytný pro spásu, avšak zároveň existuje pojem křtu touhy a křtu krve, které mohou mít platnost v případě smrti před křtem. Diskuze uvádí, že Boží milosrdenství zahrnuje i děti, které zemřou bez křtu, a že modlitby za ně mohou být součástí pastorační péče. V závěru je doporučeno číst Katechismus katolické církve (zejména 1257-1261) a hledat podporu v modlitbě a duchovním doprovázení, které nabízejí církevní instituce a rodiny.
Podle psychologa Aleše Kudyi je důležité příběh, který už začal početím, v případě přerušení těhotenství nějak ukončit. Nenarozené děti mají své místo v rodině a i po přerušení těhotenství lze dětem dát jméno. Dětství a rodičovství jsou obtížné a vyžadují podporu širší komunity, včetně rodiny, odborníků a duchovních.
tags: #nenarozene #deti #nebe