Syndrom aspirace mekonia (MAS) je definovaný jako časně nastupující dechová tíseň u dítěte narozeného s mekoniem zkalenou plodovou vodou.
Intrauterinní stres může způsobit odchod smolky (mekonia) do plodové vody.
Mekoniem zkalená plodová voda může být následně vdechnuta plodem při gaspingu (lapavém dýchání) či hlubokém dýchání při hypoxii či hyperkapnii.
Přítomnost mekonia v trachee může způsobit obstrukci dýchacích cest.
Plicní tkáň reaguje na přítomnost smolky zánětem, degradací surfaktantu a perzistencí plicní arteriální hypertenze.
Rozvíjí se respirační selhání provázené hypoxemií.
MAS postihuje pouze cca 5 % dětí s mekoniem zkalenou plodovou vodou.
Primárně postihuje donošené a přenášené novorozence.
Odchod smolky u asfyktických plodů před 34. týdnem života může mít další důsledky.
Po odchodu smolky do plodové vody může dojít k aspiraci smolkou zkalené plodové vody ještě před narozením, nebo při porodu.
Před narozením jsou plíce plodu vyplněné viskózní tekutinou, která brání rozvoji MAS.
Mekonium může způsobit obstrukci dýchacích cest a atelektázu příslušné části plic.
Pokud dojde pouze k částečné obstrukci dýchacích cest, uplatní se „ball-valve“ fenomén a v příslušné části plic dochází k zadržování vzduchu („air trapping“) a hyperexpanzi alveolů.
Při kontaktu mekonia s plicní tkání se rozvíjí chemický zánět plic.
Dochází k edému plic a zúžení drobných dýchacích cest.
Mekonium inaktivuje surfaktant v alveolech.
U třetiny dětí s MAS se rozvíjí perzistující plicní hypertenze (PPHN) způsobená uvolněním prozánětlivých cytokinů a vazoaktivních látek při aspiraci mekonia.
Plicní vaskulární rezistenci dále zvyšuje alveolární hypoxie, acidóza a hyperinflace plic.
Přítomnost mekonia v plodové vodě snižuje antibakteriální vlastnosti a tím zvyšuje riziko bakteriální infekce.
Nízké skóre podle Apgarové v 5. minutě je časté u postižených.
Dechová tíseň se rozvíjí ihned po porodu nebo během poporodní adaptace.
Při závažné asfyxii jsou po narození hypotoničtí a mají útlum dýchání.
Aspirace velkého množství mekonia může způsobit obstrukci velkých cest dýchacích - novorozenec je cyanotický, nedýchá nebo dýchá lapavě.
Inhalace oxidu dusnatého k vazodilataci plicního řečiště při PPHN je jednou z možností terapie.
Aspirace plodové vody je častou příčinou dechových obtíží u donošených novorozenců.
Aspirovaná plodová voda může být jak čirá, tak zakalená mekoniem v důsledku hypoxie novorozence během porodu.
Projevuje se ztíženou poporodní adaptací.
Na rentgenovém snímku hrudníku bývá nález charakteru zahuštěné plicní kresby.
V terapii je obvykle dostačující neinvazivní ventilační podpora, případně antibiotická terapie, při těžkém průběhu podání surfaktantu.
Mezi nejčastější původce sepsí u novorozenců patří Streptococcus agalactiae ze skupiny B, který se objevuje ve výtěrech z vaginy u některých těhotných.
Z tohoto důvodu je každá žena před porodem vyšetřena stěrem z vaginy, zda je infikována, a v případě pozitivního nálezu je přeléčena antibiotiky alespoň čtyři hodiny před porodem.
Mezi rizikové faktory patří předčasný odtok plodové vody, vyšší teplota matky při porodu, zkalená plodová voda, nízká porodní hmotnost, resuscitace novorozence po porodu či porod před 37. týdnem života.
Sepse se dělí na časnou (nastává do 24-72 hodin po porodu) a pozdní (po 5. dni života až do 3 měsíců).
U pozdních sepsí se většinou najde ložisko infekce - nejčastěji zánět mozkových blan.
Mezi projevy patří dechové potíže, špatné prokrvení dítěte, žloutenka, zrychlení tepové frekvence, změny svalového napětí a apnea.
Dítě se sepsí je vždy hospitalizováno, musí být monitorováno, jsou mu nitrožilně podávána antibiotika, výživa je většinou nitrožilní a někdy je nutná léčba kyslíkem či podpora dýchání.
Jakmile je během porodu v plodové vodě zjištěna přítomnost smolky (mekonie), často to spustí kaskádu zásahů.
Ženě jsou často připásány sondy CTG přístroje (monitor) a je tím omezena její možnost se pohybovat, rodit ve vodě a zvyšuje se pravděpodobnost císařského řezu nebo instrumentálního porodu.
Mohou být zpřísněny časové limity pro porození dítěte, co dále vede k vyvolávání nebo urychlování porodu.
Jakmile se miminko narodí, může být podrobeno odsávání dýchacích cest, což může způsobit nepříjemné podráždění bloudivého nervu a pokles srdeční frekvence.
Některé děti mohou být předány pediatrovi a mohou být odsávány dýchací cesty i v porodnici i po narození.
Prvních 24 hodin po porodu bude miminko pravidelně rušeno měřením teploty a sledováním dechu a srdečního tepu.
Mekonium je směsí převážně vody (70-80%) a řady dalších složek a asi 15-20 % miminek se narodí s plodovou vodou znečištěnou smolkou.
Toto je normální fyziologická odpověď a může se stát i bez výskytu tísně miminka.
MAS však může okamžitě vážně ovlivnit zdraví novorozence.
Mekonium v plicích může vést k zánětu a infekci a ucpat dýchací cesty, což vede k nadměrné expanzi plic.
MAS také zvyšuje riziko novorozeného dítěte, že se u něj vyvine přetrvávající plicní hypertenze (PPHN).
Vysoký krevní tlak v plicních cévách brání průtoku krve a činí dýchání pro novorozence náročné.
Novorozené dítě vyžaduje okamžitou léčbu k odstranění mekonia z horních cest dýchacích.
Lékař by mohl zavést hadičku do průdušnice novorozence, aby nasál tekutinu obsahující mekonium z průdušnice.
Pomocí vaku a masky se pomáhá novorozenci při dýchání, pokud i nadále pracně dýchá nebo má po odsátí nízkou srdeční frekvenci.
Lékař může umístit novorozence na jednotku specializované péče, kde bude sledovat dýchání po léčbě.
Nejlepší způsob, jak zabránit MAS, je včasná detekce a monitorování plodu před porodem.
Mohou podniknout kroky ke zmírnění úzkosti plodu během porodu a snížení rizika MAS.
Novorozenci s mírnými komplikacemi MAS se obvykle dobře zotavují.
Lékaři stanoví diagnózu v závislosti na příznacích novorozence a množství mekonia v plodové vodě.
Lékař poslouchá hrudník novorozence přes stetoskop, aby zjistil abnormální zvuky dýchání.
Většina novorozenců s MAS se plně uzdraví.

Diagnostika a klinické prvky MAS
- Abnormální frekvence srdečního tepu a hypotermie mohou předvídat tísni plodu lepším způsobem než samotná přítomnost mekonia.
- Husté mekonium v plodové vodě je spojeno s vyšším rizikem MAS než řídké.
- Poporodní adaptace a rychlá ventilace jsou klíčové pro záchranu novorozence s MAS.
Prognóza a dlouhodobé následky
Většina fyziologických žloutenek odeznívá sama během několika dní, ale MAS může mít vážné důsledky bez včasné léčby.
Mas má riziko rozvoje přetrvávající plicní hypertenze (PPHN), která je život ohrožující stav.
Podmínky, jako sepsis nebo infekce, mohou zhoršit výsledky MAS a vyžadují specifickou léčbu.