Kvalita péče v porodnictví je často spojována s počtem provedených zákroků a obtížnějších porodů, s nimiž se lékaři setkávají. Podle Hospodářských novin (HN) bylo v roce 2006 nejvíce dětí v České republice narozeno v Brně, což z něj činí nejžádanější porodnici. V Praze si budoucí rodiče nejčastěji vybírají Ústav pro péči o matku a dítě v Podolí a porodnici ve Všeobecné fakultní nemocnici v pražském Motole. Čtvrtou nejžádanější porodnicí v ČR je pak ta v Plzni.
Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky v Plzni Zdeněk Rokyta zdůrazňuje, že "kvantita rozhodně souvisí s kvalitou. Čím více přijdou lékaři do styku s obtížnějšími porody, tím lépe jsou na takové situace připraveni." Tato teze je potvrzována i dalšími odborníky. Nicméně, primář Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice T. Petra Sovová z Hnutí za aktivní mateřství upozorňuje, že kvantita není jediným kritériem; stejně důležité je i to, jak se personál věnuje klientům. Lékaři obecně doporučují, aby se matky vyhnuly nemocnicím s méně než 500 porody ročně.
Největší porodnice a jejich statistiky
V roce 2006 zaznamenala Fakultní nemocnice Brno nejvyšší počet porodů v České republice, konkrétně 5444 dětí. V pražském Ústavu péče o matku a dítě v Podolí se ve stejném období narodilo 4339 dětí, ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze 3972 dětí, ve Fakultní nemocnici v Motole 3132 dětí a v plzeňské fakultní nemocnici 2777 dětí.
Podle deníku patří Česká republika ve svém porodnictví a péči o novorozence ke světové špičce. Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno je největším porodnickým pracovištěm v zemi, kde se ročně narodí přibližně 50 % dětí Jihomoravského kraje.
Vývoj porodnosti ve Fakultní nemocnici Brno
Rok 2018 byl pro Fakultní nemocnici Brno rekordní, kdy celkový počet porodů dosáhl 6 246. Z toho na pracovišti v Bohunicích proběhlo 3 274 porodů a na Obilním trhu 2 972 porodů, čímž se celkový počet narozených dětí vyšplhal na 6 367. Tento nárůst o 47 porodů oproti předchozímu roku představoval nejvyšší porodnost za posledních 8 let a druhou nejvyšší v novodobé historii kliniky.
Specializovaná péče a patologické stavy
Perinatologický útvar Gynekologicko-porodnické kliniky (GPK) a Neonatologické oddělení FN Brno tvoří Perinatologické centrum intenzivní péče FN Brno. Toto centrum je jedním z 12 center v České republice, které se specializuje na koncentraci nejzávažnějších patologických a rizikových stavů z Jihomoravského kraje a části Kraje Vysočina.
Předčasné porody
Péče o předčasné porody je jednou z nejvýznamnějších oblastí. FN Brno dlouhodobě úspěšně koncentruje více než 95 % předčasných porodů, což jsou výsledky, které vzbuzují pozornost i v zahraničí. V roce 2018 bylo na pracovišti odvedeno 627 předčasných porodů, což představovalo 10,0 % ze všech porodů.
Indukované porody
Moderní porodnictví se snaží předcházet komplikacím včasnou indukcí porodu. Tyto porody jsou však organizačně a finančně náročné. V roce 2018 bylo na pracovišti FN Brno provedeno 1 223 indukovaných porodů (19,6 %). Mezi nejčastější důvody patří potermínová gravidita a mateřské choroby zvyšující riziko pro plod, jako gestační diabetes mellitus nebo hypertenze.
Císařské řezy
Počet těhotenství ukončených císařským řezem v FN Brno v roce 2018 klesl na 1 319 (21,1 %). Jedná se o dlouhodobý trend postupného snižování počtu císařských řezů, který se odráží i v celostátních výsledcích.
Extrakční výkony
Další porodnické operace zahrnují použití kleští (forceps) a vakuumextrakce, které jsou nezbytné pro řešení hypoxie nebo nepostupujícího porodu ve druhé době porodní. Tyto výkony jsou prováděny šetrně k matce a bezpečně k plodu. V roce 2018 bylo na pracovišti provedeno 230 extrakčních výkonů (3,7 %), z toho 50 forcepsů (0,8 %) a 180 vakuumextrakcí (2,9 %).
Vícečetné gravidity
Klinika se zaměřuje také na péči o vícečetné gravidity, které jsou spojeny s řadou rizik, zejména předčasným porodem. Díky změnám v přístupu k asistované reprodukci dochází ke snižování počtu vícečetných těhotenství. V roce 2018 bylo porozeno 136 dvojčetných těhotenství (2,2 %) a 2 trojčetná. Tento pokles ulehčuje práci neonatologické péče a přispívá ke zlepšení celkových perinatálních výsledků.
Porodní analgezie
Nedílnou součástí porodnické péče je analgezie během porodu. Zlatým standardem je epidurální analgezie, kterou v roce 2018 využilo 1 895 rodiček (30,3 %). Klinika poskytuje i jiné formy farmakologické a nefarmakologické analgezie.
Struktura pracovišť a budoucí rozvoj
Klinika v současné době funguje na dvou pracovištích: na Obilním trhu, které se specializuje na péči o předčasné porody a závažné těhotenské patologie, a v Bohunicích, které se zaměřuje na patologie vyžadující úzkou návaznost na další nemocniční odbornosti a na péči o fyziologické porody. V obou případech je klíčová spolupráce s neonatologickou jednotkou intenzivní péče.
Probíhá příprava na výstavbu nové budovy Gynekologicko-porodnické kliniky, která by měla vést ke zlepšení výsledků a kvality péče. Sjednocení pracovišť a propojení s komplementem pro Perinatologické centrum jsou zásadní pro další rozvoj oboru.
Porodní asistentky
V rámci zjednodušení systému péče a přizpůsobení se požadavkům rodiček se navyšuje počet porodů vedených výhradně porodními asistentkami. Lékaři jsou připraveni zasáhnout v případě zvýšeného rizika. Tyto porody tvoří téměř 20 % všech porodů a jejich podíl se dále zvyšuje.
Neonatologické statistiky a trendy
V roce 2018 došlo k dalšímu zdokonalení koncentrace závažných případů do perinatologického centra FN Brno. Celkové počty nedonošených novorozenců zůstaly obdobné. Nejzávažnější skupinu představují novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností pod 1000 gramů, kterých bylo v roce 2018 na jednotku intenzivní a resuscitační péče přijato 47.
Zdravotní stav novorozenců může být negativně ovlivněn riziky ze strany matky, jako je stoupající průměrný věk rodiček, jejich nemocnost, závislost na návykových látkách nebo špatná životospráva. Prioritou Neonatologického oddělení FN Brno je snižování nemocnosti a zdravotních následků perinatálních rizik, v čemž byly výsledky roku 2018 úspěšné. Další prioritou je zajištění neustálého kontaktu rodičů s dítětem.
Celostátní statistiky a trendy v České republice
Úhrnná plodnost žen v České republice se nadále snižuje. V roce 2024 pokračoval pokles počtu porodů a narozených dětí. Těžiště plodnosti se přesouvá do vyšších věkových skupin, přičemž ženy ve věku 30 až 34 let tvořily nejpočetnější skupinu rodiček. Meziročně se znovu zvýšil podíl porodů císařským řezem.
Počet porodů a narozených dětí
Pokles absolutního počtu porodů a narozených dětí pokračoval i v roce 2024, což je již třetí rok v řadě. Podle údajů Národního registru reprodukčního zdraví (NRRZ) bylo v roce 2024 evidováno 82 479 porodů a 83 557 narozených dětí. Tento trend je důsledkem úbytku žen ve fertilním věku a dlouhodobě klesající úrovně plodnosti. Úhrnná plodnost v roce 2024 dosáhla hodnoty 1,37 dítěte na jednu ženu, což je hluboko pod úrovní prosté reprodukce (2,1 dítěte na ženu).
Nejvyšší počet porodů byl tradičně zaznamenán v Hlavním městě Praze (18,5 % z celkového počtu, tj. 15 238 porodů). Významný podíl vykázal Jihomoravský kraj s 12,0 % (9 915 porodů). Naopak nejnižší počty porodů byly evidovány v Pardubickém kraji (3,7 %, 3 082 porodů) a v Karlovarském kraji (1,9 %, 1 605 porodů).
Struktura porodů podle typu zdravotnického zařízení
V roce 2024 připadl největší podíl porodů (více než 44 %) na porodnice základní úrovně (36 577 porodů). V perinatologických centrech intenzivní péče (PCIP) proběhlo 34,5 % porodů (28 447 porodů). Zbývajících 21,2 % porodů (17 455 porodů) se uskutečnilo v perinatologických centrech intermediární péče (PCIMP).
Počet narozených dětí v České republice analogicky klesá. Posledním rokem s nárůstem byl rok 2021, kdy se narodilo 110 534 dětí. V roce 2024 celkem 83 557 dětí. Tyto údaje nezahrnují děti narozené mimo zdravotnická zařízení, jejichž hlášení je problematické.
Průměrný věk rodiček
V roce 2024 činil průměrný věk rodiček v České republice 31,2 let. Průměrný věk prvorodiček byl 29,8 let, vícerodiček 32,5 let. Nejvyšší průměrný věk rodiček byl v Praze (32,5 let), následoval Jihomoravský kraj (31,5 let) a Zlínský kraj (31,3 let). Nejnižší průměrný věk byl v Ústeckém kraji (29,7 let) a Karlovarském kraji (29,6 let).
Vícečetná těhotenství a porody dvojčat
Podíl vícečetných těhotenství v České republice dlouhodobě klesá. Podíl dvojčetných porodů, který dosáhl vrcholu v roce 2010 (2,1 %), do roku 2023 poklesl na 1,2 %. V roce 2024 činil tento podíl rovněž 1,2 %. Významnou měrou se na tomto poklesu podílela změna úhrady asistované reprodukce, která od roku 2012 podporuje transfer pouze jednoho embrya.
Porody více než dvou dětí byly v roce 2024 zcela výjimečné (0,008 %). Nejvyšší frekvence porodů dvojčat byla zaznamenána v Praze (1,8 %) a Královéhradeckém kraji (1,5 %). Nejvyšší podíl vícečetných porodů byl v PCIP (2,4 %).
Předčasné porody
V roce 2024 dosáhla frekvence předčasných porodů (před 37. týdnem těhotenství) v České republice 6,6 % (celkem 5 464 porodů). Porody před 34. týdnem tvořily 1,7 % (1 383 porodů) a porody před 28. týdnem 0,3 % (270 porodů). Nejvyšší výskyt předčasných porodů byl evidován v Ústeckém kraji. Hlavním cílem centralizace předčasných porodů do perinatologických center je zajištění péče o předčasně narozené děti v centrech s odpovídajícím vybavením a personálem.
Císařské řezy, vakuumextrakce a forcepsy
V roce 2024 dosáhl podíl porodů vedených císařským řezem v České republice 26,8 % (22 133 porodů). Tento podíl kontinuálně narůstá od roku 2018 (23,6 %). Hodnota 26,8 % je nejvyšší za celou dobu sběru dat v NRRZ. Regionálně se podíl císařských řezů liší, což souvisí s přítomností specializovaných perinatologických center. Nejvyšší podíl byl v Praze (33,0 %), nejnižší v Pardubickém a Karlovarském kraji (23,1 %).
Podíl porodů zakončených vakuumextrakcí vzrostl z 1,8 % v roce 2014 na 2,8 % v roce 2024. Naopak využití porodnických kleští kleslo z 0,7 % v roce 2014 na 0,2 % v roce 2024.
Perinatální úmrtnost
Ukazatele mateřské, perinatální a novorozenecké úmrtnosti v České republice zůstávají trvale velmi nízké a v mezinárodním srovnání patří mezi nejpříznivější. Mrtvorozenost dosáhla v roce 2024 hodnoty 3,4 ‰. Mírný nárůst časné novorozenecké úmrtnosti (z 0,8 ‰ na 1,0 ‰) vedl k mírnému zvýšení perinatální úmrtnosti na 4,4 ‰ (oproti 4,1 ‰ v předchozím roce). Celkový počet perinatálních úmrtí činil 369 případů.
Perinatální úmrtnost u dvojčat tradičně vykazuje vyšší hodnoty (12,7 ‰). Nejrizikovější skupinu představují narození v nejnižších gestačních týdnech; u dětí narozených před 28. týdnem těhotenství v roce 2024 dosáhla perinatální úmrtnost 432,9 ‰.
Mateřská úmrtnost
České porodnictví v mezinárodním kontextu
Perinatologická data ze všech devadesáti porodnických zařízení v ČR ukazují, že české porodnictví dosahuje vynikajících výsledků. Rizikoví novorozenci jsou úspěšně centralizováni do porodnic vyššího typu, klesá počet předčasných porodů i císařských řezů. Ministr Vojtěch zdůrazňuje, že za těmito výsledky stojí systém práce českých odborníků a dobrá organizace péče. Česká republika má jednu z nejnižších perinatálních úmrtností v Evropě.
Za pozitivní jev je hodnocen další pokles podílu dětí s nízkou porodní hmotností (pod 2500 gramů), který v roce 2018 činil 7,2 % ze všech narozených dětí. Tento pokles souvisí i se snižujícím se počtem vícečetných těhotenství.
Počet císařských řezů poklesl na 24 %, každá čtvrtá žena v ČR rodí císařským řezem. Výsledky v perinatologii dosahují impozantní úrovně. Plánované domácí porody a porodní domy jsou vnímány jako krok zpět, zatímco centra porodní asistence při porodnicích představují kompromis nabízející péči porodních asistentek v blízkosti lékařské péče.
