Po druhé světové válce přežil i roky odstavený na buštěhradské zahradě a dnes žiří ve střešovickém muzeu MHD. Nejstarší pražský trolejbus Praga TOT se dnes už blýská ve střešovickém muzeu MHD. Ještě před pár lety byste ale ani nepoznali, že to je práve trolejbus. Pragovka stojí v zadní části Střešovické vozovny a po letech se tak vrátila do místa, kde svůj provoz začínala. Na voze se dochovaly původní odstíny nátěru v červené, krémové a bílé barvě.
„Trolejbus je z roku 1936. V té době se ještě jezdilo vlevo, ne vpravo, jak je dneska zvykem, takže tomu odpovídaly i dveře na opačné straně,“ objasňuje Ondřej Láska, správce muzea. Ta kabina však zatím není kompletní. „Na trolejbusu nám chybí několik zásadních prvků, jako je například řadič.“ Interiér má černé kožené sedačky, které jsou v naproti sobě zády k oknům; interiér je obložen dřevem a nechybí v něm ani stropní lampičky. „Je to velice významný exponát, protože tady zahajoval Pražskou trolejbusovou dopravu v roku 1936,“ doplňuje Petr Malík, vedoucí historických vozidel pražského dopravního podniku.

Trolejbus původně jezdil v Praze, potom krátce v Děčíně na zkušebních jízdách a pak se stal „zahradní domkem“. Až v první polovině devadesátých let se dostal zpět do Prahy a následně do Střešovic. V rámci rekonstrukce se zjistilo, že v kabině chybí některé funkční prvky, a proto probíhaly úvahy o budoucí podobě expozice. Věříme, že se trolejbus dostane zpátky do ulic, ale kdy to bude, to si ovšem netroufnu říct.
Historie trolejbusů v Praze a jejich vývoj
V pražské dopravě se trolejbusy rozvíjely od počátku 20. století. Vpředu stály koncepty vedení a sběračů, které postupně vyvíjely nová řešení pro spolehlivější napájení. Zpočátku šlo o primitivní vozidla, s největším nárokem na výkonnou trakci pro kopcovité pražské tratě. V roce 1922 se rozšířily první významné trolejbusové provozy a Československo začalo sledovat mezinárodní trendy, např. v Birminghamu či USA. Po první světové válce došlo k bouřlivému rozvoji trolejbusové dopravy a Praha se zapojila do hledání vhodných tratí a výrobců vozidel.
První tramvajově ověřené plány i návrhy na trasy pro trolejbusy se objevovaly i na Smíchově, do Zbraslavi nebo do Hostivic; postupně se ukázalo, že vybudování dvoustopé tratě je nákladné a technicky náročné. Když se v Praze v 30. letech prosadila koncepce dvoustopých vozidel, byl vybrán trolejbus Praga TOT spolu s dalšími prototypy. Následovaly zkušební linky a první plány na rozšíření sítě, které však čelily řadě technických i ekonomických překážek. Linka K, později 51, 52 a další, prošla řadou úprav a výměn.
Po válce došlo k masivnímu rozvoji, včetně zavedení nových vozidel Tatra T 400 a Škoda 8 Tr, a postupně se zvyšovala kapacita a dosah trolejbusové sítě. Především po roce 1948 jich bylo dodáno mnoho, avšak došlo i k postupnému utlumování provozu v centru města a nahrazování autobusy či tramvajemi kvůli rozsáhlejší infrastruktuře a rozmisťování nových sídlišť. Do roku 1962 se provoz centralizoval na menší počet tratí a „ztrácel“ se z centra, což vyvrcholilo vztahem k metroprojektu a změnám v dopravním režimu města.

Troje trolejbusové provozy a záchrana rarit
V roce 1958 byla provozována těžká údržba trolejbusů a trasa k Masarykovu nádraží byla uzavřena. O několik let později došlo k odpojení některých tratí a nahrazení linkami autobusy, včetně nahrazení linky 53, 54 či 55. Do 60. let se Praze podařilo zachovat několik vybraných tras, ale postupně nastal tlak na modernizaci a zavedení podzemní dráhy. V 70. letech probíhaly diskuse o alternativách trolejbusů pro Severní Město a Bohnice; některé plány zůstaly jen v archivech, jiné se staly skutečností až později. Konec trolejbusů v centru byl akcelerován rozšiřujícími se silničními opatřeními a výstavbou Severojižní magistrály, která zřídila tlak na nahrazení elektrické trakce vozidly s jiným napájením.
Současnost a retrospektiva
V posledních letech se historické trolejbusy do Prahy vrací v různých muzeích a na vybraných akcích. Staré exponáty pracují jako připomínky vývoje městské dopravy a ukazují publiku, jak se měnila technologie a koncepce MHD. Zároveň se rozvíjí myšlenka moderního využití trolejbusů ve městech, která usilují o modernizaci a dekarbonizaci dopravy. V Praze i jinde ve střední Evropě vznikají projekty na repliky a historické provozy, které lákají návštěvníky a přispívají k popularizaci veřejné dopravy a její historie.

Plány a oslavy trolejbusů v západních Čechách
V Plzni se k 85 letům výroby trolejbusů připravují oslavy s bohatým programem, expozicemi a speciálními jízdami historických vozidel. Padne vyprávění o trolejbusové historii od prvních typů až po moderní kloubové modely. V říjnu 2021 oslav 80 let trolejbusové dopravy a 85 let výroby trolejbusů v Plzni doprovodí výstavy, přednášky, a speciální jízdy historických vozidel z depo PMDP i dalších muzeí. Zájemci mohou sledovat seriál o historii plzeňských trolejbusů, který běží v Českém rozhlase Plzeň, a navštívit výstavu v plzeňské radnici i krásné dokumentární pořady.
V České Velenici probíhá projekt obnovení trolejbusu Mercédeselectrique-Stoll 1907. Spolek GaMu spolupracuje s muzei a odborníky na rekonstrukci repliky, která má sloužit jako připomínka dávné éry a ukázat, jak se vyvíjela elektrická trakce. Replika byla dokončena a plní funkci muzea živého dědictví. Do stavebního procesu bylo zapojeno mnoho odborníků z různých oborů, včetně konstruktérů, restaurátorů a techniků, kteří spolupracují na vytvoření věrohodného a fungujícího vozidla.

Současná role trolejbusů a jejich budoucnost
Historia trolejbusů v Evropě ukazuje, že jejich budoucnost není uzavřena. I když centra měst zvažují náhrady trakce autobusy a rozšiřují metro, trolejbusy mohou hrát významnou roli při snižování znečištění a zvyšování kapacity dopravy na sídlištích a na okrajích města. Moderní vývoj zahrnuje kloubové modely a integrované systémy napájení, které zvyšují spolehlivost a výkon. Praha si uvědomuje, že trolejbusy mají potenciál být součástí trvale udržitelné městské dopravy, ale vyžadují komplexní plánování, investice do infrastruktury a koordinaci s ostatní veřejnou dopravou.
Trolejbusy – proč je město vrací?
Historie trolejbusů tak zůstává živá v muzeích a na oslavách, kde dávná vozidla znovu vyjíždějí na trať pro veřejnost. Zároveň inspirují současné projektanty městské dopravy k hledání udržitelných řešení pro budoucnost.