Novorozenci s nízkou porodní hmotností (NNPH) jsou definováni jako děti s porodní váhou pod 2500 gramů, bez ohledu na příčinu vzniku nebo délku těhotenství. Incidence těchto novorozenců má mírně stoupající tendenci. V roce 2009 tvořili NNPH 7,8 % všech živě narozených dětí.
Tato tendence je ovlivněna několika faktory, včetně nárůstu počtu vícečetných gravidit, posunu věku rodiček (vyšší věk matky zvyšuje riziko porodnických patologií) a vlivem sociálně-ekonomických faktorů, jako je zanedbaná prenatální péče.
Definice a klasifikace
Předčasný porod
Za předčasný porod je považován porod před dokončeným 37. týdnem těhotenství. Předčasný porod by měl být veden na pracovišti, které je dostatečně vybaveno k poskytování péče nezralým novorozencům.
Intrauterinní zpomalení růstu (IUGR)
Intrauterinní zpomalení růstu postihuje primárně hmotnost, následně délku a nakonec obvod hlavy plodu. V pozdní fázi gravidity se jedná o tzv. asymetrický typ, kdy novorozenci jsou "dlouzí a hubení". Pokud růstová retardace začíná před 28. týdnem těhotenství, popisuje se tzv. symetrický typ.
Péče a výživa NNPH
Růst novorozenců s nízkou porodní hmotností (NNPH) může být časně po narození negativně ovlivněn, což vede k tomu, že tyto děti mají v termínu porodu obvykle nižší hmotnost i délku než donošené novorozence. Tento jev se nazývá EUGR (extrauterine growth restriction).
Nejvíce rizikovou skupinou jsou novorozenci s nízkou porodní hmotností (NVNPH) a novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností (NENPH). Cílem výživy je normalizace růstu a optimalizace tělesného složení. Tyto děti mají často extrémně vysoké nutriční a minerálové potřeby.
Novorozenci s přiměřeným růstem a časným postnatálním catch-up (urychlením růstu) obvykle nevyžadují zvláštní nutriční intervenci. Rizikovější skupinou jsou novorozenci s IUGR bez časného postnatálního catch-up. Nejrizikovější skupinou jsou novorozenci narození jako eutrofičtí, ale s postnatálně vzniklou EUGR.
Kojení nebo výživa odstříkaným mateřským mlékem je ideální formou výživy. U NNPH je nutné důsledné sledování růstových parametrů (hmotnost, délka, obvod hlavy) a minerálového a kostního metabolismu. NNPH, kteří nemohou být kojeni, se doporučuje výživa formulí pro nedonošené děti, a to do dokončeného 40. týdne gestačního věku. NNPH s přiměřeným růstem, časným posnatálním catch-up a IUGR, kteří nemohou být kojeni, mohou být krmeni speciálními formulami od přibližně 38. týdne gestačního věku.
Post-discharge formule jsou určené pro novorozence s EUGR, popř. IUGR, kteří nemohou být kojeni nebo nedostávají dostatečný objem mateřského mléka. U dětí narozených po 35. týdnu těhotenství lze příkrmy zavádět přibližně 5-8 měsíců od data narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku dítěte. U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství se příkrmy zavádějí ve stejném časovém horizontu.
Extrémní případy nízké porodní váhy
Existují příběhy o novorozencích s extrémně nízkou porodní váhou, které jsou považovány za zázraky medicíny.
Případ Kristýnky
Holčička jménem Kristýnka se narodila s porodní váhou pouhých 322 gramů v pražské Podolské porodnici. Její matka trpěla vzácným HELLP syndromem, který představuje život ohrožující stav pro matku i dítě a často vyžaduje neodkladné ukončení těhotenství.
Kristýnka se narodila ve 24. týdnu těhotenství, což je na hranici životaschopnosti. Nedonošené děti ve 24. týdnu obvykle váží kolem 600-800 gramů, Kristýnka tedy vážila téměř polovinu. Tato situace byla pro lékaře výjimečná i z hlediska vybavení nemocnic, které je obvykle přizpůsobeno dětem s váhou kolem 500 gramů, nikoliv s poloviční hmotností.
Pro záchranu života Kristýnky bylo klíčové dodávání mleziva, které její matka nemohla poskytovat dostatečně dlouho. Díky ochotě ostatních maminek ležících v porodnici, které darovaly své mlezivo, mohlo být miminku podáváno několik týdnů. Mlezivo, neboli kolostrum, je prvotní mléko bohaté na proteiny, živiny a kalorie, s vysokou imunologickou funkcí, které chrání novorozence před infekcemi a podporuje vývoj střeva.
Případ Vanesky
Vaneska Flasarová se narodila v Fakultní nemocnici Olomouc s porodní váhou pouhých 395 gramů. Její matka měla v těhotenství problémy s růstem plodu, který byl v 26. týdnu těhotenství o dva týdny pozadu. Vzhledem k neplně funkční placentě a riziku nitroděložního úmrtí bylo rozhodnuto o ukončení těhotenství ve 28. týdnu.
První dva týdny po narození byly pro Vanesku kritické, strávila je na jednotce intenzivní péče. Po 100 dnech v nemocnici byla propuštěna domů s váhou 1770 gramů. Lékaři vybavili rodiče přístrojem pro domácí podávání kyslíku a zajistili výživu prostřednictvím mateřského mléka. Vaneska je nejmenším miminkem, o které se na Novorozeneckém oddělení FN Olomouc starali, a má velkou naději na zdravý život.
Statistiky a průměrné hodnoty
V posledních deseti letech se porodní hmotnost novorozence v České republice pohybovala okolo 3,3 kilogramu. Průměrná hmotnost narozeného dítěte činí 3 283 gramů. Nejčastěji se rodí děti vážící 3000 až 3499 gramů (téměř 39 % všech živě narozených).
Dětí s porodní hmotností nižší než 2500 gramů bylo v posledních letech kolem 7,5 %. Více než 4kilová miminka byla zaznamenána téměř v 8 % případů.
Chlapci se rodí o něco těžší než dívky. V roce 2017 byla jejich průměrná porodní hmotnost 3349 gramů, zatímco u dívek to bylo 3214 gramů. Ještě nižší porodní hmotnost mají novorozenci z vícečetných porodů, jejichž průměrná hmotnost byla 2250 gramů.
| Hmotnostní kategorie | 2007 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| méně než 1 000 gramů | 430 | 463 | 440 | 418 | 453 | 494 | 505 |
| 1 000 - 2 499 gramů | 8 077 | 8 201 | 8 121 | 8 025 | 8 013 | 7 991 | 7 989 |
| 2 500 - 2 999 gramů | 19 281 | 19 551 | 19 310 | 19 457 | 19 533 | 19 459 | 19 881 |
| 3 000 - 3 499 gramů | 44 362 | 41 899 | 41 174 | 42 361 | 42 755 | 43 799 | 44 102 |
| 3 500 - 3 999 gramů | 32 800 | 29 667 | 28 835 | 29 891 | 30 000 | 31 144 | 31 834 |
| 4 000 - 4 499 gramů | 8 592 | 7 370 | 7 073 | 7 302 | 7 523 | 7 767 | 8 016 |
| 4 500 a více gramů | 1 090 | 871 | 816 | 858 | 864 | 976 | 896 |
Nejčastější porodní délka novorozenců je v rozmezí 49 až 51 cm. Rozdíly dané pohlavím jsou nízké. Novorozenci z vícečetných porodů dosahují v průměru 45,0 cm.
Děti přicházejí na svět nejčastěji v 39. a 40. týdnu těhotenství. U dětí narozených ve vícečetných porodech těhotenství trvalo v průměru 35 týdnů.
Podíl vícečetných porodů klesl z 2,1 % v roce 2007 na 1,4 % v roce 2017.
Osobní zkušenosti a obavy
V diskuzích na internetových fórech se často objevují obavy budoucích matek ohledně váhy jejich nenarozeného dítěte. Například matka ve 34. týdnu těhotenství byla znepokojena, když jí lékař sdělil, že její plod má o necelých čtvrt kila méně, než by měl mít. Její obavy byly zesíleny reakcí partnera, který ji obviňoval, že mu nedává, co potřebuje, a málo jí.
Ostatní ženy v diskuzi sdílely své zkušenosti s dětmi narozenými s nižší váhou (např. 2,6 kg, 2,5 kg, 2,24 kg) a ujišťovaly ji, že to není nic neobvyklého a že váha miminka se nedá plně ovlivnit. Zdůrazňovaly, že ultrazvukové odhady váhy se mohou lišit a že hlavní je celkový prospěch dítěte. Některé upozornily, že menší děti mohou potřebovat dočasně inkubátor k udržení tělesné teploty.
Další matka popsala, že její dcera se narodila s váhou legce pod 2,5 kg, byla označena jako hypotrofická, ale pediatr ji uklidnil, že do šesti let může váhu dohnat. Reakce jejího partnera byla naopak uklidňující, na rozdíl od partnera z prvního příkladu.