Nedonošený novorozenec a hexavakcína: kde a jaké děti očkujeme ve schématu 3+1?

Ve schématu očkování nedonošených dětí se tradičně používá čtyřdávkové hexavakcíny ve schématu 3+1 pro novorozence narozené před 37. gestàčním týdnem. Kvůli nedostupnosti dat a výsledků imunogenicity a bezpečnosti vakcíny Hexacima u předčasně narozených kojenců (< 37. gestační týden) se doporučuje zajištění a aplikace vakcíny Infanrix hexa pro tuto skupinu v období let 2018-2021 nebo minimálně do zveřejnění příslušných dat; Hexacima v této chvíli nelze pro očkování předčasně narozených dětí doporučit. K očkování předčasně narozených dětí se tedy doporučuje schéma 3+1, které platí pro děti narozené nejpozději do 36+6 týdnů.

„Děti očkované od šestého měsíce korigovaného věku, již očkujeme ve schématu 2+1 dávka“ - toto je součást Stanoviska odborných společností ČLS JEP z roku 2018, které se vztahuje na tzv. odložené vakcinování z důvodu závažných faktorů. Rozdíl mezi chronologickým a korigovaným věkem hraje zvláštní roli při posuzování očkování nedonošených dětí a je nutné ho zvažovat individuálně.

Kdo spadá do skupiny nedonošených dětí a jaké očkování je pro ně doporučeno?

Nedonošené novorozené děti (< 37. gest. týdne) se řadí do imunokompromitované populace, které vyžaduje zvýšenou pozornost a opatrný přístup k zahájení očkování. Rozhodnutí o zahájení vakcinace a volbě schématu bývá v kompetenci registrujícího PLDD (praktického lékaře pro děti a dorost) v součinnosti s odborníky na perinatální follow-up. Obecně se doporučuje zahájení očkování podle chronologického věku, nejčastěji v rozmezí 4.-6. měsíce věku, s následnými dávkami v definovaných intervalech.

Očkovací schéma 3+1 pro nedonošené děti bývá: tři dávky hexavalentní vakcíny podané v intervalech 1-2 měsíců a čtvrtá dávka nejdříve po 6 měsících od třetí dávky. Pokud se očkování zahájí později ze závažných důvodů, lze použít doporučení pro nedonošené děti, které uvádí 2+1 dávky při očkování od šestého měsíce korigovaného věku. Kromě hexavakcíny se zvažují i další složky základního očkovacího plánu (DTaP-Hib, VHB, IPV) v různých kombinacích v souladu s národními doporučeními a vyhláškami.

Očkování včasné očkovací cíle a nutnost posouzení zdravotního stavu

Pro děti nejrůznějšího gestačního věku a různých zdravotních stavů platí, že nezařizujeme očkování na základě gestačního věku samotného, ale na základě celkového zdravotního stavu dítěte. U dětí s klinicky stabilním stavem je cílem zahájit očkování co nejdříve, nejlépe v rozmezí 9. až 13. týdne po narození, tedy v době, kdy protilátky přenášené matkou začínají klesat. V případě onemocnění nebo jiných rizikových faktorů může dojít k odkladu očkování, avšak vždy je třeba posoudit rizika a výhody spolu s pediatricem.

Praktické detaily a doporučení v praxi

Rotavirová očkování jsou doporučena i u nedonošených dětí podle společného doporučení šesti odborných společností. Očkování pneumokokových infekcí se provádí mezi dávkami hexavakcíny s minimálním dvoutýdenním odstupem. Očkování proti hepatitidě B se v souvislosti s mateřskou HBsAg pozitivitou řeší zvlášť: po narození se aplikuje první dávka hyperimunního gamaglobulinu proti hepatitidě B a do 12 hodin se podá monovalentní vakcína proti VHB; následně následují tři dávky ve věku 6 týdnů, s veškerými variantami podle aktuálního zdravotního stavu dítěte.

Očkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli je v České republice standardně prováděno jako součást hexavakcíny včetně eventuálního přeočkování. Důležité jsou i perorální a zdravotnické postupy při případných vedlejších účincích, kdy se nejčastěji objevují přechodné reakce (horečka, zčervenání či otok na místě vpichu, únava, podrážděnost). Vážné nežádoucí účinky jsou vzácné a je nutné s lékařem situaci řešit.

  • Hexavakcína chrání proti 6 nemocem: záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B a infekci Haemophilus influenzae typu B.
  • Poslední dávka schématu 3+1 bývá podána nejdříve 11-13 měsíců věku; pokud není možné načasovat přesný termín, lze ji podat do 18 měsíců.
  • Ochrana pro děti narozené předčasně je stanovena podle chronologického věku, s ohledem na zdravotní stav a individuální potřeby dítěte.

Když se vyskytují otázky: Mýty, rizika a situace v praxi

Většinu očkovacích otázek lze zodpovědět podle oficiálních doporučení a SPC jednotlivých vakcín. ACIP a AAP důsledně doporučují, aby všechny potřebné vakcíny byly podávány během jedné návštěvy, což snižuje riziko expozice a zvyšuje efektivitu očkovacího procesu. Koadministrace vakcín nezvyšuje riziko závažných nežádoucích účinků a zkracuje dobu potřebnou k dosažení imunity.

Individuální posouzení u nedonošených dětí zůstává nezbytné. Při vyšším riziku nebo přítomnosti ekzémů či ABKM by mělo být očkování koordinováno s kožním lékařem a sledováno s ohledem na možný odklad až do ustálení stavu.

Zdroje a literaturu shrnutí

  1. Doporučení ČLS JEP a odborných společností k očkování nedonošených dětí (novelizace vyhlášky a legislativy k očkování).
  2. Stanovisko ČLS JEP k očkování nedonošených dětí (5.10.2018) - doplňující doporučení pro očkování v chronologickém věku a s ohledem na korigovaný věk.
  3. Stanovisko ČVS k očkování v souvislosti s COVID-19 (11.3.2020) - obecné principy podávání vakcín během jedné návštěvy.
Infografika: Schema očkování nedonošených dětí 3+1 a 2+1

Zdravé miminko - OČKOVÁNÍ dětí hexavakcínou? | rozhodli jsme se pro ODKLAD - proč?

V dalším díle se podíváme na konkrétní nemoci, proti kterým hexavakcína chrání, a proč je důležité tyto nemoci i v dnešní době nepodceňovat.

tags: #nedonoseny #novorozenec #hexavakcina