Při narození váží méně než kilogram a vešly by se do dlaně. Přesto i takové děti dnes dokážou čeští neonatologové zachránit - a bez trvalých následků. Novorozenecká úmrtnost je u nás jedna z nejnižších na světě a klesá i počet dětí, které kvůli předčasnému porodu zůstanou celoživotně postižené. Podle šéfa České neonatologické společnosti Lumíra Kantora přitom máme našlápnuto k tomu, aby byla péče ještě lepší.
Co znamená být nedonošeným?
Za nedonošené se považují děti, které se narodí dříve než v 37. týdnu těhotenství (standardní délka je 40 týdnů). Extrémně nezralým novorozencům pak bývá méně než 28 týdnů. Nejvíce rizikové jsou děti, které mají porodní váhu pod 1500 gramů. Např. Tito novorozenci ještě nemají dovyvinuté orgány, takže mohou mít dechové obtíže související s nezralostí plicní tkáně, případně chvilkami přestávají dýchat (tzv. apnoické pauzy) kvůli nedostatečně vyvinutému dechovému centru v mozku. Výživu navíc musí dostávat do žíly, protože jejich zažívací trakt ještě není připraven zpracovávat potravu. A to je jen zlomek problémů, s nimiž novorozeně musí poprat.
Trendy a pokroky české neonatologie
„Počet předčasně narozených dětí se zvyšuje. V roce 2002 se v ČR předčasně narodilo šest procent dětí, v roce 2013 už šlo o 8,3 procenta, což je nárůst o dva tisíce dětí. Je to číslo vysoké, ale stále nedosahuje úrovně západních států či USA,“ uvedl Lumír Kantor. Počet všech vážně až těžce postižených dětí byl v letech 2000 až 2002 kolem 29 procent, dnes se jedná zhruba o 19 procent. Na špičce ovšem jsme, co se týče nízké dětské úmrtnosti, která se dlouhodobě pohybuje kolem jednoho promile. Zlepšení se podařilo nastartovat v 90. letech - ještě v roce 1995 byla úmrtnost 3,4 promile. Dříve nebylo přístrojové vybavení, takže z dnešního pohledu umírala řada dětí zbytečně.

Prognózy a hranice přežití
Hranice životaschopnosti je u nás stanovena na 24. týden těhotenství. Od 24. týdne má dítě velkou šanci na přežití díky intenzivní lékařské péči. Od 28. týdne jsou šance na přežití až 95 %. Čím dříve se dítě narodí, tím vyšší je riziko trvalých následků, které si ponese. Děti, které se narodily mezi 32.29 a 37. týdnem těhotenství, doběhnou velmi rychle donošené děti a brzy se od nich neliší. Extrémně nedonošené děti se v optimálním případě vyrovnají svým vrstevníkům do dvou let.
V péči o předčasně narozené děti je klíčová síť 12 perinatologických center, která kryje celou republiku a kam se soustřeďují děti vyžadující specializovanou péči. Zásadně se změnilo zapojení rodičů do ošetřovatelského procesu. I u těch nejmenších dětí by měl být kontakt co nejdříve po porodu - rodiče pak docházejí na JIP, klokánkují a dotýkají se. Ta vazba, která vznikne mezi dítětem a matkou, má pozitivní dopady na vývoj mozku a budoucí život dítěte.

Péče o předčasně narozené děti
Péče začíná v porodním sále se stabilizací dítěte a zajištěním optimálních podmínek pro adaptaci po narození. Následuje péče na novorozenecké JIP-ce, kde je dítěti k dispozici inkubátor, monitorovací systémy a ventilace, pokud je potřeba. Neonatolog spolu se sestrami zajišťuje ošetřovatelskou péči, polohování a léky; lékař pak řídí průběh léčby, upravuje výživu a nastavuje ventilaci. Důležitá je i tzv. bazální stimulace a klokánkování, které nahrazuje původní podmínky v děloze a podporuje vývoj opěrných vazeb a sensory.
Výživa je klíčová: hned po narození se zahajuje infuzní výživa, následně se postupně zapojuje mateřské mléko - nejoptimálnější je nepasterizované, nativní mléko z vlastní matky. Pokud není možné, použije se mléko z mléčné banky nebo speciální formulace pro nedonošené děti. Objem mléčné výživy se zvyšuje a infuzní výživa se postupně ukončuje, když dítě zvládne potravu samo.

Prognózy a rizika po propuštění
Propuštění z nemocnice bývá spojeno s postupnou kontinuitou péče v centrech vývojové péče nebo rizikových poradnách. Děti mohou čelit rizikům, jako jsou poruchy vývoje, neurologické a smyslové problémy (zrak, sluch), či prodlevy ve fyzickém růstu. Odborná centra koordinují následnou péči a rehabilitaci - často zahrnují dětského neurologa, očního lékaře, pneumologa a logopeda. Korigovaný věk je důležitý pro hodnocení vývoje dítěte a vychází z původního termínu porodu, nikoli z data narození.
V roce 2020 se za hranicí 37. týdne narodilo asi 41 % živě narozených dětí a podíl předčasně narozených klesl na 6,7 %. Nejvyšší podíl předčasně narozených dětí bývá u very mladých matek do 20 let a u matek nad 40 let. Celkově se podíl předčasných narození v posledních letech snižuje, pramení však z dalších faktorů, včetně demografických změn a zdravotní péče.
Podpora rodin a veřejné zdroje
V České republice existuje od roku 1996 občanské sdružení Nedoklubko, jehož hlavním cílem je podpora rodin s předčasně narozenými dětmi. Poskytuje informace, sociální poradenství a psychosociální podporu. Předčasně narozené děti vyžadují koordinovanou péči a sledování dlouhodobě - rehabilitační a neurologické prohlídky bývají častým jevem, stejně jako oční a sluchová vyšetření.
- Rozdělení nedonošených dětí podle týdne těhotenství ukazuje na prognózu a potřeby péče.
- Výživa a tělesná teplota mají vliv na urychlení propuštění a stabilitu dítěte.
- Infekce a bronchopulmonální dysplazie patří mezi významná rizika u předčasně narozených dětí.
Současné statistiky a budoucí vývoj
V loňském roce se narodilo 7,2 tisíce dětí s nižší váhou, podíl předčasně narozených klesl na 6,7 %. Průměrná porodní hmotnost novorozenců postupně roste. Česká neonatologie je zo svým rozsahem péče a počtem center schopna reagovat na potřeby rostející populace předčasně narozených dětí, avšak čelí výzvám jako nedostatek finančních prostředků a tlak na kapacity.

Parametry a ukazatele
Pro stavební přehled jsou důležité ukazatele:
- Podíl předčasně narozených dětí na celkovém počtu narozených - kolem 6-8 % v různých obdobích
- Úmrtnost nedonošených do 1500 g - kolem 16 % v některých letech (vyšší riziko u velmi nezralých)
- Podíl dětí s poruchami vývoje a smyslovými postiženími otevírá potřebu následné specializované péče
tags: #nedonosene #deti #vs #donosene #statistika