Nedonošené děti se rodí před dosažením plného termínu a jejich vývoj je ovlivněn řadou rizik, která mohou zasahovat do různých orgánových systémů i psychického zdraví rodiny.
Kojení a výživa nedonošených dětí
Kojení předčasně narozených dětí není samozřejmé. Spustit a hlavně udržet laktaci není v případě, kdy se žena bojí o život svého dítěte a budoucnost je nejistá, jednoduché. Mateřské mléko je nejpřirozenějším, nejideálnějším a současně i nejlevnějším způsobem výživy každého dítěte. Je zdrojem faktorů obranyschopnosti a má výborný vliv na psychiku a vývoj dítěte. Obsahuje řadu imunologických a protizánětlivých faktorů posilující imunitu nezralého organismu. Pro nezralé dítě, které je vůči infekci téměř bezbranné, je to zvlášť cenný dar. Mléko matek, které porodily předčasně, má zvláštní složení uzpůsobené potřebám nedonošeného dítěte.
Po určitou dobu od porodu obsahuje až dvojnásobné množství bílkovin ve srovnání s mlékem matky dítěte donošeného. Po několika dnech má matka předčasně narozeného dítěte malé množství mleziva (kolostra). Od 5. dne po porodu se mlezivo začíná měnit ve zralé mateřské mléko. U maminek nezralých dětí se kolostrum tvoří ještě do 10. - 14. Je důležité se co nejdříve s aktuální situací smířit, přijmout ji. Věřit týmu lékařů a sestřiček, že budou dělat vše pro záchranu vašeho miminka. Velmi příznivě na laktaci působí vaše časté návštěvy, pohled na miminko, jeho pohlazení, klokánkování. Nejdůležitějším krokem je však dostatek tekutin, celkem 2-3 litry za den. Nástup laktace se po porodu v termínu podporuje časným a častým přikládáním k prsu. U nezralých miminek to často není možné. V tomto případě je nutné stimulovat bradavky uměle, ať již rukou či pomocí odsávačky. Zpočátku ji provádějte 8 - 12x denně, tedy i v noci. Odstříkávání mateřského mléka je „řehole“, která bude nějakou dobu trvat. Pokud zatím v prsu žádné mléko není, je vhodná délka ostříkávání pouze několik minut.
Asi od 28. týdne těhotenství jsou miminka, pokud jsou v celkově dobrém klinickém stavu, schopna přichycení a pevného uchopení prsu rty. V tomto období přikládáme pouze k plně odstříkanému prsu. Můžeme miminku nakapat pár kapek mléka na jazyk, aby si začalo uvědomovat chuť a vůni mléka. Zkoušet přikládat miminko k neodstříkanému prsu si můžeme dovolit někdy kolem 32. - 33. gestačního týdne, kdy dozrává koordinace mezi sáním, polykáním a dýcháním a je již plně vyvinut sací reflex. Ze začátku to dětem moc nejde, jsou rychle unavené, zvládnou to tak 1 - 2x denně. Postupně se nakojené dávky zvyšují. V růstové fázi nezralého miminka mateřské mléko často nestačí pokrýt jeho kalorickou denní potřebu. V tomto případě mateřské mléko obohacujeme speciálně vyráběnými fortifikátory pro nedonošené děti. Pokud vlastní mateřské mléko není k dispozici, jsou děti krmené cizím mateřským mlékem z certifikovaných bank mateřského mléka nebo speciálními mléky určenými pro nezralé děti.
Na cestě domů. Poslední týdny hospitalizace, kdy se miminko bude učit „už jen jíst“, jsou psychicky nejvíce náročné. Zlepšování v pití je mnohem pomalejší, než léčba komplikací. Většinou není zlepšování plynulé, dny se zdají být velmi dlouhé a nekonečné. Nástup laktace je důležitý pro podporu imunitního systému a správný růst.
Přehled rizik a zdravotních komplikací předčasně narozených dětí
Mezi nejběžnější problémy patří syndrom dechové tísně (RDS) a bronchopulmonální dysplazie (BPD), které mohou vyžadovat CPAP nebo ventilaci. Počínaje porodem bývá nutné zahájit nitrožilní výživu a postupně přecházet na kojenecké mléko, případně fortifikaci. Původně závažná nezralost plicní tkáně v kombinaci s dechovou podporou a eventuálním zánětem vede často k rozvoji BPD. Léčba zahrnuje omezení tekutin, dostatečnou energetickou podporu, inhalační léčbu a někdy celkové kortikoidy nitrožilně. Po propuštění z nemocnice mohou děti nadále vyžadovat inhalaci a rehabilitační péči a sledování specialisty. Nedonošené děti mají vyšší riziko mozkového postižení, ezkrhlých problémů ivývojových opoždění, a proto je nutná koordinovaná péče v centrech komplexní péče.
Retinopatie nedonošených (ROP) vzniká v důsledku nezralosti sítnice a výkyvů v dodávce kyslíku; moderní monitorování a léčba laserem či kryokoagulací zlepšily prognózu a slepota je dnes velmi vzácná. Mohou se vyskytnout i poruchy zraku a sluchu; sluch bývá poškozen vlivem nitroděložních či perinatálních faktorů. Vývoj mozku může vést k dětské mozkové obrně, epilepsii či jiným poruchám a vyžaduje včasnou rehabilitaci a odbornou péči. Růst a motorický vývoj bývá nerovnoměrný, často se setkáváme s opožděným nebo sníženým tělesným růstem. Kritická období se liší podle výšky porodní hmotnosti a gestačního věku, a proto jsou pro tyto děti zvláště důležité následné péče v perinatologických centrech.
Společenské a psychické dopady na rodinu
Emocionální zátěž pro rodiny je významná a rodiče často procházejí obdobím nejistoty a stresu. Předčasný porod je obrovská psychická zátěž a časté jsou pocity nejistoty a strachu. Předčasný porod a narození nezralého dítěte představuje obrovskou zátěž i pro rodiče. Nedonošená miminka jsou ohrožena celou řadou vážných komplikací - časté jsou infekce, dechové nebo srdečně-cévní potíže. Rodiny vyhledávají podporu v neziskových organizacích a v Centrech následné péče, která nabízí koordinaci služeb a rehabilitační podporu. SCI a sociální poradenství pomáhají rodinám vyrovnat se s ekonomickými a psychosociálními dopady. Evropská a americká sdružení poskytují rodinám informace, mobilní aplikace a online kurzy zaměřené na klokánkování, výživu a resuscitaci předčasně narozených novorozenců.
Na české scéně funguje Nedoklubko, které nabízí podporu rodičům už v porodnicích a sdílí relevantní informace o předčasném porodu a péči o nedonošené děti. Projekty a centra pro následnou péči pomáhají rodinám s organizací návštěv a koordinací péče mezi odborníky. Ekonomické dopady a změny v pracovním režimu partnerů a rodičů bývají významné a vyžadují adaptaci rodinného rozpočtu a životního stylu. Důležitá je komunikace s lékařským týmem a důvěra v postupy a doporučení, v případě potřeby lze vyhledat druhý názor.
České statistiky a vývoj v posledních letech
V roce 2020 se podle WHO ve světě předčasně narodilo 13,4 milionu dětí, tedy 10 %, a v Česku kolem 7 188 dětí; více než každé 12. dítě bylo předčasně narozené. Podle dat WHO v roce 2020 téměř milion novorozenců zemřel v důsledku komplikací po předčasném narození. To je nejčastější příčinou úmrtí u dětí do 5 let a v prvním měsíci života zodpovídá za každé třetí úmrtí dítěte. Další miliony předčasně narozených dětí přežijí, ale po zbytek života mají zdravotní komplikace. Česká republika patří k zemím s velmi dobrou šancí na přežití nedonošených dětí; systém perinatologických center a specializovaná péče zlepšují výsledky. V ČR roste počet dětí s redukovanou porodní hmotností i s normálním vývojem, a zároveň klesá úmrtnost v některých wysoko rizikových skupinách.
Nezralí novorozenci vyžadují koordinovanou péči v centrech komplexní či následné péče, které spolupracují s perinatologickými centry intenzivní péče. Nadále pokračuje výzkum a zlepšování technologií v neonatologii, včetně monitorování stavu plic, krve a nervového systému dítěte. Předčasné porody jsou celosvětovým problémem, ale díky pokroku medicíny a podpůrným organizacím rodiče nacházejí oporu a informace pro zvládnutí tohoto období.
Praktické tipy pro rodiče a pečující
- Podporujte co nejrychlejší zahájení a udržení kojení, ať už přikládáním, odsáváním nebo fortifikovaným mlékem podle potřeby dítěte.
- Věřte týmu lékařů a sestřiček, kteří pracují pro záchranu miminka a jeho budoucího vývoje.
- Dodržujte pravidelné návštěvy a kontakt s dítětem i mimo nemocnici, protože kontakt s matkou a blízkými má pozitivní vliv na laktaci a psychickou pohodu dítěte.
- V případě potřeby využijte podpůrné organizace jako Nedoklubko a programy tovaryšů péče pro následnou rehabilitační péči a sociální poradenství.
Vývoj plodu týden po týdnu
tags: #nedonosene #deti #lhke #tezke