Návrat žen po mateřské a rodičovské dovolené na trh práce: realita, výzvy a cesty k řešení

Česko mrhá potenciálem žen. Systém nemocenského pojištění a rodičovské dovolené nastavilo tak, že ženy demotivuje od práce. Vrátit se do zaměstnání mezi narozením prvního a druhého potomka se nevyplácí. Pomoci měla červnová novela zákoníku práce. Avšak nakonec jen legalizovala obcházení systému.

Představme si běžnou situaci: žena si pořídí první dítě, po roce na mateřské a rodičovské dovolené se chce vrátit do zaměstnání alespoň na pár dní v týdnu. Nechce zkrátka ztratit kontakt s prací a kolegy ani rozjetou kariéru. V zahraničí je běžné, že žena v takové situaci nastoupí na svou původní pracovní smlouvu, jen se jí zkrátí úvazek. Jenže v Česku by ji takový návrat stál tisíce korun, pokud by se později rozhodla pořídit si druhé dítě.

Problém: jak návrat ovlivňuje dávky a motivace pracovat

Návrat na pár dní v týdnu výrazně sníží denní vyměřovací základ, z něhož se počítá peněžitá pomoc v mateřství. Přeneseně má toto číslo vliv i na rodičovský příspěvek. Do výpočtu denního vyměřovacího základu vstupuje počet kalendářních dní. Ten zůstane při práci na zkrácený úvazek stejný jako na plný. Zároveň však výsledný příjem při práci jen třeba na dva dny v týdnu výrazně klesne. Partner advokátní kanceláře Aegis Law Tomáš Procházka upozornil na nerovné zacházení se ženami v zákoníku práce. Mateřská se pak z denního vyměřovacího základu počítá nekompromisně.

Vyřešit nechtěný propad ve výši dávek se pokusilo ministerstvo práce a sociálních věcí v červnové novele zákoníku práce. Ta umožnila ženám na rodičovské dovolené legálně uzavírat se svým zaměstnavatelem paralelní dohodu o provedení práce na stejné úkoly, jaké vykonávaly před mateřskou. Jenže i při takovém nastavení je postavení rodiče pečujícího o dítě na trhu práce horší. Nepřísluší mu náhrada mzdy při překážkách na straně zaměstnavatele, příplatky za přesčasy nebo svátky. „Tím, že jim umožňujeme paralelní dohodu, tak neřešíme kořenovou příčinu problému toho, co nám v systému nefunguje,“ upozorňuje Procházka.

Je přesvědčený o tom, že postavení matek v Česku není právně správně ošetřené. V letošní úpravě ministerstvo podle něj otevřelo špatný zákon. Na konferenci upozornil mimo jiné na to, že na začátku kariéry mají české ženy v mnoha případech lepší startovací pozici než muži. Je mezi nimi více vysokoškolaček. Začínají se stejnými příjmy jako muži, ve věku kolem 29 let ale pomalu zaostávají a nejvíce se nůžky v průměrném hodinovém výdělku rozevírají kolem 34 let. 29 let je přitom podle Českého statistického úřadu průměrný věk českých prvorodiček.

Po pěti až šestin letech se ženy se dvěma dětmi obvykle vrací do práce. S dítětem ve věku nula až pět let v Česku pracuje méně než polovina žen. Po třicítce začínají české ženy ve výši mezd zaostávat za muži. A výsledek? Průměrný plat českých žen je o 18 procent nižší než průměrný plat mužů. Rozdíl si sebou táhnout po zbytek života.

Klíčové otázky zákona a praxe

Nastavení, které motivuje ženy k tomu, aby zůstávaly s dětmi doma nebo volily méně výhodné formy práce, navíc není jedinou slabinou českého zákoníku práce. „V zákoně máme napsáno, že je možné paralelní dohodu mít jenom během rodičovské. To znamená, že maminka musí být nejprve půl roku doma na mateřské.

Podle Lenky Dufkové, vedoucí oddělení mzdově právního ministerstva práce a sociálních věcí, problém všichni znají. Odstranit příčiny nevhodného nastavení v zákonech ale podle ní není snadné a trvalo by to dlouho. „Legislativní proces není jednoduchý, trvá v řádu několika měsíců až let.

Profesor Petra Hůrka z Masarykovy univerzity upozornil, že v Česku je zvykem skrze pracovní právo řešit věci, na které ale zákoník práce evidentně nestačí. Tomáš Procházka a Petr Hůrka hledali na konferenci Právo a trh práce udržitelné nastavení českého pracovního práva. „To je moc hezký princip, který jsme všichni chtěli,“ říká Hůrka. Chybí v něm ale garance, že na daném pracovním místě žena také zůstane. „Za jak dlouho jí dá zaměstnavatel novou práci? Vydrží na původním pracovním místě ženy den, dva dny, pět dnů?,“ ptá se Hůrka.

Firmy a praxe: co funguje

Byznysový pohled do debaty přinesla Zuzana Holá, manažerka udržitelnosti Vodafone. Ve firmě, která si dlouhodobě zakládá na férovém přístupu ke všem skupinám zaměstnanců, se ukázalo, že hlavní brzdou není legislativa, ale ochota Čechů a hlavně managementu firem přemýšlet jinak. Vodafone zavedl pro rodiče malých dětí flexibilní úvazky i dělené směny. Ženám, které nastoupí na mateřskou dovolenou, čtyři měsíce dorovnává mzdu do původní výše. „V rámci benefitů mají naši lidé i možnost využít 16 týdnů plně hrazeného volna pro druhého z rodičů po narození dítěte,“ popisuje Holá.

Takové nastavení ale není mezi českými firmami standard. Generální ředitelka pracovní agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová uvedla, že velké korporace mají většinou postupy a interní politiku dobře nastavené. Problém ale vidí v malých a středních firmách. „Tam jsme pokroku zatím příliš nedosáhli,“ podotkla Rezlerová. Česko tak potřebuje nejen právní, ale celospolečenskou změnu.

Infografika: Dopad návratu na mateřskou na výši dávek a mzdy

Návod k praktickému návratu na trh práce

Navrhované kroky pro rodiče po mateřské/rodičovské dovolené zahrnují: udržení kontaktu s profesním světem (podcasty, networking, účast na konferencích, workshopech), vytvoření atraktivního životopisu a vyhledání odborné pomoci při přípravě pohovorů. Důležité je připomínat si, že i krátká zpětná cesta do pracovního rytmu posiluje sebevědomí a šanci na vhodné pracovní místo.

Na pohovoru buďte samy sebou, na počet dětí a jejich věk se zaměstnavatel nesmí ptát. Firmy dnes mohou nabídnout zajímavou náplň práce i moderní zaměstnanecký přístup. Vodafone demonstruje, že flexibilita a rovná práva k zaměstnancům nejsou jen vzory, ale realita, kterou lze nastavit i v českých podnicích.

Právní rámec a postupy při skončení pracovního poměru

Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) a evidenční list důchodového pojištění. Dále může vydat potvrzení pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a pracovní posudek.

Výpověď ze strany zaměstnavatele musí být v souladu s § 52 zákoníku práce a má dvouměsíční výpovědní dobu. Zákaz výpovědi v ochranné době platí pro těhotné, rodiče na mateřské či rodičovské dovolené a osoby na dočasné pracovní neschopnosti. Nadbytečnost, překážky na straně zaměstnavatele a další okolnosti definují možné způsoby ukončení pracovního poměru, v Incluzi dohodu o rozvázání pracovního poměru a odstupné.

Odstupné náleží v různých výších podle délky pracovního poměru a v případech rušení zaměstnavatele, nadbytečnosti či přemístění. Doba čerpání mateřské a rodičovské dovolené se do doby trvání pracovního poměru započítává. Neplatná výpověď musí být u soudu napadena do dvou měsíců ode dne, kdy měla pracovní poměr skončit.

  1. Návrat po mateřské dovolené: zaměstnavatel povinen zařadit zpět na původní práci; pokud to není možné, na jiné odpovídající pracoviště dle pracovní smlouvy.
  2. Návrat po rodičovské dovolené: povinnost zařadit na původní práci není, jen obecná; stejně jako při neplaceném volnu platí, že chování zaměstnavatele je řízeno pracovní smlouvou.
  3. Novela zákoníku práce a paralelní dohoda o provedení práce: problém kořenů a práva zůstává v neřešeném problému strukturálních nerovností.

Česko tak potřebuje nejen právní, ale celospolečenskou změnu. Zkušenosti firem jako Vodafone ukazují, že cesta k lepší rovnováze mezi rodinou a prací je možná a může být podnikání prospěšná.

tags: #navrat #zen #po #materske #dovolene #na