SHARETINGPojem sharenting vznikl spojením anglických slov share (sdílet) a parenting (rodičovství). Označuje trend, kdy rodiče nadměrně sdílejí fotografie, videa či jiné informace o svých dětech na internetu, zejména na sociálních sítích. Například britská studie zjistila, že až 75 % rodičů aktivních na internetu zveřejní alespoň jednou měsíčně fotografii nebo video svého dítěte. Podle průzkumů mívá průměrné dítě do 5 let věku až kolem 1500 fotografií na internetu, které tam nahráli jeho rodiče. Rodiče tak svým dětem vytvářejí digitální identitu už od kolébky - často bez uvědomění následků a bez souhlasu těch, jichž se to týká nejvíce, totiž samotných dětí.
Proč je sharenting lákavý? Díky sociálním sítím mohou pyšní rodiče okamžitě sdílet radostné zprávy a roztomilé fotky s rodinou a přáteli. Internet umožňuje uchovat vzpomínky a podělit se o ně s ostatními během pár kliknutí. Na první pohled jde o neškodné rodičovské nadšení. Problém však nastává, když si uvědomíme, čí soukromí je sdíleno. Dochází zde ke střetu mezi právem rodičů sdílet své zážitky a právem dítěte na soukromí a důstojnost. To, co rodič vnímá jako roztomilou momentku, může dítě jednou považovat za narušení svého soukromí. A co jednou vyvěsíme na internet, to už lze jen těžko vzít zpět.
V následujících kapitolách se podíváme na to, proč rodiče sharenting dělají, jaká rizika to přináší pro dítě, jaké jsou dopady na psychiku a identitu dětí a jaká pravidla dodržovat při sdílení dětského světa online. Fenomen sharentingu je produktem doby sociálních médií - přirozená touha rodičů dělit se o radost z dětí dostala nové globální podium. Přineslo to pozitiva i rizika. Z pozice rodičů je důležité si uvědomit, že s každým zveřejněným příspěvkem o dítěti zároveň formujeme kus jeho digitálního osudu. Dítěti náleží právo na soukromí a důstojnost, a proto bychom měli jednat jako digitální opatrovníci.
Proč rodiče sharentují a jaké jsou důsledky
Naše společnost čelí tlaku poskytovat a sdílet okamžité momentky. Sharenting se prolíná s reklamní kulturou a s komerčním světem médií - děti jsou cílovou skupinou i v online prostředí. Dítěti může být utvářena digitální stopa už od narození, a to často bez plného souhlasu. Rodiče by měli počítat s tím, že digitální stopa dítěte je reálnou součástí jeho budoucího života a že volby v této oblasti mohou ovlivnit jeho identitu i soukromí.
Vztah mezi reklamou a rodičovstvím se také odráží v našem každodenním konzumismu. Reklama cílená na rodiče i děti má vliv na jejich volby a nákupní chování. Děti bývají vystaveny daleko většímu množství reklam než dříve a reklamní techniky se v online prostoru stávají subtilnějšími a méně zřetelnými. Větší důraz na data a personalizaci zvyšuje riziko, že dítě bude formováno reklamou bez vědomí rodičů.
Dopady na psychiku a identitu dětí
Rodiče často zvažují, jaké důsledky sharentingu mohou mít na děti. Sdílení obsahu, který dítě ještě neovládá, může později vyvolat pocity narušené identity, nejistoty či narušené důstojnosti. Dítě si může klást otázky, proč bylo sdíleno tak široké spektrum soukromých chvil a jak se s tím vyrovnat, když vyroste a samo bude chtít rozhodovat o své online přítomnosti.
Mezitím se roditelské chování mění i po narození sourozence. Děti vnímají potřebu podpory, bezpečí a zřetelných hranic. Rodiče by měli vyvažovat sdílení s respektem k potřebám staršího dítěte i nového dítěte, a to jak v online prostoru, tak v reálném světě. Děti se učí zvládat emoce, komunikovat a řešit konflikty, a to i díky způsobu, jakým rodiče reagují na jejich pocity a žádosti.
Pravidla a doporučení pro sdílení online
Co dělat, abychom minimalizovali rizika sharentingu?
- Vždy zvažujte důvod sdílení a to, zda to dítě souhlasí, pokud je to možné.
- Omezte množství citlivých detailů (např. přesné polohy, běžné rutiny atp.).
- Pravidelně se zapojte do otevřené konverzace s dětmi o jejich online identitě a soukromí.
- Vytvořte společné pravidlo: uveďte, že obsah bude sdílen pouze s důvěryhodnými osobami a s respektem k soukromí dítěte.
- Berte v úvahu možné budoucí dopady - dítě by mělo mít možnost rozhodnout o svém digitálním osudu, až to bude možné.
Další důležitá oblast je regulace reklamy a mediální gramotnost. V České republice existuje rámec zákonů i kodexů, které regulují reklamní komunikaci zaměřenou na děti a mládež. Přesto je třeba posilovat osvětu, aby děti rozpoznávaly reklamní sdělení a rodiče byli schopni je vhodně vést. Digitální svět vyžaduje aktivní mediální výchovu a společný apel na odpovědnost všech aktérů - rodičů, škol, médií a státních institucí.
Praktické návody pro rodiče
- Začněte s dětmi rozhovory o reklamě a o tom, jak funguje online prostředí. Vysvětlujte, že některé sdělení mají za cíl ovlivnit jejich rozhodování a chování.
- Uveďte příklady, jaké informace jsou vhodné sdílet online a jaké je lepší chránit. Učte děti, jak si uvědomovat svou digitální stopu.
- Nastavte společně s dětmi pravidla pro sdílení (např. jen s vybranými osobami, bez uvedení citlivých údajů).
- Podporujte vznik zdravé online identity a samostatné reflexe v dospívání.
Je důležité připomenout, že narození dítěte je zásadním mezníkem v životě rodiny. Období po porodu je spojeno s hormonálními změnami a novými nároky na fyzické a psychické fungování. Otevřená komunikace a vzájemná podpora mezi partnery snižují riziko poporodní deprese a přispívají k lepší adaptaci celé rodiny na novou situaci. Komunikace po narození dítěte není jen o řešení praktických záležitostí, ale také o prevenci konfliktů a posílení rodinného života.
