Žena, která je na rodičovské dovolené, může při pracovním úrazu nebo vzniku nemoci z povolání řešit otázku náhrady mzdy a dalších odškodnění obdobně jako zaměstnankyně v zaměstnání, avšak s některými zvláštnostmi vztahujícími se k nemocenskému pojištění a nárokům na dávky. V článku shrnujeme, kdy a jak vzniká nárok na náhradu mzdy a další plnění, komu se s nárokem obrátit, jaké doklady a postupy jsou nezbytné a na co si dát pozor v praxi.
Kde je odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání upraveno
Odškodňování pracovních úrazů je především řešeno v části jedenácté - Náhrada majetkové a nemajetkové újmy zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Mimo zákoník práce se problematikou zabývají i např. vyhláška č. 104/2012 Sb. a nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu stanovuje vzory záznamů o úrazu. Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl.
Na koho se obrátit s nárokem na odškodnění
Každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, musí být pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ze zákona pojištěn. V České republice jsou ze zákona oprávněny zajišťovat toto povinné pojištění pouze Generali Česká pojišťovna a.s. a Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group. Případné odškodnění proplácí pojišťovny zaměstnavateli, nikoliv přímo zaměstnanci.
Pro všechny typy náhrad platí, že je nezbytné je nejdříve kvalifikovaně uplatnit u zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel, případně jeho pojišťovna nereagují nebo odmítají plnit, nezbývá než se obrátit na soud.
Komu a kdy náhrady škody za pracovní úraz náleží
Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s pracovním úrazem, a to i v případech, kdy k úrazu došlo bez dočasné pracovní neschopnosti nebo jen s pracovní neschopností nepřesahující tři kalendářní dny. Náhrada náleží, pokud je pracovní neschopnost následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Právo na náhradu za ztrátu na výdělku není podmíněno pokračováním pracovního poměru u původního zaměstnavatele; zaměstnanec tedy může mít nárok i po skončení pracovního poměru.
Co konkrétně náleží postiženému zaměstnanci
- náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti,
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (až do dosažení důchodového věku nebo do data přiznání starobního důchodu),
- náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění (bolestné),
- náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením,
- náhrada věcné škody,
- jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví.
Zaměstnavatel poskytne náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a plnou výší nemocenského. Zákoník práce stanovuje povinnost zaměstnavatele vyplácet tuto náhradu pravidelně měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.
Může se zaměstnavatel zprostit povinnosti nahradit škodu?
Zaměstnavatel se může zprostit zcela nebo zčásti, jestliže zaměstnanec způsobil úraz hrubě zaviněným jednáním, které bylo jedinou příčinou škody, nebo zaměstnanec jednal lehkomyslně, přestože si vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem musel být vědom, že si může způsobit újmu. V případě částečného zproštění musí zaměstnavatel určit část, kterou nese zaměstnanec podle míry jeho zavinění; v případě částečného zproštění z důvodu lehkomyslného jednání je zaměstnavatel povinen uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.
Zaměstnavatel se nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu například tehdy, když k pracovnímu úrazu došlo při odvrácení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví (pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal).
Náhrada mzdy a nemocenské u ženy na rodičovské dovolené
V době čerpání rodičovské dovolené obecně nevzniká nárok na nemocenské. Pokud však lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti ženy, a to v den, kdy zjistil, že zdravotní stav jí nedovoluje vykonávat dosavadní zaměstnání, může vzniknout nárok na nemocenské nebo náhradu mzdy až od dne, kdy by měla žena nastoupit do zaměstnání po skončení rodičovské či neplaceného volna. To platí i v případech rizikového těhotenství u ženy, která je na rodičovské dovolené.
Prakticky tedy: je‑li matka na rodičovské a znovu otěhotní, nebo utrpí úraz, ošetřující lékař je povinen rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Pokud lékař dočasnou pracovní neschopnost uzná, náleží ženě nemocenské až ode dne, od kterého by měla opět nastoupit do zaměstnání (popř. náhrada mzdy, pokud by tento den připadl do období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti).
Příklady praktických situací
- Pokud lékař uzná dočasnou pracovní neschopnost v první den návratu z rodičovské do zaměstnání, matka se nemusí do zaměstnání fakticky dostavit - v první den návratu nastoupí na dočasnou pracovní neschopnost.
- Matka na rodičovské, která je v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství, má nárok na nemocenské až od dne, kdy by měla nastoupit do zaměstnání (pokud nastupuje do zaměstnání), jinak nárok běžně nevzniká.
Nemocenské pojištění, náhrada mzdy a PPM - stručný přehled pro matky
| Typ plnění | Kdo vyplácí | Kdy náleží |
|---|---|---|
| Náhrada mzdy (1.-14. den DPN) | Zaměstnavatel | Prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, pouze za pracovní dny |
| Nemocenské (od 15. dne) | OSSZ | Od 15. kalendářního dne DPN, za kalendářní dny (60/66/72 %) |
| Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) | OSSZ | Za období mateřství při splnění účasti na nemocenském pojištění (min. 270 dnů v posledních 2 letech) |
Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku
Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku vychází z rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem zaměstnance před vznikem škody a částkami, které zaměstnanec pobírá během dočasné pracovní neschopnosti (nemocenské). Správné určení rozhodného období (průměrného výdělku) může mít zásadní dopad na výši náhrady; zákoník práce umožňuje použít i průměrný výdělek za předchozí kalendářní rok, pokud je to pro zaměstnance výhodnější.
V praxi se často stává, že pojišťovna nebo zaměstnavatel nezapočtou všechny složky mzdy (odměny, prémie apod.) nebo použijí méně výhodné rozhodné období, proto je vhodné nechat si výpočet odborně zkontrolovat a v případě sporu žádat písemné odůvodnění rozhodnutí.
Bolestné, ztížení společenského uplatnění, náhrada účelně vynaložených nákladů a věcná škoda
Bolestné a ztížení společenského uplatnění se stanovují na základě bodového ohodnocení uvedeného v lékařském posudku; hodnota bodu je dána nařízením vlády o odškodňování bolesti. Posudek o bolestném vystavuje ošetřující lékař a zaměstnanec jej odevzdá zaměstnavateli; bolestné se poskytuje jednorázově.
Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením vznikne, jakmile byly vynaloženy. Patří sem např. náklady na léky nebo rehabilitaci, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, jízdné k lékaři, náklady rodinných příslušníků spojené s návštěvami hospitalizovaného apod. Podmínkou je, že byly vynaloženy účelně.
Věcnou škodou jsou poškození nebo zničení věcí, které měl zaměstnanec při sobě v okamžiku úrazu (např. oblečení, brýle). Některé škody však nejsou hrazeny - např. škoda na dopravním prostředku, který zaměstnanec použil bez souhlasu zaměstnavatele při plnění pracovních úkolů.
Praktické doporučení a nejčastější potíže v praxi
- Pečlivě dokumentujte úraz, vyžádejte si záznam o úrazu a lékařské doklady (posudky, e‑neschopenku, výpisy z léčby).
- Uplatněte nároky nejprve u zaměstnavatele; výplatu provádí zaměstnavatel nebo jeho pojišťovna.
- Kontrolujte správnost započtení všech složek mzdy při výpočtu průměrného výdělku (odměny, prémie apod.).
- Pokud zaměstnavatel nebo pojišťovna nárok odmítnou, požadujte písemné odůvodnění a zvažte soudní cestu nebo odbornou pomoc.
- U žen na rodičovské dovolené věnujte pozornost otázkám účasti na nemocenském pojištění a ochranným lhůtám, které ovlivňují nárok na PPM či nemocenské.
Co dělat hned po úrazu
- Zajistit lékařské ošetření a nechat vystavit e‑neschopenku nebo příslušné lékařské potvrzení.
- Informovat zaměstnavatele a zajistit vyhotovení Záznamu o úrazu - zaměstnavatel má povinnost záznam vyhotovit bez zbytečného odkladu, max. do pěti pracovních dnů.
- Požádat o informaci o pojistném krytí zaměstnavatele a kontakt na pojišťovnu.
- Shromáždit doklady o vynaložených nákladech (účty, jízdenky, faktury) a lékařský posudek o bolestném, bude‑li relevantní.
Jak získat zpět ušlý plat po úrazu | LawInfo
Co si ohlídat při sporu
Nejčastější potíže jsou spojené s výpočtem náhrady (nezapočtení příjmů, nevýhodné rozhodné období), s tím, že zaměstnavatel či pojišťovna nereagují nebo dávají neúplné odůvodnění. V takových případech je vhodné požadovat písemné odůvodnění a obrátit se na odborníka na odškodnění pracovních úrazů nebo na soud, protože pouze soud může autoritativně rozhodnout o oprávněnosti nároku.
V případě zvlášť závažného ublížení na zdraví náleží náhrada také pozůstalým nebo dalším osobám blízkým postiženému zaměstnanci a v případě úmrtí zaměstnance je zaměstnavatel povinen poskytnout pozůstalým náhrady spojené s léčbou, pohřbem, výživou a jednorázové náhrady nemajetkové újmy.
Souhrnné doporučení
Pokud jste žena na rodičovské dovolené a utrpíte pracovní úraz nebo se u vás projeví nemoc z povolání, postupujte systematicky: zajistěte lékařské potvrzení, informujte zaměstnavatele, požadujte Záznam o úrazu, uchovávejte doklady o nákladech a nechte si odborně zkontrolovat výpočet náhrad. Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku může vzniknout i po skončení pracovního poměru a zahrnuje rozdíl mezi průměrným výdělkem a nemocenským. V případě sporu požadujte písemné odůvodnění rozhodnutí a zvažte soudní cestu či pomoc odborníka.