Myomy v děloze a těhotenství: informace a praktické poznatky

Myomy v děloze jsou benigní nádory, které vyrůstají z hladké svaloviny a jejich výskyt bývá častý zejména ve vyšším věku; frekvence jejich výskytu u žen ke konci reprodukčního období může překročit 50 %.

Myomy mohou být asymptomatické, ale často způsobují bolesti, tlak v podbřišku, změny menstruace a poruchy plodnosti či těhotenské komplikace; jejich velikost a umístění hrají klíčovou roli v tom, jak ovlivní průběh těhotenství.

Většina myomů se během gravidity sleduje ultrazvukem a hospitalizací, případně klidem a PN, pokud nejsou přítomny komplikace.

Myomy mohou během těhotenství růst vlivem hormonů a mohou způsobit špinění, kontrakce, tlak na močový měchýř či střeva, poruchu placenty nebo předčasný porod; v některých případech vyžadovaly hospitalizaci a chirurgický zákrok.

Nejčastější otázky v diskuzích zahrnují, jak myom ovlivňuje průběh těhotenství, kdy je nutná hospitalizace nebo operace, zda se myom může změnit během těhotenství a po porodu, a jak ovlivní porodní průchod a potřebu císařského řezu.

V diskuzích se uvádí, že myom může vyvolat špinění nebo krvácení, kontrakce a předčasné porody; byl uveden příklad myomu 6×6,5 cm v 20. tt jako příčina kontrakcí a ohrožení těhotenství a případ myomu 8×13 cm vedl k operačnímu zásahu během těhotenství.

Hospitalizace nebo operace jsou indikované při nesnesitelných bolestech, zánětu nebo mechanickém utlačování orgánů; byl popsán případ myomu 8×13 cm s bolestmi a podrážděním dělohy s následnou operací během gravidity.

Ano, myom může během těhotenství růst, avšak u jiných žen se naopak zmenší; jednou z uvedených ukázek bylo zmenšení z 9 cm na 4 cm a samovstřebání do 4. měsíce.

Ovlivní myom způsob porodu a potřebu císařského řezu? Císařský řez se plánuje, pokud myom mechanicky brání průchodu plodu nebo tlačí na placentu; některé ženy rodí přirozeně i s velkými myomy, zatímco jiné vyžadují císařský řez kvůli tlaku na placentu.

Co dělat při špinění nebo bolestech na začátku těhotenství? Jít k lékaři nebo do nemocnice na vyšetření ultrazvukem a v některých případech hospitalizace s nasazením léků podporujících těhotenství a klidovým režimem.

Myomy se sledují pravidelnými ultrazvukovými kontrolami a krevními testy; NT screening ve 12. týdnu a posuzování velikosti, polohy a vztahu k placentě.

Delší shrnutí závěrů diskuzí říká, že vliv myomu na těhotenství závisí především na jeho velikosti a umístění; většina případů je řešena sledováním ultrazvukem, klidem a hospitalizací při komplikacích; mnoho žen donoší zdravé dítě i s většími myomy a po porodu se myomy často zmenší či vstřebají.

V případě léčení myomů je důležitá komplexní volba postupu s ohledem na věk, reprodukční plány, lokalizaci, velikost a počet myomů a předchozí operace; u žen neplánujících těhotenství je často řešením hysterektomie, zatímco u mladších pacientek se zvažují šetrnější možnosti a zachování dělohy.

Endoskopické techniky dnes představují základní pilíř diagnostiky a léčby; hysteroskopická myomektomie je efektivní pro podslizniční myomy, zatímco laparoskopie umožňuje řešení stopkatých a intramurálních myomů s různou komplexností.

Ischiální či devitalizační metody, jako LDUV (laparoskopická disekce děložních cév), představují alternativu ke klassischením chirurgickým postupům; embolizace děložních tepen je v některých případech rovnocennou radiologickou metodou ke snížení cévního zásobení myomů.

V případě plánování těhotenství je vhodné řešit léčbu na pracovišti s zkušenostmi a volit „na míru“ přístup; čas otěhotnění hraje klíčovou roli a po myomektomii je obvykle možné otěhotnět za několik měsíců, s rizikem recidivy a potřeby sledování.

Infografika: Rozdělení typů myomů podle lokalizace

Typy a lokalizace děložních myomů

  • subserózní - na zevním povrchu dělohy, vycházející navenek
  • submukózní - uvnitř děložní dutiny, prominující do dutiny
  • intramurální - převážně ve stěně děložní

Podle topografické lokalizace se myomy dělí na přední a zadní stěně děložní, v fundu, v hranách děložních či v oblasti isthmu a hrdla; pendulující myom může být spojen jen tenkou stopkou a případně vyloučen z dělohy během porodu.

Léčba a postupy

Endoskopické techniky poskytují základní diagnostickou a léčebnou roli; hysteroskopická resekce myomu (TCRM) je elegantní metodou pro podslizniční myomy a nezatěžuje břišní stěnu.

Pro subserózní myomy je typická laparoskopická preparace a průřez stopky s následným odstraněním; u intramurálních a mnohonásobných myomů bývá léčba obtížná a zahrnuje volbu mezi myomektomií a hysterektomií podle věku, plánu rodiny a překážek v děložní dutině.

Chirurgické odstranění myomu (myomektomie) je hlavním řešením pro získání dlouhodobého efektu, zejména u žen, které plánují těhotenství; po operaci se obvykle doporučuje čekat na otěhotnění kolem 6 měsíců.

Ischemizující či devitalizační postupy, jako LDUV, redukují průtok krve do dělohy a tím podporují zmenšení myomů; úspěšnost metody se udává kolem 80-85 %, průměrné zmenšení do 6-12 měsíců kolem 30-60 %.

Jak se vypořádat s myomy během těhotenství | 1. část

Různé aspekty a souvislosti

Myomy mohou být příčinou neplodnosti, časného potrácení nebo mohou komplikovat porod; ovšem neznamená to, že každé těhotenství s myomem končí potratem či předčasným porodem.

U pacientek plánujících těhotenství je důležité rozhodovat o léčbě na základě individuálních faktorů a s ohledem na minimalizaci invazivity a zachování reprodukčního potenciálu.

Mezi časté příznaky patří bolesti v pánvi, tlak, změny menstruačního cyklu a další symptomy; některé myomy mohou být zcela bezproblémové a odhaleny jen na pravidelných ultrazvukových prohlídkách.

Graf prevalence děložních myomů podle věku

Různé zdroje uvádějí, že výskyt myomů stoupá s věkem a u žen po 40 letech může dosahovat až 40 %; mladší ženy jsou jich postiženy méně často, v rozmezí 10-20 % do 40 let věku.

V souvislosti s plánováním rodiny je důležité, aby ženy nebyly myomy odkládány a aby těhotenství bylo sledováno odborníky s ohledem na možné změny velikosti myomu během gravidity.

Zvažuje-li se léčba, je nutné zahrnout více metod v případě potřeby, a klientka by měla být informována o výhodách a rizicích jednotlivých postupů a vlivu na budoucí těhotenství.

  1. Ultrazvukové sledování - pravidelné kontroly velikosti a polohy myomu.
  2. Neinvazivní léčebné možnosti pro symptomy - medikace a hormonální terapie.
  3. Invazivní chirurgické zásahy - hysteroskopická nebo laparoskopická myomektomie, případně hysterektomie.
  4. Ischemizující metody - LDUV; embolizace děložních tepen jako alternativa.

tags: #myom #na #deloze #a #tehotenstvi