Denní dávka kojeneckého mléka má své doporučení, které vždy najdete na obalu konkrétního výrobku, ale to slouží pouze jako odhad. Samotnou potřebu mléka si dítě nastaví časem samo. Děti, které jsou navyklé na režim po třech hodinách, vypijí v jedné dávce méně než děti, které dovedou spát i více hodin v kuse. Nezapomínejte také na pitný režim. Kojeným dětem ho zcela pokryje mateřské mléko, nekojené děti a děti začínající s příkrmy by měly postupně začít dostávat vodu a zvykat si tak na pravidelný pitný režim. Mléko připravujte vždy čerstvé, ne dopředu, a u dávkování se řiďte pokyny na obalu konkrétního výrobku, který máte doma. Při podávání by měla jeho teplota být v rozmezí 37 a 40 °C. Teplotu vždy vyzkoušejte na svém zápěstí, aby mléko nebylo pro miminko moc horké. Nezapomínejte lahvičku sterilizovat. Pokud nemáte doma sterilizátor, můžete si poradit i s běžnou kuchyňskou výbavou.
Děti po 1. roce by měly dostávat 300-330 ml mléka. Sušené kojenecké mléko se u nás nevyrábí, dovážíme ho. Zjištění tuzemských médií (tn.nova.cz: Obchody nabízí i prošlé kojenecké mléko) je jedním z příkladů nekonečného počtu paradoxů evropské legislativy. Prodej prošlého kojeneckého mléka je složitá a citlivá otázka, která souvisí s bezpečností dětí a s možnostmi české i evropské legislativy. Celá řada poslanců Evropského parlamentu a populističtí politici navrhují nové povinnosti pro výrobce potravin, které často postrádají logiku a nepřispívají k ochraně spotřebitele. V ČR totiž výrobky tohoto typu bývají dováženy ze zahraničí, a tedy česká národní legislativa nad nimi nemá vždy jasný dohled.

Datum spotřeby - po jeho uplynutí se výrobek nesmí prodávat. Doba minimální trvanlivosti - výrobek se může prodávat i po jejím překročení, zákazník na to musí být ale viditelně upozorněn. Nejen u tekutých mléčných výrobků, ale i u sušeného mléka hrozí zdravotní potíže. Sušené mléko může obsahovat několik procent vody, což bývá půdou pro mikrobiální kontaminaci. Kojenecká strava se postupně mění oxidačními procesy, živočišný tuk se pozvolna žlukne. Prošlé kojenecké a dětské výrobky není vhodné kupovat, řešením je zabránit jejich dovozu do sítě. Kojenecká strava patří mezi potraviny pro zvláštní výživu a není tedy dozorována jen SZPI a SVS, ale i výrobky mohou podléhat dozoru ministerstva zdravotnictví. Informace médií, že se na problém soustředí SZPI, nemusí vycházet z plné znalosti kompetencí dozorových orgánů.
Na úrovni EU existují dva typy označení: „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost do“. Průzkumy ukazují, že lidé termínům rozumí různě; 75 % lidí chápe „spotřebujte do“ správně, zatímco jen 49-51 % chápe „minimální trvanlivost“. Označení „spotřebujte do“ se používá u potravin, které snadno podléhají zkáze, aby se zamezilo zdravotním rizikům. U potravin s rychlejší zkázu je uvedeno „spotřebujte do“ a po uplynutí data bývá často stále bezpečné jíst, ale výrobce nezaručuje plnou výživovou kvalitu. U „minimální trvanlivosti do“ se po uplynutí data kvalita nemusí garantovat, ale potravina bývá stále jedlá. Data minimální trvanlivosti a spotřeby jsou významná i z hlediska plýtvání potravinami v EU. Značení a význam se vyvíjely od 50. let minulého století a dnes jsou standardem v celé EU.

V ČR se u většiny mléčných produktů používá označení „spotřebujte do“. U některých výrobků mohou být i po uplynutí data stále v pořádku. Jogurt musí obsahovat minimálně 10^7 mikroorganismů na 1 gram a tento obsah musí být garantován po celé trvanlivosti. Označení „spotřebujte do“ již nemusí garantovat zdravotní nezávadnost, ale spíše kvalitu mikrobiálního obsahu. Britské studie ukazují, že mléko po datu spotřeby bývá často stále vhodné k pití ještě několik dní po uplynutí data. Čerstvá vejce a vejce obecně mají obdobný problém - Evropská legislativa stanovuje minimální trvanlivost do 28 dnů od snesení, v chladném prostředí mohou vejce vydržet déle. Před nákupem prošlého mléka se vyplatí poradit se s lékařem či odborníkem a zvážit rizika zdravotních potíží.
Ahoj holky, dneska přítel přivezl Sunar s minimální trvanlivostí do 17.6.2015 a datum výroby 17.12.2013. Co s tím? Odborníci varují, že prošlý výrobek pro kojence není bezpečný, i když někteří rodiče zvažují využít ho na vaření nebo zamrazit. Zkušenosti ukazují, že spodní mastné fleky na krabici mohou naznačovat špatné skladování, což zvyšuje riziko. V některých případech se prodej prošlého výrobku pro dětskou výživu může stát eticky problematickým i pokud zákon takové prodeje připouští. Důležitá je důsledná kontrola skladování a dohled nad teplotou, která výrazně ovlivňuje délku trvanlivosti. Pokud je prošlá trvanlivost, řešením je vyhnout se používání pro dítě a vyhledat čerstvější alternativu.
Pokud hledáte odpověď na otázku, zda lze dát kojenci Sunar s prodlouženou minimální trvanlivostí, klíčové je rozlišovat mezi daty a pečlivě zhodnotit stav obalu, skladování a doporučení výrobce. Rozumné je řídit se pokyny na obalu, neexperimentovat s téměř prošlým mlékem a konzultovat s pediatrem při pochybnostech. V praxi platí: čerstvé mléko a správné skladování snižují riziko a podporují zdravý vývoj dítěte.
- Dodržujte pokyny na obalu ohledně dávkování a teploty.
- Kontrolujte obal a skladovací podmínky při koupi i při uskladnění doma.
- U kojenců starších než 1 rok sledujte běžné potřeby a množství mléka uvedené v obalu.
- Při jakýchkoli pochybnostech raději zvolte čerstvé mléko a poraďte se s pediatrem.
Praktické shrnutí pro rodiče
Sportovně řečeno: data na obalech nejsou jen formálním údajem. Správné porozumění a uvědomělý přístup mohou zabránit řadě zbytečných rizik pro dítě. Důležité je sledovat nejen to, zda mléko “je” po datu, ale hlavně jak dítě prospívá po jeho požití. Kromě toho myslete na pitný režim a její chuť k jídlu - to vše spolu ovlivňuje zdravý růst a vývoj.