Právě začal Světový týden kojení! Věděli jste, že kdyby se na celém světě zvýšil počet kojících matek, zachránilo by to životy 820 000 dětí mladších pěti let? Že drtivá většina těchto dětí umírá dřív než půl roku po narození? A že by na rakovinu prsu zemřelo o 200 000 méně žen? Pro dítě představuje kojení tu nejlepší ochranu proti nemocem, napomáhá jeho zdravému fyzickému vývoji a je prokázáno, že kojené děti pak dosahují vyšší inteligence než ty, co vyrůstaly na umělé výživě. Kojit dítě po dobu minimálně šesti měsíců je dobré i pro matky - snižuje to riziko poporodních depresí, srdečních chorob i jedné z forem diabetu. Kojení je zkrátka jedním z těch nejlepších způsobů, jak zajistit optimální vývoj dítěti a zdraví jeho matce.
Mezinárodní doporučení a rozdíly mezi zeměmi
Podle doporučení UNICEF a Světové zdravotnické organizace by měly matky kojit své děti až do dvou let věku (po dobu šesti měsíců má dítě dostávat výlučně mateřské mléko, poté mají rodiče zavádět i jinou výživu, ale matky by měly i nadále kojit). A zatímco v chudých zemích se nekojí jen jedno dítě z 25, v těch vyspělých je dětí, které vyrůstají na umělé výživě, výrazně více - jde o jedno z pěti. Ve vyspělých zemích navíc existují velké rozdíly v počtu kojících matek i v rámci sociálních tříd: matky z chudších domácností kojí méně než ty z bohatých (například v USA kojí 74 % matek, v Irsku 55 %). V rozvojových zemích naopak častěji nekojí matky z bohatších domácností. Celkově kojí z chudších domácností po celém světě na 64 % matek a na 26 % z těch bohatších.
A jaké faktory ovlivňují to, zda matka začne, nebo nezačne kojit? Na úrovni státu je to politika, která matkám poskytuje mateřskou dovolenou a ničím nerušený klid na kojení na pracovišti a také omezení týkající se propagace umělé výživy. Ve zdravotnických zařízeních je to pak poskytnutí včasných informací a pomoci při nácviku kojení co nejdříve po porodu. Ve veřejném prostoru by také mělo existovat co nejvíce míst, kde by matky mohly kojit v soukromí či alespoň bez zdviženého obočí svého okolí. Stejně důležitá je i podpora ze strany mužů a rodiny, nemluvě o asistenci laktačních poradkyň.
Historie a současné praktikování kojení
Již v roce 1989 vzniklo společné prohlášení Světové zdravotnické organizace a UNICEF s názvem Ochrana, prosazování a podpora kojení. Jeho cílem bylo upozornit na významnou roli, kterou při podpoře kojení hrají právě zdravotníci. Hlavní zásady k úspěšnému kojení byly shrnuty do 10 kroků, které jsou i po téměř 30 letech stále aktuální. Například v Indii nebo Vietnamu byla uzákoněna šestiměsíční placená mateřská dovolená a regulace reklamy na umělou výživu. Na Srí Lance a v Turkmenistánu jsou veřejně velmi propagovány tzv. baby-friendly nemocnice, které kladou obrovský důraz na správnou techniku kojení.

Česká republika a další regiony: čísla a postoje
V České republice je v současnosti 69 nemocnic, které se pro dodržování již zmíněných 10 kroků také pyšní označením baby-friendly. Z porodnic tak u nás odchází domů až 90 % plně kojených dětí, na konci šestinedělí však kojí už jen méně než čtvrtina maminek. Z vyspělejších zemí nejvíce kojí ženy v Uruguayi, Švédsku, Ománu, Singapuru, Chile nebo Norsku. Z těch rozvojových, kde jsou tato procenta mnohem vyšší, jsou to kromě již zmíněných zemí také Bhútán, Nepál, Madagaskar nebo Niger.
Podpořit programy zaměřené na osvětu o kojení a nejlepší péči o novorozené děti můžete jakýmkoliv příspěvkem prostřednictvím kampaně UNICEF na dobrystartdozivota.cz. Mateřské mléko je to nejlepší, co může maminka svému dítěti v prvních měsících po porodu poskytnout. Kojení prospívá nejen dítěti, ale i kojící matce, posiluje jejich vzájemný vztah, rodině i společnosti šetří peníze a je ekologické. Jeho přínos je okamžitý, ale projevuje se i po skončení kojení.
Odborníci ze Světové zdravotnické organizace a Ministerstva zdravotnictví České republiky doporučují kojit prospívající dítě 6 měsíců výlučně, pak s postupným zaváděním příkrmů pokračovat v kojení do 2 let i déle. Příkrm je třeba začít zavádět po ukončeném 6. měsíci věku dítěte, rozhodně ne před ukončeným 4. měsícem věku. Pokud matka z nějakého důvodu kojit nemůže, pomůže praktický lékař pro děti a dorost výběrem náhradní kojenecké mléčné výživy.

Mýty a pravdy o kojení
Kojení je velmi přirozená věc, ale ne vždy jde samo. Bolest při kojení bývá často způsobena nesprávnou technikou přisátí miminka. Velikost prsou nemá vliv na množství mléka, a i s menšími prsy lze kojit plně. Kojení je ovšem závislé na poptávce a nabídce - čím více dítě saje, tím více mléka se vytvoří. Mýtus o slabém mléku je často přehnaný. Mateřské mléko obecně obsahuje vše, co novorozené dítě potřebuje, a jeho složení se mění dle věku a aktuálních potřeb.
Neexistuje žádná univerzální „správná“ délka kojení. Některé studie ukazují přínosy dlouhodobého kojení pro kognitivní vývoj, jiné zdůrazňují, že rozhodnutí zůstává na matce a její rodině. Kouření, alkohol a některé léky mohou kojení ovlivnit; v takových případech je potřeba konzultovat slučitelnost s kojením. Byliny a některé doplňky bývají nedoporučovány kvůli nejasným důkazům o jejich bezpečnosti.

Role otce a širší rodiny
Podpora partnera je klíčová: pokud partner ženu při kojení nepodporuje, roste riziko nekojení. Pocity otců a jejich zapojení se významně podílejí na rozhodnutí kojit či nikoli. Muži často uvádějí, že se cítí odstrčeni nebo neznají, jak být nápomocní. Proto je důležité zapojit otce již od začátku a poskytovat jim informace a praktickou podporu.
Co dělat, když kojení nejde hladce
- Vyhledejte laktační poradkyni - její pomoc může výrazně usnadnit zahájení a pokračování kojení.
- Včas konzultujte problémy s často se vyskytujícími bolestmi bradavek, zanícenými prsy nebo potížemi se sáním.
- Dbáte-li na svůj životní styl, stravu a laktaci, sledujte reakce dítěte na potraviny, ale nevyřazujte zbytečně potraviny bez jasných důkazů.
- Pokud dochází k nutnosti doplňování, zvažte kojenecké mléko jako alternativu pouze po konzultaci s pediatrem.

Současné vědecké poznatky a výzvy
Výzkumy ukazují, že mateřské mléko obsahuje významné lipidy a další látky, které podporují imunitní systém i vývoj mozku. Fatty Acid Esters of Hydroxy Fatty Acids (FAHFA) a komplexní lipidy v mateřském mléce hrají roli ve zdraví dítěte. Výzkum naznačuje, že délka kojení může ovlivnit kognitivní vývoj, ačkoli jednoznačné závěry zůstávají předmětem dalších studií. Důležité je, že kojení má řadu pozitivních efektů, ale rozhodnutí o jeho délce a způsobu je vždy individuální a vyžaduje respekt k mateřským a rodinným okolnostem.
Praktické shrnutí pro rodiče a partnery
Kojením vzniká silné pouto mezi matkou a dítětem, podporuje fyzický a psychický vývoj a může mít dlouhodobé benefity pro zdraví celé rodiny i společnosti. Důležité je respektovat volbu každé ženy, vyhledávat podporu a vyvažovat potřeby dítěte s možnostmi rodičů. Pokud se rozhodnete kojit, hledejte pomoc a sdílejte své zkušenosti s partnerem a rodinou. Pokud nekojíte, neznamená to méněcennost rodičovství - důležitá je láska, příjemný kontakt a citlivý přístup k potřebám dítěte.