Mateřské mléko je to nejlepší, co může maminka svému dítěti v prvních měsících po porodu poskytnout. Kojení prospívá nejen dítěti, ale i matce, posiluje jejich vzájemný vztah, rodině šetří peníze, je ekologické. Mateřské mléko v plné šíři nenahraditelné. Pokud kojící matka kouří, ohrožuje zdraví své i svého dítěte. Nikotin snadno přechází do mateřského mléka a jeho koncentrace klesá jen pomalu. O polovinu se sníží za 1,5 - 2 hodiny, ale trvá až 10 hodin, než vymizí - pokud ovšem matka znovu mezitím nekouří. Kouření matek je hlavním rizikovým faktorem syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS) - u dětí kouřících matek je nebezpečí úmrtí na tento syndrom výrazně vyšší. Také ke kojeneckým kolikám, zvracení nebo průjmům dochází častěji u dětí matek-kuřaček. Kouření kojící matky zvyšuje riziko onemocnění dýchacích cest kojenců nebo ušní infekce. Byla zjištěna souvislost mezi kouřením a snížením obsahu jódu v mateřském mléce, což zvyšuje riziko nesprávného vývoje mozku. Děti kuřaček také mohou mít v budoucnu poruchy štítné žlázy. Kouření snižuje i obsah vitamínů C a E v mateřském mléce. Nikotin narušuje spánkové zvyklosti dětí. Ženy-kuřačky nesnadno zahajují laktaci. V prvních měsících života mohou být hmotnostní přírůstky jejich dětí nižší, protože nikotin jednak potlačuje chuť dětí k jídlu, ale především snižuje produkci mateřského mléka tím, že ovlivňuje působení hormonů v těle matky. Kouření mění chuť mateřského mléka, které pak mohou děti odmítat a pít méně ochotně, neklidně. Fakt, že jejich dítě neuspokojivě saje, někdy matky-kuřačky vnímají tak, že jejich mléko není pro dítě „dostatečně dobré a silné“. Zejména když po jeho konzumaci dochází u kojence k průjmu nebo kolikám. Kojenec žijící v kuřáckém prostředí je ohrožen nejen nikotinem, který do svého těla dostane prostřednictvím mateřského mléka od matky-kuřačky. Negativní působení na jeho zdraví je posíleno ještě vlivem pasivního kouření a tzv. „kouře z třetí ruky“.
O skořici a těhotenství či kojení?
Jasnou volbou matky seznámené se škodlivostí kouření a motivované udělat to nejlepší pro sebe i své dítě by mělo být kojit a nekouřit. Autor zde představí příběh skořice, která provází lidstvo po tisíciletí. Skořice se v minulosti vyvažovala zlatem a její vůni si zamilovali už i lidé ve starověku. Egypťané ji používali při balzamování těl zemřelých a zároveň také věřili, že má skořice léčivé účinky. Její kořeny sahají do jihovýchodní Asie a teprve až s rozvojem mořeplavby a díky objevitelským cestám Portugalců se skořice konečně dostala i k nám do Evropy.
V českých zemích jsme ji mohli poprvé ochutnat v 15. století, jednalo se však o čínský druh. Pravá skořice z Cejlonu k nám doputovala až v 16. století a zanedlouho poté se monopol na obchodování s tímto velmi ceněným kořením dostal do rukou Nizozemců. Skořice se řadí k celosvětově nejoblíbenějšímu koření a její spotřeba dále roste. Dokonce se odhaduje, že v roce 2024 se jí vyprodukuje celkem 250 000 tun! Důvodem tak vysoké poptávky je stále se zvyšující zájem o využití skořicovníku ve farmacii a kosmetickém průmyslu.
A kde se vlastně skořice pěstuje? Pokud bychom si chtěli nasbírat pravou neboli cejlonskou skořici, museli bychom vyrazit až na Srí Lanku, konkrétně na ostrov Cejlon. Cassie, na kterou můžete nejčastěji narazit v supermarketu, se dováží z Číny a Indonésie. Cejlonská vs. Čínská skořice - Čínská je levnější a rozdíl poznáte nejen v ceně, ale také ve vůni, chuti a dokonce i v účincích na zdraví. Obsahuje totiž látku kumarin, díky které se rostlina chrání proti škůdcům a hmyzu, což může ve vyšších dávkách poškodit játra a ledviny. Cejlonská skořice kumarin obsahuje také, ale v výrazně menším množství, což je pro člověka bezpečné. Pro představu - v čínské skořici najdete až 10× více kumarinu než ve skořici cejlonské.
Pravá skořice se získává z vnitřní vrstvy kůry skořicovníku cejlonského. Rozdíl oproti její příbuzné z Číny poznáte i podle vzhledu. Skořice je bohatým zdrojem antioxidantů, které mají za úkol zmírnit negativní působení volných radikálů. Antioxidanty pomáhají držet hladinu volných radikálů na uzdě a v případě nedostatku mohou vést k oxidačnímu stresu. Vedle antioxidantů obsahuje skořice také silice, bílkoviny, vlákninu a vitamíny a minerály včetně manganu, železa či vápníku. Ájurvéda ji považuje za všelék a zařazuje ji na seznam sattvických potravin, které podporují sílu, energii i stav mysli.
Bezpečnost a dávkování skořice během kojení
Podle ájurvédy i západní vědy skořice může prospět zdraví, ale při kojení a těhotenství je třeba dbát na opatrné dávkování. U čínské skořice se doporučuje maximalně půl polévkové lžíce denně (cca 2 g). U cejlonské skořice, která má nízký obsah kumarinu, se denní dávka může pohybovat kolem 5 g. V běžné kuchyni však hrozí překročení - proto se doporučuje volit cejlonskou skořici a dodržovat zásadu všeho s mírou. Aplikace skořice na pokožku, vlasy nebo do kosmetických přípravků není předmětem tohoto textu; jde spíše o zdraví a stravu kojící ženy.
Jaké mohou být nežádoucí účinky? Při nadměrném množství mohou nastat alergie, nevolnosti či bolesti břicha. Skořice může ovlivnit i chuť mléka a tím pádem stravovací chování kojence. U kojících matek tedy platí zásada: vše s mírou a pozorování reakcí dítěte.
Další souvislosti mezi kojením a skořicí
Je důležité připomenout, že během kojení by se žena měla vyhýbat bylinkám a koření, které mohou snižovat tvorbu mléka nebo ovlivňovat jeho chuť. Patří sem některé bylinné směsi a koření; avšak výzkumy přímo zaměřené na účinky skořice během těhotenství a kojení jsou stále omezené. Při nadměrné konzumaci skořice se mohou objevit nežádoucí účinky a je proto důležité ji zařazovat postupně a sledovat reakce miminka, zejména pokud má dítě sklony k nadýmání či alergiím.
Jak skořice může ovlivnit školku a zahradu?
Když skořice nepoužíváme jen v kuchyni, našla si místo i v zahradě: lze ji použít proti plísním a škůdcům, například jako postřik na květiny (4 lžíce skořice na 1 litr vody, odstát a použít). Skořice pomáhá i v boji proti mšicím a mravencům - stačí posypat skořicí kolem stezek a rostlin. Tímto způsobem lze dosáhnout čistší a udržitelnější zahrady bez chemie. Do kojení a těhotenství se ale skořice bude zařazovat s rozvahou a s ohledem na zdravotní stav matky i dítěte.
Co můžete dělat mezi kojením a stravou
Dodržovat dvě jednoduché zásady při kojení: 1) Co škodí vám, škodí i děťátku; 2) Čím je menší dítě, tím je citlivější ke změnám ve stravě. V prvních týdnech je vhodné vyvarovat se nadýmavých potravin a koření, postupně však lze potraviny zkoušet a pozorovat reakce miminka. Dále je důležité zachovat pestrost stravy, dostatek tekutin (přibližně 2 litry denně), a dbát na kvalitu potravin - vyhýbat se syrovým a nekvalitním potravinám. Při kojení je prospěšná strava bohatá na bílkoviny, zdravé tuky a komplexní sacharidy, s důrazem na omega-3 mastné kyseliny a vitamíny/látky jako je železo, vitamín D, vápník a jód.
- Ryby (losos, treska, sardinky) 2x týdně pro omega-3 a jódu.
- Libové maso a mléčné výrobky pro bílkoviny a vápník.
- Ovoce a zelenina s důrazem na pestrost a vyváženost.
- Luštěniny v různých formách po namočení a klíčení.
- Ořechy a semena postupně vzhledem k alergiím.
U alergií a intolerancí je nezbytné sledovat reakce dítěte a, pokud je potřeba, konzultovat se specialistou. Při kojení lze občas dopřát kávu v mírném množství, ale je důležité sledovat citlivost dítěte a minimalizovat kofeinové zdroje, jako je čaj a čokoláda. Alkohol je zcela nevhodný v běžném režimu kojení; výjimečně lze uvažovat o malé dávce po domluvě s lékařem a v klidném čase mezi kojeními.