Nemoci kojených dětí a kojení matek

Úvod do problematiky onemocnění kojenců

První rok života představuje pro miminko období intenzivního rozvoje, během kterého se nejen učí objevovat svět, ale především se jeho imunitní systém teprve formuje a učí se bránit. Kojenecký věk je proto imunitně velmi aktivním obdobím, kdy se mohou objevit různé typické potíže. Mezi nejčastější patří nakažlivá onemocnění horních dýchacích cest, jako je rýma a nachlazení. Tyto infekce jsou převážně virového původu, méně často se setkáváme s bakteriálními infekcemi, které si mohou vyžádat antibiotickou léčbu. Dítě trpící nachlazením může mít potíže s dýcháním, být zahleněné, malátné, nevrlé a často trpí zvýšenou teplotou nebo horečkou.

Další běžné potíže v kojeneckém věku zahrnují ublinkávání, průjem, nadýmání a bolesti bříška (koliky). Mezi závažnější onemocnění, která mohou kojence potrápit, patří silná průjmová onemocnění, zácpa, koliky či zánět středního ucha. Novorozenci se mohou setkat i se streptokokem a zlatým stafylokokem.

Kojení jako klíčový faktor v prevenci a léčbě onemocnění

Kojení hraje zásadní roli v ochraně zdraví dítěte. Mateřské mléko poskytuje nejen potřebné živiny, ale také řadu protilátek, které posilují imunitu a chrání dítě před infekcemi. Kojení podporuje zdravý vývoj a růst dítěte, má vliv na psychické zdraví miminka i matky a pomáhá tělu matky vrátit se do stavu před těhotenstvím.

Kojení poskytuje dítěti tzv. slizniční imunitu. Mateřské mléko vystýlá sliznice v těle, čímž chrání dítě před vstupem patogenů. Dítě a matka tvoří biologickou jednotku s společným mikrobiomem. Jelikož se setkávají se stejnými patogeny, matka prostřednictvím mateřského mléka poskytuje dítěti specifické protilátky. Fyzický kontakt s matkou a uklidňující efekt kojení snižuje hladiny stresových hormonů a zvyšuje obranyschopnost dítěte.

Složení mateřského mléka je klíčové pro zdraví dítěte, neboť podstatná část imunitního systému závisí na trávicím traktu a osídlení střev prospěšnými bakteriemi. Výlučné kojení do 6 měsíců zajišťuje maximální možnou ochranu. Kojení významně snižuje frekvenci a závažnost infekčních onemocnění.

Kojení během onemocnění matky

Běžné infekční onemocnění matky, jako jsou virózy (rýma, kašel), onemocnění trávicího nebo močopohlavního traktu, nejsou důvodem k ukončení kojení. Miminko je obvykle infikované ještě před propuknutím nemoci u matky. Bakterie se do mateřského mléka dostanou jen v případě generalizace infekce, kdy se rozšíří do krevního oběhu matky. I v takovém případě není nutné kojení ukončit.

I u vážných infekčních chorob není vždy nezbytné kojení okamžitě ukončit. Například u některých typů žloutenky, které se přenáší již v děloze, může matka kojit, pokud není zároveň nakažena virem HIV a její játra fungují správně. Cytomegalovirus, i když je rozšířen, neohrožuje kojené děti, které mají vytvořené protilátky. Jiná situace nastává u nedonošených dětí, které mají nízkou hladinu protilátek. V tomto případě lze riziko minimalizovat podáváním odstříkaného, zmrazeného a rozmrazeného mateřského mléka, neboť virus se při teplotě -20 °C ničí.

Herpes simplex virus (způsobující opary) nepředstavuje problém, pokud se vyrážka nevyskytuje na prsu. Po přeléčení matky a ukončení infekčnosti je možné v kojení pokračovat.

Přenos toxoplazmózy mateřským mlékem nebyl zaznamenán. U HIV pozitivních matek existuje relativně nízké riziko přenosu HIV na dítě během kojení, i když ne všechna HIV pozitivní miminka jsou infikována.

Při jakémkoliv onemocnění je klíčové poradit se s lékařem ohledně nutnosti odstavení dítěte.

Specifická onemocnění a kojení

Vliv vrozených metabolických poruch

U dětí s vrozenou metabolickou poruchou, jako je fenylketonurie (PKU), kdy dítě nedokáže zpracovat aminokyselinu fenylalanin, je možné kojení kombinovat s částečným dokrmováním speciálním umělým mlékem bez obsahu fenylalaninu. Zvýšené hladiny fenylalaninu mohou poškozovat mozek.

Kožní problémy novorozenců a kojenců

• Opruzeniny: Jsou nejčastějším kožním problémem, způsobeným hlavně vlhkostí a zbytky stolice pod plenkou. Prevencí je časté přebalování a důkladná hygiena zadečku.
• Kvasinková infekce (soor/moučnivka): Přemnožení kvasinek se může projevit na kůži (zarudlá místa v záhybech) nebo v ústech (bílé povlaky). Souvisí s narušením střevní mikroflóry. Úprava jídelníčku matky, probiotika a správná péče o pokožku pomáhají.
• Atopický ekzém: Jeho potíže často souvisí s narušením střevní mikroflóry.

Bakteriální infekce

• Zlatý stafylokok (Staphylococcus aureus): Běžně se vyskytuje na kůži a v nose. Při přemnožení může způsobit kožní infekce, ale v závažných případech se může rozšířit do krve, kloubů, plic nebo srdce. Léčba zahrnuje antibiotika, ale existují i rezistentní kmeny.
• Streptokok: Zejména Streptococcus agalactiae (skupina B) může způsobit vážné komplikace, jako je zánět plic u novorozence. Prevencí je podávání antibiotik matce během porodu.

Trávicí potíže

• Průjem: U plně kojených dětí je průjem méně častý díky ochranné funkci mateřského mléka. Pokud se objeví, je důležitý zvýšený příjem tekutin (ideálně s rýžovým odvarem) a úprava diety. V případě dehydratace, zvracení nebo vysoké horečky je nutná lékařská kontrola.
• Zácpa: Mateřské mléko má mírně projímavý účinek, takže zácpa je u kojených dětí vzácná. Může se objevit při přechodu na umělou stravu. Podávání čípků se nedoporučuje.
• Koliky a bolesti bříška: Často souvisí s hromaděním plynů. Nošení dětí ve vertikální poloze (v šátku či nosítku) může pomoci trávení a odchodu plynů.
• Ublinkávání (reflux): Je běžné u až 50 % kojenců do šesti měsíců věku kvůli malému žaludku. Pomoci může krmení ve zvýšené poloze a dostatečné odříhnutí.

Další onemocnění

• Horečka: Normální tělesná teplota novorozence je 36,5 - 37,2 °C. Teplota nad 37,2 °C je zvýšená, nad 38 °C jde o horečku. Léčba zahrnuje léky na snížení horečky (paracetamol) a studené obklady.
• Zánět středního ucha: Časté onemocnění, které se může vyvinout jako důsledek rýmy. Projevuje se neklidem, pláčem, bolestí ucha a horečkou. Léčba zahrnuje léky proti bolesti a případně antibiotika.

Rizika umělé výživy oproti mateřskému mléku

Umělá výživa je považována za nouzovou náhradní výživu, určenou pro lékařsky indikované případy. Mateřské mléko je oproti tomu nenahraditelné a poskytuje řadu jedinečných benefitů.

Rizika umělé výživy zahrnují:

• Zvýšené riziko vzniku průduškového astmatu, alergií, infekcí trávicího a respiračního traktu, zánětů středního ucha.
• Vyšší riziko vzniku rakoviny v dětském věku, cukrovky 1. typu, hypertenze, obezity, chronických onemocnění trávicího traktu (celiakie, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida).
• Možný negativní vliv na rozvoj kognitivních funkcí.
• Riziko infekcí z možné kontaminace umělé výživy.

Rizika se týkají i zdraví matky: krmení umělou výživou zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu, vaječníků, endometria, osteoporózy, revmatoidní artritidy, cukrovky a deprese.

Mateřské mléko obsahuje stovky látek, které v umělé výživě chybí, včetně živých buněk, imunitních látek, protilátek a faktorů pomáhajících v boji proti infekcím (lysozym, laktoferin, sekreční IgA atd.).

Důležitost kojení pro imunitní systém a mikrobiom

Kojení má zásadní vliv na rozvoj imunitního systému dítěte. Podporuje dozrávání T-lymfocytů v brzlíku, který je u kojených dětí větší než u dětí krmených umělou výživou.

Mikrobiom (dříve mikroflóra) je komplexní ekosystém bakterií, virů a dalších mikroorganismů. Kojení zajišťuje normální dozrávání mikrobiómu dítěte. Mateřské mléko obsahuje více než 700 druhů bakterií, imunoglobuliny, růstové faktory a prebiotika, které podporují růst prospěšných bakterií a odstraňování patogenů.

Mikrobiom trávicího traktu kojených dětí se podstatně liší od dětí krmených umělou výživou. U nekojených dětí bývá vyšší počet škodlivých bakterií a nižší výskyt prospěšných. To má význam v prevenci alergických a infekčních onemocnění.

Lidské mléčné oligosacharidy (HMO) v mateřském mléce chrání před běžnými respiračními a střevními patogeny. Lipidy a glykoproteiny v mateřském mléce poskytují ochranu proti různým virům a bakteriím.

Praktické rady a řešení problémů při kojení

V případě, že matka onemocní, je důležité informovat svého lékaře nebo lékárníka. Kontraindikací pro kojení není například střevní chřipka. Oslabené tělo matky však může dočasně snížit tvorbu mléka.

Možné problémy při kojení a jejich řešení:

• Nedostatek mléka (pocit): Často v období růstových spurtů. Stimulace prsů odsávačkou nebo odstříkáváním pomáhá zvýšit laktaci. Důležitá je správná technika kojení a klidné prostředí.
• Ucpaný mlékovod: Projevuje se bolestivým zduřením v prsu. Časté kojení je indikováno.
• Soor (moučnivka): Bílé skvrny v ústech dítěte. Může být způsoben používáním dudlíků nebo léčbou antibiotiky.
• Zhoršený vypuzovací reflex: Dítě je u prsu neklidné.
• Příliš silný vypuzovací reflex: Dítě se mlékem zalyká.

Léčba během kojení: Některé léky mohou být pro dítě škodlivé. Bezpečné jsou léky na bázi paracetamolu nebo ibuprofenu. Zakázáno je užívat aspirin, metamizol, léky s pseudoefedrinem, protirakovinné léky a radioaktivní léčiva.

Prevence a péče:

• Hygiena rukou, pravidelné větrání a omezení návštěv během sezóny infekcí.
• Přírodní léčiva: Bylinné inhalace, čaje, cibulový sirup, zázvor, citron (pokud dítě není alergické).
• Ergonomické nošení dětí: Podporuje trávení a odchod plynů.
• Fenyklový čaj: Pomáhá od nadýmání a podporuje trávení, lze podávat od ukončeného 1. týdne věku.

tags: #muze #se #kojene #dite #nakazit