Myomy jsou kulovité uzly složené ze svalových buněk děložní stěny. Mohou být různě veliké, různě početné a také různě uložené ve vztahu k dutině děložní. Je ale také pravda, že i mnohočetné velké myomy nemusí způsobovat žádné obtíže. Vlivem poklesu hladin hormonů se myomy zpravidla po menopauze zmenšují. Existuje malé nebezpečí (méně než 1 %) že se v myomu začne vyvíjet nádorové onemocnění (sarkom). Myom, který nápadně rychle roste, je potřeba odstranit a tkáň vyšetřit.
Naštěstí jsou myomy zpravidla dobře přístupné vyšetřením ultrazvukem skrze pochvu. Obecně platí, že myomy léčíme tehdy, pokud způsobují ženě obtíže. Farmakologické myomy mají receptory na hormon progesteron. Při použití blokátorů (GnRH-Analoga) dochází k zastavení růstu a zmenšování uzlů. V současné době je k léčbě používán Ulipristalacetát, který patří do skupiny selektivních modulátorů progesteronového receptoru (SPRM). Léčbu podáváme při dobré snášenlivosti 3-6 měsíců.
Embolizace: cílené ucpání přívodné arterie pod CT kontrolou. Operační: podle velikosti a polohy myomů používáme endoskopii (hysteroskopii skrze dutinu dělohy, nebo laparoskopii skrze dutinu břišní). Při velkém nálezu někdy musíme použít klasickou metodu s otevřením dutiny břišní. Pokud je žena ve fertilním věku a nevylučuje do budoucna graviditu, snažíme se odstranit jen myomatózní uzly a okolní tkáň chirurgicky sešít tak, aby mohla do budoucna posloužit v graviditě.
Myom (leiomyom, angl. fibroid) je benigní útvar vyrůstající z děložní stěny. Můžeme jej charakterizovat jako tuhý svalový uzlík o průměru od 1 cm až výjimečně několika decimetrov. Skládá se z hladkosvalových buněk myometria. Děložní myom je jednoznačně nejčastěji se vyskytujícím nezhoubným nádorem v oblasti ženského genitálního traktu. Myomy se vyskytují osamoceně, někdy bývají vícečetné a jejich prevalence je u žen do 30 let 20-30 %, u žen nad 30 let 50 %. Možnost maligního zvratu je minimální.
Mohou být zcela asymptomatické, avšak často se setkáváme se specifickými obtížemi: hypermenorrhea (silné menstruační krvácení) a menorhágie (prodloužená délka cyklu). Příčina vzniku děložních myomů je nejasná. Terapie děložních myomů se odvíjí od jejich projevů. Je-li myom asymptomatický, postačí sledování. Při výskytu symptomů je nutné chirurgické odstranění (tzv. myomektomie). Drobné myomy odstraňujeme ambulantně, rychle a bez anestezie.
Na přelomu tisíciletí byl průměrný věk matky při porodu prvního dítěte cca 25 let; dnes je to 29 let. Častěji se setkáváme se ženami, které rodí až po čtyřicítce, a počet rodiček po 35. roce věku se ztrojnásobil. Tyto údaje souvisí s trendem dnešní doby, kdy ženy odkládají založení rodiny. Myomy mohou značně ovlivnit plány každé ženy, zejména pokud má reprodukční ambice. Mohou být příčinou neplodnosti, časného potrácení, nebo komplikací při porodu.
Základním postupem je sledování myomu v určitých intervalech. Ultrazvukovou diagnostikou se myom diagnostikuje a zhodnotí jeho velikost. V dalších kontrolách se hodnotí nárůst velikosti a struktura. Dalším směrem je farmakologický přístup: medikace může redukovat obtíže (silná či bolestivá menstruace, chudokrevnost). Kauzální farmakologickou léčbou je hormonální terapie. Invazivní metody směřují k destrukci myomu nebo omezení jeho cévního zásobení; zahrnují hysteroskopickou nebo laparoskopickou myomektomii, ultrazvukovou destrukci, kryomylolýzu a další. Druhá skupina invazivnch metod redukuje cévní zásobení myomu (laparoskopická okluze uterinních arterií nebo embolizace).
Při výběru metody se vždy zváží přínos a rizika léčby, vliv na početí, těhotenství a porod. Výkon byl proveden v ambulantní ordinaci. Celá problematika se týká i žen, které plánují těhotenství nebo kojí. Vysvětlujeme, že intervencemi lze zachovat dělohu a histologické vyšetření může odhalit hraniční či zhoubné změny.
Myomy mohou být spojovány s různými klinickými scénáři během těhotenství a šestinedělí. Během těhotenství mohou růst nebo zůstat stabilní; v některých případech dochází k odumření myomu po porodu. U těhotných žen je důležité pravidelné ultrazvukové kontroly, aby bylo možné sledovat velikost a polohu myomu a včas zhodnotit rizika pro plod a průběh těhotenství.
Po porodu nastává rychlá hormonální přestavba: klesají placentární hormony, stoupá prolaktin a oxytocin pro kojení. Kojení ovlivňuje obnovení ovulační činnosti a menstruace. Pokud žena kojí intenzivně, ovulace bývá až po ukončení šestinedělí; pokud nekojí, ovulace se může obnovit do 3 měsíců po porodu. Ovlivňuje to, kdy dojde k obnově cyklu a mohou vznikat otěže otěhotnění v šestinedělí. Po šestinedělí se normalizuje sekrece hormonů štítné žlázy a nadledvin. Oxytocin a prolaktin se podílejí na citové vazbě mezi matkou a dítětem, a kolostrum je první mléko s vysokým obsahem protilátek.
Po porodu mohou nastat změny v sexuálním životě a sebevnímání ženy. Poporodní blues a poporodní deprese jsou důležité psychosociální faktory; diagnostika často vyžaduje standardizované dotazníky a odbornou péči. Rizika poporodní deprese zahrnují nedostatečnou makrobiotickou výživu během těhotenství, anémii, depresivní historii a další faktory. Poporodní deprese se může objevit již v těhotenství a bývá nejrizikovější při návratu z porodnice. Léčba zahrnuje psychoterapii, podporu rodiny a v některých případech medikaci, která může ovlivnit kojení.
Další často kladené otázky: Zda myom sám zmizí po menopauze; zda může prasknout; zda je myom rakovina; zda je možné otěhotnět s myomy; co pomáhá při myomu přirozeně; jak velký může myom dorůst; kdy je nutná operace. Obecně: myomy mohou po menopauze ustoupit, prasknutí je vzácné, myom neznamená rakovinu, a mnoho žen s myomy otěhotní a donosí dítě. Prevence zahrnuje vyváženou stravu, pravidelný pohyb a zvládání stresu.
Pokud je myom velký, rychle roste nebo způsobuje komplikace, volí se chirurgické či intervenční zákroky (myomektomie, UAE, hysterektomie). Každá metoda má své výhody a rizika a rozhodnutí vychází z věku ženy, fertility plánů a konkrétního nálezu. Významné je sledování a individuální přístup k pacientkám s myomy, zejména pokud plánují těhotenství.
Co jsou myomy?
Krátké shrnutí: Myomy často neprojevují symptomy a bývají zjištěny ultrazvukem. Při projevech se volí léčba podle typu, velikosti a polohy; zachování dělohy je prioritou u žen s plánovaným těhotenstvím. Embolizace a laparoskopická myomektomie jsou běžné šetrné metody; hysterektomie zůstává poslední možností. Vždy se hodnotí vliv na plodnost a budoucí těhotenství.
Najčastější otázky a odpovědi
- Může myom sám zmizet po menopauze? Ano, často se zmenší nebo zmizí po menopauze.
- Může myom prasknout? Prasknutí je velmi vzácné.
- Je myom rakovina? Ne, myom je nezhoubný; pouze velmi výjimečně může dojít k zvratu na sarkom.
- Mohu s myomem otěhotnět? Ano, mnoho žen s myomy otěhotní a donosí zdravé dítě.
- Co pomáhá při myomu přirozeně? Zdravý životní styl, vyvážená strava a pravidelný pohyb mohou pomoci těmto potížím.