Může kojící matka jíst brokolici a další potraviny během kojení

V mateřském mléce dítě od maminky dostává všechno, co potřebuje. Tuhle větu dobře známe, přesto málokdo dokážeme opravdu do hloubky prohlédnou komplexnost tohoto děje. Složení a množství mateřského mléka se přizpůsobuje aktuálním potřebám miminka. Pro miminko představuje kojení mimo jiné i první krok jeho psychomotorického vývoje. Významně ale ovlivňuje i jeho život za mnoho let. Kojení se totiž spojuje se statisticky nižšími riziky rozvoje onemocnění jako alergie, cukrovka, obezita a Crohnova choroba.

Ženy při kojení musí někdy řešit mnohé potíže s bolavými bradavkami, ragádami nebo i zánětem prsní žlázy (mastitidou). Starosti kojící maminky ale rozhodně nejsou to jediné, co jí období laktace přinese. Jídelníček maminky bude po dobu výlučného kojení představovat zdroj výživy pro ni i pro její dítko. Hlavní zásadou pro výběr potravin při kojení by měla být pestrost. Různorodá strava přirozeně obsahuje široké spektrum živin, vitamínů i minerálů. U mnoha potravin je velmi individuální, zda je miminko bude dobře snášet. Kojící žena by se proto určité typům potravin neměla vyhýbat čistě jen z preventivních důvodů.

Co jíst při kojení?

Ovoce a zelenina a to hlavně čerstvé, v jídelníčku představují přirozený zdroj vitamínů, stopových prvků a taky často opomíjené vlákniny. Maso do jídelníčku by si maminka měla vybírat libové. Vhodné maso drůbeží, králík nebo i hovězí. Občas může do jídelníčku zařadit i libovější vepřové. Zato vnitřnosti, paštiky nebo trvanlivé salámy se za vhodné považovat nedají. Samozřejmě je důležitý i druh přípravy masa. Ryby tvoří u kojící maminek natolik důležitou položku jídelníčku, že si jistě zaslouží vlastní odrážku. Ryba má totiž v jídelníčku jedinečné postavení jako zdroj omega 3 nenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem, které jsou pro miminko a jeho vývoj velmi důležité. Mléčné výrobky jsou dalším důležitým zdrojem bílkovin a hlavně velmi dobrým zdrojem vápníku.

Jako hlavní jídlo můžete připravit pečeného lososa. Ryby jsou pro kojící ženy důležitým zdrojem omega 3 a měla by je zařazovat do jídelníčku 2x do týdne. Zvolit ale klidně můžete třeba i pečené či dušené kuřecí nebo krůtí maso. Z příloh vyberte klidně brambory, rýži nebo těstoviny, ne příliš vhodné jsou snad jen kynuté knedlíky.

Jak zhubnout při kojení? Po porodu se ženy obvykle chtějí vrátit ke své původní váze a zbavit se kil nabraných v průběhu těhotenství. Pokud ale maminka kojí, vydává ze sebe spoustu energie kvůli tvorbě mateřského mléka. Samozřejmě ale opačný extrém, že by při kojení měla maminka „jíst za dva“ není na místě. Kojící žena by oproti svému normálu měla navýšit příjem asi o 500 kcal, což přibližně odpovídá jednomu lehčímu obědu. Důležité je ale i složení jídelníčku, protože by měla přijímat přibližně o 15 g bílkovin za den navíc.

Co sladkého při kojení?

Nevyvážený jídelníček s nedostatkem bílkovin, nevyspalost a únava. Toto všechno mohou být spouštěče chutí na sladké. Kojící maminka, která ve dne v noci pečuje o miminko, je jejich snadným terčem. Co sladkého jíst při kojení, když maminku začne honit mlsná? Skvělé je čerstvé i sušené ovoce.

Ale ani při přísné dietě nebo pokud nemá žena extrémní podvýživu, zpravidla nedochází k omezení tvorby mateřského mléka. Proč jsou tedy diety při kojení nebezpečné? Důvody jsou dva. Jednak jde o snížení kvality mateřského mléka, ve kterém kvůli omezené stravě matky mohou chybět zásadní nutrienty. Druhým důvodem je vyčerpávání zásob organismu ženy.

Co by měla maminka sledovat v potravinách?

Stejné pravidlo platí i pro potraviny, které by mohly ovlivnit miminko. Syrové maso nebo vejce je rizikové z hlediska nákazy salmonelou a jinými bakteriemi. Stejně jako v těhotenství je i nadále ženě zapovězen tatarák při kojení, ze stejného důvodu kvůli obsahu syrového rybího masa není vhodné konzumovat ani sushi při kojení. Pozor také na vajíčka při kojení, která musí být vždy důkladně tepelně zpracovaná. Mléčné výrobky z nepasterizovaného mléka a tepelně neošetřené mléko rovněž vždy představuje jisté riziko bakteriální kontaminace.

Dbát na kvalitu potravin je pro kojící maminku velmi důležité. Nevhodně skladované potraviny nebo potraviny s překročenou minimální trvanlivostí mohou být rizikové z hlediska kontaminace plísněmi. Ovoce a zelenina by měla být součástí každého jídla. Alergeny z jídelníčku matky se dostávají do mateřského mléka. Tento proces má své opodstatnění v budování imunitních reakcí dítěte, pokud jde například o ořechy při kojení. Avšak vystavování nepřirozeným složkám potravin není žádoucí.

Potraviny, které přinášejí do jídelníčku „prázdné kalorie“, nepatří do zdravého jídelníčku a stejně tak do jídelníčku kojící ženy. Tyto potraviny často obsahují i nadbytek soli, cukru a výše zmíněných aditiv. Na důležitost ryb v jídelníčku kojící maminky narážíme opakovaně. Při výběru ryby by ale měla sáhnout po těch druzích, které neobsahují příliš mnoho methylrtuti. Vhodné jsou například treska, losos, pstruh, krevety nebo sardinky.

Prdíky a dětské koliky trápí mnoho malých miminek. Důvodem je to, že zažívací systém kojenců je často ještě nezralý a stejně tak i střevní mikroflóra miminka. Dalším častým důvodem bývá nesprávná technika kojení. Které potraviny mohou miminko nadýmat? Odpověď není tak jednoduchá. Mnoho nadýmavých látek se rozloží už v maminčině zažívacím traktu a nemohou tak dítě ovlivňovat.

Snášenlivost potravin v jídelníčku maminky může být velmi individuální. Nicméně u některých potravin, na které děti reagují častěji, je doporučená opatrnost a zařazování těchto složek postupně, aby bylo možné případnou reakci na potravinu u dítěte vysledovat. Některá doporučení také uvádějí tyto potraviny jako seznam, co nejíst v šestinedělí, a jejich zařazení doporučují až později.

Chuť mléka je pravděpodobně jeden z faktorů, který přispívá k úspěšnému kojení. Alergické reakce u kojenců vyvolávají téměř výhradně potravinové alergeny. Některé potraviny, které u miminek častěji vyvolávají jen mírnou přecitlivělost projevující se třeba kopřivkou. Alergie v kojeneckém věku bývají dočasné.

Pro kojící maminku rozhodně nejsou výše uvedené potraviny automaticky zakázané. Doporučení se týkají spíše opatrného zařazení do jídelníčku. Už bylo zmíněno, že alergické reakce u miminek vyvolávají hlavně potravinové alergeny. Pro určení alergenu je důležité vyvolat testy a sledovat příznaky tzv. reexpoziční test.

Alkohol, kofein a další nápoje

Alkohol je zcela zapovězený nápoj pro kojící matky. Ethanol se dostává do mateřského mléka přibližně v koncentraci, jaká je u ženy v krvi. Malé děti ho ale odbourávají až o polovinu pomaleji než dospělí. V případě nealkoholického piva se při umírněné konzumaci neprokázal negativní efekt na kojené dítě. Kofein by měl být konzumován v nízkých dávkách, 1-2 šálky slabší kávy denně, aby na miminko neměl výrazný vliv. Pozor na silné čaje a čokoládu, které kofein obsahují. Kolový nápoj a energetické nápoje nejsou vhodné pro kojící ženy. Tonic kvůli obsahu chininu bývá rovněž nevhodný. Zázvor a zázvorové čaje jsou často doporučovány s opatrností; účinky na kojení nebyly jednoznačně prokázány.

Infografika: Potraviny a jejich vliv na kojení - co je vhodné a na co si dávat pozor

Ale alkohol a kofein nejsou jediné nápoje, které je třeba řešit. Plno dalších bylin a nápojů je možné zařazovat střídmě, například kmín, anýz, meduňka, levandule a další bylinky spojené s podporou kojení. Důležité je pamatovat, že byliny je vhodné střídat a nepít nichohoho moc. U některých kultur se zázvor považuje za bylinu, která má vliv na tvorbu mateřského mléka, ale důkazy jsou omezené.

Zcela zapovězeným nápojem pro kojící je alkohol. Ethanol se dostává do mateřského mléka přibližně v koncentraci, jaká je u ženy v krvi. Malé děti ho ale odbourávají až o polovinu pomaleji než dospělí, a proto je pro ně i vzhledem k neurotoxickým a dalším škodlivým účinkům nebezpečný.

Většina maminek ocení doporučení: pijte dostatek tekutin, volte kvalitní čaje na podporu kojení a doplňujte vodu po celý den. Vývar a polévky mohou být skvělým zdrojem tekutin i živin.

Doplňky stravy a alergie

V případě potřeb doplňky stravy pro kojící ženy mohou pomoci, ale vždy je vhodné konzultovat užívání s lékařem. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je nejčastější u malých dětí a může se projevovat svěděním, vyrážkami, nadýmáním či průjmem. Držet bezmléčnou dietu je vhodné jen po zvážení nutričních dopadů; mléčné výrobky je vhodné nahrazovat vhodnými zdroji vápníku a bílkovin.

Rostlinné náhražky mléka nejsou vždy adekvátní náhradou z hlediska nutričních hodnot. Mák při kojení může přispět k doplnění vápníku, vitamín D se nachází vaječném žloutku, rybím tuku a některých houbách. Spousta doplňků nese varování „nevhodné pro těhotné, kojící a děti“, proto je důležité se vždy poradit s odborníkem.

Infografika: ABKM a další alergie během kojení - jak je poznat

Ovocné a zeleninové čerstvé plody, ořechy, semínka a zdravé tuky jsou důležité. Uzeniny a sladkosti s vysokým obsahem cukru a soli by měly být omezovány.

Vedlejší dopady a výsledek

Existují tři hlavní přístupy k jídelníčku kojící matky, které se liší v míře eliminací nadýmavých potravin a alergenů. Vyberte si cestu, která vám vyhovuje, a postupně upravujte podle reakce miminka.

  1. Radikální dieta zaměřená na omezení nadýmavých potravin a alergenů, kterou používají některé rodiny a kulturní traditiony; výhodou je dlouhodobá kontrola, nevýhodou možný nedostatek živin.
  2. Střední cesta: vyvážená strava, která odpovídá místnímu regionu a běžnému jídelníčku; vyhýbání se jen vybraným ostrým či nadýmavým potravinám a postupné zavádění nových složek.
  3. Konzervativní přístup s minimální změnou jídelníčku a ohleduplným sledováním reakcí miminka; vyžaduje pečlivé sledování a záznamy.

Pro rodiče je důležité si uvědomit, že vaše stravování ovlivňuje mléko během následujících 4 až 6 hodin. Pokud se u miminka objeví bolení bříška, lze zpětně vypozorovat, co ho mohlo způsobit. Můžete si vést záznamy o tom, co jste jedla, jak jste se cítila vy i miminko, a lépe tak identifikovat případné spouštěče.

tags: #muze #kojici #matka #brokolici