Možná si během těhotenství vyslechnete, že něco podobného vysloví i váš partner, budoucí tatínek. Než ho ale šmahem odsoudíte a budete s pláčem volat kamarádce, zadržte. Muž u porodu bývá pro mnoho lidí normální a přirozený, ale přítomnost nebo nepřítomnost otce u porodu není měřítkem toho, jestli jde o dobrého, nebo špatného otce.
Proč muži pláčou a proč se to může stát i vám
Porod je velmi silný a intenzivní zážitek, který nemusí každý zpracovat. Při porodu se okolnosti mění rychle a nečekaně; některé situace mohou vyvolat u muže silné emoce a slzy. Porodnice je pro něj zcela nové prostředí plné neznámých činností, pachů i zvuků, jako je třeba křik ostatních rodiček. Pochopitelně obavy mohou být i na druhé straně - stud, pocit bezmoci a nervozita před tím, co přijde. Mluvte o tom spolu již v průběhu těhotenství, ale konečné rozhodnutí nechte až na chvíli těsně před porodem.
Rozhodnutí o přítomnosti u porodu
PhDr. Varianta, že bude muž u porodu, je poměrně mladá a vyplývá z přirozeného vývoje společnosti. Definitivně by však měla následovat po dohodě muže a ženy; nelze ji nárokovat, či dokonce přikazovat. Respekt k postojům partnera je alfou a omegou tohoto procesu rozhodování. Z pohledu psychologů je ale přítomnost otce u porodu pozitivem pro oba rodiče. Nejenže se rodička necítí být sama, ale společně s ní může celý zážitek absolvovat i otec, který si díky svojí přítomnosti může udělat reálný obrázek o tom, jak bolestivý proces může porod být a tím posílit vzájemné vztahy s matkou dítěte i se samotným miminkem.
Co říkají tatínkové: zkušenosti a emoce
Martin (36 let) říká: „Moje manželka umí vyměnit kolo u auta, složit nábytek i přivrtat poličku. Nejsem si jistý, že bych jí byl u porodu něco platný.“ Ani on sám nepovažuje za nutné vést doma disputaci, zda tam být. Patrik (34), první dítě na cestě, popisuje zážitek: „Zážitek z porodu mám v mlze. Měl jsem neskutečný strach, nemocniční prostředí působilo nepříjemně, trpěl jsem, protože trpěla ta, kterou nadevše miluji.“ Až ve chvíli, kdy poprvé držel v rukou malé dítě, rozbrečel se jako kluk a pochopil, že může být oporou.
David (32) popisuje, jak se s partnerkou hádali o jeho přítomnosti: „Moje vždy milá žena se v období těhotenství proměnila v sedmihlavou saň. Manželka nakonec rozhodla cestou do porodnice sama, že mě u toho nechce, a mně se ulevilo.“ Po porodu naopak uvedl, že když bylo po všem, chtěl být u všeho - koupání, přebalování, vyjíždění s kočárkem.
Michal si uvědomil limit: „Věděl jsem, že na to nemám. Pro někoho to může vypadat, že jsem srab.“ Přesto prožil s manželkou ten okamžik společně a uvědomil si, že být u porodu není jen o síle, ale o vzájemném pochopení a podpoře.
Jak zvládnout situaci a podporovat partnera
Je důležité poskytovat partnerovi prostor k vyjádření obav a strachu. Pokud se partner rozhodne být u porodu, měl by mít dostatek podpory a pochopení. Pokud však není připravený, respektujte to a hledejte jiné způsoby, jak být pro partnerku oporou. Muž sám nerodí, je přítomen spíše pro podporu ženy, a když nastane okamžik, kdy se rozhodne, že tam být nechce, je důležité to akceptovat a najít způsoby, jak i nadále být součástí života rodiny.
Praktické tipy pro komunikaci a přípravu
- Diskutujte o tom otevřeně během těhotenství a zvažte různé scénáře.
- Respektujte autonomii partnera a jeho rozhodnutí - není to o tom, kdo je „lepší“ otec, ale o spolupráci a vzájemném porozumění.
- Pokud se rozhodnete být u porodu, připravte se na emoční nápor a buďte připraveni první i druhé straně pomoci.
- Rozmyslete si, jak zvládnout případy, kdy je situace náročná - například obavy z bolesti či strach z lékařského prostředí.
V průběhu času se ukazuje, že přítomnost otce u porodu bývá pozitivem pro oba rodiče. Nejenže partner necítí samotu, ale společně s ním může porod posílit vztahy a přiblížit se k miminku. A když nastane chvíle, kdy je potřeba, tatínek dokáže zvládnout nejen emoce, ale i praktické činnosti, které podporují matku i novorozence.
Infografika: co očekávat od tatínků u porodu

Video: zkušenosti otců u porodu
Ivana Königsmarková odpovídá: Otec u porodu ano, či ne?
Současné statistiky a příklady z praxe
Historie ukazuje, že některé porodnické případy vedly k intenzivnějšímu zapojení otců, a tím k posílení rodinného života. Příběhy otců zde prezentované ukazují, že rozbrečet se u porodu není selháním, ale lidskou reakcí na extrémní emocionální a fyzickou zátěž. Ať už se rozhodnete být u porodu či ne, vzájemný respekt a komunikace zůstávají klíčové pro zdravý spindle vztah a dobré zvládání porodního procesu.