Mimodelozní těhotenství po kryoembryotransferu: rizika, příčiny a možnosti léčby

Cesta za vytouženým miminkem může proběhnout naprosto bez komplikací a zdárně, ale není neobvyklé, že se objeví také řada překážek a problémů. Své o tom ví skoro čtvrtina párů, kterým se nedaří otěhotnět přirozenou cestou a musí podstoupit léčbu neplodnosti na klinice asistované reprodukce. Očekávané dvě čárky na těhotenském testu jsou skvělý začátek, ale abyste si z porodnice přinesli domů svůj uzlíček štěstí, musí ženské tělo během těhotenství zvládnout několik důležitých věcí.

Po otěhotnění je dalším úkolem zdárné uhnízdění embrya v děložní sliznici. Pokud k tomu nedojde a embryo není z těla vyloučeno při samovolném potratu, jedná se o mimoděložní těhotenství. Mimoděložní těhotenství je definováno tím, že se oplodněné vajíčko neuhnízdí v děloze, ale v jiných částech ženských reprodukčních orgánů i těla. Nejčastěji se embryo mimo dělohu uhnízdí ve vejcovodech, v oblasti děložního hrdla nebo v břišní dutině.

Existují teorie, které tvrdí, že po IVF je riziko mimoděložního těhotenství větší, ale tato čísla jsou ovlivněna vyšším věkem a také nejrůznějšími onemocněními reprodukčních orgánů, kvůli kterým ženy nemohou otěhotnět přirozenou cestou, ale musí se spolehnout na asistovanou reprodukci. Oproti tomu stojí názor, že riziko mimoděložního těhotenství je po IVF nižší, protože embryo je při transferu umístěno přímo do dělohy. Ani tato teorie ale není vědecky prokázaná. Ze statistik je možné vyčíst, že u přirozeného otěhotnění hrozí riziko mimoděložního těhotenství zhruba 1 %, zatímco po IVF přibližně 2 %, což není nijak zásadní rozdíl. Naprosto zanedbatelné je pak procento žen, u kterých se objeví velmi vzácné heterotopické těhotenství, kde je jeden plod v děloze a druhý mimo ni.

Mimoděložní těhotenství představuje pro ženu velmi závažné zdravotní riziko, pokud není zavčasu odhaleno a řešeno. I při sebemenším podezření na mimoděložní těhotenství je nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. Zpočátku se mimoděložní těhotenství projevuje jako klasická gravidita, to znamená vynechaný menstruační cyklus a následně dvě čárky na těhotenském testu. Záhy se objeví bolest břicha spojená s krvácením z pochvy, stupňující se ostré bolesti a křeče břicha případně jedné strany těla, závratě, šok a mdloby.

Pokud jde o příčiny mimoděložního těhotenství, svou roli hrají spíše jiné faktory než fakt, zda jde o otěhotnění přirozenou cestou nebo umělé oplodnění. Podle lékařů se mimoděložní těhotenství vyskytuje nejčastěji u žen, které jsou těhotné poprvé. Dále může mít vliv na uhnízdění vajíčka mimo dělohu používání nitroděložního tělíska a hormonální antikoncepce. Do ohrožené skupiny patří také ženy, které prodělaly opakované záněty vejcovodů, mají vejcovody poškozené jinými onemocněními nebo problémy s dělohou (např. myomy). Mezi další rizikové faktory pak patří endometrióza nebo kouření. Důvodem byl přenos většího množství embryí do dělohy a také méně pokročilé laboratorní metody. V dnešní době se při embryotransferu přenáší do dělohy pouze jedno embryo právě proto, aby nedocházelo k vícečetným nebo mimoděložním těhotenstvím. Také současné laboratorní metody spojené s léčbou neplodnosti jsou na velmi vysoké úrovni. Oplodněné vajíčko mimo dělohu většinou odumírá. Pokud se ale vyvíjí dál, je potřeba situaci okamžitě řešit, aby nedošlo k ohrožení života ženy. Plod se v takovém případě zachránit nedá.

Pokud se na ultrazvukovém vyšetření potvrdí mimoděložní těhotenství, navrhne lékař způsob, jak embryo odstranit. Léčba je individuální a závisí na délce těhotenství a umístění embrya. Velmi často se volí laparoskopie, při které se pomocí endoskopických nástrojů s kamerou plod odstraní. Pokud dojde k vnitřnímu krvácení a prasknutí vejcovodu, je nutná klasická břišní operace. Operace a následná rekonvalescence ale není to jediné, co ženu po mimoděložním těhotenství čeká. Musí se také vyrovnat se ztrátou miminka, i když těhotenství trvalo jen velmi krátce. Jedná se o psychicky náročný proces, jehož zvládání neusnadňuje ani rozbouřená hladina hormonů. Psychologové a terapeuti doporučují nebránit se smutku, ale naopak dát svým emocím volný průchod a mluvit o nich s partnerem nebo blízkými.

Aby těhotenství probíhalo od dvou čárek až k porodu zdárně, musí ženský organismus splnit několik důležitých úkolů - jedním z nich je, aby se oplodněné vajíčko uhnízdilo v děloze. Bohužel ne vždycky se tak stane… V tomto případě pak mluvíme o mimoděložním těhotenství. V případě mimoděložního těhotenství se (nejen) po IVF oplodněné vajíčko neuhnízdí v děloze, ale v jiných částech ženského těla - nejčastěji ve vejcovodech, břišní dutině nebo v kanále děložního hrdla. I když se v dnešní době dá tato závažná komplikace řešit, je nutné při jakémkoliv podezření vyhledat okamžitě lékařskou pomoc. Rostoucí plod totiž může způsobit prasknutí vejcovodu, infekce či vnitřní krvácení, které mohou závažně ohrozit život ženy.

Infografika: Cesta embrya a riziko mimoděložního těhotenství po IVF

Na počátku mohou příznaky vypadat jako klasické projevy těhotenství - po pozitivním těhotenském testu a vynechání menstruace však začne ženy trápit krvácení z pochvy, ostrá až bodavá bolest břicha, bolest na jedné straně těla, závratě, bolesti či mdloby. Statistiky říkají, že nejčastěji se mimoděložní těhotenství vyskytuje u žen, které jsou těhotné poprvé, ale také u těch, které měly zavedené nitroděložní tělísko či užívaly hormonální antikoncepci. V malé míře (2%) hrozí mimoděložní těhotenství také ženám po IVF, daleko vyšší je však u žen, které trpěly opakovanými záněty a mají částečně poškozené vejcovody.

Bohužel neexistují žádné možnosti, které by po potvrzení mimoděložního těhotenství ultrazvukem mohly zachránit plod uhnízděný mimo dělohu - na prvním místě je záchrana ženy, které se v závislosti na příznacích, délce těhotenství a jeho umístění stanoví způsob, jakým se plod odstraní, a to buď pomocí léků, laparoskopicky či laparotomií (chirurgickým otevřením dutiny břišní). To, jaký postup lékaři zvolí, záleží také na tom, zda došlo k prasknutí vejcovodu a zda dochází k silnému krvácení. I když třeba těhotenství trvalo krátce, jeho ztráta je psychicky náročná a deprimující. Psychologové proto doporučují dopřát si čas na smutek, hovořit o tom, co vás trápí a ztrátu naplno prožít. Buďte v těchto těžkých časech společně se svým partnerem či blízkými, nestyďte se vyhledat odbornou pomoc.

V minulosti jsem si prošla velmi těžkým obdobím - v roce 2011 jsem prodělala mimoděložní těhotenství s odebráním jednoho vejcovodu a v roce 2014 druhé mimoděložní těhotenství s odebráním druhého vejcovodu. Mimoděložní těhotenství rozhodně nemusí znamenat konec vašich nadějí. Přesto, že po mimoděložním těhotenství roste riziko dalších neúspěchů, většina žen se miminka nakonec dočká. Naši lékaři v Repromedě přizpůsobí léčbu na míru a udělají všechno, aby jste i vy mohli být rodiči. Když páry podstupují cestu asistované reprodukce, setkávají se s mnoha mýty a polopravdami. Jedním z nich je i zvýšené riziko mimoděložního otěhotnění. Mimoděložní těhotenství nastává ve chvíli, kdy se oplodněné vajíčko neuhnízdí tam, kde má - v děloze -, ale usadí se na jiném místě. Ve více než 80 % případů embryo uvízne ve vejcovodu, který na takovou roli vůbec není stavěný. Děloha funguje jako přizpůsobivý inkubátor, který se během těhotenství roztahuje a poskytuje plodu dostatek prostoru pro růst. Vejcovod však žádnou takovou elasticitu nemá. Pokud se tam embryo začne vyvíjet a situace se včas neodhalí, hrozí ruptura - prasknutí vejcovodu.

Příčiny jsou různorodé a málokdy stojí samy o sobě. Největší riziko nesou ženy s poškozenými vejcovody - ať už v důsledku prodělané infekce, chirurgického zákroku, nebo chronického zánětu. Důležité je si uvědomit, že většina těchto faktorů nesouvisí s metodou početí samotnou. Čísla jsou překvapivě uklidňující. U spontánního otěhotnění se mimoděložní těhotenství vyskytuje v 1-2 % případů. Zajímavé je, že v minulosti byla situace opravdu horší. Tehdy se do dělohy přenášelo více embryí najednou a laboratorní metody nebyly na dnešní úrovni. Dnes se standardně transferuje pouze jedno kvalitní embryo a celý proces probíhá pod přísnou kontrolou.

Zákeřnost mimoděložního těhotenství spočívá v tom, že se zpočátku maskuje za běžnou graviditu. Vynechaná menstruace, pozitivní těhotenský test, lehká nevolnost, napjatá prsa - všechno vypadá naprosto normálně. Výhodou těhotenství po asistované reprodukci je intenzivní sledování od samého začátku. Lékaři pravidelně kontrolují hladiny beta-hCG v krvi a provádějí ultrazvukové vyšetření. Pokud hodnoty hCG rostou pomaleji, než odpovídá normálnímu těhotenství, nebo pokud embryo není na ultrazvuku v děloze viditelné, rozsvítí se červená kontrolka. Mimoděložní těhotenství bohužel nikdy nepřeroste v normální graviditu. Plod nelze zachránit a je nutné těhotenství ukončit. V raných stádiích lékař nasadí lék methotrexát, který zastaví růst embrya. Tělo ho následně vstřebá samo. Toto řešení funguje bezpečně a šetrně, bez nutnosti operace. Pokud je však situace pokročilejší, přichází na řadu chirurgický zákrok - nejčastěji laparoskopie. Při ní se embryo i poškozené tkáně odstraní. Ztráta těhotenství, byť raného, představuje emocionální zátěž. Dopřejte si čas na zpracování. Vyhledejte podporu u partnera, blízkých nebo odborníka.

A co riziko po kryoembryotransferu? Riziko mimoděložního těhotenství po IVF je relativně nízké, ale stále reálné. Po IVF se často monitoruje vývoj těhotenství hCG a ultrazvukem, aby se riziko odhalilo co nejdříve. V některých případech může dojít k heterotopickému těhotenství, kdy je jeden plod v děloze a druhý mimo ni. Jeho výskyt je vzácný, ale není vyloučen. Důležité je dodržovat pokyny lékařů a v případě náhlých bolestí či krvácení vyhledat okamžitou lékařskou pomoc.

IVF příběh: Maminka Karolína sdílí zkušenost s IVF CUBE

Diagnostika a léčba po IVF a kryoembryotransferu

Diagnostika mimoděložního těhotenství zahrnuje sledování hladin hCG v krvi a ultrazvukové vyšetření. Pokud je embryo mimo dělohu potvrzeno, lékaři volí postup podle délky těhotenství a umístění embrya. Často se provádí laparoskopie, při které se plod odstraní a případně poškozené tkáně. V případě prasknutí vejcovodu může být nutná i laparotomie. V první fázi se může použít lék methotrexát, který zastaví růst embrya a umožní jeho resorpici. Po léčbě nastupuje dobu rekonvalescence a také psychická adaptace na ztrátu těhotenství.

Po mimoděložním těhotenství je doporučováno důkladně řešit psychické následky. Podporu poskytují psychologové, terapeuti a buďte otevření komunikaci s partnerem. Mnoho žen po tomto typu těhotenství nakonec otěhotní a porodí zdravé dítě. Důležité je sledovat průchodnost vejcovodů, zvažovat redukci vícečetného těhotenství u dalších pokusů a dodat kyselinu listovou po další snaze o těhotenství. Rozhodnutí o načasování dalších pokusů je individuální a závisí na zdravotním stavu ženy a plánovaném počtu dětí.

Rizika po IVF Riziko mimoděložního těhotenství kolem 2 %, vyšší u zánětlivých onemocnění vejcovodů a poškozených tub
Heterotopické těhotenství Jeden plod v děloze, druhý mimo, výskyt kolem 0,8 % u IVF
Syptomy Krvácení z pochvy, bolest břicha, bolest na jedné straně, závratě, mdloby

V souhrnu je Mimodelozní těhotenství po IVF a kryoembryotransferu vzácné, ale široce diskutované téma. Moderní medicína umožňuje včasné odhalení, bezpečné zásahy a následnou podporu pro ženu i rodinu. Důvěřujte svým lékařům, kteří vás pečlivě sledují, a neriskujte své zdraví kvůli mýtům.

Mapa rizik a postupů při mimoděložním těhotenství po IVF

Často kladené otázky

  1. Q: Jaká je šance otěhotnět po odstranění jednoho vejcovodu?
    A: V diskuzi jedna pacientka uvedla, že jí lékař sdělil šanci 70-80 %, a více příspěvků uvádí úspěšné přirozené těhotenství po laparoskopii.
  2. Q: Kdy lze po laparoskopii začít znovu snažit o těhotenství?
    A: Různé rady, od "můžete začít hned" po doporučení čekat 2-3 měsíce, některé ženy zvažují i delší pauzu.
  3. Q: Kontrolují lékaři průchodnost zbylého vejcovodu při laparoskopii?
    A: Ano, často se prohlédne druhý vejcovod a bývá uvedeno, že je v pořádku.
  4. Q: Jaké doplňky doporučují po mimoděložném těhotenství?
    A: Kyselina listová, případně-Calibrum baby plan; důraz na kyselinu listovou jako prevenci.
  5. Q: Kdy se obvykle obnoví menstruace po laparoskopii?
    A: Rozmezí 2-8 týdnů; někdy dříve či později podle individuálního průběhu.

Rizika potratů - riziko časného potratu je po IVF asi 2x vyšší než v ostatní populaci, což je částečně způsobeno věkem, doprovodnými onemocněními a časnou diagnostikou těhotenství po IVF. V běžné populaci zaniká až 10 % velmi časných těhotenství bez diagnózy. Mimoděložní těhotenství po IVF má riziko kolem 2 %, což je přibližně dvojnásobek oproti spontánnímu těhotenství, a riziko stoupá u žen se záněty vejcovodů a s jejich poškozením.

tags: #moznosti #mimodelozni #tehotenstvi #po #ket